Onemocnění dýchacího systému Mgr. Štěpánka Vybíralová Onemocnění dýchacího systému -nejčastější onemocnění dětského věku -probíhají zpravidla akutně Anatomické odlišnosti v dětském věku -u kojenců jsou dýchací cesty úzké, ve sliznici je velké množství krevních a lymfatických cév -v důsledku toho dochází často a rychle k překrvení a otoku -stěny dýchacích cest jsou poddajnější a chrupavky měkčí -existuje velká náchylnost k zúžením (stenózám) a splasknutím (atelektázám) -u novorozence je plicní tkáň méně diferencovaná -prvních měsících dochází k mohutnému růstu a diferenciaci plic Fyziologické odlišnosti v dětském věku -rostoucí dětský organismus má v důsledku intenzivní látkové výměny obrovské nároky na spotřebu kyslíku -velká spotřeba, funkční a anatomické zvláštnosti podmiňují charakteristický typ dýchání kojenců – dýchání rychlé a povrchní Onemocnění dýchacích cest - příznaky Kašel = obranný reflex -receptory jsou v dýchacích cestách, na pohrudnici a bránici Podnětem ke kašli je provokace -mechanická (nahromadění sputa, aspirace cizího tělesa) -zánětlivá (překrvení sliznice) -chemická (inhalace dráždivých látek) Kašel Podle délky trvání rozlišujeme kašel -akutní -chronický (trvající 3 a více týdnů) Charakter kašle -suchý -dráždivý -produktivní s vykašláváním sputa (hlenové, hlenohnisavé, hnisavé) Dušnost = stav ztíženého dýchání -námahová dušnost - jen při fyzickém zatížení -klidová dušnost – nemocný má dechové potíže i v klidu -záchvatová dušnost – náhle vzniklý stav dušnosti -exspirační dušnost - výdechová, objevuje se při obstrukci periferních dýchacích cest Dušnost -inspirační dušnost - nádechová, známkou překážky ve velkých dýchacích cestách, často je doprovázena stridorem -akutní dušnost vzniká náhle – např. při aspiraci cizího tělesa či vzniku pneumotoraxu -chronická dušnost se vyvíjí postupně s omezováním kapacity výměny plynů v plicní tkáni Hemoptýza = vykašlávání krve -zdrojem krvácení může být plicní i bronchiální oběh nebo zánětlivá tkáň -může být nevýznamná – jen několik žilek krve ve sputu, ale i masivní, život ohrožující -u dětí je vzácná, vždy zasluhuje pečlivé vyšetření příčiny (je třeba myslet na TBC či tumor) Stridor = muzikální zvuk provázející dýchání -slyšitelný na dálku -vzniká při překážkách v dýchacích cestách či při jejich zúžení -inspirační stridor vzniká při překážce v HDC, exspirační při obstrukci DDC -může vzniknout náhle při akutním onemocnění (laryngitida) nebo je vrozený Cyanóza = modravé zbarvení kůže a sliznic -vzniká při nadbytku redukovaného hemoglobinu v krvi -periferní cyanóza je způsobena zpomalením průtoku krve tkáněmi -centrální cyanóza je následkem nízké saturace arteriální krve kyslíkem (nedostatečná plicní ventilací, špatné prokrvení plic nebo nerovnováhou ventilace a perfuze, také provází řadu onemocnění srdce) Paličkovité prsty -vznikají zvětšením distálních článků prstů s vymizením úhlu nehtového lůžka -vyskytují se u řady plicních onemocnění (cystická fibróza, plicní nádory, …) Onemocnění dýchacích cest - vyšetřovací metody Použití vyšetřovacích metod u dětí je často limitováno možnostmi jejich spolupráce. Anamnéza -rodinná anamnéza je důležitá pro některá onemocnění s rodinnou dispozicí (TBC, astma) nebo genetickým vlivem (cystická fibróza) -v osobní anamnéze pátráme po předchozích nemocech, alergických