Ve 3 ráno Radomír Vlk Bezesná noc / foto: shutterstock Základní předpisy pro činnosti během MU • Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému, • Vyhláška č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému, • Zákon č. 374/2011 Sb., o ZZS, • Zákon č. 320/2015 Sb., o HZS, • Zákon č. 273/2008 Sb., o PČR, • Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), • Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému, • Hlavní body zákona • Základní složky IZS: – Hasičský záchranný sbor České republiky (HZS ČR) – Jednotky požární ochrany (sboru dobrovolných hasičů a podnikové jednotky) – Poskytovatelé zdravotnické záchranné služby – Policie České republiky • Ostatní složky IZS: Spolupracují na vyžádání (např. armáda, obecní policie, červený kříž, havarijní služby). • Koordinace: V místě zásahu velí velitel zásahu (typicky velitel jednotky požární ochrany nebo příslušník HZS ČR). • Působnost: Stanovuje úkoly státních orgánů, krajů, obcí, práva a povinnosti právnických i fyzických osob při přípravě na mimořádné události a krizové stavy. Dokumentace IZS • Jedná se o soubor plánů, pravidel, dohod a záznamů, které slouží k přípravě, organizaci a vyhodnocování společných zásahů složek IZS. Typové činnosti Jak společně zasahovat? Havarijní plány Na jaké hrozby jsme připraveni a co při nich uděláme? Dohody o pomoci Kdo nám může pomoci a s čím? Dokumentace zásahů Co se stalo a jak zásah proběhl? Dokumentace cvičení Jak spolupráci nacvičujeme a vyhodnocujeme? Poplachový plán Koho můžeme povolat a jak? Dokumentace IZS Typové činnosti • Vyhláška Ministerstva vnitra č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému – konkrétně upravuje typové činnosti složek IZS při společném zásahu. • Typová činnost obsahuje postup složek IZS při záchranných a likvidačních pracích s ohledem na druh a charakter mimořádné události. • Celkový počet 17 (19) Dokumentace IZS Typové činnosti •STČ 02/IZS Demonstrování úmyslu sebevraždy • STČ 04/IZS Zásah složek IZS u mimořádné události Letecká nehoda • STČ 08/IZS Dopravní nehoda • STČ 09/IZS STČ 09 - Zásah složek IZS u mimořádné události s velkým počtem zraněných osob • STČ 13/IZS Reakce na chemický útok v metru Dokumnetace IZS Havarijní plán kraje (vyhláška č. 328/2001 Sb.) • Jak je kraj připraven na závažné mimořádné události. • Řeší připravenost kraje na rozsáhlé mimořádné události, které vyžadují koordinovaný zásah velkého množství sil a prostředků. • Zpracovává jej HZS kraje pro mimořádné události vyžadující III. nebo zvláštní stupeň poplachu IZS. • Vychází z analýzy rizik na území kraje – například povodní, průmyslových havárií, rozsáhlých požárů nebo hromadných dopravních nehod. • Stanovuje předpokládané postupy záchranných a likvidačních prací, potřebné síly a prostředky a opatření na ochranu obyvatelstva. • Obsahuje například plány evakuace, nouzového ubytování, varování a informování obyvatelstva nebo zabezpečení zdravotnické pomoci. Dokumentace IZS Vnější havarijní plán (Vyhláška č. 328/2001 Sb.) • Řeší ochranu obyvatelstva a okolního území při závažné havárii konkrétního rizikového zařízení. • Zpracovává jej HZS kraje zejména pro vybrané chemické provozy a jaderná zařízení. • Zaměřuje se na tzv. zónu havarijního plánování, tedy území v okolí rizikového objektu, které může být následky havárie ohroženo. • Stanovuje postupy varování obyvatelstva, ukrytí, případné evakuace, zdravotnického zabezpečení a dalších ochranných opatření. • Řeší také spolupráci provozovatele