Obsah 1. Předmět ekonomie, metody, směry ekonomického myšlení 2. Chování spotřebitele: užitek, preference, rovnováha 3. Teorie firmy: produkční funkce, zisk 4. Tržní struktury: dokonalá konkurence, monopol, oligopol 5. Trhy výrobních faktorů: práce, kapitál, půda 6. Tržní selhání: externality, veřejné statky, asymetrie 7. Makroekonomická rovnováha: základní identity národního účetnictví 8. Spotřeba domácností, investice firem, spotřeba vlády 9. Agregátní poptávka a agregátní nabídka, fiskální politika 10. Otevřená ekonomika: platební bilance, měnové kurzy 11. Trh peněz, cílování inflace, monetární politika 12. Trh práce: nezaměstnanost, inflace a nezaměstnanost 13. Dlouhodobý ekonomický růst a hospodářské cykly Vysoká škola zdravotnická Doporučené zdroje POŠTA, V. a M. ŠUMPÍKOVÁ (2022). Ekonomie: středně pokročilý kurz. 2. vyd. Martin Koláček - E-knihy jedou. ISBN 978-80-281-0609-6. HOLMAN, R. (2018). Mikroekonomie: středně pokročilý kurz. 3. vyd. C. H. Beck. ISBN 978-80-7400-397-4. HOLMAN, R. (2018). Makroekonomie: středně pokročilý kurz. 3. vyd. C. H. Beck. ISBN 978-80-7400-541-1. Vysoká škola zdravotnická Úvod do ekonomie Vysoká škola zdravotnická ekonomie jako vědní disciplína pozitivní a normativní ekonomie CO, JAK, PRO KOHO výrobní zdroje: práce, půda, kapitál důchody v ekonomii: mzda, renta, úrok, zisk makroekonomie x mikroekonomie historie ekonomických teorií liberální x intervencionistický proud Měrka n ti Ii sté Vývoj ekonomických teorií Francois Quesnay Ekonomická tabulka (1758) Postkeyncsovská škola Joan Robinsonova itálu (1956) Vysoká škola zdravotnická Arthur LafFer Záktadv teorie sírany nabídky (1982) Nová klasická ekonomie ■Robert Lucas Očeká váni a neutralita peněz (1972) Nobelova cena 1995 Paul Romer Endogénni technologická^ změna (1990) V Neoritardovská škola Piero Sraffa Produkce komodit pomoci komodit (1960) Nová keynesovská Škola Paul Krugman Joseph Stiglitz Nová teorie obchodu (1990) Efektivní mzdy (1984) Nobelova cena 2008 Nobelova cena 2001 ~s.. ■c -o o ■J Makroekonomické ukazatele Makroekonomická predikce České republiky - srpen 2026 Ministerstvo financí ČR https://mf.qov.cz/cs/rozpoctova-politika/makroekonomika/makroekonomicka predikce/2026/makroekonomicka-predikce-srpen-2026-64935 >u I ru N ^> fu c ru u E o c (G 2021 2022 2023 2024 20251 2026 2027 2026 2027 Aktuální predikce Minulá predikce Nominální hrubý domácí produkt m Id. Kč, b.c. 6 308 7 050 7 660 8 069 8 573 8 969 9 531 8 988 9 537 růst v %, b.c. 8,2 11,8 8,6 5,3 _(v>| 4,6 6,3 5,0 6,1 Reálný hrubý domácí produkt růst v %, s.c. 4,0 2,8 0,0 1,3 1,9 ___ 2,4 Spotřeba domácností růst v %, s.c. 4,2 0,5 -2,6 2,4 2,7 2,7 2,6 3,0 2,6 Spotřeba vládních institucí růst v %, s.c. 1,5 0,4 3,2 3,1 2,2 1,7 2,3 1,7 2,3 Tvorba hrubého fixního kapitálu růst v %, s.c. 6,7 6,3 4,2 -2,3 3,1 4,7 2,7 3,6 2,5 Příspěvek čistých vývozů k růstu HDP p.b., s.c. -2,8 -0,3 2,6 0,9 -0,6 -0,3 -0,4 -0,7 0,1 Příspěvek změny zásob k růstu HDP ..............2,8... _9*zJ Deflátor HDP růst v % 4,0 8,7 8,6 4,0 3,5 2,7 3,7 2,9 3,7 Míra inflace spotřebitelských cen 3,8 _J^1_ Zaměstnanost (národní účty) růst v % 1,0 1,0 1,6 0,6 1,3 0,8 0,1 0,2 -0,2 Míra nezaměstnanosti (VŠPS) průměr v % 2,8 2,2 2,6 2,6 2,8 3,0 2,8 2,9 2,7 Objem mezd a platů (dom. koncept) ..............7,2 _64_ _7,3i _6^1 Saldo běžného účtu ...........:.2,i... _M™ .....1.0,7 .....Ip,4 ^A± Saldo sektoru vládních institucí % HDP\ -5,0 -3,1 -3,7 -2,0 -2,1 -2,7 -2,6 -2,8 Dluh sektoru vládních institucí 40,7 _Jl2j2_ ^JIA Předpoklady: Měnový kurz CZK/EUR 25,6 24,6 24,0 25,1 24,7 24,3 24,1 24,3 24,1 Dlouhodobé úrokové sazby % p.a. 1,9 4,3 4,4 4,0 4,3 4,7 4,7 4,6 4,7 Ropa Brent USD/barel 71 101 82 81 69 86 73 91 79 HDP eurozóny růst v %, s.c. j 6,4 3,7 0,6 1,0 1,3| 0,9 1,4 1,0 1,5 Zdroj: ČNB, ČSÚ, Eurostat, U. S. Energy Information Administration. Výpočty a predikce MF ČR. Hrubý domácí produkt GDP (Gross Domestic Product) je souhrnem v penězích vyjádřené veškeré finální produkce zboží a služeb vyrobené během jednoho roku na daném území (nejčastěji na území daného státu). Výpočet GDP: výrobní, výdajová