projevech apod. Fyzikální vyšetření -podává obraz o současném stavu pacienta -u dítěte si všímáme nejprve celkového vzhledu, pak se zaměříme na dýchací systém -celkový vzhled - posuzujeme habitus, držení těla, aktivitu, stav výživy, cyanózu, paličkovité prsty -aspekce - hodnotíme tvar hrudníku a případné deformity, pohyblivost hrudníku, frekvenci a rytmus dýchání -palpace - umožňuje stanovit přítomnost pleurálního tření a posoudit hrudní chvění (je oslabeno při výpotku nebo přítomnosti vzduchu mezi plící a hrudní stěnou a naopak zesíleno při zánětu) Fyzikální vyšetření -perkuse - poklepem posuzujeme vzdušnost plicní tkáně, normální je poklep plný, jasný, vyklepáním hranice plic lze hodnotit postavení a pohyblivost bránice -auskultace – posuzujeme kvalitu dýchání, za normálních okolností je dýchání čisté, sklípkové, posuzujeme intenzitu dýchání (dýchání může být normální, oslabené, neslyšné) -důležitými známkami jsou vedlejší fenomény – vlhké (rachoty, drobné třaskání) a suché (pískoty a vrzoty) RTG vyšetření -skiagram je prostý snímek hrudníku, který umožní posoudit anatomii hrudníku a hrudních orgánů -tomogram je vyšetření v určených vrstvách, kdy může být lépe zobrazeno bronchiální větvení, vzniklé dutiny nebo mohou být odlišeny zvětšené lymfatické uzliny od cév -skiaskopie umožňuje posouzení pohyblivosti bránice a hrudní stěny -počítačová tomografie (CT) - vyšetření, kdy je vyhodnocován záznam rentgenové lampy rotující kolem pacienta, indikací jsou nejasné procesy v mezihrudí, onemocnění pohrudnice, hrudní stěny RTG vyšetření -HR CT (high resolution CT) vyšetření počítačovou tomografií s vysokou rozlišovací schopností -bronchografie – naplnění určité části bronchiálního stromu kontrastní látkou, nejčastější indikací bývalo vyšetření bronchiektázií, nyní nahrazováno HR CT -plicní angiografie – průtok v plicních cévách se zobrazuje podáním kontrastní látky do řečiště (katétrem zavedeným do a. pulmonalis) Izotopová vyšetření = speciální kamera snímá aktivitu podaného radiofarmaka -perfuzní scintigrafie plic – sleduje průtok krve plícemi -inhalační scintigrafie plic – nemocný inhaluje radioaktivní aerosol, kamerou sledujeme poruchy vzdušnosti – při porušené průchodnosti dýchacích cest Sonografie = moderní neinvazivní vyšetření umožňující zobrazení struktur v hrudníku -zejména tekutiny (výpotky, krvácení), popřípadě nevzdušné tkáně Magnetická rezonance -zobrazí tkáně mediastina, tekutinové kolekce v hrudníku, nevzdušné části plic apod. Endoskopická vyšetření = optické vyšetření vnitřních prostor dýchacích cest -bronchoskopie – v současné době je dávána přednost, zejména u diagnostických výkonů, flexibilní (pružné) bronchoskopii v celkové nebo místní anestezii -rigidní (tuhou) bronchoskopii v celkové anestezii užíváme u dětí jen při vynětí cizího tělesa z dýchacích cest -mediastinoskopie a torakoskopie jsou výkony, které se u dětí provádějí zcela výjimečně Funkční vyšetření plic - patří k základním vyšetřovacím metodám u plicních chorob - v běžné praxi se dá provést u dětí starších 5–6 let, vyžaduje určitou míru spolupráce - umožňuje základní rozlišení obstrukčního a restrikčního typu ventilační poruchy - při vyšetření zjišťujeme základní plicní objemy a kapacity Funkční vyšetření plic Při vyšetření zjišťujeme základní plicní objemy a