Fyziologie
Jakub Kantor
08.11.2025
13.12.2025
Organizace
Výuka
• Dva dny prezenčně (8. 11., 13. 12.; vždy 8:50-13:20)
• Samostudium
Studijní materiály
• Učebnice viz IS + dle možností dop. J. P. T: Ward et al – Fyziologie
• Vlastní poznámky z přednášek
Zápočet
• Za docházku
• Povolena absence v jeden den po předchozí omluvě
• Dvě absence/jedna neomluvená absence: krátká seminární práce na jedno z témat, která budou navrhnuta garantem
Ukončení předmětu
• Předpoklad připuštění ke zkoušce: řádně udělený zápočet
• Zkouška formou testu ve zkouškovém období
• 50 otázek (45 minut), alespoň 60 % kompletně správných odpovědí
Obsah (náplň předmětu)
1) Buňka
2) Svalová soustava
3) Krev
4) Imunita
5) Srdce a cévní systém
6) Dýchací systém
7) Trávicí systém
8) Termoregulace
9) Ledviny a acidobazická rovnováha
10) Hormony
11) Těhotenství
12) Nervová soustava
+ Základní životní funkce
Buňka
Buňka
https://www.studiumbiochemie.cz/bunka3.html
Buňka
TVORBA ENERGIE
https://www.studiumbiochemie.cz/metabolismus_vztahy.html
Buňka
TVORBA ENERGIE
• Potřeba ATP pro celou řadu procesů…
• Aerobní metabolismus
• Mitochondrie
• Glykolýza (ox. dekarboxylace pyruvát → acetylCoA) → Krebsův cyklus → dýchací řetězec
• Výtěžnost: 32 molekul ATP z 1 molekuly glukózy
• Anaerobní metabolismus
• Cytoplazma
• Glykolýza (přeměna pyruvátu na laktát)
• Výtěžnost: 2 molekuly ATP z 1 molekuly glukózy
Buňka
IONTOVÉ KANÁLY
• Sodíkové kanály (Na⁺) – hrají roli při vzniku akčního potenciálu v neuronech a svalech
• Draselné kanály (K⁺) – zodpovídají za repolarizaci a udržení klidového membránového potenciálu
• Vápníkové kanály (Ca²⁺) – regulují uvolňování neurotransmiterů, kontrakci svalů aj.
• Chloridové kanály (Cl⁻) – podílejí se na regulaci objemu buňky a excitability
• Řízení
• Napěťově řízené (voltage-gated) – otevírají se při změně membránového napětí (např. NaV, KV
kanály)
• Ligandem řízené (ligand-gated) – otevírají se po navázání signální molekuly, např. neurotransmiteru
(např. nikotinový acetylcholinový receptor)
• Mechanicky aktivované – reagují na mechanické napětí nebo tlak (např. v dotykových receptorech)
• Regulované druhými posly – např. kanály řízené cAMP, cGMP, IP₃ nebo Ca²⁺
• Přenos iontu
• Pasivně: po gradientu
• Aktivně za spotřeby ATP: proti gradientu
Buňka
MEMBRÁNOVÉ POTENCIÁLY
• Předpoklad pro činnost buňky: svalové, nervové… (šíření vzruchu)
• KMP (-70 mV) a AP
https://www1.lf1.cuni.cz/~zfisar/bp/1.6.old.htm
https://www.wikiskripta.eu/w/Ak%C4%8Dn%C3%AD_potenci%C3%A1l_%28fyziologie%29
Svalová soustava
Svalová soustava
https://www.eureko.cz/plakaty/svalova-soustava-cloveka-70-x-48-
cm?srsltid=AfmBOopyw2WNG1eEZyr5TKSUNRDBChynKPd7eKAnbnRFk05XKjAIQDCZ
https://www.nabla.cz/obsah/biologie/kapitoly/biologie-cloveka/svalova-kontrakce-stah-svalu.php
Svalová soustava
SVALOVÁ KONTRAKCE
• Teorie klouzavých filament
• 1) Vznik akčního potenciálu → šíření po svalu → uvolnění Ca²⁺ ze sarkoplazmatického retikula
• 2) Ca²⁺ se váže na troponin C → posun tropomyosinu → odkrytí vazebných míst na aktinu
