Anatomie
6.2.2 Srdeční dutiny, srdeční chlopně, stavba srdce
V srdci se nachází čtyři dutiny, které budeme postupně popisovat po směru toku krve.
Jsou to dvě předsíně /atrium dextrum et sinistrum/ a dvě komory /ventriculus dexter et sinister/, navzájem oddělené septem.
Mezi pravým a levým atriem nalézáme septum interatriale, pravou a levou komoru dělí septum interventriculare.
Atrium dextrum
Pravé atrium se nachází v pravé horní části srdeční a začíná v něm malý (plicní) krevní oběh.
Vstupují do něj dvě duté žíly. Vena cava superior vyúsťuje v horní části atria a vena cava inferior v části dolní. Dolní dutá žíla je zakončena chlopní, valvula venae cavae inferioris, která za embryonálního života usměrňuje tok krve do foramen ovale, nacházejíci se na mezipředsíňovém septu. Po porodu se foramen ovale uzavře, takže zde zůstává jen oválná jamka, fossa ovalis. Většinou ji na preparátech srdce lze dobře vyhmatat a proti oknu ji lze rozpoznat díky světlu, které tudy prosvítá.
Pod okrajem dolní duté žily vyúsťuje do předsíně žilní splav, sinus coronarius, sbírající většinu krve ze srdeční svaloviny. Na zadní straně atria, kde je povrch hladký, nacházíme ještě malé dírky, kterými přitéká menší část krve přímo ze srdeční tkáně. Nazývají se foramina venarum minimarum a odvádějí krev do všech prostor srdečních, do předsíní i komor, vždy z přiléhající svaloviny.
Z předsíně vybíhá poměrně velké pravé ouško, auricula dextra, jehož funkční význam není zcela objasněn. V oušku se nachází musculi pectinati, vyvýšeniny srdeční svaloviny, mezi kterými stěnu předsíně tvoří pouze tenké, proti světlu průsvitné vazivo. Na trámcích se zde mohou tvořit tromby, které, dojde-li k jejich odtržení, jsou zdrojem plicní embolizace. V dolní části pravá síň přechází do pravé komory otvorem nazývaným ostium atrioventriculare. Je zde zasazená trojcípá (tricuspidální) chlopeň.
Pod okrajem dolní duté žily vyúsťuje do předsíně žilní splav, sinus coronarius, sbírající většinu krve ze srdeční svaloviny. Na zadní straně atria, kde je povrch hladký, nacházíme ještě malé dírky, kterými přitéká menší část krve přímo ze srdeční tkáně. Nazývají se foramina venarum minimarum a odvádějí krev do všech prostor srdečních, do předsíní i komor, vždy z přiléhající svaloviny.
Z předsíně vybíhá poměrně velké pravé ouško, auricula dextra, jehož funkční význam není zcela objasněn. V oušku se nachází musculi pectinati, vyvýšeniny srdeční svaloviny, mezi kterými stěnu předsíně tvoří pouze tenké, proti světlu průsvitné vazivo. Na trámcích se zde mohou tvořit tromby, které, dojde-li k jejich odtržení, jsou zdrojem plicní embolizace. V dolní části pravá síň přechází do pravé komory otvorem nazývaným ostium atrioventriculare. Je zde zasazená trojcípá (tricuspidální) chlopeň.
