OŠETŘOVATELSTVÍ V PEDIATRII MUDr. Michala Komyšáková, MBA OSNOVA VÝUKY - ZIMNÍ SEMESTR 2025/2026 Rozdělení a typy postižení – smyslové vady, tělesná postižení, mentální a kombinované vady. Onemocnění kardiovaskulárního systému. Onemocnění urogenitálního traktu. Onemocnění trávicího ústrojí. Onemocnění pohybového aparátu. Onemocnění nervového systému. Praktické tipy (Handling, první pomoc, anamnéza v pediatrii, specifická vyšetření, komunikace s rodiči) VYŠETŘENÍ DÍTĚTE A SPOLUPRÁCE Přístup k dítěti: vždy se představit, oslovit dítě jménem, přiměřeně věku vysvětlit, co se bude dít. Zapojení rodičů: dítě se vyšetřuje v jejich přítomnosti, u malých dětí na klíně. Techniky uklidnění: hračky, písničky, obrázky, dovolit dítěti něco držet, využití "hra na doktora". Praktické tipy: •postupovat od nejméně nepříjemného vyšetření k nejvíce (poslech → bříško → uši, krk). •respektovat spánek kojence •nikdy nelhat („nebude to bolet“), raději „bude to píchnutí, ale rychlé“. AKUTNÍ STAVY, KTERÉ SESTRA POZNÁ JAKO PRVNÍ Dušnost •známky: zatahování jugula a mezižeber, stridor, tachypnoe, cyanóza, neschopnost mluvit •první pomoc: zajistit volné dýchací cesty, kyslík, volat lékaře Laryngitida / astma: typický štěkavý kašel, inspirační stridor → sestra volí klidné prostředí, zvlhčený vzduch, nechat dítě v náručí rodiče. Dehydratace •příznaky: suché sliznice, pláč bez slz, snížený turgor, málo pomočených plen, apatie Poruchy vědomí, šok •bledost, chladné akry, tachykardie, prodloužený kapilární návrat •okamžitě hlásit lékaři, zahájit základní podpůrná opatření ZÁKLADY PODÁVÁNÍ LÉKŮ DĚTEM Lékové formy •kojenci: kapky, sirupy, čípky •starší děti: tablety, dispergovatelné tablety Technika podání •kapky/sirup: vsedě, do tváře, ne do krku (riziko aspirace) •čípek: vsunout špičkou napřed, přidržet hýždě •inhalace: vysvětlit dítěti formou hry, použít masku vs. náustek podle věku Nejčastější chyby rodičů •nesprávné dávkování antipyretik (dávají podle věku, ne podle hmotnosti) •střídání ibuprofen/paracetamol v příliš krátkém intervalu •drcení tablet, které se nesmí drtit (enterosolventní, retardované) Role sestry: edukovat rodiče → jak správně podávat, kdy znovu podat, kdy vyhledat lékaře. OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE ODLIŠNÁ OD DOSPĚLÝCH Měření vitálních funkcí •teplota: rektálně (odečítat půl stupeň), axilárně, bezkontaktně (věková doporučení) •tlak: správná šířka manžety! •saturace: prstík, u malých dětí ušní lalůček / nožička Odběr moči •u kojenců sáček, ale vysoké riziko kontaminace •u febrilního dítěte – nutné sterilně (katetrizace) Kanylace a žíly •obtížnější, menší průměr, riziko extravazace → častá kontrola místa vpichu Polohování •prevence syndromu zploštělé hlavičky, změna poloh, bříško v bdělém stavu PREVENTIVNÍ PÉČE – ROLE SESTRY Očkování •základní schéma •běžné reakce: zarudnutí, teplota, bolestivost → doporučený postup (chlazení, antipyretikum) Preventivní prohlídky •růst (percentilové grafy), psychomotorický vývoj, smysly (sluch, zrak) Edukace rodičů •zásady výživy (kojení, příkrmy, pitný režim) •bezpečnost (prevence úrazů) TEORETICKÝ PŘEHLED TYPŮ POSTIŽENÍ Smyslové vady: •Poruchy sluchu (hluchota, nedoslýchavost) •Poruchy zraku (snížená ostrost, slepota) Tělesná postižení: •Dětská mozková obrna (DMO) •Vady končetin (např. amputace, vrozené deformace) Mentální postižení: •Lehká až těžká mentální retardace •Poruchy autistického spektra (PAS) Kombinované vady: •Kombinace výše uvedených postižení Praxe: •Úprava komunikace (mluvit zřetelně, využít pomůcky) •Pomoc při pohybu a sebeobsluze •Podpora rodičů Varovné signály: •Nereaguje na zvuk, světlo •Výrazné opoždění vývoje •Náhlé zhoršení stavu 2. ONEMOCNĚNÍ KARDIOVASKULÁRNÍHO SYSTÉMU http://vyuka.zsjarose.cz/data/swic/lessons/663.jpg VROZENÉ VADY SRDCE Acyanotické: defekt septa síní/komor (ASD, VSD), perzistující ductus arteriosus (PDA). •Příznaky: dušnost, neprospívání, časté infekce. Cyanotické: Fallotova tetralogie, transpozice velkých tepen. •Příznaky: cyanóza, šelest, hypoxické záchvaty. •Péče sestry: sledování saturace, barvy kůže, příznaků srdečního selhání, pomoc při vyšetřeních (ECHO, EKG), příprava na operace, podpora rodičů. • Varovné signály: •Cyanóza rtů, akrální cyanóza mimo chlad •Tachykardie, dušnost •Špatné prospívání ZÍSKANÁ ONEMOCNĚNÍ SRDCE •Revmatická karditida: komplikace streptokokové angíny, postihuje chlopně. •Kawasakiho nemoc: vaskulitida, riziko aneurysmat koronárních tepen. •Myokarditida, endokarditida, perikarditida: obvykle infekční původ, projevy srdečního selhání. •Sestra: sledování horečky, srdeční akce, laboratorních markerů, pomoc při podávání ATB či imunoglobulinů. PORUCHY RYTMU •SVT: nejčastější u dětí, projevuje se palpitacemi, bledostí, dušností. •Bradyarytmie, AV blok – mohou vést k synkopám. •Sestra: sledování EKG křivky, saturace, rozpoznání akutního zhoršení. SRDEČNÍ SELHÁNÍ U DĚTÍ •Projevy: tachypnoe, pocení při kojení, hepatomegalie, špatný růst. •Ošetřovatelská opatření: klidový režim, polohování, sledování hmotnosti a diurézy, edukace o podávání léků (diuretika, digoxin). HYPERTENZE U DĚTÍ •Vždy vyžaduje důkladné vyšetření (na rozdíl od dospělých často sekundární – ledviny, endokrinopatie). •Sestra: správné měření TK, zaznamenávání hodnot, motivace k režimovým opatřením. ROLE SESTRY •Aktivní sledování příznaků (cyanóza, tachypnoe, pocení, únava). •Správná technika měření TK, saturace, EKG. •Péče po kardiochirurgických výkonech: sledování krvácení, infekce, hydratace. •Edukace rodičů: příznaky zhoršení, nutnost kontroly, adherence k léčbě. •Včasné rozpoznání a správná péče mohou zásadně ovlivnit prognózu dítěte. •Sestry jsou klíčovým článkem mezi lékařem, dítětem a rodiči. 3. ONEMOCNĚNÍ UROGENITÁLNÍHO TRAKTU Teorie: •Časté infekce močových cest •Vrozené vady (hydronefróza, hypospadie) •Enuréza (noční pomočování) Praxe: •Odběr moči správnou technikou •Sledování diurézy (počítání plen, měření) •Edukace rodičů o pitném režimu Varovné signály: •Horečka nejasného původu u kojence → vždy myslet na IMC •Hematurie •Oligurie, anurie ČASTÉ INFEKCE MOČOVÝCH CEST (IMC) •Výskyt: zejména u kojenců a batolat, častější u dívek. •Příznaky: horečka, neklid, zvracení, průjem, u větších dětí dysurie, časté močení, bolest břicha. •Komplikace: možnost postižení ledvin (pyelonefritida), jizvení parenchymu → riziko hypertenze a chronického onemocnění ledvin. •Role sestry: sledovat celkový stav dítěte, informovat o nutnosti včasného vyšetření moči, poučit rodiče o dodržování léčby ATB. Infekce dolních močových cest (cystitida) •Typická lokalizace: močový měchýř. •Příznaky (u větších dětí, které to umí popsat): •dysurie (pálení při močení), polakisurie (časté močení po malých porcích), urgence, někdy inkontinence, bolest podbřišku •u kojenců často jen neklid, odmítání jídla, někdy subfebrilie •Celkový stav: dítě většinou není toxicky nemocné, nemá výraznou alteraci celkového stavu. •Moč: zakalená, může zapáchat, někdy mikroskopická hematurie. •Komplikace: obvykle méně závažné, ale riziko přechodu infekce do horních cest, pokud není léčeno. Akutní pyelonefritida (APN) •Typická lokalizace: ledvinná pánvička a parenchym. •Příznaky: •horečka ≥38 °C bez jiného zřejmého zdroje •bolest boku