Infekční nemoci v pediatrii
Mgr. Štěpánka Žejdlíková


Infekční nemoci
-šíření probíhá po kruhu epidemiologického řetězce
-v minulosti nejvýznamnější příčinou nemocnosti a úmrtnosti
-ve druhé polovině 20. století zlepšení situace - prevence, hygiena, očkování, antibiotika
- v současnosti hlavním problémem nové infekční hrozby (nové typy chřipky, SARS, apod.) a
antibiotická rezistence

Epidemiologický řetězec
vytváří koloběh vyvolavatele ve vnímavé populaci a je tvořen těmito základními články:
1.vyvolavatel = živý choroboplodný zárodek schopný vyvolat onemocnění (bakterie, viry, paraziti,
plísně)
2.zdroj nákazy – nejčastěji člověk (nemocný, nebo klinicky zdravý bacilonosič), dále zvířata nebo
hmyz
3.přenos nákazy
-nejčastěji přímým kontaktem s nemocným, kontaktem s kontaminovanými předměty
-tělními tekutinami (krev, sliny, sperma), kontaminovanou vodou a potravinami
-přenos volatilní (vzduchem, kapénkami)
-přenos z mezihostitele (zvíře nebo hmyz), např. vzteklina, malárie
1.vnímavý jedinec - člověk, který onemocní, je-li vystaven kontaktu s dostatečně aktivním
vyvolavatelem v dostatečné dávce

Antibiotická rezistence
-některé bakterie se stávají odolnými vůči antibiotikům
Příčiny:
-nadužívání a nesprávné používání antibiotik
-používání antibiotik v humánní i veterinární medicíně
-šíření rezistentních bakterií potravinovým řetězcem

Inkubační doba
=  čas, který uplyne od vstupu infekce do těla až do propuknutí choroby
-inkubační doba je různá u různých chorob
-může být velmi krátká (několik hodin u salmonelózy či stafylokokových průjmů)
-i poměrně dlouhá (měsíce u hepatitidy typu B, roky u AIDS)

Virové hepatitidy



Virové hepatitidy
= skupina infekčních onemocnění vyvolaných některým z hepatotropních virů
-současné době dělíme podle vyvolavatele na typy A, B, C, D, E, G
-jednotlivé typy mají řadu společných rysů i některé zásadní odlišnosti
-společným rysem jsou zánětlivé degenerativní změny jaterní tkáně
-některým typem virové hepatitidy onemocní v České republice ročně až 2000 osob

Hepatitida A
-původcem je virus hepatitidy A (HAV)
-odolný vůči vnějšímu prostředí, zejména v chladu
-ničí ho teplo, UV záření a chemická dezinfekce
-přenos fekálně-orální cestou („nemoc špinavých rukou“)
-zdrojem nákazy je stolice nemocného
-přenos - přímým kontaktem s nakaženou osobou, kontaminovanou vodou, nebo potravinami
-inkubační doba - 14–50 dní

Příznaky hepatitidy A
Počáteční fáze
-únava, zvýšená teplota
-bolest hlavy a svalů
-nevolnost, zvracení, průjem
Jaterní fáze (přibližně po týdnu)
-žloutenka (ikterus), ale nemusí se objevit
-poruchy trávení
-další projevy postižení jater

Hepatitida A u dětí
-často bezpříznakový průběh nebo příznaky podobné chřipce či gastroenteritidě
-akutní jaterní selhání je vzácné
-nemoc nepřechází do chronicity

Epidemiologie a prevence
-riziko epidemického šíření při nedostatečné hygieně, ochraně potravin a pitné vody
Prevence
-důsledná hygiena rukou
-bezpečná pitná voda a potraviny
-očkování (v ČR dostupné, není součástí povinného očkování)

Léčba
-při rozvinutém onemocnění především podpůrná
-klidový režim a fyzické šetření
-dietní opatření
-podpůrná léčba jater
-po rizikovém kontaktu lze využít aktivní imunizaci (očkování) nebo pasivní imunizaci (podání
protilátek) podle situace a doporučení lékaře

Ošetřovatelská péče
-důsledné dodržování protiepidemických opatření
-ochrana zdravotnického personálu i ostatních pacientů
-maximální důraz na osobní hygienu
-používání jednorázových pomůcek
-důsledná hygiena rukou a správná dezinfekce

Hepatitida B
-původcem je virus hepatitidy B (HBV)
-poměrně odolný vůči vnějším vlivům
-inkubační doba 50–180 dní
-laboratorně lze detekovat 3 důležité antigeny
HBsAg – povrchový antigen, známka přítomnosti infekce
HBcAg – antigen vnitřní části viru (jádra)
HBeAg – antigen spojený s aktivním množením viru a vyšší infekčností

Přenos hepatitidy B
-přenáší se infikovanými tělními tekutinami
-krví - poranění, kontaminované jehly, nedostatečně bezpečné krevní převody
-pohlavní cestou - sperma a poševní sekret
-z matky na dítě - zejména při porodu
-možný je také přenos při kontaktu sliznic nebo porušené kůže s infekční krví

