Anatomie
12.2 Hlavové nervy
Popisujeme 12 párů hlavových nervů. Hlavové se nazývají proto, že všechny vystupují z dutiny lební. Své první buňky mají v mozku. Od třetího po dvanáctý hlavový nerv začínají konkrétně v mozkovém kmeni. První a druhý hlavový nerv nejsou pravé nervy. Jsou to výběžky mozku. Čichový mozek, ze kterého vybíhá první hlavový nerv, nervus olfactorius, je vývojově stará část mozku. Nachází se pod frontálními laloky telencephala /koncový mozek/. Druhý hlavový nerv, nervus opticus, je výběžek diencephala /mezimozek/.
I. Nervus olfactorius – čichový nerv
Na stropě dutiny nosní je oblast - regio olfactoria, kde se nacházejí čichové buňky. Ty svými zakončeními vnímají látky rozpuštěné v hlenu jako čichové podněty. Jejich axony vedou skrze lamina cribrosa čichové kosti do bulbus olfactorius, výběžku čichového mozku, zde se informace přepojí a pokračuje dál čichovou drahou.
Čichové vjemy ovlivňují především emoční prožívání díky spojům s limbickým systémem.
Čichové vjemy ovlivňují především emoční prožívání díky spojům s limbickým systémem.
II. Nervus opticus - zrakový nerv
Zrakový nerv, výběžek mezimozku, konkrétně výběžek v poředí třetí buňky sítnice.
První jsou tyčinky a čípky. Druhé buňky bipolární. Třetí gangliové a jejich axon je zrakový nerv. Vystoupí z oční koule v tzv. papile n. optici, prochází skrze canalis opticus, pak se asi polovina vláken kříží v chiasma optimum a pokračuje jako tractus opticus.
Korová zraková oblast, tedy část kůry mozkové, kde zpracováváme zrakové podněty, je v okcipitálních, tedy týlních lalocích koncového mozku.
Je-li postižená trombózou nebo embolií a. cerebri posterior, céva, která tuto oblast kůry zásobuje, nastává korová slepota i při zcela zdravém oku a nepoškozené zrakové dráze.
Při přetětí zrakového nervu oslepne příslušné oko.
Útlak chiasmatu nádorem hypofýzy způsobí tzv. tunelovité vidění.
První jsou tyčinky a čípky. Druhé buňky bipolární. Třetí gangliové a jejich axon je zrakový nerv. Vystoupí z oční koule v tzv. papile n. optici, prochází skrze canalis opticus, pak se asi polovina vláken kříží v chiasma optimum a pokračuje jako tractus opticus.
Korová zraková oblast, tedy část kůry mozkové, kde zpracováváme zrakové podněty, je v okcipitálních, tedy týlních lalocích koncového mozku.
Je-li postižená trombózou nebo embolií a. cerebri posterior, céva, která tuto oblast kůry zásobuje, nastává korová slepota i při zcela zdravém oku a nepoškozené zrakové dráze.
Při přetětí zrakového nervu oslepne příslušné oko.
Útlak chiasmatu nádorem hypofýzy způsobí tzv. tunelovité vidění.
III. IV. a VI. Okohybné nervy
III. - n. oculomotorius - okohybný nerv
IV - n. trochlearis - kladkový nerv
VI. - n. abducens - odtahující nerv
III. - n. oculomotorius - okohybný nerv
IV - n. trochlearis - kladkový nerv
VI. - n. abducens - odtahující nerv
Tyto tři nervy zajišťují souhyby oční. K tomu slouží 6 párů okohybných svalů. 4 jsou přímé a 2 šikmé.
Zevní přímý sval při kontrakci odtahuje pohled zevně – proto je inervován ze VI. hlavového nervu – n. abducens.
Horní šikmý sval stáčí pohled dolů a zevně. Jeho šlacha se totiž stáčí o chrupavčitou kladku - trochleu umístěnou pod stropem očnice. Díky tomu a místě úponu na oční kouli je směr jeho působení tak překvapivý.
Inervace přirozeně – díky zmíněné kladce – IV. hlavový nerv, n. trochlearis.
Zevní přímý sval při kontrakci odtahuje pohled zevně – proto je inervován ze VI. hlavového nervu – n. abducens.