nebo bederní krajiny (u malých dětí nespecifické – pláč, křik při manipulaci) •nauzea, zvracení, průjem → někdy mylně hodnoceno jako gastroenteritida •Celkový stav: často alterován, dítě působí nemocně, únava, nechutenství. •Moč: pyurie (leukocyty), bakteriurie, někdy makroskopická hematurie. •Komplikace: riziko jizevnatých změn na ledvinách, pozdější hypertenze, chronické selhání ledvin. Shrnutí pro sestry – orientační rozlišovací znaky •Cystitida → časté močení, pálení, spíše mírné příznaky, bez vysokých horeček. •Pyelonefritida → horečka, bolesti beder/boku, zvracení, celkově nemocné dítě. •Praktický význam: při horečce nejasného původu u kojence nebo batolete vždy myslet na APN a zajistit vyšetření moči! VROZENÉ VADY (HYDRONEFRÓZA, HYPOSPADIE) Hydronefróza: rozšíření pánvičky a kalichů v ledvině, může být asymptomatická, ale i vést k infekcím a poškození ledvin. •Hypospadie: vyústění močové trubice mimo špičku penisu, často spojeno s poruchou močení. •Role sestry: sledování vývoje močení, kontrola močových infekcí, podpora rodiny před a po chirurgickém výkonu, zajištění správné hygieny. ENURÉZA (NOČNÍ POMOČOVÁNÍ) •Primární enuréza: dítě nikdy nebylo „suché“ – často nezralost CNS. •Sekundární enuréza: opětovné pomočování po období sucha – může být psychická příčina, infekce, anatomická vada. •Role sestry: empatie, podpora dítěte a rodičů (nevinit, nestresovat dítě), doporučení režimových opatření (omezit tekutiny před spaním, pravidelné močení). ODBĚR MOČI SPRÁVNOU TECHNIKOU Kojenci: odběr do sterilního sáčku, event. katetrizace nebo suprapubická punkce při nutnosti sterilního vzorku. •Starší děti: střední proud moči, po omytí genitálií. •Chyby: kontaminace moči → falešně pozitivní nálezy. •Role sestry: vysvětlit rodičům postup, dbát na hygienu, zajistit správné označení vzorku. SLEDOVÁNÍ DIURÉZY •Kojenci: počítání počtu pomočených plen, orientačně 6–8 mokrých plen/24 hod. je norma. •Hospitalizované děti: měření objemu moči (do sběrných sáčků, cévkování, odměrné nádoby). •Význam: včasný záchyt oligurie (snížené močení) nebo anurie (zástava močení). •Role sestry: pravidelně zapisovat do dokumentace, sledovat i barvu a zápach moči. EDUKACE RODIČŮ O PITNÉM REŽIMU •Prevence IMC: dostatečný příjem tekutin, pravidelné močení. •Správný pitný režim: cca 100–120 ml/kg/den u kojenců, u starších dětí dle věku a hmotnosti. •Nevhodné nápoje: slazené limonády, nadměrné množství džusů. •Role sestry: vysvětlit rodičům význam hydratace, učit děti chodit na toaletu pravidelně. VAROVNÉ SIGNÁLY Horečka nejasného původu u kojence → vždy myslet na IMC 1.Dítě s horečkou bez jiných příznaků musí mít vyšetřenou moč. 2.Role sestry: upozornit lékaře, zajistit odběr moči. Hematurie (krev v moči) 1.Viditelná (makroskopická) nebo jen laboratorní nález. 2.Vždy důvod k vyšetření, může jít o infekci, kámen, zranění, glomerulopatii. Oligurie, anurie 1.Oligurie: výrazně snížené množství moči (<0,5 ml/kg/hod). 2.Anurie: úplná zástava tvorby moči. 3.Akutní stav – nutno urgentně řešit, může jít o obstrukci nebo selhání ledvin. 4.Role sestry: přesně sledovat a zaznamenávat diurézu, okamžitě hlásit lékaři. 