Příznaky hepatitidy B
-obvykle závažnější a delší průběh než u hepatitidy A
počáteční příznaky podobné chřipce
-únava, zvýšená teplota
-bolesti hlavy a svalů
-nevolnost, nechutenství
následně se objevuje jaterní postižení
-žloutenka (ikterus)
-poruchy trávení
-projevy cholestázy (porucha odtoku žluči)

Hepatitida B u dětí
-často mírnější nebo bezpříznakový průběh
-vyšší riziko přechodu do chronické infekce, zejména při nákaze v kojeneckém věku
-chronická hepatitida může vést k cirhóze nebo karcinomu jater

Léčba
U akutní hepatitidy především podpůrná:
-dietní opatření
-tělesný klid
-symptomatická léčba
U chronické aktivní hepatitidy:
-antivirová léčba (např. interferon alfa)

Prevence a očkování
-očkování proti HBV je v ČR součástí pravidelného dětského očkování
-děti narozené od roku 2001 jsou zpravidla očkovány v rámci pravidelného očkovacího kalendáře
-bezpečná manipulace s biologickým materiálem
-používání sterilních jednorázových jehel a pomůcek
-bezpečné krevní převody
-prevence přenosu z matky na dítě

Hepatitida C
-původcem je virus hepatitidy C (HCV)
-existuje několik genotypů a subtypů viru
-mívá často mírný nebo bezpříznakový průběh
-žloutenka se objevuje méně často než u některých jiných typů hepatitid
-hlavním rizikem je přechod do chronické infekce jater
-inkubační doba přibližně 14–180 dní

Přenos hepatitidy C
-především krví a dalšími tělními tekutinami
-možný je také přenos z matky na dítě
-sexuální přenos je možný, ale méně častý než u HBV

Průběh hepatitidy C
-často bezpříznakový nebo mírný průběh
-žloutenka se objevuje jen u části nemocných
-u části nakažených přechází infekce do chronické formy
Chronická infekce může vést k
-chronickému zánětu jater
-jaterní cirhóze
-hepatocelulárnímu karcinomu (rakovině jater)

Léčba a prevence
-akutní infekce vyžaduje lékařské sledování
-chronická hepatitida C se dnes ve většině případů dá vyléčit přímo působícími antivirotiky
-vakcína proti hepatitidě C zatím není k dispozici
-prevence spočívá především v zabránění kontaktu s infikovanou krví a používání sterilních pomůcek

Hepatitida D
-vyvolána virem HDV (virus hepatitidy D)
-jedná se o neúplný (defektní) virus – k množení potřebuje virus hepatitidy B (HBV)
-samostatně se nikdy nevyskytuje, vždy je spojena s infekcí HBV
-může výrazně zhoršit průběh hepatitidy B
-zvyšuje riziko přechodu do chronické formy
-může vést k rychlejšímu poškození jater a vzniku cirhózy
-přenos stejně jako u hepatitidy B (krví, pohlavním stykem, z matky na dítě).
-inkubační doba přibližně 1–6 měsíců

Hepatitida E
-přenosem, inkubační dobou a klinickým průběhem velmi blízká hepatitidě typu A
-vyvolávající virus je antigenně odlišný
-přenos fekálně-orální cestou
-nemoc je extrémně nebezpečná pro těhotné ženy, ve III. trimestru těhotenství může způsobit
poškození nebo odumření plodu až ve 20 % případů

Infekční mononukleóza



Infekční mononukleóza
-virové infekční onemocnění vyvolané virem Epsteina-Barrové (EBV) ze skupiny herpetických virů
-postihuje především krční mandle, mízní uzliny, slezinu a často játra
-označuje se jako „nemoc z líbání“, protože se přenáší především slinami

Příznaky
-vysoké horečky
-povlaková tonzilitida (zánět krčních mandlí s povlaky)
-zduření mízních uzlin - zejména podčelistních a zadních krčních
-zvětšení sleziny (splenomegalie)
-únava, bolesti hlavy a břicha, snížená výkonnost
-při postižení jater: zvýšené jaterní testy, někdy žloutenka a poruchy trávení

Přenos
-přenos z člověka na člověka
-především slinami (během nemoci i několik měsíců po jejím odeznění)
-nejčastěji se projevuje u dospívajících ve věku 15–19 let
-inkubační doba: 4–6 týdnů

Průběh onemocnění
-u menších dětí většinou mírný průběh
-uzdravení obvykle během 2–3 týdnů
-u školáků a adolescentů může dojít k výraznému postižení jater
-rekonvalescence může trvat několik týdnů až měsíců
-častá je dlouhodobá únava a snížená fyzická výkonnost

Diagnostika
-krevní obraz – výskyt atypických lymfocytů (mononukleárních buněk)
-sérologické vyšetření – průkaz protilátek proti EBV
-jaterní testy – při postižení jater bývají zvýšené

Léčba
-klidový režim a dostatek odpočinku
-dietní opatření, při postižení jater jaterní dieta
-při závažnějším průběhu protizánětlivá a podpůrná léčba
-hepatoprotektivní léčba při postižení jater
-omezení tělesné aktivity a sportu, zejména při zvětšení sleziny kvůli riziku jejího poranění

