Výživa v dětském věku Mgr. Štěpánka Vybíralová Výživa -správná a vyvážená strava a výživa v dětském věku je důležitým předpokladem pro správný tělesný růst a psychosociální vývoj dítěte -nedostatečná výživa může velmi ovlivnit a narušit růst a vývoj dětského organismu a může vést k malnutrici – podvýživě -překračování potřebných živin a energie vede naopak k nadváze a obezitě -v raných obdobích života se nám formují stravovací návyky, které ovlivňují jedince i jeho zdraví během celého života -děti často preferují potraviny, které konzumují jejich rodiče -potravinová averze může trvat až do dospělosti, proto bychom neměli děti do jídla nutit Faktory ovlivňující výživové požadavky dítěte Geneticky podmíněné faktory -věk -pohlaví -vrozené reakce na základě chutě -vrozená onemocnění Faktory životního prostředí -životní styl -kulturní zvyky a náboženské vyznání -ekonomická situace rodiny -reklama -přírodní prostředí -užívání léků Výživa novorozence a kojence Výživa novorozence a kojence -do jednoho roku věku výživu dětí můžeme rozdělit do tří období, každé z nich trvá 4 až 6 měsíců -první období je období výhradně mléčné stravy -druhé období je období přechodné, ve kterém dítěti podáváme k mléku nemléčné kašovité příkrmy -třetí je období smíšené stravy, kdy do jídelníčku zařazujeme vhodně upravenou stravu dospělých -novorozencům a kojencům nepodáváme kozí a neupravené kravské mléko Období výhradně mléčné stravy -dítě přijímá výhradně mateřské mléko nebo náhradní mléčnou stravu -množství mléka pro zdravého kojence je přibližně 150–170 ml/kg/den -dítěti nepodáváme žádné jiné tekutiny. -nejlepší a nejvhodnější stravou pro novorozence je mateřské mléko -prvních 6 měsíců by měl být novorozenec výhradně kojen -umělá výživa nikdy nemůže nahradit mateřské mléko Mateřské mléko - výhody -zajišťuje všechny živiny důležité pro růst a vývoj -je velmi dobře stravitelné a vstřebatelné -kbsahuje velké množství látek, které dítě chrání před infekčním onemocněním -kojení brání překrmování dítěte -tělesný kontakt přináší dítěti libé pocity a bezpečí a posiluje vzájemný citový vztah mezi matkou a dítětem -nejpraktičtější způsobem výživy, je připraveno kdykoliv a kdekoliv, má správnou teplotu, je čerstvé a hygienicky nezávadné Počáteční mléka -určeno pro novorozence a kojence do 6 měsíců -v případě, že dítě nemůže být kojeno, je mu připravovaná počáteční strava -jako zdroj bílkovin se nejčastěji podává bílkovina kravského mléka -v současné době je na trhu nepřeberné množství různých dodavatelů umělých mlék -v případě, že má dítě nějaké zdravotní problémy, existují výrobky speciální kojenecké výživy Antirefluxní mléko -speciální kojenecká mléka, která pomáhají řešit problémy s ublinkáváním -jejich složení je upraveno přidáním zahušťovadel, např. karubin, přirozený rostlinný škrob -gastroezofageální reflux je velmi častý projev, který se objevuje u 40 % všech novorozenců a kojenců -nejčastější projevy refluxu u miminek - častý pláč, zakuckávání se, ublinkávání až zvracení (většinou mezi 10–60 minutami po napití), odmítání pití, kroucení se a propínání do oblouku, neklidný spánek, nafouklé bříško Hypoalergenní mléka -pokud se v rodině dítěte vyskytuje alergické onemocnění, můžeme podávat pro preventivní užit -bývají označeny písmeny HA -obsahují částečně štěpené bílkoviny kravského mléka -jejich celkové složení nemusí být při ABKM vhodné a často se stává, že ani takové mléko