4. ONEMOCNĚNÍ TRÁVICÍHO ÚSTROJÍ Teorie: •Reflux, koliky •Průjmy, zvracení, dehydratace •Celiakie, potravinové alergie aj. Praxe: •Posouzení stolice (frekvence, barva, konzistence) •Podávání rehydratačních roztoků dle ordinace •Edukace o dietních opatřeních Varovné signály: •Krev ve stolici, meléna •Opakované zvracení, žlučové zvratky •Rychlá dehydratace REFLUX (GASTROEZOFAGEÁLNÍ REFLUX – GER) •Fyziologický reflux: běžný u kojenců – z nezralosti dolního jícnového svěrače, často projevený ublinkáváním po jídle. •Patologický reflux (GERD): časté zvracení, neprospívání, podrážděnost, kašel, apnoické pauzy, zánět jícnu. •Péče sestry: •polohování po krmení (pravý bok, zvýšená poloha hlavy), •menší a častější dávky, •sledování hmotnosti, •edukace rodičů o správné manipulaci po jídle. KOLIKY •Definice: epizody neutišitelného pláče u jinak zdravého kojence (tzv. „pravidlo tří“ – více než 3 hodiny denně, více než 3 dny v týdnu, déle než 3 týdny). •Příčiny: plynatost, nezralý trávicí trakt, přejídání, citlivost na mléčné bílkoviny. •Péče sestry: •edukace o vhodných technikách nošení a polohování, •masáže bříška, teplo na bříško, •kontrola krmení (správné přisátí, polohy, vhodná savička). PRŮJMY, ZVRACENÍ, DEHYDRATACE •Příčiny: infekční (rotaviry, adenoviry, salmonela), dietní chyby, intolerance laktózy, antibiotická léčba. •Riziko: dehydratace, acidóza, ztráty elektrolytů. •Péče sestry: •sledování počtu stolic, zvracení, hmotnosti, diurézy, •podávání rehydratačních roztoků (ORS), •edukace rodičů o pitném režimu, vhodné stravě, varovných příznacích. CELIAKIE •Autoimunitní onemocnění vyvolané lepkem (gliadinem). •Projevy: nadýmání, průjmy, neprospívání, únava, anémie. •Diagnóza: protilátky (anti-TG2, EMA), biopsie tenkého střeva. •Léčba: celoživotní bezlepková dieta. •Role sestry: edukace o dietě, prevence kontaminace lepkem, motivace dítěte i rodičů. POTRAVINOVÉ ALERGIE •Nejčastější alergeny: kravské mléko, vejce, ořechy, ryby, sója, pšenice. •Projevy: kopřivka, zvracení, průjem, ekzém, někdy až anafylaxe. •Péče sestry: sledování po expozici potravině, zajištění diety dle ordinace, edukace o čtení etiket a o první pomoci při alergické reakci. ZÁCPA (OBSTIPACE) •Velmi častý problém, často funkční, bez organické příčiny. •Příčiny: nevhodná strava (málo vlákniny, tekutin), potlačování nucení na stolici, změny režimu (školka, škola), stres, někdy anální trhlina → bolest při vyprazdňování. •Projevy: tuhá stolice, dlouhé intervaly, bolest břicha, nechutenství, někdy paradoxní enkopréza. •Péče sestry: •edukace o pitném režimu, vláknině, pohybu, pravidelném vyprazdňování, •sledování stolice, úleva po klystýru či čípku dle ordinace, •prevence recidiv. NESPECIFICKÉ STŘEVNÍ ZÁNĚTY (IBD – CROHNOVA CHOROBA, ULCERÓZNÍ KOLITIDA) •Chronická onemocnění s autoimunitní složkou, postihují GIT různě hluboko. •Crohnova choroba – postihuje jakoukoli část GIT, segmentálně, transmuralně. •Ulcerózní kolitida – postihuje tlusté střevo, kontinuálně, omezeně na sliznici. •Projevy: chronické průjmy (někdy s krví), bolest břicha, úbytek hmotnosti, opoždění růstu. •Léčba: kortikoidy, imunosupresiva, biologická léčba, nutriční podpora. •Péče sestry: •sledování výživy a hmotnosti, kontrola stolice, pomoc s dodržováním léčby, •psychická podpora (chronické onemocnění, často relabující), •edukace o dietních opatřeních a hygieně rukou. LAKTÓZOVÁ INTOLERANCE •Nedostatek enzymu laktázy → neschopnost trávit mléčný cukr (laktózu). •Projevy: nadýmání, bolesti břicha, průjem po konzumaci mléka. •Péče sestry: vysvětlit zásady bezlaktózové diety, sledovat příjem vápníku. AKUTNÍ APENDICITIDA •Nejčastější chirurgická příčina akutního břicha u dětí. •Projevy: bolest břicha (typicky přechází do pravého hypogastria), nechutenství, zvracení, subfebrilie. •Péče sestry: •sledování bolesti a vitálních funkcí, •nepodávat nic per os, •příprava na chirurgické vyšetření / operaci, •pooperační péče (sledování drénu, teploty, střevní pasáže). FUNKČNÍ BOLESTI BŘICHA •Časté u školních dětí, bez organického podkladu. •Souvisí se stresem, školou, psychikou. •Péče