Ošetřovatelská péče o dítě s mononukleozou



Klidový režim
-zajistit dostatek odpočinku a spánku
-omezit fyzickou aktivitu podle zdravotního stavu dítěte
-při zvětšené slezině zákaz sportu a fyzické zátěže – riziko jejího poranění
-postupný návrat k běžným aktivitám podle doporučení lékaře

Sledování zdravotního stavu
-pravidelné měření tělesné teploty
-sledování celkového stavu dítěte, únavu a případné zhoršení příznaků
-kontrola bolest v krku a schopnost polykání
-sledování příjmu tekutin a množství moči
-sledování známek postižení jater (žloutenka, tmavá moč, světlá stolice)
-kontrola výsledků krevního obrazu a jaterních testů dle ordinace lékaře

Výživa a hydratace
-zajištění dostatečného příjmu tekutin
-podávání lehce stravitelné a pestré stravy
-při postižení jater dodržovat doporučenou jaterní dietu
-nabízení menších porcí jídla častěji během dne
-při bolesti v krku volit měkkou, nedráždivou stravu

Péče o dutinu ústní a krk
-zajistit pravidelnou ústní hygienu
-při bolesti v krku podávat léky proti bolesti a horečce dle ordinace lékaře
-nabízet chladnější nápoje a měkkou stravu
-sledovat, zda dítě zvládá polykat

Podávání léků
-podávat léky dle ordinace lékaře
-antibiotika se běžně nepodávají, protože jde o virové onemocnění
-léky zatěžující játra podávat pouze po konzultaci s lékařem

Prevence
-dodržovat hygienu rukou
-nesdílet sklenice, příbory, lahve ani zubní kartáčky
-omezit kontakt se slinami nemocného dítěte

Edukace rodičů
-vysvětlit rodičům průběh onemocnění a možnost dlouhodobé únavy
-upozornit na nutnost dodržování klidového režimu
-zdůraznit zákaz sportu při zvětšené slezině
-poučit o vhodné stravě a dostatečném pitném režimu
-informovat o nutnosti kontrolních vyšetření jaterních testů

Cytomegalovirová infekce



Cytomegalovirová infekce
-virové infekční onemocnění vyvolané cytomegalovirem (CMV) ze skupiny herpetických virů
-virus má tendenci napadat především jaterní tkáň a CNS
-infekce většinou probíhá bez příznaků
-při výrazném průběhu může vzniknout tzv. cytomegalovirová inkluzní nemoc

Přenos infekce
-přímým kontaktem s nakaženým člověkem a jeho tělesnými tekutinami (močí, slinami, krví, pohlavními
sekrety, mateřským mlékem)
-virus může být vylučován ještě několik měsíců po prodělané infekci
-k přenosu z matky na dítě může dojít:
- intrauterinně – během těhotenství přes placentu
- během porodu
- po porodu prostřednictvím mateřského mléka

Příznaky v novorozeneckém věku (vrozená CMVi)
-celková infekce postihující více orgánů
-výrazné postižení CNS a jater
-kalcifikace v CNS
-poškození zraku a sluchu
-krvácivé projevy
-v těžkých případech může způsobit úmrtí nebo trvalé následky (např. neurologické postižení)

Příznaky u starších dětí
-infekce většinou probíhá bez příznaků
-při projevech připomíná infekční mononukleózu
-horečka, únava a celková slabost
-zvětšení mízních uzlin.
-časté postižení jater a zvýšení jaterních testů
-závažnější průběh u osob s oslabenou imunitou

Léčba
-většinou symptomatická – zmírnění příznaků onemocnění
-při postižení jater hepatoprotektivní léčba
-u těžkých případů protivirové léky (antivirotika)
-u pacientů s oslabenou imunitou je nutné pečlivé sledování

Exantémové choroby v dětském věku



Exantémové choroby
-spalničky
-zarděnky
-spála
-plané neštovice
-pátá exantémová nemoc
-šestá exantémová nemoc

Spalničky



Spalničky
-vysoce nakažlivé virové horečnaté onemocnění
-typickým příznakem je drobně skvrnitá, sytě červená vyrážka (exantém)
-postihuje také sliznice očí, nosu a dutiny ústní

Příznaky
-vysoká horečka
-zánět spojivek (zarudlé, slzící oči)
-zánět nosní sliznice (rýma)
-postižení sliznice dutiny ústní
-typická červená, drobně skvrnitá vyrážka

Šíření vyrážky
-začíná na hlavě a krku
-postupuje na trup a břicho
-nakonec se rozšiřuje na horní a dolní končetiny

Přenos
-zdrojem infekce je nemocný člověk
-přenos především vzdušnou cestou (kapénkami a aerosolem)
-jedná se o vysoce nakažlivé onemocnění
-inkubační doba přibližně 14 dní

Komplikace
-neurologické: encefalitida (zánět mozku)
-plicní: pneumonie (zápal plic)
-komplikace mohou mít závažný průběh, zejména u malých dětí a osob s oslabenou imunitou

