Fyziologie trávicí trubice MUDr. Richard Becke Játra a pankreas Trávení a vstřebávání • Příjem potravy a vody ze zevního prostředí je nutný pro udržení životních funkcí člověka. • Trávicí trubice je místo pro odstranění produktů metabolismu z těla ven . • Při trávení je potrava vystavena fyzikálním a chemickým vlivům. Mění se postupně v : • Trávenina - chymus – zde z ní probíhá resorpce, • Stolice – faeces – zbytek odcházející z těla ven. • Dutina ústní – hrubé mechanické zpracování a • informace o potravě : chuťové pohárky / chuť / • čichový epitel dutiny nosní / čich / • Tvorba soust – bolus a sousta obalována do hlenu • / mucinu / , a částečně rozpuštěna Dutina ústní : jazyk , zuby slinné žlázy Jícen Žaludek Tenké střevo Tlusté střevo Játra Žlučník Pancreas Stavba trávicí trubice : Tunica mucosa Tela submucosa Tunica muscularis Tun.serosa adventitia Jícen Žaludek Zvětšení povrchu – tenké střevo - lepší resorpce Velké slinné žlázy a malé slinné žlázy Glandula parotis ( největší ) Dotýká se zevního zvukovodu a chrupavky ušního boltce Zezadu vstupuje n. facialis Ductus parotideus – hlavní vývod Glandula submandibularis Uložena na vnitřní ploše dolní čelisti Glandula sublingualis ( několik žlázek ) Ductus sublingualis major Ductuli sublinguales minores Malé slinné žlázy : gland. Labiales, Gland. Buccales, gland. Retromolares a 3 žlázky jazyka / gl.linguales / Sliny • Sliny jsou sekretem slinných žláz. • Basální sekrece : 0,5 ml / min , může stoupnout na • 4 – 7 ml / min / průměr : 2 litry / 24 hodin. • pH : 7,4 / přibližně / • Obsah: 99,4 % vody / podle příjmu tekutin / • Mucin, alfa amyláza, lysozym, IgA. • HCO3-, K+ ,Cl+ ,Na+ , Ca 2+, fosfáty • Ca – důležitý pro mineralizaci zubů, ochrana skloviny • Plasmatické buňky – sekreční IgA protilátky Jícen Jícen je za hrtanem a za tracheou !!!!!!! Sousta v hltanu vyvolají polykací reflex. Epiglotis – uzavře vchod do hrtanu a bolus sklouzne do jícnu Žaludek – kardie – fundus - corpus – pylorus žaludku Epitel žaludku • Po celém žaludku – jednovrstevný cylindrický epitel s funkcí krycí a sekreční. • Produkce hlenu – ochrana epitelu před HCl. • HCl - Funkce : např. / Produkují krycí buňky / • Konvertuje pepsinogen na aktivní pepsin. • Zajišťuje kyselé pH : 1,8 – 3,5 = optimální pro pepsin. • Ochrana některých vitamínů / C / • Zabíjí většinu spolykaných bakterií • Převede nerozpustný Ca CO3 na CaCl2 Přechod jícnu do kardie žaludku, změna epitelu Žaludeční jamky kardie Jícen Glandulae cardiacae Produkce hlenu Fundus a corpus žaludku • Žaludeční jamky: uzší a více hluboké • Podobnou stavbu a žlázky jsou v corpu žaludku • Žlázky : glandulae gastricae propriae – • Každá žlázka : fundus, corpus , collum • Tubulózní žlázky vystlané buňkami: • A) Hlavní / pepsinogenní , chief cells /, tvoří – pepsinogen – až v žaludku –mění se na aktivní pepsin • B) Krycí / parietální,parietal cells / tvoří HCl • C) Enteroendokrinní buňky( serotonin, gastrin, somatostatin a další hormony) ( DNES ) • D) Buňky krčku žlázky epitel Glandula gastricae propriae Lamina muscularis mucosae Tunica submucosa Typy buněk v glandulae gastricae propriae Fundus Krček PAS reakce Krycí , parietální buňky Photomicrograph: Collection of ÚHIEML= lysosomes Golgi complex Basal lamina x = hlavní buňky X X IC Junctional complex Tubulovesicular system Scheme: Ross, Pawlina, Histology, 2006 L L L IC Intercellular canaliculus Normální přechod jícnu do kardie žaludku,sliznice jícnu : žaludek : hnědá barva Jícen : světlá barva Barretův vřed /Barretův jícen/ Normální sliznice jícnu U - vřed Kardie žaludku Metaplázie epitelu jícnu Jícnový Reflux Povolí dolní jícnový svěrač Pepsinogen - pepsin • Pepsin – kyselá proteáza , která je vyprodukována jako neaktivní proenzym – pepsinogen. • Produkují buňky hlavní v žlázkách žaludku. • Umí štěpit polypeptidy – vznikají kratší řetězce • ( tzv. peptony ) • Když pH stoupne na 5 – jejich aktivita klesá • Když je pH zásadité / duodenum / – jsou inaktivovány. • Umí rozložit zhruba 20 % proteinů z potravy • V žaludku se vstřebává do krve pouze ?????? TENKÉ STŘEVO plicae circulares střevní klky t. submucosa t. muscularis externa (TME) l. muscularis mucosae (LMM) -3 úseky:- Duodenum - Jejunum + Ileum ▪ trávení potravy (sekrety žláz střevní stěny, velkých žláz: pankreatu, jater) ▪ resorpce živin: zvětšení resorpční plochy:  plicae circulares Kerckringi = řasy - tvořeny sliznicí a submucosou  villi intestinales = klky střevní = výběžky sliznice  mikroklky = žíhaný (kartáčový) lem - na apikálním povrchu enterocytů ¨malé výběžky na enterocytech - Lieberkühnovy krypty - tubulózní vklesliny epitelu do LPM (mezi bazemi klků) Mikroklky na povrchu enterocytů 3. důležité zvětšení povrchu kvůli dokonale resorpci. Velkému množství mikroklků se říká žíhaný nebo kartáčový lem Enterocyty a enzymy • Některé jsou intracelulárně a většina extracelulárně na • membráně mikroklků. • A) peptidázy a dipeptidázy • B) sacharáza, maltáza, laktáza, izomaltáza. • C) malé množství střevní lipázy • D) některé fosfolipázy • E) alkalická fosfatáza Střevní klky klky L. krypty bazální membrána Enterocyty Chylová céva Motilita tenkého střeva • Tunica muscularis / hladká svalovina / ve stěně tenkého střeva. • Peristaltické rytmické pohyby tenkého střeva promíchávají chymus a hlavně posunují chymus směrem k tlustému střevu. • Tedy výsledný je aborální posun tráveniny!!! • Peristaltika je : • 1) fragmentační ( dělící ) • 2) Mísící • 3) Propulzivní ( posunující dále ) TLUSTÉ STŘEVO - funkce: absorpce vody (aktivní transport Na+) + produkce hlenu (lubrikační fce) I.) Tunica mucosa = sliznice - nejsou Kerkringovy řasy ani klky !!! - nejsou Panethovy bb. na dně L. krypt !!! - Lieberkühnovy krypty 1) epitel jednovrstevný cylindrický - enterocyty (E) - pohárkové buňky (velké množství) - enteroendokrinní bb. - nediferencované bb. (v dolní č. krypt) 2) lamina propria mucosae - řídké kolagenní vazivo - lymfocytární infiltrace (+ lf. folikuly) 3) lamina muscularis mucosae - hladká svalovina (cirkul., longit.) II.) Tunica submucosa - kolagenní vazivo, cévy krevní a lymfatické - plexus submucosus Meissneri III.) Tunica muscularis externa E A V pohárkové buňky Funkce tlustého střeva • 1) Rezervoárovou ( zásobní , skladovací ) • Skladování stolice až do možného vyprázdnění - defekace • 2) Regulace objemu a elektrolytového složení stolice. / resorpce vody / • Za 24 hodin se dostane do tlustého střeva asi 1,5 litru tekutého chymu. Je koncentrován a změněn na stolici s 60 ml až 120 ml vody. • Přechod stolice od ilea po rektum trvá zhuba 2 – 3 dny. APPENDIX VERMIFORMIS - červovitý výběžek slepého střeva (8-10cm) - stavba - jako tlusté střevo I. Tunica mucosa - rudimentární Lieberkühnovy krypty 1) epitel jednovrstevný cylindrický - enterocyty - pohárkové bb. - velké množství 2) lamina propria mucosae - řídké kolagenní vazivo - bohatá lymfatická infiltrace (může zakrývat i l.muscularis mucosae) Akutní zánět appendixu - je náhlá příhoda břišní !!!! Hrozí protržení tenké stěny appendixu a hnis se ocitne v dutině břišní . Hrozí peritonitida !!!!! Játra • Největší žláza v těle , hmotnost : asi 1,5 kg. • Na povrchu pouzdro , • Facies visceralis ,facies diaphragmatica • Lobus dexter, lobus sinister a menší laloky : lobus quadratus, lobus caudatus viditelné z facies visceralis • Základní stroma : • Trámčitý epitel – jaterní buňky : hepatocyty Funkce jater • Produkce: proteinů : albuminy, • protrombin, • fibrinogen, alfa a beta globuliny • / nejsou to imunoglobuliny / • Glycoproteinů: transferrin,haptoglobin,hemopexin • Lipidů, lipoproteinů / LDL , VLDL, HDL / • Ukládání : vitamínů: A,D,K. • Odbourávání : toxinů, jedů, ethanolu / ethanoldehydrogenasa /,cizích proteinů • Ukládání : glucosy – granula glycogenu v cytoplasmě • Produkce : žluči • Odbourávání hormonů : insulin a glukagon Žluč • Potřeba pro trávení a resorpci tuků – enzymatické štěpení v tenkém střevu. • Produkce : 0,7 – 1,2 litru / 24 hodin. • Žlučové kyseliny : primární / z cholesterolu / • Kyselina cholová, chenodeoxycholová • Sekundární : deoxycholová, lithocholová • Emulgace tuků v tenkém střevu – tím se umožní větší působení enzymů na rozklad tuků. • Enzymy z pankreatu. / např. pankreatická lipáza / Pankreas Caput , Corpus , Cauda pancreatis Endokrinní část : Langerhansovy Ostrůvky Exokrinní část : Serózní aciny Vývody v pancreatu • 1/ vsunuté vývody – začínají centroacinózními buňkami jednovrstevný kubický epitel • 2/ interlobulární vývody • jednovrstevný cylindrický epitel • 3/ hlavní vývody: • Ductus pancreaticus major / Wirsungi / • Ductus pancreaticus accessorius / Santorini / • Ústí do duodena • Serózní buňky - serózní aciny : • produkce sekretu • Za 24 hodin : 1 – 2 litry sekretu. • Složení : HCO3, voda, enzymy / 90 % / i.v. Enzymy z pankreatu • 1) Trypsin • 2) Chymotrypsin • 3) Elastáza • 4) Karboxypeptidáza • 5) Alfa – amyláza • 6) Lipáza • 7) Fosfolipáza • 8) Cholinesteráza • 9) Deoxyribonukleáza • 10) Ribonukleáza