Anatomie
6.1 Stavba cév obecně
Pohled na retroperitoneálně uložené struktury zezadu:
Ledviny, nadledviny, vasa renalis, aorta, vena cava inferior, močovody
Vzhledem k nepřítomnosti peritonea jsou viditelná též játra a kličky střevní
Vzhledem k nepřítomnosti peritonea jsou viditelná též játra a kličky střevní
Tepny, arteriae
Jsou trubice, jejichž stěna je složená ze tří vrstev.
Tunica intima – vnitřní vrstva, téměř dokonale hladká, což brání srážení krve na jejím povrchu. Tvoří ji jedna vrstva endotelových buněk na vrstvě vazivových vláken.
Tunica media – střední vrstva, nejsilnější, cirkulárně a spirálovitě uspořádané svalové buňky.
Tunica adventicia – vrstva vaziva, které spojuje cévu s okolím a zároveň umožňuje volný pohyb.
Je-li ve stěně cév větší množství elastického vaziva, řadíme je k cévám elastického typu. Jsou to aorta a arteriae iliacae. Působí jako pružník, pojmou velké množství krve díky své značné roztažitelnosti, svoji elasticitou zajišťují rovnoměrný tok krve i během diastoly.
Je-li stěna cév tvořená spíše svalovinou, jedná se o cévy svalového typu. Ty především regulují přítok krve k orgánům.
Velké cévy mají vlastní cévy, které vyživují jejich stěnu, tzv. vasa vasorum.
Stěna cév je také inervována, a to sympatikem s vazokonstrikčním účinkem a parasympatikem /mimo končetin/ s účinkem vazodilatačním.
Vlásečnice, vasa capillaria
Tepenné a žilní řečiště je spojeno sítí kapilár /vlásečnic/. Jsou dlouhé asi 1 mm. Tenčí tepny, které vlásečnicím předcházejí, nazýváme tepénky, arterioly. Na začátku kapilár bývá přítomen tzv. prekapilární svěrač ze spirálovitě uspořádaných hladkých svalových buněk, který reguluje průtok krve kapilárním řečištěm. Kapiláry jsou velmi hojné např. v srdci či v kůře mozkové, zcela nepřítomné jsou v čočce, rohovce a ve většině chrupavek.
Žíly, venae
Na kapiláry navazují postkapilární venuly, dále vény a těmi je krev vedená do dvou velkých žil, vena cava superior et inferior.
Stěna žil je tvořena třemi vrstvami jako u arterií, pouze množsví svalových vláken je menší. Žíly obsahují chlopně, které rozdělují sloupec krve a usměrňují její tok. Chybí ve vena cava sup. et inf., ve vena portae, žilách páteře a mozku.
Arterie se původně jmenovaly vzdušnice /air-vzduch/, neboť jsou na zemřelém většinou prázdné, stihnou ještě přečerpat svůj obsah do žil. Ty proto bývají na zemřelém plné sražené krve.
Arterie si drží svůj průsvit, vény na zemřelém kolabují, jejich stěny na sebe nalehnou. Aorta a vena cava inferior mají v nejširším místě asi 3 cm v průměru, vena cava superior je užší. Postupně se cévní systém zužuje, kapiláry jsou silné tak, aby umožnily průchod erytrocytům, které se v nich deformují, mají tedy cca 5 mikrometrů v průměru.