Anatomie

13.4 Mozkový kmen – truncus encephali, mozeček - cerebellum

Mozkový kmen – truncus encephali
Je pokračováním hřbetní míchy. Přechází v ní na úrovni foramen occipitale magnum a zároveň v místě decussatio pyramidum, zkřížení větší části vláken tractus coctico-spinalis, jinak pyramidové dráhy, která řídí vědomou motoriku.
Skládá se ze tří částí:
- prodloužená mícha, medulla oblongata
- pons Varoli
- střední mozek, mesencephalon

Obsahuje centra pro zajištění životních funkcí, dýchání a srdeční činnost.
Leží v zadní jámě lební na svahu, tvořeném kostí týlní. Zezadu je k němu připojen mozeček, cerebellum.
 
Mozkový kmen tvoří tyto šedé hmoty:
- jádra, tedy těla neuronů všech hlavových nervů kromě I. a II.
- retikulární formace
- jádra, ve kterých se přepojují dráhy k mozečku

A také bílá hmota – vzestupné, senzitivní a sestupné, motorické dráhy.

Retikulární formace je pět síťovitě uspořádaných pruhů nervové tkáně, které procházejí celým mozkovým kmenem. Má složitou funkci.
1. Přepojují se zde dráhy, které vedou pomalou, difuzní bolest.
2. Díky aktivačnímu ascendentnímu systému pomáhá udržovat vědomí. Do kůry mozkové vede ohromné množství podnětů, které jí „budí“.
3. Je zde dýchací centrum, které řídí činnost nádechových a výdechových svalů, pneumotaktické centrum, které monitoruje tlak kyslíku, oxidu uhličitého, pH krve a zároveň činnost svalů. Při zvýšené svalové činnosti se automaticky prohloubí a zrychlí dýchání. Vasomotorické centrum reguluje krevní tlak a tepovou frekvenci.
4. Je zde centrum obranných reflexů, to je např. mrkací, slzivý, dávivý a kašlací.
5. Obživných reflexů, např. sací, polykací a slinivý.
Jádra hlavových nervů leží pod spodinou  IV. komory mozkové, tzv. fossa romboidea, prostoru, který se nachází mezi mozkovým kmenem a mozečkem.
 
Mozeček - cerebellum
Leží v zadní jámě lební nad mozkovým kmenem. Od occipitálních laloků koncového mozku je oddělen tvrdou plenou mozkovou, která tvoří tzv. mozečkový stan, tentorium cerebelli. S mozkovým kmenem je spojen třemi páry svazků nervových vláken.
Na mozečku popisujeme střední část, vermis, dále paravermální zónu a po stranách ležící mozečkové hemisféry. Na jeho povrchu je kůra mozečková, která je poskládána v mozečkové lístečky, folia cerebelli. Na řezu toto uspořádání vytváří obraz tzv. stromu života, arbor vitae.
 
Na mozečku rozlišujeme z vývojového hlediska tři laloky. Mají specifické zapojení. Nejstarší, archicerebellum, nazýváme také vestibulocerebellum. Sem přicházejí informace o poloze hlavy z vestibulárního aparátu vnitřního ucha.
Vývojově mladší je paleocerebellum, spinocerebellum, kam přicházejí informace o poloze trupu a končetin z míchy.
Nejmladší je neocerebellum neboli pontocerebellum. Sem jsou přiváděny informace o záměru, plánu pohybu z kůry mozkové. Vždy se ale přepojují v pontu, odtud pochází název laloku.
 
Funkce mozečku:
1. Udržování rovnováhy
2. Koordinace pohybů
3. Řízení svalového napětí
 
Mozeček je tzv. komparátor. Stále porovnává stav, ve kterém se tělo nachází se stavem, do kterého se chce dostat. Informaci o nalezeném rozdílu vysílá přes thalamus do kůry mozkové.
 
Při poškození středové zóny mozečku pozorujeme především poruchu rovnováhy, pacient vrávorá, hovoříme o chůzi o široké bázi.
Při poruše mozečkových hemisfér je narušená koordinace cílených pohybů, tzv. mozečková ataxie. Pacient může vykazovat také intenční třes, tedy takový, který se objevuje se začátkem pohybu a disartrii, obtížnou artikulaci.
K přechodné intoxikaci mozečku dochází např. po požití většího množství alkoholu.