Anatomie
6.2.4 Cévní zásobení a inervace srdce
Cévy a nervy srdce
Cévy srdce
Větvení a. coronaria sinistra
Dělí se na ramus interventricularis anterior /RIA/ a ramus circumflexus.
Dělí se na ramus interventricularis anterior /RIA/ a ramus circumflexus.
Srdeční svalovina je extrémně náročná na dodávky kyslíku. Je zásobována dvěma věnčitými cévami, a. coronaria dextra et sinistra. Jejich hlavní větve leží na svalovině srdeční pod endokardem. Odstupují ze začátku aorty, z rozšířeného místa nad semilunární chlopní. Je to místo nejvyššího tlaku, který zajištuje maximální perfuzi a tím výživu srdeční svaloviny.
Pravá koronární tepna se stáčí na srdci spíše dozadu, obvykle končí ve žlábku mezi komorami jako ramus interventrcularis posterior.
Levá koronární tepna se po asi centimetrovém průběhu dělí na ramus interventricularis anterior /RIA/ a ramus circumflexus, který obtáčí srdce směrem vlevo a dozadu.
Pravá koronární tepna se stáčí na srdci spíše dozadu, obvykle končí ve žlábku mezi komorami jako ramus interventrcularis posterior.
Levá koronární tepna se po asi centimetrovém průběhu dělí na ramus interventricularis anterior /RIA/ a ramus circumflexus, který obtáčí srdce směrem vlevo a dozadu.
Koronární tepny trpí často arteriosklerózou. Akutní uzávěr, tedy ucpání některé z větví, je provázen krutou bolestí na hrudi a na levé paži. Příčinou této bolesti je ischemie srdečního svalu, onemocnění se nazývá infarkt myokardu. Nejčastější metodou léčení je perkutánní transluminární koronární angioplastika /PTCA/. Přes a. femoralis, méně často přes a. radialis se pacientovi do postižené koronární cévy zavede balónková sonda. Opakovaným nafukováním balónku se obnoví průtok postiženou cévou. Také je možné do předem angioplastikou rozšířených tepen implantovat kovovou spirálu, stent, která zabrání jejich opětovnému uzávěru.
Je-li průtok koronárními arteriemi omezen na více místech, je možné zůžená místa přemostit cévními štěpy, provést tzv. bypass, často vícečetný. K tomuto zákroku se používají jednak arterielní štěpy, např. a. thoracica interna, a. radialis a pod. nebo štěpy žilní, jako v. saphena magna, které ale mají obvykle kratší životnost. Jedná se o cévy operovaného pacienta, nikoli od jiného dárce, abychom se vyhnuli nutnosti tlumit imunitní reakci vůči cizorodé bílkovině.
Je-li průtok koronárními arteriemi omezen na více místech, je možné zůžená místa přemostit cévními štěpy, provést tzv. bypass, často vícečetný. K tomuto zákroku se používají jednak arterielní štěpy, např. a. thoracica interna, a. radialis a pod. nebo štěpy žilní, jako v. saphena magna, které ale mají obvykle kratší životnost. Jedná se o cévy operovaného pacienta, nikoli od jiného dárce, abychom se vyhnuli nutnosti tlumit imunitní reakci vůči cizorodé bílkovině.
Žíly srdce většinou provázejí tepny. Tři hlavní vedou krev do systému sinus coronarius. To je největší, konečný žilní splav, který vede krev do pravé předsíně. Do sinus coronarius vstupují vpředu vena cordis magna, vzadu vena cordis media a vpravo vena cordis parva. Další cesty odtoku jsou žíly vedoucí krev do pravé předsíně, venae cordis anteriores a drobounké cévy, které vedou žilní krev do všech srdečních dutin, venae cordis minimae.Tyto drobnější žíly odvádí poměrně vysoké procento krve, přibližně 40 procent.
Inervace srdce
Jak již bylo řečeno, impulzy ke stahům srdeční svaloviny vznikají v převodním systému srdečním.
Inervace srdce
Jak již bylo řečeno, impulzy ke stahům srdeční svaloviny vznikají v převodním systému srdečním.
Činnost převodního systému srdečního je ovlivňovaná vegetativním nervovým systémem. Sympatikus svými nervi cardiaci zvyšuje tepovou frekvenci, rychlost vedení vzruchu, minutový objem srdeční. Parasympatikus se šíří větvemi n. vagus, rami cardiaci. Zpomaluje srdeční činnost, snižuje rychlost vedení vzruchu, snižuje minutový objem srdeční.