dítě nesnese Aminokyselinové formule -podáváme v případě, že dochází k velmi závažným reakcím na kojenecké mléko, nebo nasazení hypoalergenního mléka nepomohlo ke zlepšení stavu - obsahují jednotlivé aminokyseliny, ze kterých se bílkoviny skládají -v žádné podobě neobsahují bílkoviny kravského mléka a proto jsou tolerovány i těmi nejtěžšími alergiky na mléko -stále častěji vícečetné alergie a některé děti mohou být alergické i na některé složky těchto mlék -Neocate - nesnesou děti s alergií na kokos, Alfamino - může vadit při alergii na brambory (bramborový škrob) -má horší chuťové vlastnosti a dítě ho může ze začátku odmítat Příprava kojenecké stravy -výrobky kojenecké výživy jsou nejvíce sledovanými potravinářskými výrobky -musí odpovídat přísným požadavkům na složení a podléhají přísným hygienickým normám -veškerá distribuovaná kojenecká výživa podléhá přísné hygienické kontrole a musí ji schválit Česká pediatrická společnost J. E. Purkyně -příprava stravy pro novorozence a kojence podléhá přísnějším hygienickým pravidlům, než příprava stravy pro dospělé Příprava kojenecké stravy v nemocnici -v nemocnici kojeneckou stravu připravujeme v mléčné kuchyni, kde platí zvýšená hygienická pravidla -mléčná kuchyně je rozdělená do tří částí – přípravna, vlastní mléčná kuchyňka, vedlejší místnost -přes den by měly být připravovány čerstvé porce na každou dávku, na noc je strava připravena předem a uložena v lednici ke spotřebě -https://www.youtube.com/watch?v=7UgYTCAkXP8 Příprava kojenecké stravy -některé nemocnice mléčné kuchyně omezují, nebo zcela ruší, dětem podávají stravu vyráběnou továrně -mléko ohříváme ve vodní lázni, používání mikrovlnné trouby je zcela nevhodné -zbytky, které dítě nesní, musíme vyhodit. V případě, že matka podává dítěti umělou stravu, musí být sestrou poučena o správné přípravě -důkladné omytí rukou před přípravou mléka a nutnost zachování základních hygienických pravidel -nutnost vyvařování všech pomůcek, které používáme k přípravě kojenecké stravy a krmení -připravovat mléko přesně podle návodu, dávat přesně určenou dávku -používat kojeneckou vodu -musíme matku informovat o nevhodnosti podávání „silnějšího“ mléka Krmení z láhve -z láhve krmíme zásadně jen děti, které nejsou kojeny -pokud dítě krmíme z lahve, musíme vybrat savičku s vhodným otvorem, neměl by být příliš velký -při krmení dítěte z láhve sedíme a dítě máme ve zvýšené poloze opřené o předloktí, udržujeme s dítětem zrakový kontakt a komunikujeme -láhev držíme v šikmé poloze, tak aby savička byla plná, bez vzduchu Krmení z láhve -dítě často při pití polyká vzduch, proto je nutné jej nechat mezi jídlem odříhnout ve svislé poloze -při říhnutí si může dítě ublinknout, není třeba se tímto znepokojovat -děti není třeba na krmení budit, při krmení se řídíme jejich potřebou -uměle živené děti mívají delší pauzu mezi krmením, než děti kojené, příčinou je , že mateřské mléko je pro dítě lépe stravitelné Přechodné období Nemléčné příkrmy -nezačínají se dětem podávat nejdříve po ukončení 4. měsíce života -pokud je dítě kojeno, mělo by být plně kojeno 6. měsíců a teprve potom by mělo dítě dostávat příkrm -na konci šestého měsíce již mléko nepokrývá požadavky na energii -nepodáváme dříve, dětem to nijak neprospívá, zatěžuje jim to ledviny a zvyšuje riziko vzniku alergií Zeleninové příkrmy -první nemléčný příkrm by měl být zeleninové pyré z nedráždivé zeleniny -zelenina = cenný zdroj