Anatomie ženských pohlavních orgánů Mgr. Štěpánka Vybíralová Vnitřní pohlavní orgány vaječníky – ovaria – párové orgány vejcovody – tubae uterinae – párové orgány děloha – uterus – nepárový pochva – vagina – nepárový Zevní pohlavní orgány velké stydké pysky – labia majora pudendi – párové orgány malé stydké pysky – labia minora pudendi – párové orgány předsíň poševní – vestibulum vaginae – nepárové poštěváček – clitoris – nepárový stydký pahorek – mons pubis – nepárový vestibulární žlázy – glandulae vestibulares majores – párové Ovaria Vaječníky - ovaria -jsou párové ženské pohlavní žlázy vejčitého tvaru, uložené intraperitoneálně -v pubertě a v pokračujícím dospívání dorůstá rozměrů zhruba 4 x 2 x 1,5 cm. -v mládí je vaječník růžový a hladký, v dospělosti nerovný a u žen v klimakteriu je svraštělé a zmenšený -vaječník je uložen při boční štěně malé pánve -fixace je zajištěna závěsným aparátem, který je tvořen duplikaturou peritonea- mesovariem - připojuje ovarium k zadní stěně širokého vazu – které je rozprostřeno mezi hranami dělohy a stěnami malé pánve -ženám, která ještě nerodila leží vaječník v jamce vaječníkové, po porodu klesá vaječník před křížovou kost Stavba ovaria -ovarium se skládá ze tří vrstev -povrch ovaria kryje jednovrstevný kubický epitel -vlastní vrstva ovaria se dělí na povrchovou kůru – cortex ovarii a hlouběji uloženou dřeň – medulla ovarii Stavba ovaria Dřeň -obsahuje vazivo s ojedinělými snopci hladké svaloviny, množství krevních a lymfatických cév a nervová vlákna Vrstva korová -z funkčního hlediska nejvýznamnější -obsahuje různé typy folikulů, v kterých dozrávají ženské pohlavní buňky – vajíčka (oocyt – oocytus) - jedny z největších buněk v lidském těle -počet vajíček je při porodu asi 2 miliony, v pubertě asi 300 000 primárních vajíček, které jsou uloženy v prvotních vaječných váčcích – folliculi ovarii primarii, během pohlavní zralosti ženy k oplození schopné vajíčko dozraje do vývojového stadia druhotných vaječných váčku – folliculi ovarii secundarii v počtu asi 400 - tato vajíčka jsou uložena ve zralých vazivových váčcích – (tzv. Graafův folikul) Tuba uterina Vejcovod - tuba uterina -je párová trubice délky 10–15 cm -má dvě ústí, nad vaječníkem se otvírá do dutiny břišní (peritoneální) – kolem růžice slizničních výběžků (vejcovodních třásní) které se při ovulaci přikládají k vaječníku nad zrající Graafův folikul (tvoří jakoby deštníček nad ovariem), nad břišním ústím je vřetenovité rozšíření, následuje zúžená část a v místě děložních rohů přechází v druhé ústí do děložní dutiny Morfologie oplození -ve vejcovodech dochází k oplození nebo zániku vajíčka -v případě, že se oplozené vajíčko usadí – niduje ve vejcovodu, mluvíme o mimoděložním těhotenství -prasknutím Graafova folikulu dojde k uvolnění zralého lidského vajíčka - ve svém jádru obsahuje haploidní sadu chromozomů (22 a pohlavní chromozom X) -k oplození vajíčka dochází v rozšířené – ampulární části vejcovodu, oplození jediného vajíčka dojde jedinou spermií, ostatní spermie svými enzymy umožní narušení obalových vrstev vajíčka pro průnik jediné spermie, průnikem hlavičky a krčku spermie do vajíčka vzniká budoucí buněčný útvar – zygota -rýhováním vznikají první dvě buňky budoucího organismu, které mají již diplodní (dvojitý, párový) počet chromozomů a dělící vřeténko -rýhující se vajíčko cestuje do dělohy, kde dojde k jeho usazení – nidaci a nastává těhotenství Uterus Děloha - uterus -nepárový, dutý orgán, uložený v dutině malé pánve mezi močovým