• 3) Myosinové hlavice se vážou na aktin → vznik křížových můstků
• 4) Hydrolýza ATP → konformační změna myosinu → posun aktinu (zkrácení sarkomery)
• 5) Nový ATP se váže na myosin → uvolnění můstku → cyklus se opakuje
• 6) Relaxace – Ca²⁺ se aktivně čerpá zpět do SR (pomocí Ca²⁺-ATPázy)
• Typy svalové kontrakce
• Izotonická kontrakce: napětí zůstává stejné, mění se délka svalu
• Koncentrická – sval se zkracuje (zvedání břemene)
• Excentrická – sval se prodlužuje při napětí (brzdění pohybu)
• Izometrická kontrakce – délka svalu se nemění, roste napětí (držení břemene)
• Auxotonická – kombinace změny délky i napětí (běžná v praxi)
• Isokinetická – rychlost kontrakce konstantní (speciální přístrojové podmínky)
Svalová soustava
SVALOVÁ KONTRAKCE
• Energeticky velmi náročný proces…
• 20–25 % jde na mechanickou práci, zbytek jako teplo
• Zásoby ATP ve svalech jen na cca 2 sekundy → nutná regenerace ATP
• Kreatinfosfátový systém – rychlá obnova ATP (cca 10 s)
ADP + CP → ATP + kreatin
• Anaerobní glykolýza: glukóza → laktát (cca 30–60 s)
• Aerobní metabolismus: oxidace glukózy, mastných kyselin (dlouhodobý zdroj, účinný)
Krev
Krev
• 5-6 litrů
• pH 7,4
• Složení: krevní plazma + formované krevní elementy
• Krevní plazma: voda + minerály (Na, Cl), bílkoviny (albumin, koagulační faktory, imunoglobuliny,
enzymy aj.), hormony, cukry, tuky…
• Formované krevní elementy: červené krvinky (erytrocyty), krevní destičky (trombocyty), bílé
krvinky (leukocyty)
• Vznikají ze společného prekurzoru (kostní dřeň)
• Bílé krvinky: viz imunitu (později)
https://www.szscb.cz/UserFiles/uploads/2016/09/vy_32_inovace_os3-sk-19.pdf https://www.stefajir.cz/krevni-obraz
Krev
https://cs.wikipedia.org/wiki/Krvetvorba#/media/Soubor:Hematopoeza.png
Krev
FUNKCE KRVE
• Transportní
• Přenos živin (cukry, tuky, bílkoviny, vitamíny…)
• Přenos informací (hormony, signální molekuly…)
• Obranná
• Homeostatická
Krev
ČERVENÉ KRVINKY
• Bezjaderné buňky, nejvíce zastoupené
formované krevní elementy
• Obsahují hemoglobin
• Přenos kyslíku ke tkáním
• Kyslík na hemoglobinu nevyužitelný – musí se uvolnit
• Uvolnění umožňuje disociační křivka hemoglobinu
http://pfyziolklin.upol.cz/?p=11844
UPRAVENO Z: https://www.stefajir.cz/krevni-obraz
Krev
HEMOGLOBIN
• Protein (globin) obsahující železo (hem)
https://www.stefajir.cz/metabolismus-zeleza
https://www.slideserve.com/jory/metabolismus-hemu
Rozpad hemoglobinu:
HEM → biliverdin (viz vpravo)
GLOBIN → aminokyseliny (využity při proteosyntéze,
např. i globinu – opětovný vznik)
Krev
HEMOSTÁZA (DESTIČKY)
Fibrinolýza: vznik D-dimerů
Imunita
Imunita
= obranný mechanismus těla, který chrání před
škodlivými látkami, jako jsou viry a bakterie, a
před odumřelými či poškozenými vlastními
buňkami
• Nespecifická (vrozená)
• Ihned
• Pořád stejně
• Od narození
• Specifická (získaná)
• Později
• Postupem času efektivněji
• Až po nějaké době
https://www.europlasma.cz/blog.html/vse-co-jste-chteli-vedet-o-imunite
Imunita
BÍLÉ KRVINKY (LEUKOCYTY)
• Granulocyty
• Neutrofilní: obrana proti bakteriím
• Eozinofilní: obrana proti mnohobuněčným parazitům, alergie