Komplikace
-symptomatická léčba – zmírňování příznaků
-snižování horečky
-dostatek tekutin a klidový režim
-při komplikacích odpovídající léčba a případně hospitalizace

Prevence
-povinné očkování vakcínou MMR (spalničky, příušnice, zarděnky)
-izolace nemocného a omezení kontaktu s dalšími osobami

Ošetřovatelská péče u dítěte se spalničkami



Izolace a prevence šíření
-zajistit izolaci dítěte od ostatních pacientů
-zdravotnický personál používá odpovídající ochranné pomůcky, zejména respirátor
-dodržovat hygienu rukou a respirační hygienu
-izolace se obvykle dodržuje do 4. dne po objevení vyrážky (den výsevu se počítá jako den 0), u
pacientů s poruchou imunity může být delší

Sledování zdravotního stavu
-pravidelně kontrolovat tělesnou teplotu a celkový stav dítěte
-sledovat dýchání, dechovou frekvenci a případně saturaci kyslíku
-pozorovat výskyt kašle, dušnosti a dalších známek zápalu plic
-sledovat stav vědomí, chování dítěte a případné neurologické příznaky
-kontrolovat výskyt a rozsah kožního exantému
-sledovat příjem tekutin, množství moči a známky dehydratace

Péče o dítě s horečkou
-zajistit klid na lůžku a dostatek odpočinku
-pravidelně měřit teplotu
-podávat léky na snížení horečky dle ordinace lékaře
-zajistit dostatečný pitný režim
-udržovat příjemné prostředí a přiměřenou teplotu místnosti

Výživa a hydratace
-zajistit dostatečný přísun tekutin
-nabízet lehce stravitelnou a pestrou stravu
-podávat menší porce častěji během dne
-při postižení ústní sliznice volit měkkou, nedráždivou stravu
-sledovat, zda dítě dostatečně přijímá potravu a tekutiny

Péče o oči, uši a nos
-při zánětu spojivek šetrně odstraňovat oční sekret
-dbát na hygienu očí, používat pro každé oko samostatný čistý tampon
-při rýmě pečovat o průchodnost nosu
-zajistit pravidelnou hygienu dutiny ústní
-při výrazné světloplachosti zajistit tlumenější osvětlení

Podávání léků
-podávání léky proti horečce a bolesti dle ordinace lékaře
-antibiotika se běžně nepodávají, pouze při prokázané nebo důvodně předpokládané bakteriální
komplikaci
-lékař může indikovat vitamin A, který pomáhá snižovat riziko komplikací
-podává se pouze pod lékařským dohledem
-při závažných komplikacích je nutná hospitalizace a odpovídající léčba

Edukace rodičů
-vysvětlit rodičům způsob přenosu a vysokou nakažlivost onemocnění
-poučit o nutnosti izolace dítěte
-zdůraznit dostatečný pitný režim a klidový režim.
-upozornit na možné komplikace a příznaky, při kterých je nutné vyhledat lékařskou pomoc
-informovat o významu očkování MMR u ostatních členů rodiny, kteří nejsou chráněni
-doporučit kontrolu zdravotního stavu dítěte i po odeznění akutních příznaků

Zarděnky



Zarděnky
= rubeola
-virové infekční onemocnění s mírně zvýšenou teplotou
-typickým příznakem je jasně červený, drobně skvrnitý kožní exantém
-vyrážka se objevuje po celém těle
-typickým nálezem je zvětšení týlních (nuchálních) mízních uzlin

Příznaky
-mírně zvýšená tělesná teplota
-drobně skvrnitá, jasně červená vyrážka ( začíná na krku a postupuje na trup a dále po těle)
-zvětšení mízních uzlin, zejména v týlní krajině
-někdy se objevuje únava a celková slabost

Přenos
-zdrojem infekce je nemocný člověk
-přenos kapénkovou cestou (kašlem, kýcháním)
-inkubační doba: 14–21 dní

Komplikace
-vzácně může dojít k postižení CNS – encefalitidě (zánět mozku)
-největší riziko - infekce těhotné ženy může vážně poškodit vyvíjející se plod
-vrozený zarděnkový syndrom (postižení srdce - vrozené srdeční vady, postižení očí - např- šedý
zákal, postižení sluchu - vrozená nedoslýchavost až hluchota)

Léčba
-symptomatická
-klidový režim
-dostatek tekutin

Prevence
-povinné očkování vakcínou MMR (spalničky, příušnice, zarděnky)
-očkování chrání před onemocněním a především před vrozeným zarděnkovým syndromem
-očkování proti zarděnkám se nepodává během těhotenství

Ošetřovatelské péče
-omezení kontaktu s ostatními
-dodržování hygieny rukou a respirační hygieny
-sledování zdravotního stavu – kontrola tělesné teploty, celkového stavu, kožního exantému a
zduření mízních uzlin
-klidový režim - dostatek odpočinku a spánku, omezení fyzické zátěže podle stavu dítěte
-hydratace a výživa - dostatek tekutin, lehce stravitelná a pestrá strava