vitamínů, minerálních látek a vlákniny -nahradíme jím polední dávku mléka -neexistuje žádné přesné správné pořadí zavádění zeleniny -lepší začít s jednoduchými a jemnými nasládlými chutěmi - mrkev, květák, brokolice, dýně, batáty -nevhodná je sterilovaná zelenina (vysoký obsah soli) Maso a ryby -přibližně po dvou týdnech můžeme k zelenině začít přidávat maso a ryby -maso = zdroj hodnotných bílkovin, vitamínů skupiny Ba železa -ryby = omega š mastné kyseliny a jód -v jídelníčku kojence zhruba 6x týdně, zpočátku cca 20g, poté 35 g -jednou nebo dvakrát týdně je možné maso nahradit dobře uvařeným žloutkem -opět platí - žádné přesné a jediné pořadí neexistuje -nejsou vhodné polotovary a masné výrobky (párky, šunka, salámy) Ovocné příkrmy -asi po měsíci podávání zeleninových příkrmů začneme s podáváním ovocného pyré -ovoce = bohatý zdroj sacharidů, vitamínů, minerálních látek, vlákniny -nahradíme další mléčnou dávku -začínáme pyré z nedráždivého ovoce, neexistuje jediné správné pořádí -každé nové ovoce přidáváme z odstupem 2 až 3 dnů -ovocné pyré nepřislazujeme a nepodáváme piškoty, můžeme smíchat s neslazeným jogurtem Obilniny -obilniny = obsahují sacharidy, vitamíny sk. B, minerální látky -vhodné zavést včas kvůli předcházení vzniku alergie na lepek -obilniny do stravy vhodné zavést prostřednictvím obilných kaší -kaše možno podávat kdykoliv během dne -dva typy kaší - kaše nemléčná a mléčná, vhodné začít s nemléčnou a přidat do ni mateřské nebo kojenecké mléko Pokračovací mléka -po zavedení nemléčného příkrmu, dítěti můžeme podávat tzv. pokračovací mléka -nejsou vhodné k výlučně mléčné stravě, protože nekryjí plně potřeby dítěte - označují se číslem 2 nebo slovem plus -mléka označována číslem 3 nebo slovem Junior jsou určena dětem v batolecím věku -pokračovací mléka jsou vyráběna jako mezistupeň mezi mlékem počátečním a mlékem kravským Tekutiny -dítě, které není kojené, potřebuje tekutiny od 6. měsíce -dítěti kojenému podáváme tekutiny až od 10. měsíce -mladší děti potřebují doplňovat tekutiny jen při teplotě, zvýšeném pocení, průjmu nebo ztrátě chuti k jídlu -nejlepším nápojem je kojenecká voda -čaje nebo ovocné šťávy nikdy nepřislazujeme, pokud je dítěti podáváme -ovocné šťávy nejsou nezbytné - v mateřském mléce je dostatečné množství vitamínu C a náhrady mateřského mléka jsou jím obohacovány, po zavedení příkrmu je příjem vitamínu C obsažen v dostatečném množství v ovoci a zelenině Období smíšené stravy Smíšená strava -jídelníček se začíná podobat jídelníčku dospělého člověka -zařazujeme nově obilniny, brambory, těstoviny, zeleninu, ovoce, maso, vaječný žloutek a výrobky z mléka -s opatrností můžeme začít podávat luštěniny -jídlo by mělo být měkké, nesolené a nekořeněné -příkrmy by neměly být mixované, ale ve formě hrubě nasekaných kousků, které dítě nutí kousat -zároveň nesmíme podávat žádné tuhé, pevné kousky, které by mohly být vdechnuty -jídlo podáváme vsedě, nejlépe u stolečku a dítě se učí jíst samo lžičkou, důležitá je naše pomoc -tekutiny podáváme z hrnečku, ne z kojenecké lahve Správné stravovací návyky kojenců Snídaně, oběd, večeře -tři hlavní jídla, dvě svačiny a mléko po probuzení a před psaním -správný jídelníček zajišťuje průběžný příjem energie a živin po celý den -mezi jídly ideálně rozestup tří hodin, ne vždy lze však dodržet -nepřestáváme s kojením nebo podáváním náhradní mléčné výživy -ideální stravování u jednoho stolu s rodiči - dítě se učí napodobováním Do 1. roku dítěti nepodáváme -minerální vody -běžné a sladké pečivo -bonbony, kakao, čokoládu -celé ořechy, semínka -solené pochutiny -slazené nápoje -smažené pokrmy -tvrdé, plísňové, uzené a tavené sýry -kečup, hořčici, sojovou omáčku -instantní jídla Výživa batolat a dětí předškolního věku Výživa od jednoho roku -dramaticky se mění způsob výživy -při jídle je nutná neustálá kontrola dítěte rodičem, nebo osobou pečující -nutné vést dítě k tomu, aby pochopilo důležitost správné výživy a osvojilo si vhodné stravovací návyky -v tomto období děti často ztrácejí zájem o jídlo, jedí méně, odůvodňujeme to tím, že děti méně rostou v tomto období a zvyšuje se jejich zájem o okolí -odmítání jídla může být také projevem nově zjištěné nezávislosti -rodičům ztráta chuti k jídlu dělá starosti, proto se snažíme je uklidnit a vše jim vysvětlit -děti do jídla nenutíme, nabízíme jim rozmanitá jídla s různou chutí, teplotou a konzistencí Stravování větších děti -batolata a děti v předškolním věku by měly jíst 5x denně -jejich strava by měla být pestrá -děti by jídlo měly přijímat u stolu, ze začátku s dospělým, kolem dvou let samostatně -vhodná je velikost stolků a židliček určených dětem, pokud jí u stolu s ostatními členy rodiny, mělo by dítě mít vyvýšenou židli, aby se mu jedlo pohodlně -zpočátku jí dítě z misky, později hluboký a nakonec i plytký talíř -k jídlu nejprve používáme lžíci, postupně dítě učíme jíst příborem -dvouleté dítě by mělo bravurně zvládat jíst lžíci a v šesti letech dítě začíná používat nůž k mazání a krájení -tekutiny podáváme z hrnečku -dítě by při jídle nemělo sledovat televizi, ani se věnovat jiným aktivitám Rizika u stravování -u dětí do 4 let věku hrozí riziko aspirace, z tohoto důvodu je nutné nepodávat dětem stravu malou, kulatou, nesnadno rozpustitelnou slinami -dalším velmi rizikovým faktorem je běhání při jídle, velké množství potravy v ústech a pozor na podávání anestetik při prořezávání zubů, které dítěti může znecitlivit zadní larynx Výživa dětí školního věku a adolescentů Strava školáků a dospívajících -velmi se podobá stravě dospělých -musí pokrývat potřebu jedince pro růst -v období zvýšeného růstu dochází ke zvýšené spotřebě energie, zvyšují se nároky na kvalitní bílkovinu a zvyšuje se potřeba vápníku -u adolescentních dívek narůstá potřeba přívodu železa -u dětí je častý nedostatek vitamínu A, B, C -strava by měla být velmi pestrá a vyvážená Specifika výživy u hospitalizovaných dětí Specifika u hospitalizovaných dětí -hospitalizace mění zvyky a rituály dítěte a to i v oblasti výživy -dítě se stravuje jinak v domácím prostředí, což vede často k nechutenství a poruchám příjmu potravy -tomu dále přispívá nemoc jako taková a také bolest a stres -velmi důležité, při přijetí zjistit, jaké má dítě stravovací návyky a pokud je to možné, tak se maximálně snažíme o zachování jeho stravovacích návyků -v případě potřeby jídlo nakrájíme a nebo dítě nakrmíme -některé děti musejí dodržovat speciální diety, problém nastává hlavně tehdy, pokud zasahujeme do jejich stravovacích zvyklostí, kdy jsme nuceni omezit některé jejich oblíbené potraviny Otázky -Co může ovlivnit výživu v dětském věku? -Co je mléčná kuchyň? -Kdy a proč začínáme podávat nemléčné příkrmy? -Jak edukovat matku ohledně tekutin pro dítě do jednoho roku? -Jaké potraviny nejsou vhodné pro děti do jednoho roku? -Jak předejdete riziku aspirace u dítěte?