Determinace lidské psychiky uNature versus nurture uPřirozenost versus výchova uDědičnost versus prostředí 2 rozdílné přístupy uEnviromentální uVysvětlují, že vývoj jedince a celá jeho osobnost je určena vnějšími faktory. uJohn Locke: „tabula rasa“ uJ. Watson: jakékoli zdravé dítě je schopen „vycvičit“ (vychovat) tak, že se z něho stane to, co on sám bude chtít (lékař, právník, umělec, obchodník, ale také zloděj a žebrák). To vše bez ohledu na jeho talent, sklony, schopnosti a také bez ohledu na povolání a rasu. u u u upřeceňuje vliv výchovy, přičemž význam ostatních, zejména biologických, faktorů zůstává nedoceněn. u uNativistický uNativistické teorie vycházejí z teze, že duševní vývoj jedince je určen vrozenými mechanismy. uTyto přístupy přeceňují biologickou determinaci. u Výchovný utopismus Výchovný pesimismus Interakcionistický přístup uPsychický vývoj se uskutečňuje na základě vzájemného působení dědičných dispozic a vlivu prostředí. uČlověk je vybaven určitým vnitřním potenciálem k vlastními rozvoji, vliv prostředí tento potenciál může ovlivňovat negativně nebo pozitivně. u Výchovný optimismus Determinace lidské psychiky uVnější – sociální a kulturní uSpolečnost – jazyk, hodnoty, tradice, média uSociální vrstva – normy, hodnoty, styl života uSociální skupina – rodina, škola, parta…. uPř. Vlčí děti Amaly a Kamaly uVnitřní - biologické uDědičnost – genotyp uFenotyp vztah genotypu a vlivů vnějšího prostředí uDědičnot nebo osobní nevědomí ??? uDeprese, alkoholismus, agresivita, schopnost se prosadit, vést Výzkumy dědičnosti na dvojčatech uFrancis Galton(1822–1911) provedl experiment s porovnáním 35 dvojčat (jednovaječných) s 20 páry dvojčat (dvojvaječných). uJednovaječná dvojčata si byla velmi podobná i v dospělosti. Podobala se nejen fyzicky, ale i osobnostně, inteligencí, zájmy a profesní dráhou. uJe známo, že jednovaječná dvojčata mají v podstatě stejnou dědičnou výbavu. Vznikla totiž rozdvojením již oplodněného vajíčka a všechny geny jsou u nich stejně zastoupeny. u uPřípad jednovaječných dvojčat (Beth a Amy) vychovávaných odděleně. Po narození byla dvojčata dána k adopci novým rodičům, v obou případech to byly židovské rodiny ze státu New York. uMatka Amy byla obézní, nejistá, žárlivá a nemilující. uMatka Beth byla atraktivní, plná radosti a lásky k dítěti. uAmy nikdy nezapadla do rodinného prostředí, vyrůstala s emočními problémy. Už jako malá byla ukňouraná a vyžadovala stálou pozornost. Tyto vlastnosti jí vydržely až do dospělosti. uBeth vyrůstala v milující rodině a byla středem pozornosti od chvíle, kdy si ji přinesli domů. Beth se dostávalo všeho, přesto byla Beth problémovým dítětem a pořád plakala, stejně jako Amy. Jako dospělá byla protivná, neurotická a nesnášenlivá žena, stejně jako Amy (dle Hammer, Copeland, 2003). u Vnitřní determinace lidské psychiky uSpojitost mezi mozkem a prožíváním a chováním uJ. Delgado: zastavil rozzuřeného býka v aréně pouhým zmáčknutím tlačítka, které aktivovalo elektrodu v mozku zvířete - potlačil agresivní chování a proměnil rozzuřeného býka v beránka. uŘímský císař Caligula po zánětu mozku údajně zešílel, začal být neuvěřitelně krutý a agresivní. uJosef Mánes po horečnatém onemocnění, které zřejmě postihlo jeho nervovou soustavu, trpěl velkými bolestmi hlavy, jeho organismus byl vyčerpaný a choval se „podivně“. u u Neuroplasticita mozku uMozek je PLASTICKÝ – největší objev ve zkoumání lidského mozku za posledních 400 let uKaždý den z kmenových buněk vyrůstají buňky nové uMozek se přizpůsobuje podnětům z prostředí, kterému je vystavený po celý život uNový význam má vzájemná spolupráce u mezi kognitivními, sociálními a u emocionálními schopnostmi jedince uV průběhu let se mozek buď vyvíjí nebo u degraduje, stres výrazně snižuje funkci u mozku uVzájemným propojením neuronů se vytvářejí mozkové mapy, u které jsou zodpovědné za naše chování, myšlení, cítění uMozek je schopen měnit mapy podle situací, u kterým je vystavený uMozkové mapy rozhodují o našem úspěchu nebo u neúspěchu, pohodě či nepohodě… u Neurón Mozgová mapa Vliv