Ošetřovatelská péče
-zmírňování příznaků - při horečce či bolesti podávání léků dle ordinace lékaře
-sledování komplikací - zej. neurologické příznaky (silná bolest hlavy, poruchy vědomí, křeče)
-edukace rodičů - vysvětlení přenosu, průběhu onemocnění a nutnosti zamezit kontaktu dítěte s
těhotnými ženami

Spála



Spála
-akutní infekční horečnaté onemocnění
-původce beta-hemolytický streptokok skupiny A
-bakteriální onemocnění

Příznaky
-horečka, celková únava a schvácenost
-typická drobná vyrážka - charakter „husí kůže“ (začíná na podbřišku, šíří se na stehna, břicho,
trup a další části těla)
-obličej je zarudlý, ale okolí úst zůstává bledé
-zánět krčních mandlí (tonzilitida)
-malinový jazyk – výrazně červený jazyk se zvýrazněnými papilami
-zvětšení mízních uzlin

Přenos
-zdrojem infekce je nemocný člověk nebo bezpříznakový nosič
-kapénkovou cestou (kašel, kýchání)
-přímým kontaktem
-kontaminovanými předměty
-inkubační doba obvykle 1–3 dny, někdy jen několik hodin

Komplikace
Časné komplikace:
-zánět středního ucha (otitida)
-zánět vedlejších nosních dutin (sinusitida)
-zápal plic (pneumonie)
Pozdní komplikace:
-akutní glomerulonefritida – zánět ledvinných klubíček, může způsobit otoky, krev v moči a zvýšení
krevního tlaku
-revmatická horečka – může způsobit zánět kloubů a poškození srdečních chlopní

Léčba
-antibiotická léčba - lékem první volby je penicilin
-klidový režim a dostatek tekutin
-léky na snížení horečky dle potřeby

Ošetřovatelská péče
-izolace dítěte, hygiena rukou, vlastní nádobí a osobní potřeby
-sledování zdravotního stavu - pravidelná kontrola tělesné teploty, celkového stavu, vyrážky a
zduření mízních uzlin
-klidový režim - dostatek odpočinku a spánku, omezení fyzické aktivity při horečce
-hydratace a výživa - dostatek tekutin, při bolesti v krku měkká, nedráždivá strava a menší porce

Ošetřovatelská péče
-péče o dutinu ústní a krk – pravidelná ústní hygiena, sledování bolesti a obtíží při polykání
-podávání léčiv - antibiotika dle ordinace lékaře, antipyretika a analgetika při horečce a bolesti
-sledování komplikací -notoky, změny močení, krev v moči, bolesti kloubů a případné zhoršení
celkového stavu

Edukace rodičů
-dodržovat předepsanou antibiotickou léčbu a dobrat celé balení
-dítě ponechat doma nejméně 24 hodin od zahájení vhodné antibiotické léčby a zároveň do odeznění
horečky
-dbát na hygienu rukou, nesdílet nádobí, ručníky a osobní potřeby
-zajistit dostatek tekutin a odpočinku
-vysvětlit možnost pozdních komplikací - revmatické horečky a zánět ledvin
-při návratu horečky, otocích, tmavé či krvavé moči, sníženém močení nebo bolestech kloubů vyhledat
lékaře

Plané neštovice



Plané neštovice
-vysoce nakažlivé virové onemocnění
-původce varicella-zoster (VZV) ze skupiny herpetických virů
-horečnaté onemocnění doprovázené postupným výsevem svědivé vyrážky
-po prodělání infekce virus zůstává v těle v neaktivní podobě a při jeho opětovné aktivaci může
vzniknout pásový opar (herpes zoster)
-v ČR je registrována očkovací látka, očkování není součástí povinného očkovacího schématu

Příznaky
-zvýšená teplota až horečka
-celková únava a malátnost
-typická svědivá vyrážka, která se postupně mění
-vyrážka se objevuje v několika vlnách, proto jsou současně přítomna různá vývojová stadia
-nejčastěji postihuje trup, obličej a vlasatou část hlavy

Vývoj kožního projevu
-makula – drobná červená skvrna na kůži
-papula – skvrna se mění ve vystouplý pupínek
-vezikula -  vzniká puchýřek s čirou tekutinou, připomínající „kapku rosy“
-krustа - tekutina se zakalí, puchýřek zasychá a vytvoří se strup
-odloučení krusty - strup se postupně odloučí, obvykle přibližně za týden

Přenos
-zdrojem infekce je nemocný člověk
-vzdušnou cestou
-přímým kontaktem s tekutinou z puchýřků
-kontaktem s kontaminovanými předměty
-nemocný je infekční již přibližně 1–2 dny před výsevem vyrážky a až do zaschnutí všech puchýřků
-inkubační doba 14–21 dní

Komplikace
-častěji se vyskytují u osob s oslabenou imunitou
-kožní komplikace - bakteriální infekce puchýřků a okolní kůže
-neurologické komplikace - encefalitida (zánět mozku), meningoencefalitida
-celkové komplikace - sepse, zejména při závažném průběhu infekce
-závažnější průběh hrozí například dětem po chemoterapii nebo imunosupresivní léčbě