• Bazofilní: uvolňují histamin a heparin, podílí se na zánětu a alergických reakcích
• Lymfocyty
• T-lymfocyty cytotoxické (Tc): ničí infikované buňky
• T-lymfocyty pomocné (Th): regulují specifickou imunitní odpověď
• B-lymfocyty: tvorba protilátek
• NK buňky: nádorové a viry napadené buňky
• Monocyty: pohlcují cizorodé částice a odumřelé buňky
• V závislosti na lokalizaci: makrofágy (tkáně), Kupfferovy buňky (játra), mikroglie (CNS), osteoklasty
(kostní dřeň)
UPRAVENO Z: https://www.stefajir.cz/krevni-obraz
Imunita
https://www.prolekare.cz/novinky/imunitni-system-jak-nas-nejen-sliznicni-imunita-chrani-pred-infekcemi-139690
Srdce a cévní systém
Srdce a cévní systém
https://www.kardiochirurgie.cz/krevni-obeh
Srdce a cévní systém
AKČNÍ POTENCIÁL KARDIOMYOCYTU
• Velký význam draselných a vápenatých iontů při srdeční činnosti
https://www.wikiskripta.eu/w/Myokard#/media/Soubor:Action_potential_ventr_myocyte.gif
Srdce a cévní systém
PŘEVODOVÝ SYSTÉM SRDEČNÍ
• Skupina specializovaných kardiomyocytů zodpovědných za tvorbu a
vedení vzruchů v srdci
• Vzruch začíná o vysoké frekvenci v SA uzlu, postupně vede a je
zpomalován až do Purkyňových vláken
• Zodpovědný za samostatnou činnost srdce
https://www.prirodovedci.cz/zeptejte-se-prirodovedcu/185
Srdce a cévní systém
SRDEČNÍ ČINNOST
• Základ: diastola (naplnění komor krví) a systola (vypuzení krve z komor)
• Preload (předtížení)
• Síla, která napíná srdeční sval před jeho stahem
• V praxi: EDV (end-diastolický objem)
• Afterload (dotížení)
• Odpor, proti kterému musí srdce pracovat
• Tlak v aortě, který musí levá komora překonat, aby se otevřela aortální chlopeň a vypustila krev do
oběhu
• Preload i afterload jsou významné kompenzační mechanismy mající roli v srdečním selhání
Srdce a cévní systém
SRDEČNÍ ČINNOST
• Tepový objem: SV = EDV-ESV (norm. cca 60-90 ml)
• Minutový výdej srdeční: CO = SV*f (norm. cca 4-6 l/min)
• Ejekční frakce: EF = (SV/EDV)*100 (norm. cca 60-70 %)
• Srdeční index: CI = CO/povrch těla (norm. cca 2,5-4 l/min/m2)
• Střední arteriální tlak: MAP = 1/3 TKS + 2/3 TKD (norm. cca 80-100 mmHg)
Srdce a cévní systém
REGULACE SRDEČNÍ ČINNOSTI
• Vlastní vzruchy se tvoří a vedou samy, bez potřeby inervace
• Regulace
• Zejm. sympatikus a parasympatikus (viz dále v nervové soustavě)
• Inotropie: síla kontrakce
• Chronotropie: frekvence
• Bathmotropie: dráždivost (vzrušivost)
• Dromotropie: vodivost
• Další ovlivnění: hormony štítné žlázy, kofein…
Srdce a cévní systém
ELEKTROKARDIOGRAFIE
• Přístroj = elektrokardiograf
• Výstup = elektrokardiogram
• Standardně 12svodové
https://myokarditida.cz/cs_CZ/diagnostika-a-lecba/diagnostika/elektrokardiogram-ekg/
https://ecgwaves.com/topic/normal-sinus-rhythm-ecg-criteria-sinoatrial-node/
https://www.pragueicu.com/ecg-academy/fyziologicke-ekg
Srdce a cévní systém
ELEKTROKARDIOGRAFIE
https://www.techmed.sk/sinusovy-rytmus/
Srdce a cévní systém
ELEKTROKARDIOGRAFIE
Navdeep Sekhon, 2023. www.saem.org
Srdce a cévní systém
PRŮTOK KRVE CÉVAMI
• Tepny: aktivní proudění (pumpa v podobě srdce)
