Křeče
Křeče jsou mimovolné a nekontrolované stahy svalů, které mohou postihnout jednotlivé svaly
nebo celé skupiny svalů. Mohou být krátkodobé (sekundy až minuty) nebo dlouhodobé (trvající
desítky minut či déle).
Etiologie (příčiny):
• Neurologické příčiny Epilepsie, Poškození mozku (např. úrazy, nádory).
• Cévní mozková příhoda.
• Metabolické poruchy, nedostatek elektrolytů (např. sodíku, draslíku, hořčíku, vápníku),
hypoglykémie, hyperglykémie, renální insuficience, jaterní selhání.
• Toxické vlivy, otravy (např. alkoholem, drogami, léky, CO), syndrom odnětí.
• Infekční příčiny – febrilní křeče, meningitida, encefalitida, sepse.
• Další faktory jako přetížení svalů, dehydratace, vysoká fyzická námaha, hyperventilační
tetanie, disociativní porucha, kardiovaskulární příčiny (hypertenzní krize, arytmie: AV
blok III stupně).
Pozor: Zástava oběhu může způsobit křeče, krátké myoklonické záškuby způsobené akutní
hypoxií mozku. Nesignalizují epilepsii, ale srdeční zástavu!! Mohou vést k záměně za záchvat
jiného typu.
Projevy křečí:
• Generalizované křeče: Postihují celé tělo, často spojené se ztrátou vědomí (např. při
epilepsii). Jsou iniciovány v mozkovém kmeni, rozšíří se na obě hemisféry, mohou
počínat aurou, vždy je ztráta vědomí.
o Tonická křeč svalstva, v extenzi, trvá 30 - 60 sekund, apnoe, hypoxie, spontánní
vyprázdnění konečníku a močového měchýře, může nastat zvracení
o Tonické konvulze cca 60 - 120 sekund, pokousání jazyka.
o Postparoxysmální stadium, návrat vědomí pozvolný, zmatenost může přetrvávat i
několik hodin
• Parciální křeče jsou příznakem strukturální léze (počátek záchvatu v ložisku v mozku)
postihují jednotlivé svaly nebo svalové skupiny.
o Jacksonské paroxysmy, bez ztráty vědomí, pacient si vše pamatuje – temporální
záchvat, doprovázený ztrátou vědomí, halucinace, poruchy paměti, viscerální
příznaky, poruchy afektivity - častá záměna za psychiatrické diagnózy – Toddova
postiktální pareza/hemipareza.
• Klinický obraz:
o poruchy vědomí úplné nebo částečné, u generalizovaných záchvatů kvantitativní,
u temporální epilepsie kvalitativní, jsou pozorovány automatismy,
pseudoúčelové činnosti, je částečná interakce s okolím)
o motorické příznaky: – křeče – snížení nebo ztráta svalového tonu – automatismy
(koordinované automatizované pohyby)
o somatosenzorické: parestezie, optické, akustické, olfaktorické senzace
o vegetativní: reakce zornic, závratě, nevolnost, zvracení)
o psychické
• Status epilepticus pokračující nebo opakované paroxysmy bez návratu vědomí mezi
jednotlivými záchvaty trvání déle než 30 minut, hrozící status: 5 minut a více!
o porucha metabolismu, vysoké metabolické nároky mozku, rozvoj vazogenního
edému
o komplikace zahrnují: hyperpyrexii, tachykardii, hypotenzi, systémovou a
cerebrální hypoxii, hypoglykémii, zvýšení intrakraniálního tlaku
o častější výskyt nikoliv u epileptiků (infekce, trauma, poúrazová epi,
cerebrovaskulární příčiny, metabolické a toxické…).
První pomoc při křečích:
• Zajistěte bezpečné prostředí (odstraňte ostré předměty, zabraňte pádu).
• Neomezujte pohyby pacienta násilím, nevkládat nic do úst!
• Sledujte dýchání a zajistěte průchodnost dýchacích cest.
• Pokud křeče trvají déle než 5 minut, opakují se, nebo jsou spojené s vážnými příznaky
(např. modrání, ztráta vědomí), volejte ZZS (155).
Zajištění základních životních funkcí (ABCDE přístup)
A – Airway (dýchací cesty)
• zajistit vlastní bezpečnost (riziko poranění při křečích)
• zhodnotit průchodnost DC (hrozí zapadnutí jazyka, aspirace)
• během křečí nemanipulovat násilně s čelistí ani nevkládat předměty do úst
• po odeznění křečí: uvolnit DC (záklon hlavy–zvednutí brady / jaw thrust při podezření na
trauma)
• zvážit zavedení OPA/NPA, odsátí
B – Breathing (dýchání)
• sledovat dýchání během a po křečích (apnoické pauzy jsou časté)
• monitorace SpO₂
• podání O₂ dle saturace, u hypoventilace asistovaná ventilace
• po odeznění záchvatu bývá často postiktální útlum → hlídat dech
C – Circulation (oběh)
• kontrola pulzu a známek oběhu (hypoxické křeče mohou být projevem zástavy!)
• monitorace EKG, TK, kapilární návrat
• zajištění žilního nebo intraoseálního vstupu
• Intravenózní přístup a podání antikonvulziv (např. diazepam, midazolam)
• pokud přetrvává záchvat (status epilepticus) → farmakologická léčba (např. midazolam,
diazepam podle kompetencí a zvyklostí ZZS)
D – Disability (neurologické zhodnocení)
• po odeznění záchvatu: GCS, ACVPU, orientace, lateralizace
• zhodnotit anamnézu: epilepsie, trauma, horečka, intoxikace, DM
• změřit glykemii (hypoglykemie je častá reverzibilní příčina křečí)
• zornice (reakce, anisokorie)
E – Exposure (celkové vyšetření)
• vyšetření celého těla (poranění při křečích, hematomy, známky vpichů, vyrážky)
• TT – horečka (febrilní křeče, infekce CNS)
• hledat známky intoxikace, infekce, úrazu
Poznámka: v CPALP možno užít lék 2. volby: phenytoinem (Epanutin) D: 15 mg/kg do FR, rychlost
50 mg/min. Farmakoterapií odstraníme pouze vnější projevy, neukončíme epileptickou aktivitu.