Léčba
-většinou symptomatická - zmírňování příznaků
-klidový režim a dostatek tekutin
-lokální přípravky ke zklidnění svědění a kožních projevů (tekutý pudr)
-při horečce léky na její snížení dle doporučení lékaře
-acyklovir (Zovirax, Herpesin) - protivirový lék používaný u závažných případů nebo rizikových
pacientů dle lékařské indikace
-antibiotika pouze při bakteriální komplikaci
-většinou ambulantní léčba, hospitaliazace jen při komplikacích, dehydrataci nebo u oslabených
jedinců

Ošetřovatelská péče
-izolace dítěte (do zaschnutí všech puchýřků do krust), dodržování hygieny rukou a používání
ochranných pomůcek
-sledování zdravotního stavu - kontrola tělesné teploty, celkového stavu, rozsahu vyrážky a
případných známek komplikací
-péče o pokožku - šetrná hygiena, zklidňující přípravky proti svědění, udržování kůže čisté a suché

Ošetřovatelská péče
-prevence sekundární infekce - krátce zastřižené nehty, zabránění škrábání a rozškrabávání puchýřků
-hydratace a výživa - dostatek tekutin, lehce stravitelná strava, při výsevu v dutině ústní
nedráždivá strava
-klidový režim - dostatek odpočinku a spánku
-podávání léčiv - léky proti horečce a svědění dle ordinace lékaře, u rizikových dětí a závažného
průběhu antivirotika (acyklovir)

Edukace rodičů
-dítě ponechat doma až do zaschnutí všech puchýřků do krust
-pravidelně dítěti zastřihávat nehty a zabránit škrábání vyrážky
-zajistit dostatečný pitný režim a klidový režim
-na snížení horečky lze použít paracetamol dle doporučeného dávkování
-zabránit kontaktu dítěte s těhotnými ženami, novorozenci a osobami s oslabenou imunitou
-při zhoršení stavu, dušnosti, poruchách vědomí, výrazné bolesti hlavy nebo známkách bakteriální
infekce kůže vyhledat lékaře
-nepodávat aspirin

Aspirin a virové infekce
-Aspirin (kyselina acetylsalicylová) se dětem při virových infekcích nepodává
-může zvýšit riziko vzniku Reyova syndromu
=  vzácné, život ohrožující onemocnění, při kterém dochází k poškození jater a otoku mozku

Pátá exantémová nemoc



Pátá nemoc
-vyvolavatelem je parvovirus B19
-virové infekční onemocnění, které postihuje především děti
-typický průběh je většinou mírný, často bez zvýšené teploty

Příznaky
-charakteristická kožní vyrážka
-výrazně červené tváře - vzhled jako „zfackovaný obličej“
-cirkumorální výbled - bledé okolí úst, zatímco tváře jsou jasně červené
-girlandovitý (síťovitý) exantém - červené skvrny a plošné zarudnutí na předloktích, končetinách a
trupu
-u dětí obvykle bez horečky a dalších výrazných celkových příznaků

Průběh u dospělých
-onemocnění může mít výraznější průběh
-zvýšená teplota až horečka
-únava
-bolesti hlavy
-bolesti svalů a kloubů
-celkové příznaky podobné chřipce
-u dospělých se může objevit také bolestivost a otok kloubů

Rizika a komplikace
-riziková zejména infekce v těhotenství
-virus může přestoupit přes placentu a infikovat plod
-může způsobit závažnou anémii plodu, vzácně až srdeční selhání plodu (hydrops fetalis) nebo jeho
úmrtí
-při kontaktu těhotné ženy s nakaženým je vhodné lékařské vyšetření

Léčba
-léčba je symptomatická – zaměřená na zmírnění příznaků
-klidový režim podle stavu dítěte
-dostatek tekutin
-při bolesti nebo horečce lze podat vhodné léky (paracetamol, případně ibuprofen)
-vyrážka obvykle během několika dnů postupně odezní, někdy se může přechodně znovu objevit

Šestá exantémová nemoc



Přenos
-vyvolavatelem lidský herpetický virus HHV-6, vzácně také HHV-7
-typické onemocnění kojenců a malých dětí, nejčastěji do 3 let věku
-projevuje se nejprve vysokými horečkami a následně typickou kožní vyrážkou

Šestá exantémová nemoc
-zdrojem infekce je nemocný člověk
-přenos především kapénkovou cestou
-méně často se virus může přenášet močí a stolicí

Příznaky - 1. fáze
-horečnatá fáze (2–4 dny)
-náhlý začátek onemocnění
-vysoké horečky, často až 40 °C
-nespecifické příznaky, dítě může být unavené a podrážděné
-zvětšení mízních uzlin na krku a šíji
-někdy příznaky respirační infekce nebo zánětu mandlí
-u kojenců se mohou objevit průjmy a zvracení
-při vysokých horečkách se mohou vyskytnout febrilní křeče