• Kapiláry: výměna plynů a živin, transsudace
• Žíly: pasivní proudění (chlopně, svalová činnost, gravitace)
• Regulace
• Zejm. tepny
• Sympatikus (vazokonstrikce) a parasympatikus (vazodilatace)
https://cs.wikipedia.org/wiki/C%C3%A9va
Srdce a cévní systém
LYMFATICKÝ SYSTÉM
• Hlavní funkce
• Imunita (přívod patogenů a nádorových buněk do lymfatických uzlin)
• Drenážní (viz Starling níže)
• Transportní (trávení): lipoproteiny, vitaminy ADEK
• Starlingovy síly
https://www.wikiskripta.eu/w/Obecn%C3%A1_ana
tomie_m%C3%ADzn%C3%ADho_syst%C3%A9mu
http://pfyziolklin.upol.cz/?p=1017
http://pfyziolklin.upol.cz/?p=1017
Srdce a cévní systém
ZEVNÍ PROJEVY ČINNOSTI OBĚHOVÉHO SYSTÉMU
• Mechanické projevy
• Krevní tlak
• Puls
• Srdeční ozvy (chlopně)
• Elektrické projevy
• EKG (viz výše)
• Projevy perfuze tkání
• Kůže: barva, teplota, vlhkost
• Saturace
• Kapilární návrat
Dýchací systém
Dýchací systém
https://cs.wikipedia.org/wiki/D%C3%BDchac%C3%AD_soustava_%C4%8Dlov%C4%9Bka
Dýchací systém
• Hlavní funkce dýchacího systému: udržování fyziologické hladiny krevních plynů
• Odvod CO2 z krve
• Přívod O2 do krve
• Fyziologická dechová frekvence: 12-20 nádechů a výdechů/min
• Dechový objem: 500 ml
… dále viz např. https://www.galenus.cz/clanky/fyziologie/biochemie-fyziologie-plicni-objemy
Dýchací systém
NÁDECH A VÝDECH
• Nádech: aktivní (kontrakce → oploštění bránice)
• Výdech: pasivní (relaxace → návrat bránice do klidové polohy)
• Klíčový sval: bránice (zapojena vždy) – nádechový sval
• Pomocné dechové svaly (výdechové i nádechové) zapojeny jen při vyšší námaze…
https://www.fyzioepc.cz/dechovy-stereotyp-vite-jak-spravne-dychat/
Dýchací systém https://is.muni.cz/el/med/jaro2021/VLVL9X62/um/Funkcni_vysetreni_plic__medici_2020_.pdf
Dýchací systém
https://is.muni.cz/el/med/jaro2021/VLVL9X62/um/Funkcni_vysetreni_plic__medici_2020_.pdf
Dýchací systém
PLICNÍ CIRKULACE
• Odkysličená (tepny) a okysličená (žíly) krev v plicním oběhu naopak než v systémovém
• Pozn.: hypoxická plicní vazokonstrikce (v systémovém oběhu naopak hypoxie → vazodilatace)
https://depositphotos.com/cz/vector/pulmonary-circulation-vector-113133562.html
Dýchací systém
VÝMĚNA PLYNŮ
• Alveolokapilární membrána
• Kyslík difunduje hůře než oxid uhličitý (viz kPa)
https://www.galenus.cz/clanky/fyziologie/biochemie-fyziologie-transport-plynu
https://zsposepneho.cz/files/editor/46/Prirodopis/23.-Dychaci-soustava.pdf
Dýchací systém
REGULACE DÝCHÁNÍ
• Životně důležitý proces → řízení a regulace v mozkovém kmeni
• Dýchací centrum se nachází v mozkovém kmeni (prodloužená
mícha, částečně i most)
• Zajišťuje automatickou (neuvědomělou) regulaci dýchání –
tedy rytmus a hloubku dechů
• Centrum reaguje na změny koncentrace CO₂, O₂ a pH v krvi
(chemorecepce)
• Přesto může být dýchání dočasně ovlivněno vědomě z
mozkové kůry (např. zadržením dechu, mluvením, zpěvem)
https://is.muni.cz/el/med/jaro2020/ZLFY0422p/um/web2020_Regulace_dychani.pdf
Trávicí systém
Trávicí systém systém
https://www.wikiskripta.eu/w/Mechanick%C3%A9_vlastnosti_tk%C3%A1n%C3%AD_-_Tr%C3%A1vic%C3%AD_syst%C3%A9m