kapacity - vitální kapacita plic = největší objem vzduchu, který lze vydechnout po maximálním výdechu - inspirační rezervní objem = objem vzduchu, který je možné ještě nadechnout po normálním nádechu - exspirační rezervní objem = množství vzduchu, které je možné po normálním výdechu ještě vydechnout - dechový objem = objem vzduchu vdechnutý a vydechnutý jedním dechovým cyklem běžným úsilím - usilovná vitální kapacita = objem vzduchu, který je možné po maximálním nádechu co nejprudčeji vydechnout Vrozené vývojové vady Atrézie choan -jen vyjímečně jako samostatná VVV, výskyt vyjímečný, spíše u dívek -jednostranná či oboustranná neprůchodnost průduchů mezi dutinou nosní a nosohltanem -jednostranná atrézie většinou nečiní žádné potíže -je diagnostikována v pozdějším věku -oboustranná způsobuje závažné dechové potíže, zejména při pití -diagnóza: nelze zavést sondu nosem do nosohltanu -terapie: definitivní řešení je chirurgické Robinův syndrom -Pierre - Robinův syndrom -soubor příznaků: malá dolní čelist, zapadání jazyka, rozštěp tvrdého patra -dechové potíže (kvůli zapadání jazyka), potíže při krmení -s růstem dítěte se stav většinou zlepšuje -terapie: poloha na břiše, úprava techniky krmení (dlouhá savička), u závažných stavů s rizikem aspirace event. tracheostomie Vrozený stridor -přechodná vada způsobená příliš měkkými chrupavkami hrtanu a tvarovou odchylkou hrtanové příklopky, která je při nádechu nasávána do vchodu hrtanu -při nádechu slyšitelný chrčivý až hvízdavý zvuk, někdy zapadání podklíčkové jamky -diagnóza: laryngoskopickým vyšetřením -terapie: většinou není nutná, do 1 roku věku dítěte potíže obvykle samy vymizí, při těžkých stavech je nutná chirurgická úprava Anomálie průdušnice -nejčastěji tracheoezofageální píštěl -jde o spojení mezi průdušnicí a jícnem -většinou se jedná o vadu kombinovanou, spojenou s poruchou průchodnosti jícnu -záchvaty kašle brzy po narození, promodrávání, stav se výrazně horší při pití -často dochází k vdechnutí potravy a vzniku aspirační pneumonie -diagnóza: ezofagoskopie, bronchoskopie s podáním barevného roztoku do jícnu -terapie: chirurgická úprava Anomálie bronchů -může postihovat všechny části průduškového stromu -některé části nemusí být vyvinuty, mohou být zúžené či rozšířené -mohou se vyskytovat poruchy větvení, nadpočetné průdušky nebo příliš měkké chrupavčité části -u většiny vad jsou časté respirační infekty, záněty plic -závažnost příznaků závisí na rozsahu postižení Ageneze plic -může být jednostranná nebo oboustranná (neslučitelná se životem) -dušnost (často hned po narození), kašel, cyanóza -někdy může být i dlouho bez příznaků -na postižené straně je plošší hrudník, dýchání je oslabené -diagnóza: rentgen plic, bronchoskopie, plicní angiografie -terapie: symptomatická Cystická plíce -jedna z častějších vad -cysty mohou být jednotlivé či mnohočetné, mohou být různé velikosti, vyplněné vzduchem nebo tekutinou -většinou bez příznaků, kašel, vykašlávání sputa, při prasknutí pneumotorax (kolaps plíce) -diagnóza: rentgen plic, vyšetření plic počítačovou tomografií s vysokou rozlišovací schopností (HR CT), bronchoskopie, bronchografie, scintigrafie plic -terapie: při solitární cystě chirurgická, jinak symptomatická Brániční kýla -bránice odděluje dutinu hrudní, vzniká srůstem tří částí, při nedokonalém