zařízení, složek IZS a orgánů veřejné správy. Vnitřní havarijní plán • Havarijní dokumentace provozovatelů rizikových objektů. Není dokumentací IZS! • Vnitřní havarijní plán zpracovává provozovatel rizikového objektu. Jeho účelem je zvládnutí havárie uvnitř objektu a omezení jejích následků. • Vnitřní havarijní plán může obsahovat traumatologický plán • 227/2015 Sb. Vyhláška o náležitostech bezpečnostní dokumentace a rozsahu informací poskytovaných zpracovateli posudku, vydaná Ministerstvem životního prostředí v souvislosti se zákonem č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií. Dokumentace IZS Havarijní plán kraje a Vnější havarijní plán • Havarijní plán kraje: Jak řešit různé rozsáhlé mimořádné události na území kraje? • Vnější havarijní plán: Jak ochránit okolí konkrétního nebezpečného zařízení při jeho havárii? • Vnitřní havarijní plán: Jak zvládnout havárii uvnitř nebezpečného zařízení a ochránit osoby Dokumentace IZS Dohody o poskytnutí pomoci • Kdo může při mimořádné události pomoci, čím a za jakých podmínek. • Předem uzavřené dohody o spolupráci a poskytnutí osob, techniky, materiálu nebo služeb. • Například dohoda se stavební firmou o poskytnutí těžké techniky při odstraňování následků zřícení budovy. Dokumentace o společných záchranných a likvidačních pracích a statistické přehledy • Co se při zásazích stalo, jak složky postupovaly a jaké byly výsledky. • Záznamy o průběhu zásahů, nasazených silách a prostředcích, provedených činnostech a výsledcích. • Statistické údaje umožňují vyhodnocovat četnost a charakter mimořádných událostí. • Slouží ke zpětnému hodnocení zásahů a zlepšování připravenosti IZS. Dokumentace o společných školeních, instruktážích a cvičeních složek IZS • Jak se složky IZS společně připravují a procvičují spolupráci. • Obsahuje plány, scénáře, organizační pokyny a vyhodnocení společných cvičení. • Například dokumentace taktického cvičení hromadné dopravní nehody s větším počtem zraněných. • Cílem je ověřit připravenost, odhalit nedostatky a zlepšovat koordinaci jednotlivých složek. Dokumentace IZS Poplachový plán IZS (Vyhláška č. 328/2001 Sb.) • Koho, v jakém rozsahu a jakým způsobem lze povolat k mimořádné události. • Obsahuje přehled dostupných sil a prostředků, kontakty a pravidla jejich povolávání. • Slouží operačním a informačním střediskům při aktivaci potřebných složek a prostředků. • Zohledňuje stupně poplachu IZS podle rozsahu a závažnosti mimořádné události. Dokumentace IZS Stupně poplachu • určuje, jaký rozsah sil, prostředků a koordinace mimořádná událost vyžaduje. • 1. stupeň poplachu – jednotlivci, objekt nebo jeho část, plochy do 500 m², není nutno při společném zásahu nepřetržitě koordinovat • 2. stupeň poplachu – Do 100 osob, více než jeden objekt se složitými podmínkami pro zásah, prostředky MHD, plochy do 10 000 m² – Z a LP provádí základní a ostatní složky z kraje, kde MU probíhá, nepřetržitě koordinovat. • 3. stupeň poplachu – 100, až 1000 osob, část obce, areálu podniku, do 1 km², povodí řek, produktovody, hromadná DN. – ZLP provádí základní a ostatní složky nebo se využívají síly a prostředky z jiných krajů, koordinace složek za pomoci štábu velitele zásahu a místo zásahu rozdělit na sektory a úseky, oznamuje se hejtmanovi a starostům. • Zvláštní stupeň poplachu – více jak 1000 osob, celé obce a plochy území nad 1 km2 – síly a prostředky z jiných krajů, popříhospodářská opatření, vojenské útvary a vojenská zařízení ozbrojených sil ČR) nebo zahraniční pomoc. Traumatologický