ZÁKLADNÍ POJMY OBECNÉ PSYCHOLOGIE A PSYCHOLOGIE OSOBNOSTI 4. přednáška PhDr. Lenka Emrová, Ph.D. Individualita - čím se odlišujeme od druhých, jedinečnost - neopakovatelnost, originalita organizace jednotlivých částí do funkčního celku, vzájemně se ovlivňující vztah s vnějším prostředím. Definice: osobnost = hypotetický konstrukt w Definice osobnosti Definice osobnosti podle G. W. Allporta (Personality: A Psychological Interpretation (1937): „Osobnost je dynamická organizace uvnitř jedince těch psychofyziologických systémů, které determinují jeho jedinečné přizpůsobení prostředí/' • Dynamická organizace - osobnost není neměnná, ale má uspořádanou strukturu, která se v čase vyvíjí a přetváří. • Uvnitř jedince -Allport zdůrazňuje, že osobnost je interní, nikoli pouhý souhrn vnějších projevů. • Psychofyziologické systémy - spojení psychických procesů a biologického základu (nervová soustava, temperament, genetické dispozice). Osobnost má tedy psychosomatický rozměr. • Determinace chování - osobnost není pouze popis, ale i vysvětlující faktor; je zdrojem jednání, motivace a postojů. • Jedinečné přizpůsobení prostředí - Allport zdůrazňuje individualitu, tedy že každý člověk ma unikátní způsob reagovaní a adaptace. Allportova definice byla v době svého vzniku přelomová. Odmítla redukci osobnosti na izolované vlastnosti či pouhou sumu návyků a vyzdvihla komplexní, dynamickou a jedinečnou povahu osobnosti. V moderní psychologii je považována za jednu z nejvlivnějších a nejcitovanějších definic osobnosti. Svingalová (2002) pod pojmem osobnost vyjadřuje a popisuje 1 variabilitu a integritu psychického dění. Je to bio-psychosociální jednota (interakce psychických, somatických a sociálních jevů), syntéza všeho původního (zděděného, vrozeného) a získaného (osvojeného během individuálního vývoje). Jedná se o organizovaný, integrovaný celek, v němž jsou jednotlivé části vzájemně spjaty a ovlivňují se. Struktura osobnosti je relativně stálá, avšak otevřená vůči formativním vlivům. I přes neustálý vývoj v průběhu života vykazuje zřejmou ^ákladní kontinuitu. i Definice osobnosti dnes Hoschl, Libinger a Švestka (2002) definují osobnost jako dynamický soubor relativně trvalých vlastností dotvářejících se v průběhu individuálního vývoje a předurčující schopnost adaptace na okolí. Zdá se, že zhruba 50% variance osobnostních rysů je určeno geneticky. Mysliveček (in Hoschl, 2002) upozorňuje, že osobnost je sice „unitas", ale i v normálních podmínkách se může přechodně měnit, tzn. je i „variabilis". Osobnost Struktura osobnosti - z čeho se osobnost skládá Dynamika osobnosti-jak osobnost funguje • Strukturu tvoří psychické vlastnosti osobnosti, neboli osobnostní dispozice. • H.J. Eysenck (1960) rozlišuje charakter („systém Konativního chování", vůle), temperament („afektivní chování", emoce) a intelekt („kognitivní chování , inteligence). • Dle Hóschla (2002) osobnost sestává z temperamentu, charakteru a inteligence. soubor procesů a sil, které uvádějí osobnost do pohybu, řídí její aktivitu, směřují ji k cilum a zajišťují regulaci chování. Nakonečný (2009) zařazuje motivaci, směřování a proměnu chování. Struktura osobnosti Dle Nakonečného (2009) , Plhákové (2023), Vágnerové (2010) Kategorie Charakteristika Udávají energii a směr B 1 A . „ „ „ , chování, souvisejí s Aktivacne-motivacni .„ . . 