sestry: empatický přístup, vyloučení závažné příčiny, spolupráce s rodiči a psychologem. AKUTNÍ GASTROENTERITIDA •Virová (nejčastěji rotavirus, norovirus) nebo bakteriální. •Příznaky: zvracení, průjem, horečka, bolesti břicha. •Riziko dehydratace! •Péče sestry: rehydratace, hygiena, izolace při hospitalizaci, dezinfekce pomůcek. MALABSORPČNÍ SYNDROMY •Porucha vstřebávání živin ve střevě. •Příčiny: celiakie, cystická fibróza, postinfekční poškození sliznice. •Projevy: neprospívání, mastná stolice (steatorea), nadýmání. •Péče sestry: sledování výživy, edukace o nutriční podpoře, spolupráce s nutriční terapeutkou. PRAXE Posouzení stolice •Frekvence: u kojenců široce variabilní (od několikrát denně po 1× za 2–3 dny). •Barva: žlutá u kojených, hnědá u dětí na umělé výživě; bílá, černá nebo krvavá stolice = varovný příznak. •Konzistence: hodnocení podle Bristolské škály (u starších dětí). •Role sestry: zapisovat změny, informovat lékaře o patologických nálezech. PODÁVÁNÍ REHYDRATAČNÍCH ROZTOKŮ DLE ORDINACE •Zásady: časté malé dávky (1–2 lžičky každých pár minut), zejména při zvracení. •Cíl: doplnění vody i iontů – orální rehydratační roztoky mají správné složení (Na, K, glukóza). •Péče sestry: sledovat toleranci, kontrolovat diurézu, upravovat množství dle stavu dítěte. EDUKACE O DIETNÍCH OPATŘENÍCH •Při průjmu: lehce stravitelná dieta (mrkev, rýže, banán, suchary). •Při zvracení: klidový režim, začít tekutinami, pak lehká strava. •Celiakie a alergie: vysvětlit princip eliminační diety, jak číst etikety. •Role sestry: trpělivé vysvětlování, podpora compliance rodičů. VAROVNÉ SIGNÁLY 1.Krev ve stolici, meléna (černá, dehtovitá stolice) 1.může znamenat krvácení z GIT, invaginaci, ulceraci → nutná lékařská kontrola. 2.Opakované zvracení, žlučové zvratky 1.varovné pro střevní obstrukci (např. volvulus, atrézie, stenóza) – akutní stav. 3.Rychlá dehydratace 1.příznaky: suché sliznice, vpadlá fontanela, snížená diuréza, apatie, chladné akry. 2.nutná rehydratace perorální nebo intravenózní dle ordinace. 3.role sestry: včas rozpoznat, hlásit lékaři, monitorovat vitální funkce. 5. ONEMOCNĚNÍ POHYBOVÉHO APARÁTU Poruchy chůze u dětí •Časté příčiny: bolesti růstové, přechodné záněty kyčle, vrozené vady, neurologické poruchy. •Příznaky: kulhání, šouravá chůze, neochota chodit, bolest kyčle/kolena. •U malých dětí často nespecifické – „nechce chodit“, „sedí a pláče“. •Sestra sleduje: lokalizaci bolesti, horečku, postavení končetin, symetrii pohybu. •Pokud dítě kulhá a má teplotu → vždy upozornit lékaře (možná infekce kloubu). ZÁNĚT KYČELNÍHO KLOUBU (SYNOVITIDA / COXITIS SIMPLEX) •Příčina: po virovém onemocnění, u dětí 3–10 let. •Příznaky: kulhání, bolest v třísle nebo koleni, bez horečky nebo jen mírná. •Dítě často chodí „opatrně“, někdy odmítá zatížit nohu. •Péče sestry: klidový režim, kontrola teploty, sledování ústupu potíží, informovat rodiče o návratu bolesti nebo teploty. •Obvykle odezní během 1–2 týdnů. SEPTICKÁ ARTRITIDA (HNISAVÝ ZÁNĚT KLOUBU) •Akutní stav, nejčastěji kyčel nebo koleno. •Příznaky: silná bolest, zarudnutí, otok, dítě neudrží končetinu, horečka. •Péče sestry: •urgentně informovat lékaře, zajistit klid a analgezii, •připravit dítě na punkci/operaci, •sledovat teplotu, bolest, barvu a teplotu končetiny. •Po léčbě: pomoc při rehabilitaci, edukace rodičů o šetrné mobilizaci. RŮSTOVÉ BOLESTI Věk: 3–12 let, často večer nebo v noci. Lokalizace: stehna, lýtka, kolena, bez otoku, bez zarudnutí. Dítě přes den běhá normálně. Péče sestry: uklidnit rodiče, doporučit jemnou masáž, teplý obklad, ev. paracetamol. Pokud otok, zarudnutí nebo trvalá