srůstu vzniká brániční kýla - orgány z břišní dutiny se dostávají do dutiny hrudní -z 80–90 % je defekt bránice uložen vlevo, nejčastěji přesunutými orgány jsou žaludek, střeva, někdy játra a pankreas -dušnost, cyanóza, tachypnoe a tachykardie brzy po narození, srdce se přesouvá na nepostiženou stranu, břicho je propadlé -diagnóza: rentgenové vyšetření hrudníku a břicha, event. s kontrastní náplní, sonografie -terapie: chirurgická – vrácení orgánů do dutiny břišní, překrytí bráničního defektu Choroby dýchacího systému Přehled chorob dýchacího systému Horní cesty dýchací -akutní zánět nosní sliznice (rhinitida) -chronický zánět nosní sliznice - komplikací může být zánět středního ucha (otitida) a zánět vedlejších nosních dutin (sinusitida) -adenoidní vegetace - zmnožení lymfatické tkáně (nosní mandle) uložené v klenbě zadní části stěny nosohltanu, typické u dětí mezi 2.-6. rokem, vytváří mechanickou překážku, které omezuje nebo úplně brání dýchání nosem a druhotně vyvolává recidivující infekty Přehled chorob dýchacího systému Horní cesty dýchací -zánět hltanu - zánětlivé změny Waldeyerova okruhu (patrové a nosohltanové mandle, které jsou spojené lymfatickou tkání ve sliznici nosohltanu a hltanu) - při postižení celé oblasti Waldeyerova okruhu, jedná se o angíny -akutní zánět hrtanu (laryngitida) -akutní zánět příklopky hrtanové (epiglotitida) Přehled chorob dýchacího systému Dolní cesty dýchací -akutní laryngotracheobronchitida - zánět horních a dolních cest dýchacích (onemoc. typické pro kojence a batolata) -akutní zánět průdušek (bronchitida) - převážně virového původu -obstruktivní bronchitida - obstrukci vyvolává edém sliznice a hypersekrece hlenu (nejčastěji postihuje kojence a malé děti) -bronchiektázie - chronické onemoc., vedoucí k trvalému rozšíření průdušek, které je vyplněno hnisavým sekretem - stálé sídlo bakteriálních infekcí -asthma bronchiale - nejčastější chronické onemoc. v dětském věku, charakterizované bronchiální obstrukcí, edémem a zvýšenou produkcí vazkého hlenu Přehled chorob dýchacího systému Plíce -zánět plic (pneumonie) -cystické fibróza -vdechnutí cizího tělesa - nejčastěji u kojenců a malých dětí Ošetřovatelský proces u dítěte se zánětem sliznice nosní Charakteristika a průběh onemocnění -akutní onemocnění -velmi infekční -krátká inkubační doba -průběh onemocnění závisí na věku a celkovém stavu dítětě -začíná kýcháním, škrábáním v krku, ztíženým dýcháním nosem, což působí potíže zejména kojencům -rýma trvá průměrně týden Komplikace -vznikají zejména u oslabených dětí a v mladším věku -zánět středního ucha (otitis media) - bolest ucha a teplota, příčinou je krátká a relativně široká Eustachova trubice u dětí mladšího věku -zánět vedlejších nosních dutin - až u dětí předškolního a školního věku, vzhledem k pozdějšímu vývoji těchto dutin -záněty dolních cest dýchacích Příčiny -virová infekce - virus influenzy, RS viry, rhinoviry, adenoviry -bakteriální infekce -alergie Příznaky Lokální -pálení a svědění v nose -kýchání -výtok z nosu (serózní, mění se v hlenový až hlenohnisavý) -nosní obstrukce -bolest hlavy -podrážděná kůže v okolí nosu Celkové (zejm. u menších dětí) -zvýšená TT až horečka -zvýšená dráždivost a neklid -nechutenství, zvracení, průjem -únava, zhoršený spánek, nechutenství Vyšetřovací metody -anamnéza -fyzikální