1 potrebami, zájmy, motivy. Vyjadřují vztahy k lidem, hodnotám a sobě samému; určují postoje a orientaci. Podmiňují kvalitu a úroveň činnosti, efektivitu při řešení úkolů. Vztahově-postojové Výkonové Seberegulační Dynamické Umožňují kontrolu a řízení vlastního chování, zvládání emocí a impulsů. Ovlivňují rychlost, intenzitu a průběh psychických procesů; souvisejí s temperamentem. Příklady vlastností motivace k výkonu, potřeba afiliace, zájem o učení, ambice sociabilita, empatie, postoj k práci, názorová orientace, hodnoty inteligence, schopnosti, tvořivost, vytrvalost vůle, sebekontrola, svědomitost, odolnost vůči stresu temperament, emocionalita, aktivita, rychlost reakcí Nakonečný (2009) řadí do dynamiky osobnosti zejména: Dynamika osobnosti Motivace potřeby (biologické i psychické), zájmy, hodnoty, cíle, aspirace (úroveň ctižádosti, očekávání úspěchu). Emoce a citové procesy • afekty, nálady, citové postoje, •vztah k sobě, lidem, práci, hodnotám. Volní procesy • záměry, rozhodování, vůle, • sebekontrola a schopnost překonávat překážky. Konflikty a obranné mechanismy • střet motivů a potřeb, • způsoby, jak osobnost řeší napětí a frustraci. Dynamické vlastnosti osobnosti temperament (rychlost, intenzita, stabilita reakcí), celková aktivita a energie osobnosti. Často bývá osobnost definována jako: Jak člověk vypadá - tělesná konstituce Jaká je jeho dynamika - jak prožívá, reaguje - emoce, temperament Co chce a nechce - pudy, potřeby, motivy, zájmy, hodnoty, cíle Co může, umí a dovede - dispozice, kapacita, schopnosti, dovednosti, vlohy, nadání Jaký je, jakou má morálku - charakter, mravní zásady a principy, svědomí Odkud a kam jde - životní dráha osobnosti Jaká má člověk skrývaná osobní (individuální) tajemství (např. zdravotní, genetická, eroticko-sexuální, morálně a charakterově vadná tajemství a kriminální minulost či historii) Jak jsou složky uspořádány - integrita osobnosti Psychické jevy Kognitivní poznávací Emocionální citové Konativní volní procesy Čití Vnímání Představování Myšlení a řeč Emoce City Vůle stavy Paměť Pozornost Nálady Rozhodování vlastnosti Schopnosti Inteligence Temperament Charakter Kognitivní psychické jevy Cití Vnímání Představování Myšlení a řeč Paměť Pozornost Poznávací (kognitivní) procesy zajišťují orientaci člověka ve vnějším i vnitřním světě. Poznávací (kognitivní) procesy Kvalita poznávání (adekvátnost k realitě, podrobnost, přesnost, strukturovanost ap.) je individuálně rozdílná. Rozdíly mezi lidmi v celkovém stylu poznávání jsou podmíněny konstitucí smyslových orgánů, bezprostředním okolím, kulturou, ekonomickými podmínkami. Mezi poznávací procesy patří čití, vnímání, představivost, paměť, myšlení a řeč. Vnímání, pozornost, paměť „Jak naše mysl zpracovává svět - a proč na tom záleží při porodu" • Cvičení: Co teď vnímáte a prostřednictvím čeho? • Jak se změní Vaše vnímání, když máte bolest, ve stresu, při zahlcení? „Vnímání je proces, kterým si vytváříme obraz reality na základě smyslových informací." - přijetí informací z okolí a z těla prostřednictvím smyslových orgánů, toto podráždění je vedeno do mozku - výsledkem je čití - zpracování počitků do větších celků vjemů M( Základní vlastnosti vnímání • Subjektivita vnímání (každý vnímá jinak) • Selektivnost (nevnímáme vše) • Organizace vjemů - gestalt principy (obrazec a pozadí, blízkost, podobnost...) • Vizuální iluze - ukázka: vnímání není vždy realita Co se děje, když „bolí"? Stimulus - nociceptor • Alarm v tkáni (např. tlak, natažení, ischemie). Přenos - mícha • Signál po A-5 a C vláknech —> zadní roh míchy. Percepce - mozek • Thalamus (přepojení) —• kůra (kde to bolí) —> limbický systém (jak to prožívám). Modulace - sestupné dráhy • Endorfiny, serotonin, noradrenalin tlumí bolest. Ascending Input Spinothatennic- Tract /í-J y ^Opioids,AfephafAgonists Descending Modulation .Local Anesttietics, •lOpJoids, Alpha3Agůniíla Local Ane: Peripheral Nerve local Anesthetics, •Anti-inflammatory O'urjs Peripheral Nociceptors 1. doba porodní - viscerální bolest (z dělohy, hrdla - tupá, neohraničená) - pomáhá teplo, pohyb, TENS 2. doba porodní - somatická