prostředí na krysí mozek STANDARDNÍ LABORATORNÍ PROSTŘEDÍ OBOHACENÉ LABORATORNÍ PROSTŘEDÍ 39 7. Spôsoby myslenia SPOLUPRÁCA A CHÁPANIE MOZGOVÝCH MÁP MOŽNÁ SPOLUPRÁCA NEMOŽNÁ SPOLUPRÁCA NÁROČNÁ SPOLUPRÁCA stress a... Člověk je BYTOST Display image coloring-leonard-de-vinci-vitruvian-man-1492 VITRUVIANOVA FIGURA Jak to všechno začalo Historie psychologie u2. přednáška uPhDr. Lenka Emrová, Ph.D. Psychologie má dlouhou minulost, ale krátkou historii Ebbinghaus 1908 uPředvědecká psychologie je součástí filosofie uKořeny má v starověké filosofii, náboženství, medicíně, politice uZákladní otázky týkající se duše, upodstaty člověka uVýznamní řečtí filozofové 5. – 4. st.př.n.l. ufilosofové uSokrates, Platón, Aristoteles, Hippokrates u Středověká filosofie Jsou schopnosti vrozené nebo získané uNativismus uDecartes – Cogito ergo sum –“Myslím tedy jsem“ uČlověk přichází na svět s vrozenou základnou vědomostí a pochopením reality, může docílit znalostí a chápaní světa pečlivým logickým myšlením uZavedl pojem vědomí uPopsal reflexní oblouk uČlověk = stroj u uEmpirismus uJ. Locke – Tabula rasa – nepopsaná deska u„Nic není ve vědomí, co dříve nebylo ve smyslech" uVědomosti jsou získávány prostřednictvím zkušeností a interakcí s okolím uV průběhu života se vpisují zkušenosti, znalosti a chápání světa V současnosti diskuse DĚDIČNOST VERSUS VÝCHOVA Nature versus nurture – základní vědecký spor uVnitřní vlivy u u uPřeceňování vlivu genů tzv. výchovný pesimismus uVnější vlivy u u uPřeceňování výchovy (J. Locke, J.B. Watson) Interakcionistické pojetí = vzájemné působení Výchovný optimismus 19. století – rozhodující pro rozvoj uProlínání s přírodními vědami (prudký rozvoj) uZačal se hojně využívat experiment uSnaha o změření duševních procesů u u Exaktní zkoumání počitků, zakladatelem je Fechner Řeší otázku vztahů mezi velikostí (intenzitou) podnětu a odpovídajícím počitkem (studium tzv. podnětových prahů), dále pak otázku doby trvání vzniku počitku v závislosti na době působení podnětu (studium tzv. reakčního času). V první oblasti stanovila psychofyzika dolní práh podnětu (nejmenší velikost podnětu vyvolávající počitek) a horní práh podnětu (maximální velikost podnětu vyvolávající ještě počitek) jako absolutní počitkové prahy, dané schopností čití (čivostí) organismu Řeší otázku vztahů mezi velikostí (intenzitou) podnětu a odpovídajícím počitkem (studium tzv. podnětových prahů), dále pak otázku doby trvání vzniku počitku v závislosti na době působení podnětu (studium tzv. reakčního času). V první oblasti stanovila psychofyzika dolní práh podnětu (nejmenší velikost podnětu vyvolávající počitek) a horní práh podnětu (maximální velikost podnětu vyvolávající ještě počitek) jako absolutní počitkové prahy, dané schopností čití (čivostí) organismu Počátky vědecké psychologie Základní psychologické směry 20. století PSYCHOANALÝZA BEHAVIORISMUS HUMANISTICKÁ PSYCHOLOGIE Behaviorismus uJ. B Watson – americký psycholog u (vychází z reflexologie - I.P.Pavlov) uExtrospekce – pozorování vnějšího chování uOdmítá introspekci – je nevědecká uObjektivně pozorovatelná, měřitelná fakta uPředmět studia psychologie – chování uLidská mysl = black box uVývoj jedince je pouze učení se odpovědím na podněty uPřeceňovali význam výchovy a učení u Behaviorismus uExperimenty se zvířaty uklasické podmiňování uI.P. Pavlov uoperantní podmiňování uE.L. Thorndike uB.F. Skinner uučení vhledem uW. Kohler Psychoanalýza psychiatrist_sleeping_during_session_pt_res_thm uS. Freud - narodil se v Příboře na Moravě uDuševní prožitky i projevy chování mají nevědomý motiv uZdroj psychické energie jsou pudy Eros a Thanatos upřisuzuje hlavní roli pudům, především sexuálnímu pudu, který nazývá libido, uvětšina konfliktů je způsobena neuspokojením tohoto pudu a vede ke vzniku neuróz uMetoda volných asociací (jsou manifestací nevědomých přání a obav), analýza snů, raných dětských zážitků u u Topografický model osobnosti – Freud 1900 Řídí se principem reality Řídí se principem slasti Gestalt-psychologie – tvarová, celostní uREAKCÍ NA ASOCIANISTICKOU