vyšetření - pohled, poslech -fyziologické funkce -laboratorní vyšetření - CRP, sedimentace erytrocytů (FW), imunoglobulin -sputa na kultivaci a citlivost -výtěr z krku a nosu - mikrobiologické vyšetření Léčba -dle etiologie a stavu dítěte -u dětí školního a předškolního věku věku bez komplikací je důležité pouze správné a časté smrkání (možné aplikovat nosní kapky), dostatek tekutin, klid, při zvýšené teplotě antipyretika -u dětí které neumí smrkat nutno odsávat hleny z dutiny nosní vždy před jídlem podáváme roztoky které snižují otok sliznice, zvlhčování nebulizátorem -při bakteriální infekci nebo komplikacích podáváme antibiotika -při alergické rýmě antihistaminika, eliminace alergenu, léčebné pobyty v horách nebo u moře, péče o oční spojivky a nosní sliznici Ošetřovatelský plán a jeho realizace -dítě je léčeno v domácím prostředí -při výskytu komplikací nutna hospitalizace Ošetřovatelská péče -poloha se zvýšenou horní polovinou těla, klidový režim -sledujeme - průchodnost nosu, smrkání, vzhled sekretu, tělesnou teplotu, nechutenství, zvracení, příjem tekutin, vyprazdňování, neklid, spánek -zajištění volných dýchacích cest - aplikace nosních kapek po vysmrkání, dítě učíme smrkat efektivně , dobře větraná a nepřetopená místnost, zajistit nebulizátor -prevence infekce - manipulace s infekčním materiálem, vyloučit dítě z kolektivu, naučit dítě zacházet s kapesníky -hygienická péče - hygienické a šetrné smrkání, ošetřování podrážděné kůže v okolí nosu -výživa - dle stavu dítěte, nenutit do jídla, jídlo v malých dávkách, dostatek vhodných tekutin (neslazené minerálky, čaj, ředěné džusy) -psychosociální potřeby - přítomnost matky, herní aktivity, vhodné prostředí Ošetřovatelský proces u dítěte se zánětem hrtanu Charakteristika a průběh onemocnění -nejzávažnější akutní onemocnění dýchacích cest -vlivem, otoku, zvýšeného prokrvení sliznice a spasmem hladký svalů ve stěně hrtanu dochází k závažné obstrukci horních dýchacích cest -postihuje nejčastěji batolata a děti předškolního věku -nejčastější výskyt je v zimě a na podzim -závažnost stavu je dána věkem dítěte, anatomickými poměry a mírou otoku sliznice Příčiny -virová infekce - často předchází infekce horních dýchacích cest -bakteriální infekce - méně často -další faktory - dráždění cigaretovým kouřem, znečištěné ovzduší a alergeny Příznaky Akutní virový zánět hrtanu - příznaky se vyvíjejí postupně -dušnost -zapojení pomocných dýchacích svalů -inspirační stridor - hvízdavý zvuk při nádechu -štěkavý neproduktivní kašel -chrapot až afonie -zvýšená TT až horečka -bledost, neklid, úzkost -únava Akutní bakteriální zánět hrtanu - příznaky obstrukce se vyvíjejí velmi rychle, často z plného zdraví -náhlý a prudký vzestup TT -výrazná inspirační dušnost -náhlé respirační selhání -bolest v krku, polykací obtíže -neklid dítěte v důsledku těžké hypoxie přechází v nápadný klid až apatii Vyšetřovací metody -anamnéza -fyzikální vyšetření - pohled, poslech, poklep, pohmat -vyšetření krve - hematologické, biochemické, CRP, mikrobiologické, vyšetření acidobazické rovnováhy (acidóza by byla důsledkem asfyxie - dušení) -vyšetření moči -výtěr z krku Léčba Akutní virový zánět hrtanu -klid na lůžku -zvýšená poloha -zvlhčování chladnějšího vzduchu -inhalace -Priessnitzův obklad na krk -dostatek tekutin -antipyretika Akutní