a důchodová metoda výpočtu Výdajová metoda GDP = C + Ig + G + NX C - spotřební výdaje domácností Ig - hrubé investiční výdaje firem Ig = In + a In - čisté investice a - amortizace, opotřebení (stejný význam mají tzv. Ir - investice restituční nebo Io - Investice obnovovací) G - výdaje vlády na nákup produktů a služeb NX = X - M X - vývoz; M - dovoz Důchodová metoda (příjmová) GDP = w + r + nii + p + Te + a w - mzdy, r - renty, nii - čisté úroky, p - zisky, Te - nepřímé daně, a - amortizace Výrobní metoda (produktová) GDP = součet přidaných hodnot všech jednotlivých producentů, resp. všech výrobních odvětví Výpočtem je získán nominální produkt, tj. produkt vyjádřený v běžných cenách Nominální hrubý domácí produkt (nGDP) 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 Predikce Predikce J/ýhled_ .,Xý,h!iá,„ Hrubý domácí produkt m Id. Kč 5 828 6 308 7 050 7 660 8 069 8 573 8 969 9 531 10 034 10 531 růst v % ! -1,0 8,2 11,8 8,6 5,3 6,2 4,6 6,3 5,3 5,0 Výdaje domácností na spotřebu m Id. Kč 2 745 2 980 3 424 3 621 3 829 4 050 4 268 4 508 4 728 4 944 růst v % 1 -3,6 8,6 14,9 5,8 5,8 5,8 5,4 5,6 4,9 4,6 Výdaje vládních inst. na spotřebu m Id. Kč 1250 1 319 1 381 1 501 1 607 1 713 1 816 1 941 2 050 2 156 růst v % i 9,5 5,5 4,8 8,6 7,1 6,6 6,0 6,9 5,6 5,2 Tvorba hrubého kapitálu m Id. Kč 1441 1 774 2 188 2 161 2 118 2 313 2 445 2 627 2 784 2 958 růst v % 1 -6,5 23,1 23,3 -1,2 -2,0 9,2 5,7 7,4 6,0 6,2 Fixní kapitál m Id. Kč 1 488 1 655 1 952 2 140 2 148 2 287 2 480 2 634 2 788 2 958 růst v % i -1,9 11,2 17,9 9,6 0,4 6,5 8,5 6,2 5,8 6,1 Změna zásob a cenností mld.Kč\ -47 119 _236_ :}Q _26 __-35^ -7 -4 _0^ Saldo zahraničního obchodu m Id. Kč \ 393 235 57 376 515 498 439 454 471 472 Vývoz zboží a služeb m Id. Kč 3 949 4 450 5 105 5 239 5 580 5 729 6 058 6 442 6 791 7 119 růst v % i -7,0 12,7 14,7 2,6 6,5 2,7 5,7 6,3 5,4 4,8 Dovoz zbožia služeb m Id. Kč 3 556 4 215 5 048 4 863 5 065 5 231 5 618 5 987 6 320 6 647 růst v % i -8,5 18,5 19,7 -3,7 4,1 3,3 7,4 6,6 5,6 5,2 Zdroj: ČSÚ. Výpočty a predikce MF ČR Reálný hrubý domácí produkt (rGDP) rGDP = nGDP IPD Reálný hrubý domácí produkt vyjadřuje reálné množství zboží a služeb vyrobených v dané ekonomice za jeden rok, resp. jejich hodnotu očištěnou od změny cenové hladiny, tj. produkt vyjádřený ve stálých cenách Čisté daně z produktů Zemědělství Stavebnictví Obchod a služby Průmysl Hrubýdomácí produkt miř? Meziroční růst reálného HDP v %, příspěvky v p. b. 1/22 —li lulKJ 1 ľ 1/23 1/24 1/25 Čisté vývozy Tvorba hrubého kapitálu Spotřeba • Hrubý domácí produkt 1/26 1/27 Zdroje hrubého domácího produktu 1/21 1/22 1/23 1/24 1/25 i/26 mezičtvrtletnírůst reálného HDP v %, přisp, v p. b., sezónně očištěno Reálný hrubý domácí produkt (GDP) i 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 Predikce Predikce Výhledy Výhledy Hrubý domácí produkt mld. Kč 2020 i 5 828 6 063 6 236 6 239 6 321 6 487 6 607 6 768 6 936 7 103 růst v % i -5,3 4,0 2,8 0,0 1,3 2,6 1,9 2,4 2,5 2,4 růst v % 11 -5,3 4,0 2,9 0,2 1,1 2,7 1,9 2,3 2,7 2,4 Výdaje domácností na spotřebu mld. Kč 2020 \ 2 745 2 859 2 874 2 800 2 867 2 944 3 023 3 102 3 177 3 247 růst v % -6,4 4,2 0,5 -2,6 2,4 2,7 2,7 2,6 2,4 2,2 Výdaje vládních inst. na spotřebu mld. Kč 2020 j 1250 1268 1 273 1313 1 354 1 384 1407 1440 1470 1499 růst v % 4,1 1,5 0,4 3,2 3,1 2,2 1,7 2,3 2,1 2,0 Tvorba hrubého kapitálu mld. Kč 2020 i 1441 1 708 1 881 1767 1685 1 782 1 821 1893 1 957 2 035 růst v % -9,3 18,5 10,2 -6,1 -4,7 5,7 2,2 4,0 3,4 4,0 Fixní kapitál mld. Kč 2020 i 1 488 1 589 1 689 1 760 1 719 1 773 1 857 1 907 1 969 2 045 růst v % -4,8 6,7 6,3 4,2 -2,3 3,1 4,7 2,7 3,2 3,8 Změna zásob a cenností -47 .......lil.... _7 _J54_ _9 _JLL. _-jl Vývoz zboží a služeb mld. Kč 2020 3 949 4 271 4 491 4 597 4 697 4 848 5 054 5 264 5 469 5 660 růst v % \ -8,5 8,2 5,1 2,3 2,2 3,2 4,3 4,1 3,9 3,5 Dovoz zboží a služeb mld. Kč 2020 3 556 4 043 4 284 4 232 4 273 4 464 4 697 4 934 5 143 5 347 růst v % -8,4 13,7 5,9 -1,2 1,0 4,5 5,2 5,0 4,2 4,0 Zdroj: ČSÚ. Výpočty a predikce MF ČR; 1) z dat očištěných o vliv sezónnosti a nestejného počtu pracovních dní