měchýřem a konečníkem -probíhá v ní vývoj, růst a výživa plodu až do porodu -děloha je v malé pánvi nakloněná dopředu a mezi tělem a čípkem prohnuta vpřed (jedná se o anteflexi a anteversi) Popisujeme na ní: -děložní dno, vyklenující se vzhůru – fundus uteri -děložní rohy – cornua uteri, kam ústí vejcovody -děložní tělo – corpus uteri, které se dolů zužuje v -děložní úžinu – isthmus uteria přechází v -děložní hrdlo, krček – cervix uteri Děloha -má tvar oploštělé hrušky -uvnitř je děložní dutina – cavitas uteri, kde u netěhotné dělohy její přední a zadní stěna naléhají na sebe -děložní dutina se v oblasti děložního krčku zužuje v kanál – canalis cervicis -děložní ústí u ženy, která nerodila – nullipary, je kruhový, u ženy, která rodila – multipary nabývá štěrbinovitý tvar Stavba dělohy je složitá a skládá se ze čtyř vrstev -sliznice – endometrium -svalovina – myometrium -vazivo příděložní – parametrium -pobřišnice – perimetrium Sliznice dělohy - endometrium -tvořena jednovrstevným válcovitým epitelem s vazivem a obsahuje četné trubicovité žlázky -prodělává v průběhu zhruba 28 dnů (lunární cyklus) charakteristické cyklické změny, které jsou na konci každého cyklu ukončeny menstruačním krvácením Svalovina – myometrium -nejsilnější vrstvou děložní stěny -má tři vrstvy -vnitřní vrstvu tvoří cirkulárně uspořádaná svalovina, zaškrcuje cévy v závěru menstruačního cyklu nebo porodu -střední vrstvu – nejsilnější, má spirálovitý tvar a umožňuje zvětšování dělohy bez nadměrného přibývání svalové hmoty, takže koncem těhotenství je stěna děložní poměrně tenká -zevní vrstva – obsahuje svalová vlákna orientovaná převážně podélně Parametrium – subperitoneální vazivo – přiděložní vazivo -pruhy vaziva připojené k děloze tvořící její závěsný aparát -nejvíce je fixován krček děložní Tuto fixaci zajišťují: -hlavní děložní vaz -vazy močovoděložní – jdou od okrajů dělohy k močovému měchýři a pokračují jako stydkomočové, ke sponě stydké -vazy konečníkovoděložní –jdou od děložních hran, obemykají konečník – rektum a jako vazy křížovoděložní, dosahují ke kosti křížové Další fixaci zajišťuje: -oblý vaz děložní – od rohů děložních přes tříselný kanál a končí ve vazivu velkých stydkých pysků, důležitý pro udržení dělohy do správné polohy, nad močový měchýř – antireflexi anteversi -nejmohutnější je široký vaz děložní – táhne se od hran děložních ke stěně malé pánve, nejedná se o pravý vaz, ale o duplikaturu (zdvojení) pobřišnice – peritonea, kterou k děloze přicházení a odcházejí tepny, žíly a nervy Perimetrium – tunica mucosa -neúplný peritoneální obal, kdy pobřišnice nástěnná přechází přes zadní stěnu močového měchýře na přední stěnu a dále na zadní stěnu dělohy, vaječníku a ovaria jako duplikatura – široký vaz děložní -dělí se na: děložní okruží – mesometrium, vejcovodní okruží – mesosalpinx, vaječníkové okruží – mesovarium -dotýká se zadní klenby poševní a přechází na konečník – rectum -tím vznikají peritoneální kapsy – mezi močovým měchýřem a dělohou močovoděložní jamka – excavatio vesicouterina, mezi dělohou a konečníkem – rectem konečníkoděložní vyhloubení – excavatio rectouterina - tento prostor je u stojící ženy nejnižším místem dutiny břišní – – tzv. zadní Douglasův prostor Vagina Pochva - vagina -slouží jako kopulační orgán a pohlavní cesta -předozadně oploštělá trubice, jejíž přední a zadní stěna na sebe naléhají -během porodu se mění v širokou porodní cestu -přední stěna je kratší – asi 8 cm -zadní stěna dosahuje délky 10 cm -horním koncem obemyká