bolest (pochva, pánevní dno, ostrá) - pomáhá epidurál nebo pudendální blok Oblast Jak se mění při bolesti Co může pomoci Pozornost Zuzeni, přetíženi Krátké pokyny, klidný tón Emoce Strach, napětí Důvěra, podpora Tělesné vnímání Odpojení, přecitlivělost Dotek, teplo, voda Vnímání času Zpomalení Strukturování času Kognice Omezená logika Jednoduché informace 1. Komunikace Role porodní asistentky Krátké, jasné věty Klidný tón hlasu (nižší frekvence = zklidňuje) Vyhnout se negativním slovům („musíte vydržet", „ještě to bude horší") 2. Nahradit pozitivními („pomalu to zvládnete", „dech vám pomůže projít kontrakcí") Dotek a neverbální komunikace Podpůrný dotek snižuje aktivitu limbického systému Zprostředkovává bezpečí a orientaci v prostoru 3. Práce s dechem a relaxací Pomáhá rozšířit vnímání (žena se „vrací do těla") Snižuje úzkost a tím i subjektivní intenzitu bolesti 4. Smyslové prostředí Tlumené světlo, ticho, hudba —> redukují smyslové přetížení Minimalizovat náhlé zvuky, změny hlasitosti 5. Kognitivní reframing Pomáhá změnit význam bolesti: „Bolest znamená, že se vaše tělo otevírá dítěti. Přerámování mění emocionální prožitek —> zmírňuje stres. Pozornost • Je psychický stav, který se projevuje zaměřeností a soustředěností vědomí na některé jevy a jiné se přehlížejí • pozornost rozhoduje o tom, co právě vědomě prožíváme. • Každý okamžik vnímáme mnoho podnětů - zvuky, tělesné pocity, myšlenky, emoce. Ale jen malá část z nich vstoupí do našeho vědomí. Tuto „bránu" tvoří právě pozornost. • Dva základní systémy: Neúmyslná (automatická) pozornost - aktivuje se, když nás něco vyruší (bolest, hluk, strach). Úmyslná (řízená) pozornost - zaměřujeme ji vědomě (např soustředění na dech). Při porodu převládá automatická pozornost, proto žena reaguje na tělesné a emoční podněty - ne na logické instrukce. Charakteristika Selektivita Intenzita Stabilita Rozsah Přesouvání Vysvětlení Zaměřujeme se jen na jeden podnět a ostatní potlačujeme. Míra soustředění na určitý podnět. Schopnost udržet pozornost delší dobu. Kolik věcí dokážeme sledovat najednou. Schopnost rychle změnit zaměření pozornosti. Příklad z praxe Rodička vnímá jen hlas asistentky, nevšímá si ruchu na sále. Krátká, ale silná kontrakce = velmi intenzivní pozornost. Dlouhý první porod - pozornost se vyčerpává. Rodička může sledovat dech, hlas i pohyb - ale jen krátce. Od bolesti k dýchání, od kontrakce k odpočinku. Faktory, které ovlivňují pozornost • Fyzický stav (únava, bolest, hlad, hormony) • Emoce a stres (strach pozornost zužuje, klid ji rozšiřuje) • Motivace (co je pro ženu důležité, to přitahuje pozornost) • Prostředí (hluk, světlo, přítomnost lidí) • Zkušenost a nácvik (relaxační trénink, dechová cvičení, hypnoporod) „Pozornost je jako světlo baterky - asistentka může pomoci ženě, aby ji nasměrovala tam, kde jí to pomůže - ne tam, kde ji to oslabuje." Paměť • Psychický proces vštípení, chování a vybavení informací - Zapamatování, osvojení, vštípení - recepce - Pamatování a zapomínání - retence - Vybavení - produkce Spontánní, záměrné Zapamatování Záleží na motivaci, zájmu, denní době, zdravotním stavu a věku, stresu, biologických předpokladech, způsobu osvojování, počet opakování, vlastnostech osobnosti mozek zpracuje nové informace. Pamatování • Etapa od vštípení do znovuvybavení • vytváří se neuronové spoje • Zapomínání = nepříznivé změny ve výsledcích učení: • Kvantitativní • Kvalitativní - schematizace, zobecňování, připodobňování, přechod k predvedeckým pojmům • Zapomínání čelíme opakováním - četnost a způsob opakování • Zapomínání má i pozitivní význam - ochrana před přetížením a negativními zážitky a bolestí • Zásadní roli má hipokampus (uchování) a amygdala (emoce). Křivka zapomínání • Ebbinghaus zavedl do psychologie měření Znovuvybavení • Vybavení si zapamatované látky, obnovení nabytých poznatků a vědomostí, situaci nebo pocitů. • Vybavení usnadňuje: duševní klid a soustředěnost, dobrá nálada, pozitivní emoce, sebedůvěra, • Vybavení znesnadňuje: silné vzrušení, tréma, negativní emoce, únava, nízká sebedůvěra, alkohol, povrchní znalosti, stáří Senzorická paměť - uchovává informace přicházející ze smyslů - několik sekund Typy paměti Krátkodobá paměť - trvá 15- 20s., udržíme 5 - 9 prvků Dlouhodobá paměť vytvoření dostatečně silné paměťové stopy Typy dlouhodobé paměti Typ Popis Příklad Deklarativní (explicitní, vědomá) Pamatuji si co se stalo. „Porod začal v noci, byly čtyři ráno." Procedurální (nevědomá, implicitní) Paměť pohybů, návyků, rytmů. Dýchání při kontrakci, instinktivní pohyb. Epizodická Vzpomínky na osobní prožitky. „Cítila jsem teplo a podporu." Sémantická Znalosti, fakta. „Porod má tři doby." Emoční paměť Prožitky spojené s emocí. Hlas asistentky, dotek, vůně. Emoční stav - stres, úzkost, klid Co ovlivňuje paměť Hormonální vlivy (kortizol, oxytocin, adrenalin) Únava, spánek, hlad Pozornost (čemu se věnujeme, to si pamatujeme) Smyslové vjemy - zvuky, vůně, doteky Paměť porodu „Ženy zapomínají detaily, ale nikdy nezapomenou, jak se při porodu cítily."(Simkin, 1991) • Zážitek z porodu si žena pamatuje celý život. • Tato paměť ovlivňuje: - vztah k dítěti (bonding), - sebevědomí ženy („zvládla jsem to"), - postoj k dalším těhotenstvím, - důvěru ve zdravotníky a v sebe. Paměť porodu = emočně zabarvená epizodická zkušenost. • Aktivují se emocionální a instinktivní části mozku (limbický systém). • Útlum neokortexu - logická paměť je méně aktivní. • Emoční a tělesné prožitky se hluboce zapisují do implicitní paměti. • Proto si ženy často pamatují: - tón hlasu, - atmosféru, - pocity bezpečí nebo ohrožení, spíše než konkrétní fakta. Trauma a paměť Při silném stresu (strach, bezmoc, bolest) může být paměť fragmentovaná. Někdy dochází k „vypnutí" paměťových drah —> žena si pamatuje útržky nebo má pocit odpojení od těla. Tyto prožitky mohou později spouštět posttraumatické reakce. Role asistentky: chránit ženu před zahlcením a pomoci jí mít z porodu souvislý, bezpečný zážitek. Co podporuje pozitivní zážitek z porodu Ovlivnitelný faktor Klidné prostředí Empatická komunikace Dotek, hlas, přítmí Možnost volby a kontroly Podpora po porodu Výsledek Zpomalení dechu, lepší ukládání paměti Pocit bezpečí, důvěra Posílení oxytocinu Aktivní role, pozitivní interpretace Upevnění pozitivní paměťové stopy Jak s pamětí porodu pracovat v praxi • Po porodu dát ženě prostor mluvit o tom, co se dělo (postpartum interview - 24 hodin po porodu či v průběhu šestinedělí). • Pomoci jí propojit rozpojené části zážitku - „vysvětlit, co a proč nastalo". • Nabídnout pozitivní reinterpretaci (zdůraznit její sílu, spolupráci, odvahu). • Podporovat vzpomínání skrze tělo - dotek, vůni dítěte, klid. • Cíl: ukotvit porod jako smysluplnou, ne ohrožující zkušenost. Shrnutí Paměť při porodu Význam Emoční a tělesná paměť převládá Proto je důležitá atmosféra a vztah Stres a bolest mění ukládání paměti Může vést k traumatickým vzpomínkám Oxytocin, klid, kontakt posilují pozitivní paměť Zvyšují pohodu a bonding Porodní asistentka je „tvůrkyní paměti porodu" Její přístup se zapíše do vzpomínky ženy Beck, C. T. (2004). Birth Trauma: In the Eye of the Beholder Kitzinger, S. (2015). Rediscovering Birth. Literatura Klaus, Kennell, & Klaus (2012). Mothering the Mother Odent, M. (2004). The Scientification of Love Simkin, P. (1992). Just Another Day in a Woman's Life? Women's Long-Term Perceptions of Their First Birth Experience.. Uvnäs-Moberg, K. (2011). The Oxytocin Factor.