Reálný hrubý domácí produkt (GDP) 1/22 1/23 1/24 1/25 1/26 l/27 |/22 |/23 |/24 |/25 |/2g |/2? Mezičtvrtletní růst v %, sezónně očištěno Meziroční růst v %, sezónně očištěno Reálný hrubý domácí produkt meziroční reálný růst v % Zdroj: ČSÚ. Výpočty a predikce MF ČR Ukazatele ekonomické výkonnosti v Čistý domácí produkt NDP představuje GDP ponížený o amortizaci NDP = GDP- a Národní důchod NI je souhrnem veškerých důchodů (před zdaněním) plynoucích z využívání výrobních faktorů při produkci NI = w + r + nii + p Disponibilní důchod YD YD = GDP - TA + TR = Y - TA + TR TA - celkový objem daní a sociálního a zdravotního pojištění TR - objem transferových plateb Hrubý národní důchod GNIQdříve hrubý národní produkt GNP zahrnuje finální produkci vytvořenou výrobními činiteli ve vlastnictví občanů dané země GNI = GNP = GDP + NPI NPI = čisté příjmy domácích ekonomických subjektů z majetku nebo podnikání v zahraničí Potenciální produkt Y* vyjadřuje objem produkce, který může být v určité ekonomice vyroben při plném a zcela efektivním využití všech výrobních vstupů a kapacit Potenciální produkt a produkční mezera 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 Predikce 2027 Predikce 2028 Výhled 2029 Výhled Produkční mezera % _0s5_ Potenciální produkt růst v % _Ij7 _17 _jyL _2,4 Příspěvky Trend souhrnné produktivity fa k p. b. 0,6 0,1 -0,3 -0,5 -0,4 0,0 0,5 0,9 1,2 1,4 Zásoba kapitálu p. b. 1,5 0,6 1,3 1,1 1,2 0,9 0,6 0,7 0,9 0,8 Obyvatelstvo 15+ p. b. 0,1 -0,1 1,1 0,8 0,3 0,2 0,0 -0,2 0,1 0,2 Míra zaměstnanosti p. b. -0,8 0,5 -0,7 0,2 -o,i 0,4 0,4 0,1 -o,i 0,0 Průměrné odpracované hodiny p. b. 0,0 0,0 0,5 0,4 0,4 0,3 0,2 0,1 0,1 0,0 Práce Kapitál Souhrnná produktivita Potenciální produkt 1,0 0,5 0,0 -0,5 -1,0 1,5 -2,0 t'22 1/23 1/24 1/25 1/26 meziroční růst v %, příspěvky v procentních bodech 1/22 1/23 1/24 1/25 v % potenciálního produktu 1/26 1/27 Spotreba a investice Spotřeba (a úspory) • Keynesova teorie spotřeby Model mezičasové volby Hypotéza životního cyklu • Teorie permanentního důchodu Investice Členění investic Hrubé investice,^_ Investice do zásob Spotřeba Spotřeba - výdaj, ze kterého poptávajícím vyplývá přímé uspokojení potřeb. spotřebu členíme na: 1) spotřebu předmětů krátkodobé spotřeby - spotřební výdaje za potraviny, nápoje, tabák, hygienické potřeby apod.; 2) spotřebu předmětů střednědobé spotřeby - spotřební výdaje za televizor, chladnička, mobilní telefon, osobní počítač apod.; 3) spotřebu předmětu dlouhodobé spotřeby - spotřební výdaje za např. výdaje na pořízení rodinného domu či bytu, splátky hypotéky, osobní automobil, garáž a apod.; 4) spotřební výdaje za služby - spotřební výdaje za např. zdraví, vzdělávání, pojištění, dopravu apod. 1/21 1/22 1/23 1/24 1/25 1/26 Spotřeba domácností domácí pojetí, meziroční růst reálné spotřeby v %, příspěvky v p. b. Zdroj: ČSÚ. Výpočty MF ČR. Spotřební funkce - Keynes Vztah mezi spotřebními výdaji C a velikostí důchodu YD C = f(YD) YD = Y - TA + TR TA = (Ta + tY) Ta - autonomní daně, t - daňová sazba YD = C + S C = Ca + cYD Disponibilní důchod YD - část z celkového důchodu, který mají domácnosti skutečně k dispozici, tj. se kterým mohou reálně nakládat (použít jej na spotřební výdaje nebo na úspory). Průměrný sklon ke spotřebě APC je podíl celkové spotřeby domácností na jejich disponibilním důchodu. APC = C/YD Ca - autonómni spotreba cYD - indukovaná spotreba c - mezní (marginálni) sklon ke spotrebe (c = MPC) MPC=c AC AY Mezní sklon ke spotřebě MPC = c navýšení spotřebních výdajů domácností v případě, že disponibilní důchod vzroste o jednu peněžní jednotku. Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz (1936) ]ak vyslovovat John Maynard Keynes: https: //www, oxford learnersd i ctionaries.com/pronunciation/ enalish/iohn-maynard-keynes Úsporová funkce -Keynes Analogicky ke spotřebě: S = - Sa + sYD Sa - autonomní úspory (zdroje: úspory, prodej majetku, úvěry) sYD - indukované úspory s = MPS je mezní (marginální) sklon ke úsporám; 0 < s < 1 MPS=s= c + s = 1 APS = -Y AS AY Průměrný sklon k úsporám (APS) 30 25 2C 15 1C 5 C -5 -10 -15 Úspory Ostatní Práce a podnikání l Daně a soc. příspěvky Sociální dávky • Spotřeba domácností 2017 2019 2021 2023 2025 Spotřeba domácností národní pojetí, meziroční růst nominální spotřeby v %, příspěvky v p. b. Zdroj: ČSÚ. Výpočty a predikce MF ČR. Keynesova spotřební a úsporová funkce Spotřeba C Úspory S Ca Sa C = Ca + cYD Disponibilní důchod YD Vlastnosti spotřební funkce: i>krátkodobá spotřeba >část spotřeby silně závisí na běžném disponibilním důchodu >průměrný sklon ke spotřebě s růstem disponibilního důchodu klesá >průměrný sklon k úsporám s růstem disponibilního důchodu roste X Empirie: >na základě krátkodobých dat je vztah mezi běžným důchodem a spotřebou neproporcionální (APC klesá s růstem běžného důchodu) >x ale na základě dlouhodobých dat je tento vztah proporcionální (APC je konstantní). Teorie spotřeby - dlouhodobé hledisko Empirické výzkumy ve 40. letech neprokázaly platnost Keynesova základního psychologického zákona - vedly k závěru o určité stabilitě podílu C na YD > model mezičasové volby > teorie životního cyklu > teorie permanentního důchodu Model mezičasové volby- Fischer > Mikroekonomický model, jenž zkoumá, jak se jeden spotřebitel rozhoduje o své spotřebě během různých období života. > Dvě období: - současnost - budoucnost > Cíl: maximalizace celoživotního užitku při určitém rozpočtovém omezení, které závisí na velikosti současného disponibilního důchodu, očekávaného budoucího důchodu a úrokové míry. Irving Fisher: The Theory of Interest (1930) Výše spotřeby závisí na: > důchodu v obou obdobích, > úrokové míře, a na > preferencích spotřebitele. Nejlepší možná kombinace současné a budoucí spotřeby je determinována: > preferencemi mezi současnou a budoucí spotřebou, > výší současného a budoucího disponibilního důchodu, > úrokovou mírou. Teorie životního cyklu (Modigliani) Franco Modigliani,, Richard Brumberg a Albert Ando (1954, resp. 1963) Spotřebitel (domácnost) chce maximalizovat svůj užitek během celého života a chce udržovat přibližně rovnoměrnou spotřebu ve všech obdobích života Tři základní období: • mládí - spotřeba hrazena z půjček a úvěrů • produktivní věk - spotřeba je hrazena z důchodu, z důchodu jsou spláceny půjčky a zároveň jsou tvořeny úspory na stáří • stáří - spotřeba hrazena z úspor Celoživotní spotřeba závisí na: • očekávané délce života a pracovní aktivitě • celkových zdrojích (majetek, příjem ze současné a budoucí práce) • vývoji důchodu a spotřeby v životním cyklu 2 3 Teorie životního cyklu (Modigliani) Důchod Spotřeba Spotřeba ^^^/^^^^^Úspory ^^^^N^^^ Spotřeba i i i i > ! i V Úvěry i / i i / i i / i i/ i v i i li \ i i li \ ! Výběr \ i z úspor N. 1 Mládí Produktivní věk Stáří Věk > Spotřeba je v průběhu věku relativně stabilní, tj. prakticky nezávisí na stáří spotřebitelů, neboť spotřebitelé chtějí držet stabilní životní úroveň vyjádřenou stabilní úrovní spotřeby po celou dobu jejich života. > Příjmy (a bohatství) jsou naopak v závislosti na věku nerovnoměrné. Rozhodnutí o podílu spotřeby a úspor na důchodu je samozřejmě závislé na mnoha dalších faktorech, jako je např. velikost úrokové míry, úvěrová politika obchodních bank, hospodářská politika státu. Teorie životního cyklu (Modigliani) Jestliže chce mít člověk rovnoměrnou celoživotní spotřebu, utratí každý rok právě l/L ze svých celoživotních zdrojů. Ct = j(Yt + (P-l)Ye + Wt) Ct - spotřeba v roce t Yt - důchod v roce t Ye - průměrný očekávaný důchod v dalších letech práce L - počet let života P - počet odpracovaných let Wt - majetek (bohatství) na začátku roku t Protiargumenty: • odhad délky života • předpoklad dokonale předvídatelného disponibilního důchodu v budoucích letech života (včetně daní, sociálních dávek atd.) • úspory mohou sloužit jako dědictví, nikoliv jako zajištění (spotřeba) ve stáří • neochota bank půjčovat mladým lidem Teorie permanentního důchodu (Friedman) Permanentní důchod - průměrná (roční) výše důchodu, kterou spotřebitelé na základě minulých i současných zkušeností očekávají v budoucnu. Spotřeba závisí na tzv. permanentním důchodu (příjmu) C = c ■ Y p Spotřebitel bude pro daný časový