bakteriální zánět hrtanu -stejná jako u virového zánětu -navíc podání ATB -při závažných stavech kortikoidy a hospitalizace Ošetřovatelská péče -klid na lůžku, zvýšená poloha -sledujeme - dýchání dítěte, průběh a účinek inhalace, projevy dušnosti, barvu kůže, hlas dítěte, chrapot, kašel, stridor, neklid, spánek, potíže s polykáním -zajištění hygienické péče -výživa dle stavu dítěte, do jídla nenutit, jídlo v malých dávkách 6x denně, dostatek tekutin -zajištění herních aktivit zejm. v průběhu rekonvalescence Domácí péče Rodiče informujeme -o režimu dítěte v rekonvalescenci -o závažnosti dechových obtíží u akutní laryngitidy a nutnosti rychlé zdravotnické pomoci při jejich výskytu u malých dětí -o předlékařské první pomoci (chladný vzduch - dobře oblečené dítě necháme u otevřeného okna nebo mrazáku, Priessnitzův zábal na krk, uklidnit, volat RZP) -o potřebě zdravého ovzduší (časté vycházky do přírody) S rodiči nacvičíme podávání léků - inhalace, per os, kapky do nosu Ošetřovatelský proces u dítěte se zánětem plic Charakteristika a průběh onemocnění -jedno z nejčastějších a nejzávažnějších onemocnění dětského věku (zejm. u kojenců a batolat) -ubývá bakteriálních infekcí, přibývá virových infekcí -v jednotlivých obdobích dětského věku výskyt různých druhů pneumonií -u novorozenců častěji bakteriální, u kojenců a batolat virová a aspirační (vdechnutí cizího tělesa), u starších dětí převažuje virová pneumonie -klinický průběh je rozmanitý -těžší průběh u mladších dětí Příčiny -viry - RS viry, viry parainfluenzy, rinoviry -bakterie - E. coli, streptokoky, stafylokoky -plísně - kvasinky -paraziti -alergie - inhalační, potravinové, lékové -aspirace - regurgitace žaludečního obsahu, cizí těleso Příznaky -nemoc může začít náhle z plného zdraví, jindy je vývoj pozvolný -vysoká TT -tachypnoe, tachykardie -dyspnoe -rýma, kašel -nevolnost -bolest na hrudníku -typický vzhled tváře dítěte - nápadná bledost nebo planoucí tvář, úzkostný výraz -alární dýchání - dýchání je rychlé, namáhavé, nosní křídla se při vdechu rozšiřují -únava, malátnost -při těžkém průběhu - septický stav vedoucí k respiračnímu a oběhovému selhání Vyšetřovací metody -anamnéza -fyzikální vyšetření - pohled, poslech, poklep, pohmat -fyziologické funkce -RTG snímek plic -vyšetření krve - hematologické, biochemické, CRP, mikrobiologické, vyšetření acidobazické rovnováhy -imunologické vyšetření -vyšetření moči -vyšetření sputa a výtěry na bakteriologické virologické, mykologické a parazitologické vyšetření Léčba -klidový režim -úprava prostředí (čerstvý, zvlhčený vzduch) -dostatek tekutin -lehká výživná strava, dušné kojence sondujeme - riziko aspirace -ATB terapie (i u virových zánětů, protože často dochází k sekundární bakteriální infekci) -antitusika, expektorancia -antipyretika -bronchodilatancia, mukolytika -úprava polohy - ortopnoická poloha -inhalace, kyslíková terapie -zajištění průchodnosti dýchacích cest -sedativa při neklidu Ošetřovatelská péče -zajistit klid na lůžku -po zlepšení stavu dechová rehabilitace a nácvik správného dýchání -sledujeme - dýchání dítěte, projevy dušnosti, barvu kůže a sliznic, charakter kašle, TT, pocení, hydrataci -hygienická péče dle stavu, hygienické vykašlávání -výživa dle stavu dítěte, nenutíme k jídlu, jídla v malých dávkách 6x denně, dostatečný příjem