Ventriculus dexter
Pravá komora navazuje na ostium atrioventriculare a končí až semilunární chlopní v truncus pulmonalis. Na každé komoře popisujeme vtokovou a výtokovou část. Vtoková část je trámčitá. Je tomu tak kvůli větší efektivitě vypuzování krve při systole - trámčina do sebe zapadá jako prsty mezi sebe. Začíná u tricuspidální chlopně a končí u valu ze svaloviny, který se nazývá crista supraventricularis. Ten odděluje trámčitou část vtokovou a hladkou část komory, která je částí výtokovou. Jak už bylo naznačeno, komora začíná tricuspidální chlopní ukotvenou v skeletu srdečním a jak název napovídá tvoří ji tři cípy, neboli cuspis anterior, cuspis posterior a cuspis septalis. Ty jsou pomocí vazivových úponů, chordae tendineae (šlašinky), upnuty do papilárních svalů /musculi papillares/ odstupujících z trámčité části komory. M. papillaris anterior jde od přední části komory, m. papillaris posterior jde od zadní stěny a od části mezikomorového septa. M. papillaris septalis je spíše nekolik menších svalíků jdoucích z mezikomorového septa. Papilární svaly nejsou při kontrakcích srdeční svaloviny aktivní, celý systém je podobný padáku a zabraňuje při systole komory vyvrácení cípů chlopně do atria. Výtoková část komory je hladká a krev skrze ní protéká až do truncus pulmonalis, přes semilunární (poloměsíčitou) chlopeň.
V truncus pulmonalis se krev rozdělí ve dva proudy do arteria pulmonalis dextra et sinistra. Těmi pokračuje do plic a okysličená se vrací do srdce pomocí čtyř pulmonálnich žil.
Atrium sinistrum
Levé atrium má tvar čtverhranu /celkem prostorné krabičky/ s objemem menším než má atrium pravé. Vstupují do něj zpravidla 2 pravé a 2 levé venae pulmonales, nicméně jejich počet může být variabilní. Taktéž jako atrium pravé má i levé atrium své ouško, neboli auricula sinistra, se svými musculi pectinati, jen výrazně drobnější. Na spodní straně přechází přes levé atrioventriculární ústi do levé komory, obdobně jako je tomu vpravo. Nálézá se zde dvojcípá chlopeň, valva bicuspidalis, nazývaná též mitrální.
Ventriculus sinister
Levá komora začíná ústím bicuspidální (mitrální) chlopně. Odtud až po apex cordis se rozprostírá vtoková část komory rozbrázděná svalovými trabekulami, které se nazývají v obou komorách trabeculae carneae. Mitrální chlopeň má dva cípy, mohutný cuspis anterior a menší cuspis posterior, které jsou pomocí šlašinek uchyceny v papilárních svalech vystupujících z komorové stěny, m. papillaris anterior et posterior. Výtoková část je opět hladká, stejně jako v pravé komoře, a sahá od apex cordis až k ostium aortae. Tudy krev proudí přes semilunární chlopeň do srdečnice, aorty.
Poměr svaloviny v pravé a levé komoře je udáván jako 1:3 a to proto, že tlak při vypuzování krve do malého oběhu nemusí být tak velký, jako když levá komora vypuzuje krev skrze aortu do celého těla.
Chlopně srdeční
Jsou vazivové ploténky pokryté endokardem. Všechny jsou zakotveny do vazivových kroužků, které tvoří tzv. srdeční skelet. Chlopně jsou dvojího typu, cípaté a poloměsíčité
Cípaté chlopně jsou mezi předsíněmi a komorami, vpravo trojcípá /valva tricuspidalis/, vlevo dvojcípá, /valva bicuspidalis/.
Hovoříme také o tzv. chlopňovém komplexu. Skládá se z cípu chlopně, šlašinek a papilárního svalu.
Poloměsíčité chlopně /valvae semilunares/ se nacházejí na začátku aorty a truncus pulmonalis. Připomínají kapsičky nebo vlaštovčí hnízda. Jsou to také deriváty endokardu, jen s menším množstvím vaziva než chlopně cípaté.
Chlopně brání zpětnému toku /regurgitaci/ krve. Když se srdce krví plní, jsou přiložené ke stěně tak, aby nebyly překážkou krevnímu proudu. Jakmile je v komorách tlak větší než v předsíních nebo ve velkých cévách tlak krve větší, než v komorách, chlopně se tlakovým gradientem zavírají. Jejich okraje se na sebe přiloží, dotěsní se, takže žádná krev nemůže proudit zpět.