Příznaky 2. fáze
-výsev vyrážky (3.–5. den)
-s poklesem horečky se objevuje kožní vyrážka
-vyrážka může mít podobu drobných červených pupínků nebo červených skvrn, které mohou splývat
-nejčastěji se vyskytuje na krku, obličeji, pažích a stehnech
-postupně odeznívá

Komplikace
-nejčastější komplikací jsou febrilní křeče při vysoké horečce
-vzácně může dojít k postižení centrální nervové soustavy
-u těžkých generalizovaných forem se mohou objevit neurologické následky
-prognóza je ve většině případů velmi dobrá

Léčba
-symptomatická léčba – zaměřená na zmírnění příznaků
-podávání antipyretik
-dostatečná hydratace
-klidový režim
-antibiotika nejsou účinná, protože se jedná o virové onemocnění

Ošetřovatelská péče
-pravidelné měření a sledování tělesné teploty
-sledování celkového stavu dítěte, zejména bdělosti a reakcí
-sledování příjmu tekutin a množství moči - prevence dehydratace
-při horečce zajištění přiměřeného oblečení a prostředí, nepřehřívat dítě
-podávání antipyretik podle ordinace lékaře a věku či hmotnosti dítěte
-sledování případného výskytu febrilních křečí
-edukace rodičů o typickém průběhu - vyrážka se objevuje zpravidla až po odeznění horečky

Parazitární onemocnění



Parazitární onemocnění
-roup dětský
-škrkavka dětská
-tasemnice

Roup dětský



Roup dětský
= enterobióza
-drobný bílý střevní parazit
-délka přibližně 10 mm, samička je větší než sameček
-žije v konečné části tenkého střeva a ve vzestupném tračníku
-samičky vylézají konečníkem ven a v jeho okolí kladou vajíčka
-vajíčka dozrávají během několika hodin a jsou schopna přežít přibližně 3 týdny
-inkubační doba přibližně 4–6 týdnů

Přenos
-zdrojem nákazy je vždy infikovaný člověk
-k nákaze dochází požitím vajíček roupa
-neumytýma rukama
-neumytou zeleninou (hnojenou fekáliemi)
-kontaminovanými předměty
-častý výskyt je zejména v dětských kolektivech

Příznaky
-často bezpříznakové
-typickým příznakem je svědění v okolí konečníku
-bolesti břicha
-nevolnost
-neklid
-poruchy spánku
-anémie (pokud parazit vyvolá katarální zánět střevní sliznice = podráždění a překrvení sliznice)

Léčba
-antiparazitika - nejčastěji Vermox
-léčba se musí po 3–4 týdnech opakovat kvůli vývojovému cyklu parazita
-důležitá je současná léčba celého promořeného kolektivu
-léčba pouze jednoho dítěte v silně promořeném kolektivu nemusí být účinná kvůli opakovanému
přenosu
-nejdůležitější je prevence!

Ošetřovatelská péče a prevence
-sledování možného výskytu dospělých roupů ve stolici dítěte
-všímání si typických projevů - škrábání v okolí konečníku, neklidný spánek, neklid a podrážděnost
-důsledné dodržování hygienických opatření
-pravidelné mytí rukou
-péče o čisté a krátce ostříhané nehty
-důkladné mytí zeleniny a dalších potravin
-udržování čistoty prostředí a předmětů, se kterými děti přicházejí do kontaktu

Škrkavka dětská



Škrkavka dětská
= askarióza
-střevní parazitický červ
-dorůstá délky přibližně 10–25 cm, samička je výrazně větší než sameček
-většinu svého života parazituje v tenkém střevě
-v tenkém střevě může přežívat až 1–2 roky

Přenos
-zdrojem nákazy je infikovaný člověk
-k nákaze dochází požitím zralých vajíček škrkavky
-vajíčka se dostávají do prostředí stolicí nakaženého člověka
-mohou kontaminovat - půdu, odpadní vody, potraviny
-člověk se nakazí zejména prostřednictvím kontaminované potravy

Vývojový cyklus
-člověk pozře zralá vajíčka škrkavky
-v žaludku a tenkém střevě se z vajíček vylíhnou larvy
-larvy pronikají střevní stěnou do krevního nebo mízního oběhu
-krevním oběhem putují do jater a následně do plic
-v plicích pronikají do plicních sklípků, kde dále rostou
-postupují dýchacími cestami vzhůru do hrtanu, jsou vykašlány a následně spolknuty
-dostávají se zpět do trávicího traktu, kde v tenkém střevě dospívají
-dospělé samičky kladou vajíčka, která odcházejí stolicí do vnějšího prostředí

Příznaky - střevní forma
-většinou bez příznaků
-při masivnější infekci - bolesti břicha, poruchy průchodu střevního obsahu, až střevní
neprůchodnost
-vzácně může dojít k ucpání žlučových nebo pankreatických vývodů
-může vzniknout porucha vstřebávání živin (malabsorpční syndrom)

Příznaky - plicní forma
-vzniká při migraci larev přes plíce
-larvy pronikají do plicních sklípků a dráždí dýchací soustavu
-dušnost
-kašel
-abnormální poslechový nález na plicích
-změny na rentgenovém snímku plic (plicní infiltráty)