Trávicí systém
FUNKCE TRÁVICÍHO SYSTÉMU
• Nakládání s živiny (makronutrienty i mikronutrienty) a vodou
• Příjem (nutrice)
• Trávení (digesce)
• Vstřebávání (resorpce)
• Odstraňování přebytků/látek (sekrece)
• Játra a slinivka: viz dále
ŘÍZENÍ PŘÍJMU POTRAVY
• Hlavní centrum v hypotalamu
• Mechanické stimuly: naplněnost žaludku (sytost)
• Chemické stimuly: ghrelin (hlad), inzulin a leptin (sytost)
Trávicí systém
TRÁVICÍ ENZYMY
• Amylázy (slinné žlázy, slinivka)
• Lipázy (slinivka)
• Proteinázy: pepsin (žaludek), trypsin (slinivka)
Trávicí systém
TRÁVICÍ TRUBICE
• Ústní dutina: počáteční štěpení cukrů
• Žaludek: počáteční štěpení proteinů
• Tenké střevo: štěpení tuků, hlavní místo (do)štěpení a vstřebávání živin
• Tlusté střevo: hlavní místo vstřebávání vody a iontů
• Konečník: vyloučení nestrávených/nestravitelných zbytků potravy
https://www.wikiskripta.eu/w/Tr%C3%A1ven%C3%ADhttps://www.zelvizahrada.cz/chov/chov-tuky
Trávicí systém
HEPATOBILIÁRNÍ SYSTÉM
• Játra
• Žlučník: uskladňuje žluč (neprodukuje ji!)
• Žlučové cesty: odvod žluči do střeva (dvanáctníku)
https://www.benu.cz/nealkoholove-ztucneni-jater-hrozi-i-vam
https://cs.atomiyme.com/hepatobiliarni-system-nemoci-hepatobiliarni-system/
Trávicí systém
SLINIVKA BŘIŠNÍ
• Exogenní složka: tvorba enzymů
• Amyláza
• Trypsin
• Lipázy
• Endogenní složka: tvorba hormonů
• Inzulin
• Glukagon
• Somatostatin
• Aj.
Trávicí systém
METABOLISMUS
= přeměna látek a energií
• Katabolismus: rozklad komplexních látek na
menší (lýza)
• Např. štěpení polysacharidů, proteinů a
lipidů enzymy
• Anabolismus: skládání komplexních látek z
menších stavebních jednotek (syntéza)
• Např. proteosyntéza, glykogensyntéza…
• Hlavní cíl metabolismu: efektivní zisk, využití a
ukládání ATP
https://www.fsps.muni.cz/inovace-RVS/kurzy/fyziologie_vyzivy/8_metabolismus.html
Termoregulace
Termoregulace
• Optimální teplota těla: 36-37 °C (člověk je homoiotermní organizmus)
• Ústřední orgán: hypotalamus (termoreceptory)
• Produkce tepla: (bazální) metabolismus, dále termogeneze (viz níže)
• Zvyšování teploty (zadní hypotalamus): vazokonstrikce, piloerekce, ↑ hlad, termoregulace
• Třesová termogeneze (svaly)
• Netřesová termogeneze (hnědá tuková tkáň – nejvýznamnější u novorozenců)
• Snižování teploty (přední hypotalamus): pocení, vazodilatace, ↓ hlad
Ledviny a ABR
Ledviny a ABR
FUNKCE LEDVIN
• Jeden z klíčových orgánů při udržování homeostázy
• Izovolémie, ABR (izohydrie), izoosmie, izoionie
• Exkrece odpadních látek a zplodin metabolizmu (dusíkaté látky – močovina, kreatinin, kyselina
močová…)
• Prostaglandiny a kininy pro regulaci cévního průtoku
• Hormony: erytropoetin, RAAS (viz dále)
• Hydroxylace vitaminu D na definitivní formu = kalcitriol (předtím vzniká kalcidiol v játrech)
Ledviny a ABR
PRŮTOK KRVE LEDVINAMI
• Cca 25 % MSV
• Klíčový je adekvátní tlak v glomerulu
• Vas afferens: vazokonstrikce snižuje glomerulární filtraci x vazodilatace zvyšuje
• Vas efferens: opačně
• Průtok krve ledvinami řízen
• Tlakem
• Hormony (RAAS aj.)