okamžik vydávat na spotřebu jen část dlouhodobého důchodu (příklad měsíční mzdy a spotřeby) Permanentní důchod Yp je průměrný dlouhodobý očekávaný důchod, který bude záviset na očekávaném důchodu z práce a na očekávaném důchodu z držených finančních aktiv. Běžný disponibilní důchod kolísá kolem permanentního důchodu Přizpůsobení mezi změnami běžného důchodu a spotřebou umožňují půjčky a úspory Pokud roste důchod, rostou úspory a naopak Důsledky hypotézy: • Dlouhodobě je APC stabilní (závisí na permanentním důchodu) • Krátkodobě APC kolísá (kolísá běžný disponibilní důchod) Milton Friedman Theory of Consumption Fu (1957) Investice Investice - výdaj, kdy se ekonomický subjekt vzdává spotřeby v současnosti s výhledem na vyšší spotřební možnosti v budoucnosti. Investice je rovněž možné definovat specifičtěji jako výdaj použitý na obnovu nebo navýšení kapitálu Investice jsou jedním z hlavních faktorů, jež ovlivňují ekonomický růst (tj. růst potenciálního produktu). Vykazují značnou fluktuaci, která je silně spojena s fluktuací celkového HDP (chovají se procyklicky). Hrubá tvorba fixního kapitálu (fixní investice) - rozdíl mezi pořízením a úbytkem hmotných a nehmotných stálých aktiv. V národních účtech jsou pod hrubou tvorbou kapitálu zachyceny i výdaje státu na investice (G). • investice do budov, strojů a zařízení, které financují firmy • investice domácností do nových bytů a domů • v průběhu svého používání se opotřebovávají Změna stavu zásob - rozdíl mezi stavem zásob na konci a začátku sledovaného období • finální statky, které jsou určeny k prodeji • materiál (meziprodukt), který je určen pro další použití ve výrobě Čisté pořízení cenností - přírůstky a úbytky cenností, které držitelé vlastní za účelem uchování hodnot Reálné investice x finanční investice x investice do lidského kapitálu Investice je toková veličina x kapitál je stavová veličina Hrubá tvorba fixního kapitálu Hrubé investice jsou rozdílem mezi stavem kapitálu v současném období a minulém období navýšený o velikost opotřebení kapitálu. Opotřebení kapitálu přitom vyjadřuje tzv. restituční investice (obnovovací investice, amortizace). a - odpisy (opotřebení kapitálu) It = Kt - K(t_!) + a ■ K(t_!) Stav kapitálu na konci daného roku je určen tak, že od stavu kapitálu na konci předcházejícího roku odečteme roční opotřebení kapitálu a přičteme hrubé investice realizované v průběhu daného roku. Kt - K(t-i) ~ a ' K(t-i) + !t Investice do zásob Změna stavu zásob tvoří součást tvorby hrubého kapitálu, tj. investic. Materiál a suroviny, výrobní zásoby, zásoby hotových výrobků Investice do zásob je možné rozdělit na plánované a neplánované. Plánované -zabezpečení kontinuity výroby nebo pro plynulé pokrytí požadavků svých zákazníků Neplánované - z důvodu neočekávaného vývoje prodejů firem Hospodářský cyklus je výrazně spojen s kolísáním investic do zásob Zásoby závisí > na časovém přizpůsobení skutečného stavu zásob na optimální úroveň, > na očekávaných prodejích, > na konečném stavu zásob předcházejícího období, > na skutečných prodejích v daném časovém období a > na úrokové míře. Investice Investice jako složka hrubého domácího produktu: h=^ - W=£(v • \ ~v • W=£ ■v 'AY Investice závisí na: ■ celkovém produktu GDP, ■ plánovaném rozložení investic mezi jednotlivé roky (koeficient s), ■ poměru mezi dodatečnými náklady na práci a dodatečnými náklady na kapitál (koeficient v), čím je tento podíl vyšší, tím je výhodnější substituovat práci relativně levnějším kapitálem. Věcné členění investic meziroční růst reálné THFK v %, příspěvky v p. b. 1/21 1/22 1/23 1/24 1/25 1/26 Zdroj: ČSÚ. Výpočty MF ČR. Investice Sektorové členění investic meziroční růst reálné THFK v %, příspěvky v p. b. 1/21 1/22 1/23 1/24 1/25 1/26 Zdroj: ČSÚ. Výpočty MF ČR. Zdroje financování investic meziroční růst nominálních THFK v %, příspěvky v p. b. 1/21 1/22 1/23 1/24 1/25 1/26 Zdroj: ČSÚ. Výpočty MF ČR. Vládní sektor Vládní sektor je součástí veřejného sektoru. Funkce veřejného sektoru: 1. poskytuje statky a služby kolektivní a individuální spotřeby; 2. přerozděluje příjmy a bohatství; 