Diagnostika
-parazitologické vyšetření stolice - průkaz vajíček škrkavky pod mikroskopem
-krevní obraz - zvýš. počet eozinofilů (druh leukocytu)
-vyšetření sputa - průkaz larev při plicní fázi
-RTG plic – případné plicní infiltráty
-ultrazvuk nebo RTG břicha – při podezření na komplikace

Léčba a prevence
-antiparazitika, nejčastěji Vermox
-důležitá je prevence opakované nákazy (důsledná osobní hygiena, mytí rukou, důkladné omývání
potravin, hygienická příprava jídla)

Ošetřovatelská péče u dítěte s askariózou



Sledování celkového stavu
-monitorování fyziologických funkcí (TT, P, TK, SpO₂)
-kontrola stolice - možný výskyt dospělých škrkavek
-sledování respiračních příznaků při migraci larev (kašel, dušnost, pokles SpO₂)
-sledování hydratace, příjmu potravy a diurézy

Sledování střevní průchodnosti
-narůstající bolesti břicha, případně kolikovité bolesti
-zvětšování a napětí břicha
-opakované zvracení
-zástava odchodu stolice a plynů
-zhoršení celkového stavu, tachykardie a případné známky dehydratace
-při podezření na ileus okamžité informování lékaře, monitorování dítěte a příprava na další
vyšetření

Hydratace a výživa
-sledování bilance tekutin - příjem a výdej
-hodnocení hydratace (sliznice, diuréza)
-sledování nechutenství, nevolnosti, zvracení a průjmů
-pravidelné vážení dítěte a sledování jeho hmotnostního vývoje
-při déletrvající nebo masivní infekci sledování známek malnutrice a poruchy prospívání
-zajištění nutriční podpory podle stavu dítěte a doporučení lékaře či nutričního terapeuta

Diagnostická péče
-odběr stolice na parazitologické vyšetření - průkaz vajíček škrkavky
-zajištění správného odběru, označení a transportu biologického materiálu
-příprava dítěte na odběry krve
-příprava na zobrazovací vyšetření (RTG plic, ultrazvuk břicha) podle indikace lékaře
-sledování a dokumentace výsledků vyšetření
-https://www.youtube.com/watch?v=j7XfPa1Lwm8

Farmakologická péče
-podávání předepsaných antiparazitik dle ordinace lékaře
-sledování účinku léčby a případných nežádoucích účinků
-kontrola tolerance perorální medikace, zejména při nevolnosti a zvracení
-dokumentace podaných léčiv a reakce dítěte na terapii
-zajištění následného kontrolního parazitologického vyšetření dle doporučení lékaře

Hygienická péče a edukace rodičů
-důsledná hygiena rukou před jídlem a po použití toalety
-dodržování hygienických zásad při manipulaci se stolicí a biologickým materiálem
-důkladné mytí ovoce a zeleniny
-poučení rodičů o fekálně-orálním přenosu infekce
-edukace o významu hygieny při přípravě a skladování potravin
-informování o možnosti opakované nákazy při přetrvávající kontaminaci prostředí

Tasemnice



Tasemnice
= tenióza
-Tasemnice bezbranná - mezihostitelem je hovězí dobytek
-Tasemnice dlouhočlenná - mezihostitelem je vepřový dobytek
-člověk je obvykle konečným hostitelem, ve kterém žije dospělá tasemnice v trávicím traktu
-mezihostitelé (skot a prasata) mají larvální stadium parazita ve svalovině

Vývojový cyklus
-dospělá tasemnice žije v lidském střevě a produkuje vajíčka
-vajíčka odcházejí stolicí do vnějšího prostředí
-vajíčka pozře mezihostitel (skot nebo prase)
-v jeho organismu se vyvíjejí larvy, které pronikají do svaloviny
-člověk sní nedostatečně tepelně upravené infikované maso
-v lidském střevě se z larvy vyvine dospělá tasemnice

Příznaky
-infekce může probíhat bez příznaků
-bolesti břicha
-nevolnost
-poruchy trávení
-změny chuti k jídlu
-změny vyprazdňování
-úbytek hmotnosti

Diagnostika
-parazitologické vyšetření stolice - průkaz vajíček nebo článků tasemnice
-makroskopické vyšetření stolice - možnost zachycení článků parazita
-při podezření na cysticerkózu další vyšetření podle lokalizace, například zobrazovací vyšetření
mozku

Léčba
-podávání antihelmintik (léků proti parazitům) podle druhu infekce a ordinace lékaře.
-důležitá je prevence opakované nákazy

Ošetřovatelská péče
-sledování celkového stavu dítěte a zažívacích obtíží
-sledování změn vyprazdňování
-kontrola stolice - vyhledávání vajíček nebo článků tasemnice
-zajištění odběru stolice na parazitologické vyšetření
-podávání předepsaných antihelmintik a sledování jejich účinku
-edukace rodičů o důkladné tepelné úpravě masa a hygieně při přípravě potravin