Horní šikmý sval stáčí pohled dolů a zevně. Jeho šlacha se totiž stáčí o chrupavčitou kladku - trochleu umístěnou pod stropem očnice. Díky tomu a místě úponu na oční kouli je směr jeho působení tak překvapivý.
Inervace přirozeně – díky zmíněné kladce – IV. hlavový nerv, n. trochlearis.
III.hlavový nerv – n. oculomotorius inervuje všechny ostatní okohybné svaly, zároveň obsahuje parasympatická vlákna pro m. sphincter pupillae a m. ciliaris, které zajišťují pohled do blízka.
Projevem parézy některého z okohybných nervů je vždy šilhavost – strabismus. Jeho směr je dán převahou působení ostatních okohybných svalů.
Paréza n. oculomotorius – pohled postiženého oka se stáčí vně, pacient se není schopen podívat k nosu, zároveň mu klesá horní víčko z obrny m. levator palpebrae a má sníženou schopnost akomodace čočky.
Paréza n. trochlearis – dvojité vidění při pohledu dolů, oko se stáčí nahoru a zevně.
Paréza n. abducens – pohled se stáčí k nosu.
Paréza n. oculomotorius – pohled postiženého oka se stáčí vně, pacient se není schopen podívat k nosu, zároveň mu klesá horní víčko z obrny m. levator palpebrae a má sníženou schopnost akomodace čočky.
Paréza n. trochlearis – dvojité vidění při pohledu dolů, oko se stáčí nahoru a zevně.
Paréza n. abducens – pohled se stáčí k nosu.
V. Nervus trigeminus – trojklanný nerv
Nejsilnější hlavový nerv. Vystupuje z pons Varoli, u hrotu pyramidy kosti spánkové má velké ganglion, kde se nacházejí první buňky senzitivní dráhy, které je n. trigeminus součástí.
Dělí se na tře větve, n. ophtalmicus, n. maxillaris a n. mandibularis
Všechny jsou senzitivní, jen n. mandibularis obsahuje malou motorickou část pro žvýkací svaly.
N. ophtalmicus inervuje očnici oblast od koutků očních nahoru, tedy horní víčka, čelo i temenní oblast.
N. maxillaris inervuje pás od koutků očních po koutky úst, tedy oblast horní čelisti, tedy také její zuby.
N. mandibularis inervuje oblast dolní čelisti včetně zubů. Jednou z jeho větví je nervus lingualis, který senzitivně inervuje přední dvě třetiny jazyka. Z této oblasti odvádí také chuťové podněty.
N. maxillaris inervuje pás od koutků očních po koutky úst, tedy oblast horní čelisti, tedy také její zuby.
N. mandibularis inervuje oblast dolní čelisti včetně zubů. Jednou z jeho větví je nervus lingualis, který senzitivně inervuje přední dvě třetiny jazyka. Z této oblasti odvádí také chuťové podněty.
Poškození n. trigeminus je neuralgie, bolest, často velmi silná.
V neurologii se běžně vyšetřují výstupy n. trigeminus. Jedná se o tři místa, kde jsou hmatné výstupy konečných větví všech třech jeho větví hlavních, vždy na obou stranách. První místo je po stranách kořene nosu na nadočnicovém oblouku. Je zde hmatná prohlubeň, sulcus supraorbitalis, kde jsou vystupující větvičky n. trigeminus citlivé.
Druhá je v místě foramen infraorbitale. Nachází se pod očnicemi po stranách nosu. Třetí místo je také oboustranně, zevně od bradového výběžku, v oblasti tzv. foramen mentale.
V neurologii se běžně vyšetřují výstupy n. trigeminus. Jedná se o tři místa, kde jsou hmatné výstupy konečných větví všech třech jeho větví hlavních, vždy na obou stranách. První místo je po stranách kořene nosu na nadočnicovém oblouku. Je zde hmatná prohlubeň, sulcus supraorbitalis, kde jsou vystupující větvičky n. trigeminus citlivé.
Druhá je v místě foramen infraorbitale. Nachází se pod očnicemi po stranách nosu. Třetí místo je také oboustranně, zevně od bradového výběžku, v oblasti tzv. foramen mentale.