hrdlo děložní, takže část hrdla vyčnívá do vaginy tzv. čípek – cervix, kolem celého kruhového úponu vzniká klenba poševní – fornix vaginae -zadní klenba je nejvíce vyklenutá a po ejakulaci se v ní hromadí spermie -kaudální konec – se otvírá do prostoru mezi malými stydkými pysky předsíň poševní, kterou zčásti uzavírá tenká slizniční řasa tzv. panenská blána – hymen -při první souloži se hymen natrhává, zbývají po něm drobné slizniční hrbolky Pochva -uložena v malé pánvi pod dělohou -před ní leží močový měchýř a v kaudální části močová trubice, s kterou je přední poševní stěna poměrně pevně spojena -za vaginou je uloženo rektum -asi v polovině své délky prochází pochva přes svalové dno pánevní diaphragma pelvis -ve své poloze je pochva fixována vazivem k okolním orgánům, jednak okolním řídkým vazivem – parakolpiem ke svalovému dnu pánevnímu a hrázi -vnitřní prostředí pochvy je kyselé, což je dáno zde žijící bakterií lactobacillus acidofilus, které je jedním z ochranných filtrů volné cesty do dutiny břišní, dalším filtrem je hlenová zátka v oblasti děložního krčku Stavba poševní stěny Sliznice -narůžovělá, pokryta mnohovrstevným dlaždicovým epitelem -při menstruaci a v těhotenství je překrvená a červenofialová -přechází i na zevní plochu děložního čípku a se sliznicí děložní, která prodělává cyklické změny má ostrou hranici Slizniční vazivo -obsahuje kolagenní i elastická vlákna, která umožňují značné roztažení pochvy -jsou zde mohutné žilní pleteně a senzitivní genitální tělíska Svalovina -tenká, nitřní vrstvu tvoří nízké spirály, zevní svalová vlákna jsou uspořádána do vysokých spirál, v dolní části jsou i příčně pruhovaná vlákna ze svalového dna pánevního Při zevním povrchu pochvy je tenká vrstva kolagenního vaziva - bsahuje poševní tepny, odvodné žíly, lymfatické cévy a nervy Velké stydké pysky – labia majora -párové kožní vaky, které vycházejí z tukového polštáře před symfýzou stydkého pahorku -tuková tkáň z něho nemizí ani při největším hladovění -jsou dlouhé asi 8 cm -dorsálně se za poševním ústím spojují v zadní pyskovou spojku – commisuru, za ní následuje hráz – perineum, mezi nimi je pouze úzká stydká štěrbina -vpředu pod Venušiným hrbolkem tvoří přední pyskovou spojku -na vnitřní straně je tenká sliznice, zevní strana má charakter kůže a je porostlá, tak jako mons pubis, chlupy ohanbí Malé stydké pysky – labia minora pudendi -párové kožní řasy uložené navnitř od velkých stydkých pysků -dlouhé asi 4 cm -vpředu se větví v raménka, která obkružují zepředu a zezadu poštěváček – clitoris -vzadu splývají s vnitřní plochou velkých stydkých pysků -jejich podkladem je vazivová tkáň, povrch má vzhled sliznice s množstvím mazových žláz Poševní předsíň –vestibulum vaginae -štěrbina, do které ústí pochva -před ní je zevní ústí trubice močové -vpředu ve vestibulu leží poštěváček -do vestibula ústí také tubulozní a tuboalveolární hlenové žlázy Poštěváček – clitoris -topořivé těleso zevního genitálu ženy, které se podobá penisu muže -dvě topořivá tělesa začínají na spodině symfýzy jako poštěváčková ramínka a spojují se v poštěváčkové tělo - přecházejí v poštěváčkový žalud Žlázy poševní předsíně – velké a malé předsíňové žlázy – glandulae vestibulares majores et minores Velké předsíňové žlázy – Bartoliniho žlázy -párové žlázy ležící na zadní stěně předsíně poševní -jsou velikosti hrášku, produkují hlenovitý sekret, který zvlhčuje vchod poševní Malé předsíňové žlázy -četné drobné tubulozní žlázy uložené v celém rozsahu poševního vchodu