• Autonomním nervovým systémem (zejm. sympatikus)
https://x.com/asnpublications/status/1534559762695823360
Ledviny a ABR
https://www.enori.cz/blog/mocove-cesty-mocovy-mechyr/
https://www.vovcr.cz/odz/tech/537/page05.html
Glomerulární filtrace: tvorba ≈ 150 l/den primární moči
Tubulární resorpce: tvorba ≈ 1,5 l/den definitivní moči
Vylučování moči z močových cest řízena ANS i vůlí
• Mikce: parasympatikus (kontrakce detrusoru, relaxace vnitřního svěrače)
• Retence: sympatikus (relaxace detrusoru, kontrakce vnitřního svěrače)
Ledviny a ABR
https://www.stefajir.cz/astrup
pH krve: 7,36-7,44
• Dvě základní složky: bikarbonát (HCO3
-, tzv. zásaditá složka) a pCO2
(kyselá složka)
• Poruchy ABR: kompenzace opačnou složkou
• MAci (ketoacidóza, laktát aj.): hyperventilace (→ eliminace CO2)
• MAlk (zvracení): hypoventilace (→ zadržování CO2)
• RAci (dušení): ledviny zadržují bikarbonát
• RAlk (psychóza, stres…): ledviny vylučují bikarbonát
• + kombinované poruchy ABR…
https://www1.lf1.cuni.cz/~kocna/biochem/text3.htm
https://www.stefajir.cz/acidobazicka-rovnovaha
Hormony
Hormony
• Hormon („vnitřní působek“): látka produkovaná žlázou s vnitřní sekrecí (tzn. endokrinní žláza) sloužící
jako chemický posel přenášející (typicky krví) informaci od jedné tkáně ke druhé
• Endokrinní systém: soustava žláz s vnitřní sekrecí
• Regulace: složité mechanismy, mj. hypotalamo-hypofyzární systém
• Hypotalamo-hypofyzární systém:
• Hypotalamus: produkce liberinů a statinů (řídící adenofypofýzu) + oxytocinu a ADH
• Adenohypofýza: produkce regulačních hormonů periferních endokrinních žláz (ACTH pro kůru nadledvin, TSH pro štítnou
žlázu) a definitivních hormonů (STH, prolaktin aj.)
• Neurohypofýza: uvolňování ADH a oxytocinu (v neurohypofýze jen uvolňovány, tvoří je hypotalamus!)
https://zdravopedie.cz/7-prirozenych-zpusobu-jak-posilit-funkci-hypothalamu https://cit.vfu.cz/klinpat_atlas/mozog.html
Hormony
https://cs.wikipedia.org/wiki/Soustava_%C5%BEl%C3%A1z_s_vnit%C5%99n%C3%AD_sekrec%C3%AD
Těhotenství
Těhotenství
• Cca 40 týdenní období (počítáno od prvního dne poslední menstruace), sloužící k vývoji a zrání plodu a
adaptaci organismu matky
• Hranice viability plodu: 20-25 týdnů
• Výrazné hormonální změny…
• hCG – udržuje žluté tělísko → tvorba progesteronu
• Progesteron – uvolňuje dělohu, podporuje růst mléčné žlázy, tlumí kontrakce
• Estrogeny – růst dělohy, prokrvení, vývoj prsou
• Placenta – po 2. trimestru hlavní endokrinní orgán (produkuje hCG, progesteron, estrogeny, hPL)
• hPL (human placental lactogen) – zvyšuje inzulinovou rezistenci, podporuje lipolýzu (zásobování
plodu energií)
• „Hlavní“ hormon: oxytocin (porodní kontrakce, laktace), prolaktin (laktace)
Těhotenství
PLACENTA
• Tvoří se z trofoblastu (část zárodku) a endometria matky (decidua), plný vznik cca 4. měsíc
• Odděluje krev matky a plodu (nedochází k jejich přímému mísení)
• Propouští O₂, CO₂, živiny, elektrolyty, hormony, protilátky (IgG)
• Nepropouští větší bílkoviny, většinu bakterií (x některé mikroby a léky ano)
• Funkce: výměna plynů (O₂ → plod, CO₂ → matka), přenos glukózy, aminokyselin, mastných kyselin,
vitamínů, odvod odpadních produktů metabolismu plodu, tvorba hormonů – hCG, hPL, progesteron,
estrogeny, částečná ochrana plodu před imunitní reakcí matky
• Cirkulace: pupečník – 2 arterie (z plodu do placenty), 1 véna (z placenty do plodu), Whartonův rosol.
