Anatomie

13.3 Hřbetní mícha – medulla spinalis

Zhruba na úrovni foramen magnum předchází mícha prodloužená v míchu hřbetní. Nachází se v páteřním kanále a sahá v něm po úroveň 1 – 2 bederního obratle, tedy L1, resp. L2. Je silná zhruba jako malíček. Kanál je úzký, svým způsobem mícha šetří místem ještě více, než mozek. To znamená, cokoli se v míše zničí nebo jen utlačí, pacient pozná díky určitým obtížím.

Vše je zde obráceně než u mozku. Na povrchu jsou dráhy, uvnitř šedá hmota uspořádaná do tvaru motýlka.

Šedá hmota - popisujeme v ní přední a zadní rohy míšní, spíše jen funkčně důležité než viditelné jsou rohy postranní. V předních rozích jsou buňky motorické, Alfa a Gama motoneurony, v zadních rozích buňky senzitivních drah, v postranních rozích buňky vegetativní, konkrétně 1. buňky vegetativních drah. (Na cestě od míchy k hladké svalové buňce jsou potřeba buňky vždy 2).

Bílá hmota je tvořená svazky vláken a dělí se na přední, postranní a zadní provazce. Do míchy spíše vzadu vstupují zadní kořeny a více vpředu vystupují  přední kořeny. Na zadních kořenech je vždy ztluštění, tzv. spinální ganglion, kde se nacházejí buňky všech senzitivních drah. Přední a zadní kořeny se spojí a po té zase rozdělí na přední a zadní větev, ramus anterior a posterior. Důležitá spojení jsou také ramus communicans albus a griseus, které vstupují do ganglií truncus sympaticus. Ty tvoří řetězec nakupenin buněk vegetativního nervstva, konkrétně 2. buněk vegetativních drah.