bolest → lékařské vyšetření. VADNÉ DRŽENÍ TĚLA •Příčiny: málo pohybu, špatný sed, těžká aktovka, oslabené svaly trupu. •Znaky: kulatá záda, předsunutá hlava, ramena dopředu, asymetrie lopatek. •Sestra: poučit rodiče i dítě o správném sezení, nutnosti pohybu, plavání, cvičení s fyzioterapeutem. •Při zhoršování → kontrola u ortopeda. SKOLIÓZA (BOČNÍ ZAKŘIVENÍ PÁTEŘE) •Objevuje se nejčastěji u dívek v pubertě. •Znaky: asymetrie ramen, lopatek, boků •Sestra: •pomáhá při preventivních prohlídkách (pozorování zad dítěte), •motivuje k cvičení a nošení korzetu, •sleduje psychickou pohodu dítěte (stydlivost, sebevědomí). Při testu předklonu (tzv. Adamův test): •dítě se předkloní s volně svěšenými pažemi, •na jedné straně se zvedá hrudní nebo bederní hrbolek (rotace páteře). 👉 Typický znak skoliózy! PLOCHONOŽÍ (PES PLANUS) •Fyziologické do 4–5 let, později by se měla klenba vyvíjet. •Příznaky: únava nohou, otlaky, bolesti po delší chůzi. •vyšetření u ortopeda, vhodnou obuv, cvičení na klenbu (stání na špičkách, chůze po hraně chodidla, po písku či trávě). •V případě bolesti → ortopedické vložky. VALGOZITA KOLEN A KOTNÍKŮ Valgozita kolen a kotníků •Typické „X“ postavení kolen, vbočené kotníky. •Fyziologicky mírná valgozita do 6–7 let. •Pokud přetrvává, nebo je výrazná → ortoped. VROZENÉ DEFORMITY POHYBOVÉHO APARÁTU •Vrozená luxace kyčle – screening novorozenců, asymetrie kožních řas, omezená abdukce. •Vrozená kloubní ztuhlost (artrogrypóza) – více kloubů, snížený pohyb. •Vrozená deformita nohy (pes equinovarus) – "koňská" noha, léčba redresy, sádry. •Sestra: •šetrná manipulace, kontrola prokrvení, •péče o kůži pod fixací, •edukace rodičů (správná poloha, péče o končetinu, prevence opruzenin). DĚTSKÁ MOZKOVÁ OBRNA (DMO) •Příčina: poškození mozku zejména nedostatkem přívodu kyslíku perinatálně/po tonutí/délétrvající KPR atd. •Typy: spastická, hypotonická, dyskinetická, ataktická. •Projevy: opožděný motorický vývoj, zvýšené nebo snížené svalové napětí, asymetrie pohybů, potíže s chůzí, někdy epilepsie. •Sestra: •spolupracuje s fyzioterapeutem a rodiči, •zajišťuje bezpečnost (prevence pádu, dekubitů, aspirace), •sleduje výživu, polykání, dýchání, komunikaci, •podporuje rodinu – psychicky i edukací. OSTEOMYELITIDA (ZÁNĚT KOSTI) •Často po infekci nebo úrazu, nejvíce stehenní kost, holenní kost. •Příznaky: horečka, bolest, otok, někdy zarudnutí. •Dítě nechce končetinu používat. •Péče sestry: •sledovat teplotu, bolest, účinnost ATB, •kontrola místa vpichu při IV léčbě, •edukace rodičů o nutnosti klidového režimu a dokončení léčby. DUCHENNOVA MUSKULÁRNÍ DYSTROFIE •Dědičné onemocnění, postihuje chlapce, nástup kolem 2–5 let. •Příznaky: neobratnost, časté pády, „převalování“ při vstávání (Gowersův příznak), velká lýtka, postupná ztráta chůze. •Péče sestry: •pomoc s rehabilitací a kompenzačními pomůckami, •sledovat dýchání, srdce, výživu, •edukace rodičů o bezpečném pohybu a prevenci infekcí, •podpora rodiny (psychická i sociální). SPINÁLNÍ MUSKULÁRNÍ ATROFIE (SMA) Screening! •Genetické onemocnění – postihuje motorické neurony, svalová slabost, atrofie. •Typy: od těžkých forem u kojenců (typ I) po lehčí (typ III). •Příznaky: slabé svaly, chabé držení hlavy, opožděné sezení, potíže s polykáním a dýcháním. •Péče sestry: •podpora polohy (speciální sedačky, polohování), •sledování dýchání a výživy, •péče o psychiku dítěte a rodiny, •edukace o domácí péči, respirační pomůcky, prevence infekcí. SHRNUTÍ – CO JE DŮLEŽITÉ PRO SESTRU •Kulhání nebo bolest s horečkou → vždy informovat lékaře. •Dítě s bolestí kloubu/končetiny → klid, kontrola teploty, zhodnotit otok, zarudnutí, pohyblivost. •Dlouhodobě nemocné dítě → pozornost k psychické pohodě, edukace a podpora rodiny. •Vždy: bezpečnost dítěte, sledování bolesti, spolupráce s fyzioterapeutem a lékařem. 