vhodných tekutin (min. 2,5 litru za 24h) -vhodné aktivity dle stavu dítěte Domácí péče Rodiče informujeme -o režimu dítěte v rekonvalescenci -o možnostech otužování -o dechové rehabilitaci, nácviku správného dýchání, péči o prostředí (znečištěné prostředí, kouření rodičů) Ošetřovatelský proces u dítěte s asthma bronchiale Charakteristika a průběh onemocnění -chronické zánětlivé onemocnění se zvýšenou reaktivitou dýchacích cest na různé podněty -výsledkem je generalizovaná bronchiální obstrukce -na této obstrukci se podílí edém bronchiální sliznice, nadprodukce vazkého hlenu a bronchokonstrikce Příčiny -imunologické - zprostředkované IgE protilátkami -neimunologické - bronchospasmus navozen námahou, infekcí, fyzikálními nebo psychickými podněty Příznaky -mohou být velmi variabilní -od záchvatů dráždivého kašle, vykašlávání sklovitého sputa a noční dušnosti až po těžké záchvaty expirační dušnosti -stavy dušnosti bývají spojeny s úzkostí, neklidem -v mezidobí mezi záchvaty mohou být pacienti zcela bez potíží -fyzikální nález bývá na plicích s typickými vedlejšími fenomény – pískoty a vrzoty, v těžším stavu naopak tichý hrudník -u kojenců chybí charakteristické záchvatovité dušnosti, potíže jsou protrahované, převládá dráždivý kašel Vyšetřovací metody -anamnestický údaj o atopii (alergii) v rodině, jiných alergických projevech u nemocného -charakteristický průběh onemocnění -vyšetření krevních plynů -bronchoskopie -od 5. do 6. roku věku pacienta je základem diagnostiky funkční vyšetření plic - typickým nálezem je obstrukční ventilační porucha Léčba Preventivní terapie -odstranění vyvolávajících podnětů (zejména alergenů) -preventivní imunofarmaka – stabilizují histiocyty a bazofily (Intal, Zaditen, Tilade) -ovlivnění zánětu – inhalační kortikosteroidy (Aldecin, Pulmicort) -ovlivnění bronchospazmu – inhalační délepůsobící beta2-mimetika, event. perorální beta2-mimetika Terapie akutního astmatu -inhalační krátkodobá beta2-mimetika (salbutamol – Ventolin, Berotec) -perorální nebo parenterální kortikosteroidy (prednison, metylprednisolon) -aplikace zvlhčeného kyslíku -v nejtěžších případech je nutná i umělá plicní ventilace Ošetřovatelská péče -uložit dítě do polohy v polosedě nebo do jiné polohy, ve které se mu nejlépe dýchá -zajistit klidné prostředí, omezit fyzickou námahu a minimalizovat stres -zůstat s dítětem a komunikovat klidně a srozumitelně -umožnit přítomnost rodiče, pokud dítě uklidňuje -podávat kyslík podle ordinace lékaře a cílové saturace stanovené pro konkrétní dítě -při akutním zhoršení neprodleně informovat lékaře a postupovat podle plánu léčby -hodnotit přítomnost dušnosti, výdechových pískotů, kašle a prodlouženého výdechu -zaznamenávat vývoj příznaků a reakci na podanou léčbu -vysvětlovat postupy přiměřeně věku dítěte Edukace -vysvětlit podstatu astmatu a rozdíl mezi dlouhodobou kontrolní a úlevovou léčbou -naučit dítě a rodiče správnou inhalační techniku -vysvětlit význam pravidelného užívání předepsané léčby i v období bez příznaků -pomoci rozpoznat spouštěče obtíží, například alergeny, tabákový kouř, infekce nebo studený vzduch -seznámit rodiče s časnými příznaky zhoršení -doporučit pravidelné kontroly u pediatra, případně dětského pneumologa či alergologa -podporovat přiměřenou pohybovou aktivitu při dobře kontrolovaném astmatu