svaly8.jpg

Svaly nohy

 

Svaly dolní končetiny dělíme na svaly kyčelního kloubu, svaly stehna, svaly bérce a svaly vlastní nohy.

 

 

Svaly kyčelního kloubu, musculi coxae dělíme na přední a zadní skupinu.

Přední skupina obsahuje m. Iliopsoas, bedrokyčelní sval. Skládá se ze dvou hlavních částí. M. psoas major, velký sval bederní, začíná na obratlích a meziobratlových destičkách od Th12 po L4-5. Obsahuje nervovou pleteň, plexus lumbalis. M. iliacus, sval kyčelní, začíná v jámě kosti kyčelní, fossa iliaca. Obě složky se spojují a procházejí pod lig. Inguinale do oblasti stehna. Upínají se na malý chocholík, trochanter minor. Je to hlavní flexor kyčelního kloubu, bez tohoto svalu není možné nakročení. Inervace – n. femoralis a přímá vlákna z plexus lumbalis.

Zadní skupina začíná na vnější straně lopaty kyčelní. Funkčně jsou tyto svaly abduktory, rotátory a extenzory. Inervace plexus sacralis.

M. gluteus maximus, velký sval hýžďový, především tento sval tvoří reliéf hýžďové oblasti. Začíná zeširoka nejen od zevní strany lopaty kyčelní, ale i na os sacrum a os coccygis. Upíná se na trochanter major a pod ním na drsnatině tuberositas glutea. Inervace n. gluteus inferior. Je to hlavní extenzor kyčelního kloubu, např. při vstávání ze sedu, také důležitý činitel při udržování vzpřímené postavy.

M. gluteus medius, střední sval hýžďový, především do něho aplikujeme intramusculární injekce. Nachází se v zevním horním kvadrantu hýžďové oblasti. Upíná se na trochanter major. Inervace n. gluteus superior.

M. gluteus minimus, malý sval hýžďový, zcela kryt předchozím svalem.

M. tensor fasciae latae, napínač stehení povázky, je malé svalové bříško v horní čtvrtině stehna. Začíná na spina iliaca anterior superior. Prostřednictvím zesíleného pruhu této fascie, tractus iliotibialis, se upíná na zevní kondyl tibie před osou flexe kolenního kloubu. Díky tomu zabezpečuje extenzi kolena při stoji. Pomocnou funkci má v kyčelním kloubu.

Pelvitrochanterické svaly jsou kryty průběhem m. gluteus maximus.

M. piriformis, hruškovitý sval, je nejkraniálnější, topograficky velmi důležitý sval. Kolem něho vystupují z pánve nervy plexus sacralis, n. ischiadicus přímo pod ním a cévy, především a. pudenda interna. Upíná se na hrot velkého trochanteru.

Další svaly této skupiny jsou m. gemellus superior, m. obturatorius internus, m. gemellus inferior a m. quadratus lumborum. Všechny jsou zevní rotátory kyčelního kloubu inervované přímými vlákny z plexus sacralis.

 

Svaly stehna, musculi femoris dělíme podle osteofasciálních prostorů do třech skupin, ventrální, dorzální a mediální.
Přední /ventrální/ skupina obsahuje m quadriceps femoris a m. sartorius. Inervace n. femoralis.

M. quadriceps femoris, čtyřhlavý sval stehenní, je největší sval v těle. Má čtyři hlavy. M. rectus femoris začíná již na pánvi na spina iliaca anterior inferior. Je to sval dvoukloubový. Proto má pomocnou funkci v kyčelním kloubu. Je zde flektorem.

M. vastus medialis a lateralis začínají z ostré, vyvýšené linie /linea aspera/  na zadní ploše těla femuru. M. vastus intermedius začíná široce z přední strany těla femuru.

Všechny čtyři hlavy se spojují a několik centimetrů nad čéškou přecházejí v úponovou šlachu, ligamentum patellae.  Čéška, patella, je sezamská kost, která se v této šlaše vyvinula z důvodu extrémních sil, kterými tlačí na pod ní ležící kosti.

Hlavní funkce čtyřhlavého svalu stehenního je extenze v kolenním kloubu.

Zadní /dorzální/ skupina obsahuje flexory kolenního kloubu, které jsou zároveň pomocnými extenzory v kloubu kyčelním. Inervace n. ischiadicus. Patří sem m. semitendinosus, m. semimembranosus a m. biceps femoris. Všechny tyto svaly začínají na tuber ischiadicum, pouze krátká hlava m. biceps femoris začíná zezadu na těle femuru. M. semimembranosus a semitendinosus směřují na stehně mediálně a upínají se na tibii z vnitřní strany. M. biceps femoris je laterálně umístěný, upíná se zřetelně hmatnou šlachou na caput fibulae.