• Zánik placenty: třetí doba porodní
Těhotenství
POROD
• První doba porodní (otevírací)
• Druhá doba porodní (vypuzovací)
• Třetí doba porodní (placentární)
https://www.wikiskripta.eu/w/Porod#/media/Soubor:2920_Stages_of_Childbirth-en.svg
Nervová soustava
CNS a PNS
Nervová soustava
DĚLENÍ NS
• Centrální nervová soustava (CNS): mozek + mícha
• Těla neuronů (šedá hmota)
• Axony (bílá hmota)
• Periferní nervová soustava (PNS): vlastní nervy (12 párů hlavových, 31 párů míšních nervů)
• Jde zejm. o axony
https://is.muni.cz/el/med/jaro2020/BLHE0211/um/12-nervovy_system.pdf
https://www.wikiskripta.eu/w/Perineurium
Nervová soustava
https://cs.wikipedia.org/wiki/Nervov%C3%A1_soustava
https://maturitaformalita.eu/biologie/stavba-neuronu-fyziologie-vzruchu/
Přenos vzruchu neuronem: akční potenciál (viz dříve),
důležité neurotransmitery (viz dále)
Nervové buňky
Neurony (10 %)
Gliové buňky
Nervová soustava
• Funkce: převod odstředivých (eferentních – motorika) a dostředivých (aferentních – percepce, bolest)
signálů
• Neurotransmitery: látky schopné přenášet informace mezi neurony, neurony a svalovými buňkami a
svalovými buňkami
• Excitační: glutamát, acetylcholin
• Inhibiční: GABA, glycin
• „Kombinované“: serotonin, katecholaminy
• Základ funkce nervové činnosti (propojení neuronů): synapse
https://www.simplypsychology.org/synapse.html
Nervová soustava
GLIOVÉ BUŇKY
• Astrocyty (CNS): více funkcí (homeostáza, metabolická podpora, hematoencefalická bariéra aj.)
• Oligodendrocyty (CNS): myelinizace* neuronů a axonů v CNS
• Mikroglie (CNS): typ monocytu, tzn. imunita v CNS
• Ependymové buňky (CNS): vystýlají komorové dutiny, tvorba mozkomíšního moku
• Schwannovy buňky (PNS): myelinizace axonů* v PNS
• Satelitní gliové buňky (PNS): „gangliové astrocyty“
* Myelinizace: tvorba myelinové pochvy kolem axonů neuronů (vrstva lipidově bohaté membrány, která
funguje jako elektrický izolant pro lepší vodivost vzruchů)
https://www1.lf1.cuni.cz/~zfisar/bp/1.4.htm
Nervová soustava
ČÁSTI MOZKU
https://www.symptomy.cz/anatomie/mozek
Část mozku Hlavní funkce Detailnější role Příklady řízených činností
Prodoužená mícha (medulla
oblongata)
Řízení základních životních funkcí
Automatická regulace dýchání, tepové
frekvence, tlakových reflexů,
ochranných reflexů
Dýchání, srdeční rytmus, krevní tlak,
polykání, kašlání, kýchání
Most (pons)
Koordinace dýchání a přepojování
signálů
Podíl na regulaci spánku, bdělosti,
reflexech obličeje a komunikaci s
mozečkem
Rytmizace dýchání, mimovolní pohyby
obličeje, fáze spánku
Mozeček (cerebellum) Koordinace pohybu a rovnováhy
Učení motorických dovedností, jemné
ladění pohybů, udržování správného
držení těla
Chůze, přesné uchopení předmětů,
sportovní pohyby, rovnováha
Střední mozek (mesencephalon) Reflexy a řízení bdělosti
Zpracování zrakových a sluchových
reflexů, kontrola pohybů očí, účast na
motorice
Otočení hlavy za zvukem, reakce na
světlo, rychlé obranné reflexy
Thalamus Přepojování smyslových informací
