Anatomie ženských pohlavních orgánů Mgr. Štěpánka Žejdlíková Vnitřní pohlavní orgány vaječníky – ovaria – párové orgány vejcovody – tubae uterinae – párové orgány děloha – uterus – nepárový pochva – vagina – nepárový Zevní pohlavní orgány velké stydké pysky – labia majora pudendi – párové orgány malé stydké pysky – labia minora pudendi – párové orgány předsíň poševní – vestibulum vaginae – nepárové poštěváček – clitoris – nepárový stydký pahorek – mons pubis – nepárový vestibulární žlázy – glandulae vestibulares majores – párové Ovaria Vaječníky - ovaria -jsou párové ženské pohlavní žlázy vejčitého tvaru -v pubertě a v pokračujícím dospívání dorůstá rozměrů zhruba 4 x 2 x 1,5 cm -v mládí je vaječník růžový a hladký, v dospělosti nerovný a u žen v klimakteriu je svraštělé a zmenšený -vaječník je uložen při boční stěně malé pánve -ženám, která ještě nerodila leží vaječník v jamce vaječníkové, po porodu klesá vaječník před křížovou kost Fixace ovaria Ovarium v poloze fixují: -mesovarium – peritoneální -ligamentum suspensorium ovarii – fixuje horní pól ovaria ke stěně malé pánve -ligamentum ovarii proprium – fixuje dolní pól ovaria ke rohu děložnímu Stavba ovaria -povrch ovaria kryje jednovrstevný kubický epitel (tzv. zárodečným nebo germinálním epitelem) Vlastní vrstva ovaria se dělí -na povrchovou kůru (cortex ovarii), tvořena řídkým kolagenním vazivem, v kůře se nachází ovariální folikuly s oocyty -hlouběji uloženou dřeň – medulla ovarii, tvořena hustším kolagenním vazivem s převahou vláknité složky, je bohatě cévně zásobena Tuba uterina Vejcovod - tuba uterina -dutá párová trubice dlouhá 8–15 cm -infundibulum je nálevkovitá část přivrácená k ovariu, jeho okraje vybíhá asi 10 různě dlouhých výběžků − fimbrií, z nichž nejdelší se nazývá fimbria ovarica a je fixována k povrchu ovaria -ampulla zaujímá asi 1/2–2/3 délky vejcovodu, na ni dále navazuje úzký a rovný isthmus (asi 1/3 délky vejcovodu) a po něm asi 1 cm dlouhá pars uterina, která proráží stěnu rohu děložního a otevírá se do děložní dutiny Funkce vejcovodu -těsně před ovulací se infundibulum aktivními kontrakcemi hladké svaloviny posunuje po povrchu ovaria do míst, kde se nachází zralý folikul -po ovulaci je tak uvolněné vajíčko nasáto do dutiny vejcovodu -k oplození dochází zpravidla v ampulle a oplozené vajíčko je během následujících 4–5 dnů dopraveno pohybem řasinek a peristaltikou tuby do děložní dutiny -neoplozené vajíčko podléhá autolýze -svalovina tuby působí také opačný - antiperistaltický pohyb, který napomáhá spermiím proniknout k vajíčku Uterus Děloha - uterus -nepárový, dutý orgán, uložený v dutině malé pánve mezi močovým měchýřem a konečníkem -probíhá v ní vývoj, růst a výživa plodu až do porodu -děloha je v malé pánvi nakloněná dopředu a mezi tělem a čípkem prohnuta vpřed (jedná se o anteflexi a anteversi) Děloha Popisujeme na ní: děložní dno, vyklenující se vzhůru – fundus uteri děložní rohy – cornua uteri, kam ústí vejcovody děložní tělo – corpus uteri, které se dolů zužuje v děložní úžinu – isthmus uteria přechází v děložní hrdlo, krček – cervix uteri Děloha -má tvar oploštělé hrušky -uvnitř je děložní dutina – cavitas uteri, kde u netěhotné dělohy její přední a zadní stěna naléhají na sebe -děložní dutina se v oblasti děložního krčku zužuje v kanál – canalis cervicis -děložní ústí u ženy, která nerodila – nullipary, je kruhový, u ženy, která rodila – multipary nabývá štěrbinovitý tvar Stavba dělohy je složitá a skládá se ze čtyř vrstev -sliznice – endometrium -svalovina – myometrium -vazivo příděložní – parametrium -pobřišnice – perimetrium Sliznice dělohy - endometrium -tvořena jednovrstevným válcovitým epitelem s vazivem a obsahuje četné trubicovité žlázky -prodělává v průběhu zhruba 28 dnů (lunární cyklus) = charakteristické cyklické změny, které jsou na konci každého cyklu ukončeny menstruačním krvácením Svalovina – myometrium -nejsilnější vrstvou děložní stěny -má tři vrstvy -vnitřní vrstvu tvoří cirkulárně uspořádaná svalovina, zaškrcuje cévy v závěru menstruačního cyklu nebo porodu -střední vrstvu – nejsilnější, má spirálovitý tvar a umožňuje zvětšování dělohy bez nadměrného přibývání svalové hmoty, takže koncem těhotenství je stěna děložní poměrně tenká -zevní vrstva – obsahuje svalová vlákna orientovaná převážně podélně Vagina Pochva -uložena v malé pánvi pod dělohou -před ní leží močový měchýř a v kaudální části močová trubice, s kterou je přední poševní stěna poměrně pevně spojena -za vaginou je uloženo rektum, asi v polovině své délky prochází pochva přes svalové dno pánevní diaphragma pelvis -ve své poloze je pochva fixována vazivem k okolním orgánům Pochva - vagina -slouží jako kopulační orgán a pohlavní cesta -předozadně oploštělá trubice, jejíž přední a zadní stěna na sebe naléhají -během porodu se mění v širokou porodní cestu -přední stěna je kratší – asi 8 cm -zadní stěna dosahuje délky 10 cm -horním koncem obemyká hrdlo děložní, takže část hrdla vyčnívá do vaginy tzv. čípek – cervix, kolem celého kruhového úponu vzniká klenba poševní -zadní klenba je nejvíce vyklenutá a po ejakulaci se v ní hromadí spermie -kaudální konec – se otevírá do prostoru mezi malými stydkými pysky -předsíň poševní, kterou zčásti uzavírá tenká slizniční řasa tzv. panenská blána – hymen -při první souloži se hymen natrhává, zbývají po něm drobné slizniční hrbolky Pochva -vnitřní prostředí pochvy je kyselé, což je dáno zde žijící bakterií lactobacillus acidofilus -dalším filtrem je hlenová zátka v oblasti děložního krčku Sliznice stěny poševní -narůžovělá, pokryta mnohovrstevným dlaždicovým epitelem -při menstruaci a v těhotenství je překrvená a červenofialová -přechází i na zevní plochu děložního čípku a se sliznicí děložní, která prodělává cyklické změny má ostrou hranici Slizniční vazivo pochvy -obsahuje kolagenní i elastická vlákna, která umožňují značné roztažení pochvy -jsou zde mohutné žilní pleteně a senzitivní genitální tělíska Svalovina poševní stěny -tenká svalovina -vnitřní vrstvu tvoří nízké spirály -zevní svalová vlákna jsou uspořádána do vysokých spirál -v dolní části jsou i příčně pruhovaná vlákna ze svalového dna pánevního Zevní pohlavní orgány Velké stydké pysky – labia majora -párové kožní vaky, které vycházejí z tukového polštáře před symfýzou stydkého pahorku -tuková tkáň z něho nemizí ani při největším hladovění -jsou dlouhé asi 8 cm -dorzálně se za poševním ústím spojují v zadní pyskovou spojku – commisuru, za ní následuje hráz – perineum, mezi nimi je pouze úzká stydká štěrbina -vpředu pod Venušiným hrbolkem tvoří přední pyskovou spojku -na vnitřní straně je tenká sliznice -zevní strana má charakter kůže a je porostlá, tak jako mons pubis, chlupy ohanbí Malé stydké pysky – labia minora pudendi -párové kožní řasy uložené navnitř od velkých stydkých pysků -dlouhé asi 4 cm -vpředu se větví v raménka, která obkružují zepředu a zezadu poštěváček – clitoris -vzadu splývají s vnitřní plochou velkých stydkých pysků -jejich podkladem je vazivová tkáň, povrch má vzhled sliznice s množstvím mazových žláz Poševní předsíň –vestibulum vaginae -štěrbina, do které ústí pochva -před ní je zevní ústí trubice močové -vpředu ve vestibulu leží poštěváček -do vestibula ústí také tubulozní a tuboalveolární hlenové žlázy Poštěváček – clitoris -topořivé těleso zevního genitálu ženy, které se podobá penisu muže -dvě topořivá tělesa začínají na spodině symfýzy jako poštěváčková ramínka a spojují se v poštěváčkové tělo - přecházejí v poštěváčkový žalud Žlázy poševní předsíně – velké a malé předsíňové žlázy – glandulae vestibulares majores et minores Velké předsíňové žlázy – Bartoliniho žlázy -párové žlázy ležící na zadní stěně předsíně poševní -jsou velikosti hrášku, produkují hlenovitý sekret, který zvlhčuje vchod poševní Malé předsíňové žlázy -četné drobné tubulozní žlázy uložené v celém rozsahu poševního vchodu