plán • Legislativní úprava traumatologických plánů je obsažena v několika právních předpisech. Záleží na tom, zda jde o traumatologický plán ZZS, nemocnice, nebo o součást havarijního plánování IZS či plány rizikových objektů. • Traumatologický plán (TP) je dokument, který stanovuje postupy a opatření pro zajištění zdravotnické pomoci při mimořádných událostech, zejména při hromadném postižení osob na zdraví. • Jeho cílem je zajistit, aby bylo možné poskytnout zdravotní péči většímu počtu postižených osob, než jaký běžně zvládají dostupné zdravotnické kapacity. • Traumatologické plánování probíhá na několika úrovních – od přípravy celého kraje přes rizikové průmyslové objekty až po zdravotnickou záchrannou službu a nemocnice. Traumatologický plán A. Traumatologické plány jako součást havarijní dokumentace • Havarijní plán kraje – zdravotnická pomoc na území kraje. • Vnější havarijní plán – zdravotnická pomoc v okolí rizikového objektu. • Vnitřní havarijní plán – zdravotnická pomoc v rizikovém objektu. B. Traumatologické plány poskytovatelů zdravotních služeb • Traumatologický plán ZZS – organizace přednemocniční neodkladné péče při hromadném neštěstí. • Traumatologický plán poskytovatele jednodenní a lůžkové péče – organizace hromadného příjmu pacientů a jejich ošetření. Traumatologický plán Právní předpis Co upravuje Zákon č. 374/2011 Sb., § 7 Traumatologický plán poskytovatele ZZS, povinnost jeho zpracování a aktualizace Vyhláška č. 240/2012 Sb., § 13–14 Obsah, struktura a postup zpracování traumatologického plánu ZZS Zákon č. 372/2011 Sb., § 47 odst. 1 písm. d) a e) Povinnost poskytovatelů jednodenní a lůžkové péče zpracovat a projednat traumatologický plán Vyhláška č. 101/2012 Sb., § 1–2 Obsah a způsob zpracování traumatologického plánu nemocnice Vyhláška č. 328/2001 Sb., příloha č. 1 Traumatologický plán jako součást havarijního plánu kraje Vyhláška č. 328/2001 Sb., příloha č. 2 Traumatologický plán jako součást vnějšího havarijního plánu jaderného zařízení Vyhláška č. 226/2015 Sb., § 6 a příloha č. 2 Traumatologický plán jako součást vnějšího havarijního plánu objektu s rizikem závažné chemické havárie Zákon č. 224/2015 Sb. a vyhláška č. 227/2015 Sb., § 10 a příloha č. 8 Vnitřní havarijní plán rizikového průmyslového objektu, včetně opatření pro zvládání následků havárie Traumatologický plán poskytovatele ZZS • Zákon č. 374/2011 Sb., o ZZS a Vyhláška č. 240/2012 Sb. • Traumatologický plán poskytovatele ZZS stanoví opatření a postupy uplatňované poskytovatelem ZZS při zajišťování a poskytování přednemocniční neodkladné péče v případě HN. • Místem mimořádné události s hromadným postižením osob je místo, kam je obvykle pro povahu nebo rozsah události nutné vyslat k poskytnutí přednemocniční neodkladné péče 5 a více výjezdových skupin současně, nebo místo, kde se nachází více než 15 osob postižených na zdraví, Traumatologický plán poskytovatele ZZS Zákona č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě • Stanovuje, že ZZS musí mít traumatologický plán upravující opatření a postupy při poskytování přednemocniční neodkladné péče v případě hromadných neštěstí. Plán musí aktualizovat nejméně jednou za dva roky. Vyhlášky č. 240/2012 Sb. • Stanovuje, že traumatologický plán ZZS se člení na tři části: • Základní část – informace o poskytovateli, analýza rizik a dostupné kapacity. • Operativní část – konkrétní postupy a opatření při hromadném neštěstí. • Pomocná část – související dokumentace, kontakty a další