Filtruje příchozí smyslové podněty,
reguluje pozornost a vědomí
Zpracování zraku, sluchu, hmatu před
odesláním do kůry
Hypothalamus Řízení homeostázy a hormonů
Kontrola teploty, hladu, žízně, stresové
reakce, řízení hypofýzy
Pocit hladu/žízně, teplotní regulace,
hormonální rovnováha
Epithalamus (hlavně epifýza) Regulace biorytmů Sekrece melatoninu podle světla/tmy Cirkadiánní rytmy, spánkový cyklus
Koncový mozek (telencephalon) Vyšší kognitivní funkce
Myšlení, plánování, rozhodování,
vědomé řízení pohybu
Řeč, logické úlohy, vědomé pohybové
úkoly
Mozková kůra (cortex)
Specializované smyslové a motorické
funkce
Integrace informací, tvorba vědomých
prožitků, jazyk, paměť
Zrakové a sluchové vnímání, řeč,
motorické plánování
Bazální ganglia Řízení a výběr pohybových programů
Zajištění plynulosti pohybu, potlačení
nevhodných pohybů
Zahajování pohybů, chůze, tvorba
návykových motorických vzorců
Limbický systém Emoce, paměť, motivace
Tvorba emočních reakcí, ukládání a
vybavování vzpomínek
Emoční odezva, orientace podle
významných vzpomínek, učení
Nervová soustava
ČÁSTI MOZKU
• Obecně:
části blíže míše (mozkový kmen*) důležité pro přežití
x
části dále od míchy (kůra) pro vyspělé funkce
*Mozkový kmen: prodloužená mícha + most + mezimozek
https://www.cbdstar.cz/magazin/anatomie-mozku--jak-funguje-a-jak-jeho-fungovani-podporit/
Nervová soustava
BAZÁLNÍ GANGLIA
• Soubor navzájem propojené šedé hmoty v hlubších částech mozku
• Význam
• Motorika
• Kognice
• Limbický systém (emoce)
https://www.symptomy.cz/anatomie/bazalni-ganglia
Nervová soustava
TALAMUS A HYPOTALAMUS
ChatGPT, OpenAI, 2025
Nervová soustava
PYRAMIDOVÁ DRÁHA
• Základní dráha volní motoriky
• Různé křížení na úrovni míchy… → význam např. při CMP
https://is.muni.cz/el/med/podzim2020/VLFY0321p/um/N12_Motorika_II.pdf?lang=sk
Nervová soustava
PERIFERNÍ NERVOVÁ SOUSTAVA
• Hlavní funkce: přenos signálů
• K efektorům (eferentní): kosterní svalovina (→ pohyb), hladká svalovina střev (→ trávení) atd.
• Do CNS k vyhodnocení (aferentní): různé typy čití (teplota, bolest, dotek), smysly (zrak, sluch,
čich…)
• Pozn.: čichový nerv (n. I) je považován spíše za výchlipku CNS, nejde o pravý periferní nerv
Nervová soustava
HLAVOVÉ NERVY
https://is.muni.cz/el/fsps/podzim2018/bp1146/hlavove_nervy.pdf
Nervová soustava
https://www.oberonic.cz/stresova-vs-relaxacni-reakce-cast-prvni/
Nervová soustava
ELEKTROENCEFALOGRAFIE
• Terminologii (-grafie, -gram, -graf viz EKG)
https://somatosphere.com/2019/staging-seizure-the-chronic-contingency-of-epilepsy-diagnosis.html/
Nervová soustava
NERVOSVALOVÁ PLOTÉNKA
• Základní neurotransmiter: acetylcholin
• EMG
https://www.stefajir.cz/nervosvalova-plotenka
Nervová soustava
SMYSLY
https://www.umimefakta.cz/biologie/cviceni-zrak
http://www.lidske-smysly.wbs.cz/Sluch.html
Základní
životní funkce
Seznam hodnot, který je vhodné znát a ovládat
Základní životní funkce
Tělesná teplota
Krevní tlak
Puls
Dechová frekvence
Saturace
Vědomí