Vnitřní /mediální/ skupina obsahuje adduktory. Patří sem m. gracilis, m. adductor magnus, m. adductor brevis, m. adductor longus, m. pectineus a m. obturatorius externus. Inervace převážně n. obturatorius. Většina svalů této skupina začíná na os pubis. Funkce je addukce stehna a flexe v kyčelním kloubu.

 

Svaly bérce, mm. cruris - svaly bérce dělíme do třech skupin: přední, zadní a laterální. Všechny jsou inervovány z větví n. ischiadicus. /Ten se ve fossa poplitea dělí na n. tibialis a n. peroneus communis./

Přední skupina svalů bérce se nachází spíše ventrolaterálně.  /Ventromediální strana tibie je pod kůží hmatná, svaly nechráněná./ Obsahuje m. tibialis anterior, m. extensor digitorum a m. extensor hallucis longus. Inervace n. peroneus profundus. M. tibialis anterior je na bérci nejmediálněji. Začíná z proximální části tibie, distálně přechází ve zřetelně hmatnou šlachu a upíná se na os cuneiforme mediale.

Další dva svaly začínají laterálněji od tibie a fibuly. Upínají se do dorsální aponeurósy palce a prstů, které přitahují k bérci a natahují.

Zadní skupina svalů bérce tvoří dvě vrstvy. V povrchové je m. triceps surae, v hluboké svaly, které ohýbají nohu a prsty. Inervace n. tibialis.

M. triceps surae, trojhlavý sval bérce, má tři hlavy. Dvě povrchové, caput mediale a laterale mm. gastrocnemii, které začínají od epicondylů femuru a vytvářejí reliéf lýtka. V  polovině lýtka se spojují s hlouběji uloženou hlavou, m soleus, který začíná od šlašitého pruhu jdoucího od hlavičky fibuly k tibii. Celý sval se upíná jednotnou silnou šlachou, tendo Achillis, na tuber calcanei. Funkce svalu je plantární flexe, to znamená zdvíhá patu, špička nohy směřuje k podlaze. Mm. gastrocnemii také flektují kolenní kloub.

Do Achilovy šlachy se upíná tenký sval, m. plantaris, funkčně nevýznamný.

Hluboká vrstva zadní skupiny svalů bérce obsahuje:

M. popliteus, krátký sval, leží zezadu na pouzdře kolenního kloubu a má vztah k laterálnímu menisku.

M. flexor digitorum longus, ohýbač prstů, leží nejmediálněji.

M. tibialis posterior, jeho úponová šlacha je první za mediálním kotníkem, upíná se na tuberositas ossis navicularis.

M. flexor hallucis longus, silný sval umístěný nejlaterálněji z celé skupiny. Ohýbá palec a flektuje nohu.

Laterální skupina svalů bérce obsahuje dva svaly: m. peroneus longus a m. peroneus brevis.

M. peroneus /fibularis/ longus začíná od proximální poloviny fibuly. Jeho úponová šlacha podbíhá plantu a upíná se mediálně na os cuneiforme mediale, kterou táhne laterálně. Tím udržuje fyziologické postavení ossa cuneiformia v oblouku. Společně s úponem m. tibialis anterior vytváří třmen, který podporuje klenbu nohy.

M. peroneus /fibularis/ brevis je pod předchozím svalem, upíná se na bazi pátého metatarsu a zvedá zevní okraj nohy.

 

Svaly vlastní nohy - na hřbetu nohy na rozdíl od hřbetu ruky se nachází dva krátké svaly, které napínají prsty, m. extenzor digitorum brevis a m. extensor hallucis brevis.

Svaly planty dělíme podobně jako svaly ruky na svaly palce, svaly malíku a svaly středního prostoru.

V palcovém valu se nachází abduktor, flexor a adduktor.

Ve středním prostoru je pod kůží vazivová membrána, plantární aponeurósa. Jde od tuber calcanei k dorsální straně metetarzofalangových kloubů. Chrání cévy a nervy plosky před stlačením. Navnitř od ní leží m. flexor digitorum brevis. Ještě hlouběji m. quadratus plantae, který jde od tuber calcanei k úponové šlaše dlouhého flexoru prstů. Vyrovnává její šikmý tah a zesiluje účinek.

V nejhlubší vrstvě jsou mm. lumbricales a mm. interossei.

 

Svaly plosky nohy