6. ONEMOCNĚNÍ NERVOVÉHO SYSTÉMU •U dětí mají často rychlý průběh a mohou být život ohrožující. •Sestra hraje klíčovou roli v časném rozpoznání varovných příznaků, sledování vědomí a dýchání. •Nejčastější stavy v praxi: •febrilní křeče, •epilepsie a status epilepticus, •meningitida, encefalitida, •nádory CNS, •hydrocefalus a VP shunt. Febrilní křeče – Křeče v souvislosti s horečkou, bez prokázaného onemocnění CNS. •Věk: 6 měsíců – 5 let. •Dva typy: •Jednoduché (simple) – generalizované, <15 min, jen jednou za 24 h. •Komplexní (complex) – >15 min, opakované, fokální → vždy lékař. Náhlé ztrnutí a záškuby, dítě nereaguje, ztrácí vědomí. Po záchvatu spavost, zmatenost. Co dělat: •Zachovat klid, zajistit bezpečí (odstranit předměty, položit dítě na bok). •Sleduj čas trvání záchvatu. •Nedržet násilím, nedávat nic do úst. •Po záchvatu: kontrola dýchání, saturace, teploty, glukózy. •Informovat lékaře, připravit léky k podání (např. diazepam, midazolam). EPILEPSIE – ZÁKLADNÍ PŘEHLED •Chronické onemocnění s opakovanými neprovokovanými záchvaty. •Typy: •Generalizované (celé tělo, ztráta vědomí). •Parciální (fokální – jen část těla, vědomí může být zachováno). •Spouštěče: nedostatek spánku, světelné podněty, horečka, stres, léky. •Péče sestry: sledovat frekvenci, délku, okolnosti záchvatu, dodržování léčby. EPILEPTICKÝ ZÁCHVAT – CO DĚLAT SESTRA •Zajistit bezpečí: dítě na bok, odstranit okolní předměty, nezabraňovat křečím. •Sleduj čas trvání, barvu, dýchání, zornice. •Po záchvatu: klid, sledování dýchání, vědomí, záznam. •Pokud trvá >5 minut → status epilepticus – volat lékaře, připravit benzodiazepin dle ordinace. •Kontrola glukózy, saturace, teploty. STATUS EPILEPTICUS •Záchvat trvající >5 minut nebo opakované záchvaty bez obnovení vědomí. •Život ohrožující stav – hrozí poškození mozku. •Příčiny: neadherence k léčbě, horečka, infekce, metabolická porucha. •Sestra: •ihned volat lékaře / záchranný tým, •zajistit dýchací cesty, kyslík, IV vstup, kontrola glykémie, •připravit diazepam/midazolam dle protokolu, •sledovat vitální funkce, saturaci, GCS, reakci na léčbu. MENINGITIDA – ZÁNĚT MOZKOVÝCH BLAN •Může být virová nebo bakteriální (závažná). •Příznaky: •Horečka, bolest hlavy, zvracení, ztuhlý krk, světloplachost. •Malé děti: letargie, špatné sání, pláč, vyklenutá fontanela, křeče. •U meningokoka: petechie – malé fialové tečky na kůži! •Péče sestry: •urgentně informovat lékaře, •zajistit klid, kontrolovat vědomí, dýchání, teplotu, •připravit odběry a antibiotika. MENINGITIDA – OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE •Dropletová izolace (24 h po nasazení ATB). •Zajištění IV vstupu, odběry krve před ATB (pokud to neoddálí léčbu). •Monitorace vědomí, vitálních funkcí, diurézy, teplot. •Péče o komfort dítěte: tlumené světlo, ticho, dostatek tekutin. •Edukace rodičů o závažnosti stavu, prevenci a očkování (meningokok, pneumokok). ENCEFALITIDA – ZÁNĚT MOZKOVÉ TKÁNĚ •Nejčastěji virová (např. klíšťová meningoencefalitida, herpes). •Příznaky: horečka, změna chování, zmatenost, ospalost, křeče, porucha vědomí. •Péče sestry: •sledování vědomí a zornic, •kontrola vitálních funkcí, saturace, •připravit na lumbální punkci, •klidový režim, dostatek tekutin, •po zlepšení pomalý návrat k aktivitám, informovat rodiče o riziku únavy. NÁDORY CNS V DĚTSKÉM VĚKU – PŘEHLED •Nejčastější solidní nádory u dětí. •Příznaky závisí na lokalizaci: •ranní zvracení, bolest