Levostranné srdeční selhání Levostranné srdeční selhání je klinický stav, při kterém levá komora není schopná efektivně pumpovat krev do oběhu, krev se hromadí v plicních žilách, tlak v plicním žilním řečišti stoupá. levá srdeční komora ztrácí schopnost efektivně vypuzovat krev do oběhu. Výsledkem je hromadění krve v plicních žilách a kapilárách, zvýšení hydrostatického tlaku a přestup tekutiny do intersticia a alveolů. Zvýšený tlak vede k prosakování tekutiny z cév do plicní tkáně, nejprve intersticiálnímu otoku plic, při zhoršení následuje alveolární zaplavení plic (edém). Etiologie (příčiny): • Akutní infarkt myokardu • Kardiomyopatie (dilatační, hypertrofická) • Hypertenze, aortální stenóza • Poruchy mitrální nebo aortální chlopně • Fibrilace síní, tachyarytmie • Myokarditida, endokarditida • Intoxikace (např. CO, některé léky) • Pokročilý diabetes mellitus Klinické projevy: • Dušnost (námahová, klidová, ortopnoe) • Kašel (často noční, dráždivý) • Vlhké chrůpky nad plícemi (bazálně) • Cyanóza, bledost, studený pot • Pěnivé sputum, ev. narůžovělé • Tachykardie, hypotenze • Únava, neklid, zmatenost Komplikace: • Akutní plicní edém s hypoxií • Kardiogenní šok • Poruchy rytmu (fibrilace síní, komorové arytmie) • Pravostranné srdeční selhání (přetížení pravé komory) POZNÁMKA: Preload = „kolik krve přiteče do srdce“ Je to počáteční naplnění levé komory před stahem. Čím víc krve se do komory vrátí, tím větší je preload. Afterload = „proti jakému tlaku musí srdce pumpovat“ Je to odpor, proti kterému srdce vypuzuje krev do aorty. Čím větší odpor (např. vysoký tlak), tím vyšší afterload. Preload = kolik vody nateče do pumpy. Afterload = jak moc je ucpaná hadice, do které pumpa tlačí. Zajištění základních životních funkcí (ABCDE přístup) A – Airway (dýchací cesty) • Úlevová poloha vsedě • Oxygenoterapie vysokým průtokem (15 l/min) • U poruchy vědomí zajistit průchodnost DC (OPA/NPA) B – Breathing (dýchání) • Tachypnoe, mělké dýchání, hypoxie • Auskultace: chrůpky, sípání • Monitorace SpO₂, cílit na 92–96 % • Zvážit použití CPAP při těžké dušnosti C – Circulation (oběh) • Tepová frekvence, TK, barva kůže, kapilární návrat, • Zajistit cévní vstup • Monitorace EKG, • Sledovat známky kardiogenního šoku, arytmií D – Disability (neurologické zhodnocení) • GCS, ACVPU • Hypoxie může způsobit zmatenost, agitovanost • Měřit glykémii E – Exposure (celkové vyšetření) • Celkové vyšetření pacienta (otoky DK, barva kůže, cyanóza) • Měření TT • Zajistit tepelný komfort, • Odebrání anamnézy • Rychlý transport na specializované pracoviště za kontinuální monitorace FF Farmakoterapie: • O₂ (15 l/min) • Nitráty - primární venodilatace - snížení žilního návratu • Diuretika (furosemid) - . Podávání s opatrností, musí zohlednit hemodynamický stav (hypotenzní pacient). Snížení plicního žilního tlaku - ústup intersticiální a alveolární kongesce • Morfium není doporučován rutinně, zvážit podání při intoleranci CPAP, prudké úzkosti, nebo bolesti. Jeho přínosným efektem je snížení dyspnoe a psychomotorického neklidu (subjektivní úleva od dušnosti). • Při farmakoterapii vždy zohlednit lokální protokol, stav pacienta a konzultaci lékařem. Zdroje: https://www.wikiskripta.eu/w/Srde%C4%8Dn%C3%AD_selh%C3%A1n%C3%AD_(interna) http://www.nzip.cz/clanek/961-srdecni-selhani-priciny-a-formy https://my.clevelandclinic.org/health/diseases/17069-heart-failure-understanding-heart-failure https://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2010/03/03.pdf PEŘAN, David, Patrik Christian CMOREJ a Marcel NESVADBA. Dušnost v prvním kontaktu. Praha: Grada, rok vydání 2020. ISBN 978-80-271-1682-9.