VII. Nervus facialis – lícní nerv
Je především motorický nerv, který inervuje všechny mimické svaly. Zajišťuje tak výrazy ve tváři. Jeho poškození je paréza, nemožnost ovládat svaly kolem očí - centrální paréza a celou polovinu obličeje - periferní paréza.
Dále obsahuje vlákna senzitivní, parasympatická – především pro sznou žlázu, glandulu submandibuláris a sublingualis a chuťová.
Z kmene mozkového vystupuje v mostomozečkovém úhlu, dále pokračuje do porus acusticus internus na zadní ploše pyramidy, kterou opouští ve foramen stylomastoideum. Vstupuje do příušní slinné žlázy a rozvětvuje se v obličeji. To je nutné respektovat hlavně v estetické chirurgii, aby plastický chirurg nepřerušil některou z jeho větví a pacienta tím závažně nepoškodil.
VIII. Nervus vestibulocochlearis - sluchověrovnovážný nerv
Čistě senzorický nerv.
Čistě senzorický nerv.
Vede podněty ze statoakustického ústrojí vnitřního ucha, které se nachází v pyramidě spánkové kosti.
Sluchové podněty pochází z Cortiho orgánu hlemýždě.
Informace o poloze hlavy přijímá v labyrintu – třech navzájem na sebe kolmých polokruhovitých kanálcích.
Odtud informace vede cestou porus acusticus internus do mozkového kmene a odtud do vyšších center ke zpracování.
Sluchové podněty pochází z Cortiho orgánu hlemýždě.
Informace o poloze hlavy přijímá v labyrintu – třech navzájem na sebe kolmých polokruhovitých kanálcích.
Odtud informace vede cestou porus acusticus internus do mozkového kmene a odtud do vyšších center ke zpracování.
IX. Nervus glossopharyngeus – jazykohltanový nerv
Smíšený nerv, obsahuje vlákna motorická pro svalovinu patra a pharyngu, senzitivní pro oblast tonsila palatina a zadní třetinu jazyka, parasympatická především pro glandulu parotis a chuťová.
Dutinu lební opouští ve foramen jugulare.
Postižení vede k poruchám polykání, vymizení dávivého reflexu, bolestem, které vystřelují do oblasti tonsil, poruchám vnímání chuti na kořeni jazyka a snížené činnosti glandula parotis.
X. Nervus vagus – bloudivý nerv
Především rozvádí po těle parasympatikus. Přivádí jej k srdci, bronchům, trávící trubici, to je jícnu, žaludku, tenkému střevu, tlustému až po levé, slezinné ohbí, pankreatu, játrům a ledvinám. Somatomotoricky inervuje svaly hrtanu.
Vydává pro ně n. laryngeus superior a n.laryngeus recurrens. Ten je často poškozen při operacích štítné žlázy. Důsledkem jeho poškození je nepohyblivá hlasivka zablokovaná ve střední čáře, kde je překážkou v dýchacích cestách. Díky tom je pacient dušný a má problémy s tvorbou hlasu.
Především rozvádí po těle parasympatikus. Přivádí jej k srdci, bronchům, trávící trubici, to je jícnu, žaludku, tenkému střevu, tlustému až po levé, slezinné ohbí, pankreatu, játrům a ledvinám. Somatomotoricky inervuje svaly hrtanu.
Vydává pro ně n. laryngeus superior a n.laryngeus recurrens. Ten je často poškozen při operacích štítné žlázy. Důsledkem jeho poškození je nepohyblivá hlasivka zablokovaná ve střední čáře, kde je překážkou v dýchacích cestách. Díky tom je pacient dušný a má problémy s tvorbou hlasu.
XI. Nervus accessorius – přídatný nerv
Motorický nerv, především inervuje m. sternocleidomastoideus a m.trapezius.
Jeho další vlákna se přidávají k n. vagus a jeho cestou jdou ke svalům hrtanu. Odtud název přídatný – nerv pomáhá n. vagus
N. IX., X. a XI tvoří dohromady tzv. postranní smíšený systém, který společně vystupuje z prodloužené míchy a opouští dutinu lební ve foramen jugulare.
XII. Nervus hypoglossus - podjazykový nerv
Motoricky inervuje svaly jazyka a to intra i extraglosální. Při jeho poškození se jazyk stáčí na nemocnou stranu.