3. stabilizuje ekonomický vývoj. Veřejný sektor (veřejná správa) = vládní sektor (státní správa) + veřejné nefinanční podniky (samospráva). Veřejná správa Státní správa Samospráva 1 Ústřední Uzemní Zájmová Uzemní Vládní sektor ČR: státní rozpočet Příjmy státního rozpočtu ■ Daň z příjmů, právnické osoby ■ Daň z příjmů, fyzické osoby ■ Daň z přidané hodnoty ■ Spotřební daně ■ Pojistné na sociální zabezpečení ■ Majetkové daně ■ Ostatní daňové příjmy ■ Nedaňové příjmy Výdaje státního rozpočtu ■ Neinvestiční nákupy ■ Platy ■ Transfery podnikům ■ Transfery veřejným rozpočtům a příspěvkovým organizacím ■ Důchody ■ Podpora v nezaměstnanosti ■ Ostatní sociální dávky ■ Státní sociální podpora ■ Odvody do rozpočtu EU ■ Běžné výdaje na státní dluh ■ Investiční nákupy ■ Kapitálové transfery podnikům ■ Kapitálové transfery veřejným rozpočtům a příspěvkovým organizacím Výdaje státního rozpočtu ČR Mandatorní neboli ze zákona povinné výdaje tvoří největší část celkových výdaju. ■ V České republice mandatorní výdaje tvoří 50-60 % veřejných výdaju. ■ Mezi povinné výdaje patří např. dávky důchodového pojištění, nemocenské pojištění, sociální dávky, podpory v nezaměstnanosti, výdaje na dluhovou službu, nebo výdaje na volby. ■ Mezi mandatorní výdaje, které jsou vázány smluvními závazky patří např. odvody do rozpočtů EU a mezinárodních organizací, nebo dotace na obnovitelné zdroje. Quasi-mandatorní výdaje a jejich plnění není sice podmíněno zákonem, ale tyto výdaje se rovněž považují za nezbytné. ■ Jedná se o výdaje spojené s chodem státu. Mezi ně patří např. platy státních zaměstnanců, pracovníků organizačních složek státu a příspěvkových organizací, nebo výdaje na obranu a tak podobně. Ostatní nemandatorní výdaje nejsou povinnými výdaji, a tudíž je stát může podle aktuální ekonomické situace regulovat. ■ Ostatními výdaji jsou např. výdaje na dopravní infrastrukturu, školství, sport atd. Výdaje státního rozpočtu se z pohledu ekonomické teorie dělí na: ■ transferové platby TR - jednosměrné platby, které nejsou kryty protihodnotou ve formě výrobku nebo služby (např. starobní důchody, sociální podpory, ....) ■ výdaje vlády na nákup produktů a služeb G - jsou kryty protihodnotou ve formě výrobku nebo služby (např. školství, zdravotnictví, nákup automobilů, vojenské výdaje, ....) Deficit státního rozpočtu BS = YjPŘÍJMY-^VÝDAJE = TA-(TR + G) = Ta + t Y-TR-G Státní rozpočet: ■ Schodkový (deficitní) státní rozpočet ■ Přebytkový státní rozpočet ■ Vyrovnaný státní rozpočet Skutečné, strukturální a cyklické saldo rozpočtu skutečné saldo BS = Ta + tY - TR - G ©asf strukturální schodek} cyklický schodek! strukturální saldo Ta-TR-G QBSi vyrovnaný statni rozpočet BS=Ta+tY-TR-G BS* = Ta + tY* - TR - G cyklické saldo = skutečné saldo - strukturální saldo Deficit a dluh vládního sektoru Celkové saldo (deficit/přebytek) je rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými výdaji vládních institucí Primární saldo (deficit/přebytek) je rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými výdaji vládních institucí bez placených úroků (z dluhu) > je silně ovlivněn hospodářským cyklem (působení automatických stabilizátorů fiskální politiky) Strukturální saldo (deficit/přebytek) je saldo vládních institucí očištěné o cyklické faktory Rozdíly v údajích pro cyklicky očištěný deficit vyjadřují tzv. fiskální úsilí (dopad diskrečních opatření fiskální politiky) > Záporná hodnota: meziroční zvýšení cyklicky očištěného deficitu vládního sektoru, popř. snížení cyklicky očištěného přebytku - vláda prováděla expanzivní fiskální politiku - diskrečně snižovala příjmy nebo zvyšovala výdaje > Kladná hodnota: vláda prováděla restriktivní fiskální politiku Zadlužení vzniká kumulací deficitů vládního sektoru Fiskální pravidla: hranice pro deficit vládních institucí je 3% GDP a v případě dluhu je 60 % GDP Státní rozpočet ČR v kostce https://mf.gov.cz/cs/rozpoctova-politika/statni-rozpocet/rozpocet-v-kostce ÚHRNNÁ BILANCE PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU 2026 UKAZATEL 2026 V KČ Příjmy státního rozpočtu celkem 2 117 837 146 