ELEMENTOVOU PSYCHOLOGII uCELEK JE VÍC NEŽ SOUČET ČÁSTÍ uZAKLADATEL KURT WEIRTHEIMER – NĚMECKO uK. KOFKA, W. KOHLER uÚKON NÁHLÉHO POCHOPENÍ – AHA FENOMÉN u u Humanistická psychologie uZakladatel C. R.Rogers uLidé jsou v zásadě dobří, každý je motivován ke změně, jsou měnitelní a aktivní uSvobodná vůle, Sebeaktualizace a Přirozená tendence k růstu, jsou-li splněny upodmínky: uempatické porozumění, bezpodmínečné přijetí a autenticita - opravdovost uZaměřuje se na prevenci, ne pouze nemoc uA. Maslow – Pyramida potřeb u u Biologický přístup uVychází z neurofyziologie a reflexologie uZabývá se neurofyziologickými procesy, které jsou ve vztahu k chování a prožívání uW. James, u nás F. Koukolík u v posledních letech unarůstá význam díky uzobrazovacím metodám a udíky rozvoji medicíny uFarmakoterapie uZobrazovací metody uumožňují zkoumat živý umozek u 6 hlavních proudů moderní psychologie u Historie psychologie ve vztahu k porodní asistenci uPředvědecké období - porodní báby, tradice, duchovní výklad emocí u19. století - zrod moderní psychologie (Wundt 1879), medikalizace ženské psychiky („hysterie“) u20. století - psychoanalýza (Freud) – význam raného vztahu, Bowlby – teorie citové vazby, rozvoj perinatální psychologie uOd 60. let - hnutí za přirozený porod, Lamaze, Dick-Read – psychoprofylaktická příprava uSoučasnost - psychologická podpora v těhotenství a při porodu, bonding, práce s úzkostí, prevence traumatu u u Porodní asistentka = klíčová i pro psychickou pohodu u > Předvědecké období: duchovní a kulturní vlivy uPéče o těhotné ženy byla tradičně v rukou žen, babek a porodních báb, znalosti byly předávány ústně. uPsychologické aspekty těhotenství byly vnímány skrze náboženské nebo spirituální rámce – těhotenství jako „dar“ nebo „zkouška“. uEmoce ženy během těhotenství a porodu byly spojovány s morálkou a pověstí ženy, ne s psychologickými procesy. u > 19. století: začátky vědeckého přístupu uZrod moderní psychologie (W. Wundt – 1879): zatím ještě bez přímého vlivu na porodnictví. uRozvoj porodnictví jako lékařského oboru – porodníci (muži) postupně nahrazují tradiční porodní báby. uŽenská psychika v období těhotenství a po porodu byla často medikalizována – např. označování běžných emocí jako „hysterické“ projevy. u 20. století: rozvoj psychologie mateřství uPsychoanalýza (S. Freud): přináší pohled na vztah matky a dítěte, význam raného vztahu, vliv porodní zkušenosti. uJohn Bowlby a teorie citové vazby (attachment) – základ pro chápání důležitosti raného kontaktu matky a dítěte. uRozvoj vývojové a perinatální psychologie: studie ukazují, jak těhotenství, porod a poporodní období ovlivňují psychiku ženy a dítěte. uPrenatální péče 1929 Anglie uHarlow – Bowlby – Ainsworthová: dítě je k matce připoutáno něčím silnějším než jen potřebou potravy a také že fyzický kontakt, hebký, láskyplný a korigující mateřský objekt, je pro zdravý vývoj dítěte potřebný. Bez takového kontaktu je dítě celkově ve stresu, hůře přibírá, nemůže prozkoumávat svět a učit se novým věcem atd. u Obsah obrázku černobílá, osoba, Lidská tvář, interiér Obsah generovaný pomocí AI může být nesprávný. Od 60. let 20. stol.: humanizace porodu a návrat k ženám uVzniká hnutí za přirozený porod – důraz na respekt k ženě, psychické pohodě, snaze o snížení stresu. uPsychoprofylaktická příprava k porodu ( F. Lamaze – technika porodu, Grantly Dick-Read) – integrace psychologie do přípravy těhotných žen. uPsychologie přestává být jen nástrojem k „diagnóze poruch“, ale slouží k podpoře, prevenci a porozumění. u Nechte porodu volný průběh Volný pohyb Mějte podporu Vyvarujte se zásahů Najděte si polohu Poporodní bonfing > Současnost: psychologie jako běžná součást porodní péče uPsychologická příprava k porodu, práce s úzkostí, bolestí, traumaty. uDůraz na psychosociální kontext – vnímání bolesti, úzkosti, role partnera, sociální opory. uPsychologické aspekty poporodního období – bonding, kojení, riziko deprese, úzkosti, traumatu. uRole porodní asistentky: nejen fyzická péče, ale i vnímavost k psychickým potřebám ženy. u