hlavy, zhoršení při kašli nebo změně polohy, •porucha rovnováhy, chůze, zraku, změny chování, epileptické záchvaty. •Sestra: •sledovat vývoj příznaků, •vést záznam bolesti hlavy a zvracení, •po operaci: kontrola vědomí, GCS, rány, zornic, dýchání. •Důležitá je podpora dítěte a rodiny při dlouhodobé léčbě. HYDROCEFALUS – CO TO JE •Nadměrné hromadění mozkomíšního moku → zvýšený nitrolební tlak. •U kojenců: rychlý růst hlavy, vyklenutá fontanela, řídké vlasy, letargie, zvracení, „pohled dolů“ (sunset eyes). •U starších dětí: bolest hlavy, zvracení, dvojité vidění, únava. •Léčba: VP shunt – odvádí mok do dutiny břišní. PÉČE O DÍTĚ S VP SHUNTEM •Po operaci: sledovat vědomí, zornice, GCS, teplotu, ránu. •Známky selhání shuntu: ospalost, zvracení, podrážděnost, bolest hlavy, zarudnutí v místě hadičky, horečka. •Sestra: •ihned informovat lékaře při podezření na poruchu, •dbát na hygienu rány, •edukovat rodiče: sledovat příznaky zvýšeného tlaku, vyvarovat se úrazů hlavy. RED FLAGS – VAROVNÉ PŘÍZNAKY PRO SESTRU Okamžitě informuj lékaře, pokud dítě má: •Poruchu vědomí, nereaguje, náhlá ospalost. •Křeče trvající >5 min nebo opakované bez plného probuzení. •Tuhý krk, zvracení, petechie, změny zornic. •Náhlou poruchu hybnosti, chůze nebo řeči. •Bolest hlavy spojenou s ranním zvracením. •Rychlé zvětšování obvodu hlavy nebo vyklenutou fontanelu. SHRNUTÍ PRO PRAXI SESTRY •Sleduj: vědomí (AVPU, GCS), dýchání, barvu, teplotu. •Měř délku a charakter záchvatu, zapisuj změny stavu. •Dbej na bezpečnost dítěte během křečí a transportu. •Udržuj klidné prostředí, vysvětluj rodičům každý krok. •Včasná reakce sestry může zachránit život. HANDLING = vědomý způsob manipulace s kojencem, který podporuje: •správný motorický vývoj, •symetrii těla, •pocit jistoty a bezpečí dítěte. Cílem je respektovat vývojovou úroveň dítěte a nevyvolávat zbytečný stres ani svalové napětí. Zásady bezpečného handlingu 👐 Před manipulací – navázat kontakt 1.oslovit dítě, pohledem a hlasem připravit na dotyk 2.nikdy nebrat dítě náhle nebo zezadu 💪 Podpora celého těla 1.vždy podpírat hlavičku, trup i pánev současně 2.neuchopovat za ruce, nohy ani podpaží 🔁 Symetrie pohybů 1.střídat strany při zvedání, přebalování, krmení 2.nepřetěžovat jednu stranu (prevence plagiocefalie, skoliózy) 🪶 Plynulost a klid 1.pohyby pomalu, plynule, s jistotou 2.vyvarovat se prudkých pohybů, trhání, třesení 🧸 Respekt k potřebám dítěte 1.když pláče nebo se brání, zastavit a zkusit jiný způsob 2.podporovat aktivní zapojení dítěte (aby se přetáčelo, zapojovalo svaly) DUŠENÍ (OBSTRUKCE DC CIZÍM TĚLESEM) Rozlišení: •Lehká obstrukce: dítě kašle, dýchá, vydává zvuk → povzbuzovat ke kašli, nezasahovat. •Těžká obstrukce: neschopnost kašlat, tichý, modrá, lapá po dechu → okamžitě zasahovat. Postup podle věku: •Kojenec (< 1 rok): 5 úderů mezi lopatky → pokud neúčinné, 5 stlačení hrudníku (jako KPR, ale pomaleji). •Dítě (> 1 rok): 5 úderů mezi lopatky → pokud neúčinné, Heimlichův manévr (záklon a tlak do břicha pod sternem). Pokud dítě ztratí vědomí → zahájit KPR. KPR U DĚTÍ (ZÁKLADY) Rozdíly oproti dospělým: nejčastější příčina zástavy = respirační selhání, ne srdeční. Postup (BLS – bez pomůcek): •Zhodnoť vědomí a dýchání. •Pokud dítě nedýchá normálně → 5 úvodních vdechů. •Poté 30 : 2 (komprese : vdechy), pokud je zachránce sám. •U dvou zachránců 15 : 2. Technika kompresí: •kojenci: 2 prsty pod sternem/obejmutí hrudníku (ve dvou zachráncích) •děti: 1 dlaň (větší děti 2 dlaně jako u dospělých) Hloubka: cca 1/3 hrudníku, frekvence 100–120/min. Pokud je dostupný AED → použít co nejdříve (dětské elektrody, pokud jsou).