podklady. První VS na místě zásahu • Parkovat bezpečně s důrazem na zachování průjezdnosti komunikace. • Je-li to možné, potvrzovat mimořádnou událost všemi dostupnými prostředky, před vystoupením z vozu. ANO x NE (např. potvrzuji autobus na střeše, očekávejte situační zprávu). • Pro komunikaci upřednostňujeme využití stacionární vysílačky a Matry. • Při vystupování hodnotit bezpečnost a možná rizika. • Provádět rychlý průzkum a první odhad situace. • Co nejdříve se spojit se zdravotnickým operačním střediskem (dále jen „ZOS“) a podávat situační zprávu. Situační zpráva Situační zprávu je nutné podat co nejdříve po příjezdu na místo zásahu. ZOS situaci na místě nevidí, zbytečné otálení je tedy chybou. Pokud některý z údajů situační zprávy nemohu rychle zjistit, podám zprávu neúplnou a zbývající důležité údaje doplním později. VZS – Vedoucí zdravotnické složky • Je určen ZOS (NLZP, LZP) a komunikuje se ZOS. • Komunikuje a spolupracuje s veliteli zásahu (PČR, HZS). • Určuje vedoucí skupin, a jejich úkoly • Navrhuje veliteli zásahu, případně sám stanovuje v rámci organizace členění místa mimořádné události s hromadným postižením osob místo” – nástupu zdravotnické složky, které je místem soustředění výjezdových skupin a ostatních osob začleněných do zdravotnické složky a léčivých přípravků, zdravotnických prostředků a dalšího vybavení pro činnost zdravotnické složky (dále jen „zdravotnický materiál“), – pro poskytnutí PNP, umístění a identifikaci zemřelých, místo pro odpočinek osob začleněných do zdravotnické složky. • Může vyžadovat potřebný zdravotnický materiál a jeho dopravu do místa mimořádné události s HPO prostřednictvím ZOS VL – Vedoucí lékař • Je určen VZS • Koordinuje medicínskou část zásahu třídění a ošetřování zraněných na stanovišti neodkladné péče. • Stanovuje rozsah poskytované péče zraněným s ohledem na kapacitní možnosti. Priority třídění START Snadné Třídění a Rychlá Terapie • Č. 4 – černá: mrtví, poranění neslučitelné se životem. • Č. 3 – zelená: samostatný odchod nebo se vzájemnou pomocí. • Č. 1 – červená: neodkladná první pomoc a přednostní transport • Č. 2 – žlutá: „odkladná“ první pomoc a transport až po č. 1 Třídění Stanoviště PNP • Skupina PNP zajišťuje na svém stanovišti poskytnutí PNP postiženým osobám. • Na stanovišti skupiny PNP se vždy provádí přetřídění postižených osob, které zohledňuje vývoj jejich zdravotního stavu, a stanovuje se pořadí jejich odsunu do zdravotnických zařízení poskytovatelů zdravotních služeb. Činnost skupiny PNP je organizována tak, aby byl na stanovišti skupiny zajištěn jednosměrný provoz. • Primární třídění - START • Sekundární třídění - TIK VO – Vedoucí odsunu • Určuje jej VZS. • Zajišťuje správný transport pacientů podle určených priorit. • Eviduje všechny odsunuté pacienty do sumáře. • Komunikuje se ZOS a VL Typy triky • I u zdravotnických zásahu může velet hasič., Např. evakuace zdravotnického zařízení. Pokud je zdravotnická složka převažující vede ji vedoucí zdravotnické složky, ale potřebuj-li dosáhnout na kompetence velitele zásahu, zavolá si třeba jedno družstvo HZS a „udělá z něj velitele“. • Kdy IZS nebude třídit startem? Např. rozsáhlý požár budovy, průmyslová havárie, chemická havárie. Je třeba vyprošťovat „jak to přichází pod ruce“ a minimalizovat expozice. Čím blíž epicentru tím budou hůře zranění. • Ne všechny zelené musíme odvést. Stačí „zafačovat“ a evidovat a poslat do CPALP pěšky. „Tohle byl jen průlet, studuj samostatně a do hloubky!“ vlk@vszdrav.cz