587 Výdaje státního rozpočtu celkem 2 427 837 146 587 z toho: finanční vztahy k rozpočtům: — krajů 2 226 050 900 — obcí v úhrnech po jednotlivých krajích 10 206 356 400 — finanční vztah k rozpočtu hlavního města Prahy 1 298 393 800 Saldo -310 000 000 000 — změna stavu státního dluhu 313 601 560 842 — změna stavu na účtech státních finančních aktiv -3 601 560 842 SROVNÁNÍ ZÁKLADNÍCH UKAZATELŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU 2020—2026 V MLD. KČ UKAZATEL 2020 SK 2021 SK 2022 SK 2023 SK 2024 SK 2025 SK 2026 SR ROZDÍL (2026sr- 2025 sk) Příjmy státního rozpočtu 1475,5 1487,2 1624,4 1914,1 1965,4 2081,1 2117,8 36,7 Výdaje státního rozpočtu 1842,9 1906,9 1984,8 2202,6 2236,8 2371,8 2427,8 56,0 Saldo státního rozpočtu -367,4 -419,7 -360,4 -288,5 -271,4 -290,7 -310,0 -19,3 Deficit a dluh vládního sektoru v ČR 2 1 C -: -2 -i 4 -5 -6 II 4 2016 2018 2020 2022 Cyklická složka I Jednorázové operace i Strukturální saldo • Saldo celkem 2024 2026 Saldo sektoru vládních institucí v % HDP Zdroj: ČSÚ. Výpočty a predikce MF ČR. 5C 40 30 2C 10 2016 2018 2020 2022 2024 Dluh sektoru vládních institucí v % HDP Zdroj: ČSÚ. Výpočty a predikce MF ČR. 2026 Deficit a dluh vládního sektoru v ČR 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 Predikce Saldo sektoru vládních institucí % HDP 1,5 0,9 0,3 -5,6 -5,0 -3,1 -3,7 -2,0 -2,1 -2,7 mld. Kč 76 48 17 -329 -312 -216 -286 -163 -184 -241 Cyklická složka salda % HDP 0,6 0,8 1,2 -1,1 -0,2 0,2 -0,2 -0,5 -0,2 -0,2 Cyklicky očištěné saldo % HDP 0,8 _^0 Jednorázové a jiné přechodné operace % HDP 0,0 -0,1 0,0 -2,2 -1,5 -0,9 -0,9 0,3 0,3 -0,1 Strukturální saldo % HDP\ 0,8 0,2 -0,9 -2,3 -3,3 -2,4 -2,7 -1,8 -2,2 -2,5 Fiskální úsilí ..............P;A. 0,0 _jr^8_ Úroky % HDP 0,7 0,7 0,7 0,7 0,7 1,1 1,3 1,3 1,3 1,4 Primární saldo % HDP 2,2 1,6 1,0 -4,9 -4,2 -2,0 -2,4 -0,7 -0,8 -1,3 Primární cyklicky očištěné saldo % HDP 1,6 0,8 -0,2 -3,8 -4,1 -2,1 -2,2 -0,2 -0,7 -1,1 Dluh sektoru vládních institucí % HDP 33,8 31,7 29,6 36,9 40,7 42,5 42,2 43,2 44,2 45,8 mld. Kč \ 1 750 1 735 1 740 2 150 2 567 2 998 3 234 3 488 3 786 4 105 Změna dluhové kvóty p. b. \ -2,5 -2,1 -2,1 7,3 3,8 1,8 -0,3 1,0 0,9 1,6 Zdroj: ČSÚ. Výpočty a predikce MF ČR Dluh vládního sektoru v ČR Výdaje na obsluhu státního dluhu v CR (v nild. Kč) 120 1994 1996 199S 2000 2002 2004 2006 200S 2010 2012 2014 201 ó 2018 2020 2022 2024 everviz.com Zdroj: Národní rozpočtová rada (2026) Fiskální politika Prostřednictvím fiskální (rozpočtové) politiky vládní sektor (= vládní instituce) ovlivňuje vývoj ekonomiky s cílem: > napomoci utlumit negativní dopady vyplývající z průběhu hospodářského cyklu > přispět k růstu ekonomiky při nízké míře inflace a vysoké zaměstnanosti > eliminovat neúměrné negativní důsledky působení tržního mechanismu na ekonomické subjekty Fiskální politika: > Expanzivní > Restriktivní Nástroje fiskální politiky: > vestavěné automatické stabilizátory působí trvale, automaticky a bez ohledu na konkrétní opatření hospodářské politiky nebo na vůli vlády (stabilní daňová soustava, pojistné sociálního zabezpečení, garantovaný výkup zemědělské produkce) > diskrétní (nespojité) zásahy jsou podstatné změny hospodářské politiky dané země Agregátní trh v modelu AD-AS Vysoká škola zdravotnická Agregátní poptávka • odvození tvaru křivky AD • změny polohy křivky AD Agregátní nabídka • tvar AS v krátkém a dlouhém období • změna polohy křivky AS Rovnováha v modelu AD-AS • dosahování rovnováhy Práce, püda, kapitál iiiitiMiiiiliMil Trh výrobních Odmňny za výrobní \^ ttiktorú J Výrobní vstupy faktory MttJv, renty, úroky Čtyřsektorová ekonomika DOMÁCNOSTI DnnŘ Transfery VLÁDA D. u h • ..................... Uotauo FIRMY Platba za vl;-'ulili iiňkii| >y Nakoupeno statky a služby Nakoupená statky n služby_ f Trh -.t.iiK 11 a služob Výdaje* na nákup statku a služeb Pfijmy z produju Import Prodaná statky a služby Export ZAHRANIČ! Fok 7bo?l, sluZob n výrobních faktoru Tok pRnň7 (Korun) 44 Agregátní poptávka Agregátní poptávka představuje souhrnný objem poptávky všech ekonomických subjektů v daném hospodářském celku AD = C + Ip + G + NX AD = Ca + c-YD+Ip+G+NX AD = Ca + c • (Y-Ta-tY+ TR) + J+ G + Xa -Ma - mY NX - čistý export NX = X (autonomní export) - M (import) M = Ma (autonomní import) + mY (indukovaný import) NX = Xa - (Ma + mY) NX = (X - Ma) - mY Vysoká škola zdravotnická Vztah mezi agregátním poptávaným množstvím a agregátní úrovní cen graficky znázorňuje křivka agregátní poptávky. Agregátní poptávkové šoky Vysoká škola zdravotnická Pozitivní poptávkové šoky (zvýšení AD) ■ růst celkového bohatství domácností ■ růst počtu obyvatel ■ pokles míry zdanění osobních důchodů ■ růst vládních výdajů na nákup zboží a služeb ■ růst transferových plateb ■ pokles úrokových měr ■ růst reálných důchodů v zahraničí ■ znehodnocení měnového kurzu ■ změny v očekáváních domácností a firem týkajících se budoucího vývoje ekonomiky Krátkodobá agregátní nabídka Agregátní nabídka představuje souhrnný objem zboží a služeb, které jsou firmy ochotné vyrobit při určité cenové hladině a při dané úrovni výrobních kapacit a výrobní technologie. ■ Funkční závislost mezi celkovým objemem nabízených statků a služeb a cenovou hladinou lze graficky znázornit pomocí křivky agregátní nabídky. ■ Křivka krátkodobé agregátní nabídky SAS je pozitivně skloněná. Vysoká škola zdravotnická Agregátní nominální nabídkové šoky Pozitivní nominální nabídkové šoky (zvýšení SAS) ■ snížení nominálních mzdových sazeb ■ pokles sociálních odvodů zaměstnavatelem ■ pokles cen surovin a energií ■ snížení daňové zátěže firem Vysoká škola zdravotnická Dlouhodobá agregátní nabídka Agregátní reálné nabídkové šoky LAS LAS' y*' Pozitivní reálné nabídkové šoky (zvýšení LAS) ■ zvyšování produktivity práce ■ zvyšování kapitálové vybavenosti firem ■ technologický pokrok ■ růst počtu obyvatel Vysoká škola zdravotnická Rovnováha v modelu AD-AS Model makroekonomické rovnováhy popisuje: vztahy, které: ■ probíhají v reálných ekonomikách, ■ jsou vystaveny různým šokům (změny měnového kurzu, změny cen surovin a jiné nákladové šoky, růst spotřebitelské poptávky,...), a: situace, ■ v nichž jsou změny produktu a inflace ovlivňovány různými typy šoků, ■ jak se reálná ekonomika dlouhodobě vrací na úroveň potenciálního produktu. Krátkodobá ekonomická rovnováha: střet AD a SRAS Dlouhodobá ekonomická rovnováha: střet AD a LRAS Změny makroekonomické rovnováhy: ■ negativní poptávkové šoky a pozitivní poptávkové šoky, ■ negativní nabídkové šoky a pozitivní nabídkové šoky. Krátkodobá rovnováha v modelu AD-AS Krátkodobá rovnováha v modelu AD-AS agregátní poptávka = agregátní výdaje AD = AE agregátní vyrobený produkt = agregátní úroveň důchodu GDP = Y ÄE=Y Y = Ca+c-YD + I + G + NX = Y Ca + c< [Y+TR-(Ta + t*Y)j + I+ G+X-(Ma + m-Y) = Y Ca + cY+cTRcTa-ctY+I + G+X-Ma-mY=Y Ca + cTR-cTa + I + G-Ma = Y-cY+ctY+mY (l-c + c-t+m)-Y=Ca + c-TR-c-Ta+I + G + X-Ma 1 1 - c ■ (1 - t) + m (Ca + c-TR-c-Ta + í + G +X- Ma) Y = ä-A Velikost rovnovážneho produktu Y = a • A Změna rovnovážného produktu AY = a • AA a = l-c(l-t)+m je multiplikátor otevřené ekonomiky; A jsou autonomní agregátní výdaje Vysoká škola zdravotnická Dlouhodobá rovnováha v modelu AD-AS LAS SAS Y* Y Ekonomika je na úrovni: ■ potenciálního produktu - skutečný produkt je shodný s potenciálním produktem ■ přirozené míry nezaměstnanosti ■ nulové produkční mezery Ekonomika je charakteristická stabilní (setrvačnou) mírou inflace - skutečná míra inflace se rovná očekávané míře inflace Přizpůsobovací procesy navracejí ekonomiku na úroveň potenciálního produktu, a tato úroveň produkce je slučitelná s jakoukoliv mírou inflace Základní makroekonomická identita ve čtyřsektorové ekonomice Výdaje ve čtyřsektorové ekonomice Y = C + I + G + NX Y=C+I+G+X-M Disponibilní důchod YD = Y - TA + TR C + S = Y-TA + TR Y = C + S + TA-TR C + I + G + X- M = C + S + TA-TR I + G + X- M = S+TA-TR I = S + (TA - TR - G) - (X - M)* *pokud X - M je záporný, jde v podstatě o úspory ze zahraničí r Domácnosti Firmy Vláda Zahraničí Makroekonomická identita ve čtyřsektorové ekonomice vyjadřuje rovnost investic a celkových úspor, které jsou tvořeny úsporami domácností, firem, vlády a zahraničí.