MYOSTIMULAČNÍ ÚČINEK (EG, EDG, ES) Martin Brach ÚČINKY FT - MYOSTIMULAČNÍ  Přímý – využití u léčby periferních paréz, tedy denervovaných svalových vláken, drážděn je přímo sval (elektrostimulace)  Nepřímý – dráždění eferentních nervových vláken, nebo nervových plotének, využití při posílení oslabených, nikoli denervovaných, svalů (elektrogymnastika) ELEKTROGYMNASTIKA (EG)  Nepřímý myostimulační účinek  Vyvolání mimovolní kontrakce příčně pruhovaného svalu pomocí elektrického dráždění  Nejčastější využití při oslabení svalu (inaktivita, přítomnost reflexních změn, kloubní dysfunkce, protažení svalu, zkrácení svalu)  Poúrazové stavy, stp. operacích, návykové synkineze – nesprávná aktivace jednotlivé části svalu – využijeme myofeedback, stress- inkontinence EG – CÍL, INTENZITA, ULOŽENÍ ELEKTROD  Posílení svalu  Zařazení svalu do správného pohybového stereotypu  ZAPNOUT – POVOLIT – RELAXOVAT  INPM – vyvolání TETANICKÉ kontrakce  Optimální frekvence 30-100Hz pro tzv. „vlnivou tetanickou kontrakci“  Realita kolem 50Hz  Nad 100Hz nastává tzv. „plná tetanická kontrakce“ velmi energeticky náročná  Nejčastěji bipolární technika, 2 stejně velké elektrody uloženy nad daný sval, elektrody vakuové, nebo deskové, lépe však deskové EG - TYPY PROUDŮ  TENS surge  Ruská stimulace  Kotzovy proudy  MIP – modulované impulzní proudy TENS-SURGE (ELEKTROGYMNASTIKA)  Výhodou, že impulzy seskupím do nějak definované vlny (lichoběžník, sinusoida,…) ta má určitou délku trvání, případně náběžnou hranu, délku trvání svého maxima, sestupnou hranu.  Výhoda – výborná tolerance, jemné impulzy na pocit, … impulzy z reklam  EG – TENS SURGE EG - RUSKÁ STIMULACE EG – KOTZŮV PROUD EG - MIP EG – VYUŽITÍ PROUDŮ  TENS surge - nejčastěji tvar lichoběžníku – trapezoidu, nejpříjemnější kontrakce – nejlépe tolerován, využití pro nábor motorických jednotek, prevence atrofie, nácvik svalové síly  Ruská stimulace – modulace proudu do salv, (imp.10ms, pauza 10ms), nasazujeme v polovině léčby  Kotzův proud – nejdráždivější, nejhůře tolerován, ale nejlepší kontrakce, využití zpravidla pro poslední 3 sezení EG – ROZDĚLENÍ SVALŮ  Svaly tonické – začínáme na poměru 1:3 (4s kontrakce, 12s pauza), snaha dostat se k poměru 1:1  Svaly fázické – začínáme na poměru 1:6 (4s kontrakce, 24s pauza), snaha dostat se k poměru 1:3  Doba aplikace 10-15min, zpravidla 20-30 kontrakcí  !!! Sval by měl mít na začátku i na konci aplikace stejnou kontrakci!!! (předávkování X poddávkování) EG - ZÁVĚR  Největším přínosem EG je elektrofyziologický dopad, neustálá zpětná informace CNS o probíhající aktivitě na periferii  Nikdy nezapomínat, že k elektrodám je připojena živá osoba (ne sval), nějak laděná, v případě poúrazového stavu algická, musíme vnímat zpětnou vazbu, pacienta připravit, vysvětlit, komunikovat, sledovat reakci obou (svalu i pacienta!!!) ELEKTRODIAGNOSTIKA, ELEKTROSTIMULACE ÚČINKY FT - MYOSTIMULAČNÍ  Přímý – využití u léčby periferních paréz, tedy denervovaných svalových vláken, drážděn je přímo sval (elektrostimulace)  Nepřímý – dráždění eferentních nervových vláken, nebo nervových plotének, využití při posílení oslabených, nikoli denervovaných, svalů (elektrogymnastika) ELEKTROSTIMULACE - ELEKTRODIAGNOSTIKA  EDG – vyšetření a nastavení optimálních parametrů ES  ES - při léčbě periferních paréz, stavy kde došlo k poškození periferního nervu - denervované svaly  ES – prevence atrofie svalstva – prevence fibroblastické přestavby svalu, jediná možnost zachování kontraktility svalu, urychlení reinervace PERIFERNÍ PARESA  Symptom onemocnění (poškození) periferního motoneuronu  Částečná, nebo úplná ztráta volní kontrakce (s možný přidruženým senzitivním či autonomním deficitem) v důsledku poškození funkce motorických vláken periferního nervu  Etiologie – úraz, útlak, infekce, zánět, metabolické, toxické, nádorové, degenerativní,… PERIFERNÍ PARESA X CENTRÁLNÍ PARESA  Snížení až vymizení segmentálních reflexů  Atrofie svalstva  Hypotonie  Snížení svalové síly  Senzitivní (autonomní) deficit VÝHŘEZ – ÚTLAKOVÁ ETIOLOGIE KLASIFIKACE  Seddon  Neurapraxie  Axonotméza  Neurotméza  Sunderland  Rozšířeno do 5-7 stupňů dle poškození jednotlivých částí periferního nervu - obalů WALLEROVA DEGENERACE X REGENERACE  Seddon a Sunderland – od stadia 2 společně  Degenerace – rozpad periferního pahýlu – distálně od místa poškození, přibližně 21-35 dní  Regenerace – nezbytnost zachování kontinuity neurálních trubic  Morfologická – rychlost růst motorického axonu 1- 3mm/den  Funkční – maturace vláken spojena s návratem jejich původní funkce DENERVAČNÍ SYNDROM  Vznik při poškození periferního motoneuronu  Charakterizován změnami nervosvalové dráždivosti KLASICKÁ ELEKTRODIAGNOSTIKA  Rozvoj 10-20 dní od úrazu  ,,reakce zvrhlosti“  Faradická dráždivost – ztráta přímé i nepřímé  Galvanická dráždivost – ztráta nepřímé  Galvanická dráždivost – přímá – líný červovitý stah  Inverze Brennerových pravidel – anoda dráždivější než katoda  Longitudinální reakce – posun motorického bodu distálně MOTORICKÝ BOD  Anatomicky definované místo, ze kterého lze při perkutánní stimulaci vyvolat kontrakci svalu nejmenší možnou intenzitou dráždícího proudu  Obvykle v proximální třetině svalu  Místo vstupu nervu i místo nakupení nervosvalových plotének MODERNÍ ELEKTRODIAGNOSTIKA HOORVEG - WEISSOVA I/T KŘIVKA  Moderní způsob stanovení diagnosy periferní paresy a sledování vývoje stavu – kvantita i kvalita  Graficky vyjadřuje závislost intenzity (I) dráždícího impulzu na době jeho trvání (t)  Cílena terapie pouze poškozených svalů  Lze provádět na pracovišti s běžným přístrojovým vybavením  Nezbytně však potřebujeme ke svalu paretickému - zdravý (ideálně sval ze stejné strany těla, případně kontralaterální sval, liší se dle autorů) neurologicky intaktní sval (musíte mít validní anamnestická data pacienta) k porovnání dráždících parametrů  V případě paresy n.facialis I/t křivku nevytváříme, pokud je paresa celé poloviny obličeje, nemáme se terapeuticky oproti čemu vymezovat, vše je žádoucí stimulovat, ale nesmí docházet k synkinézám (někteří terapeuti zavrhují ES, ale víme, že se lze vymezit, pokud umíte volit elektrody a parametry a souhlasí anatomické poměry) ANATOMIE N.FACIALIS MODERNÍ ELEKTRODIAGNOSTIKA HOORVEG - WEISSOVA I/T KŘIVKA PARAMETRY  Změření minimální intenzity vyvolávající kontrakci svalu – šikmé a pravoúhlé impulzy, rozdílné šířky impulzů  0,01ms, 0,05ms, 0,1ms, 0,5ms, 1ms, 5ms, 10ms, 50ms, 100ms, 500ms, 1000ms)  Stanovení rheobase a chronaxie – již zastaralé, není využití  Akomodační kvocient (AQ) AQ  Akomodace – vlastnost nervových vláken při dráždění šikmým impulzem – přizpůsobení se postupně narůstající intenzitě při prodlužující se délce impulzu, díky tomu nutné použít vyšší intenzitu než pro pravoúhlý impulz  Akomodační kvocient (AQ) – vyjadřuje míru akomodace, podíl minimální intenzity vyvolávající kontrakci šikmým a pravoúhlým impulzem při délce impulzu 1000ms (I(mA) šikm.:prav. 1000ms)  AQ zdravý sval 2-6 (AQ>2,7) 1000ms  AQ > 1,5 (500ms) citliví pacienti  Poškozený nervosvalový aparát – podíl se zmenšuje až vymizí  AQ = 1 jedná se o úplnou denervaci PRAKTICKÉ PROVEDENÍ  Vyhledání motorického bodu  Zjištění dráždivosti elektrod  Rozhodnutí monopolární a bipolární techniky  Pro vyšetření i terapii zásada zachování stejně velkých elektrod  INPM  Dráždění do únavy 6-30 kontrakcí  Při myastenické reakci prodloužit pauzu  Provedení před LTV Realita šikm.imp.den.sval Realita prav.imp.den.sval Realita šikm.imp.zdrav.sval Realita prav.imp.zdrav.sval Realita souběh křivek ZDROJE  Intenzivní kurz fyzikální terapie pro fyzioterapeuty - A, Mgr. Josef Urban, Olomouc.  Intenzivní kurz fyzikální terapie pro fyzioterapeuty - B, Mgr. Josef Urban, Olomouc.  Navrátil, L. et al., Fyzikální léčebné metody pro praxi, Grada, Praha 2019, ISBN 978-80-271-0478-9.  Zeman, M. Základy fyzikální terapie, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2013, ISBN 978-80-7394-403-2  https://www.wikiskripta.eu/w/Obrna_l%C3%ADcn%C3%ADho_nervu#/m edia/Soubor:Cranial_nerve_VII.svg DĚKUJI ZA POZORNOST