Anatomie
13.7 Mozkové dráhy
Mozkové dráhy
Hlavní dráha, která řídí vědomou motoriku, především jemnou motoriku ruky, je tractus cortiko-spinalis, tzv. pyramidová dráha. Z názvu vyplývá, že začíná v kůře mozkové, prochází postupně jednotlivými částmi mozku, míchou, až dojde na úroveň míšního segmentu. Zde se přepojí, předá tedy informaci další buňce, která se nachází
v předním rohu míšním. Odtud vystupují kořenová vlákna inervující svaly, které chceme kontrahovat.
Dráha na své cestě z kůry mozkové postupně procházi bílou hmotou koncového mozku, po té tzv. vnitřním pouzdrem, capsula interna, které se nachází mezi bazálními ganglii a thalamem obou stran.
Odtud vlákna vstoupí do mozkového kmene.
V mezencephalu se nachází v crura cerebri, svazcích vláken, které tvoří dráhy.V pontu se její vlákna roztříští o jádra předřazená mozečku. Až v medula oblongata vytvoří znovu kompaktní svazky, které podmiňují na přední ploše prodloužené míchy valy, tzv. pyramidae medullae oblongatae.
Po té se asi 70 % vláken na hranici míchy prodloužené a hřbetní překříží a sestupuje v postranních míšních provazcích jako tractus cortico-spinalis lateralis. Zbytek vláken, tractus cortico-spinalis anterior, se kříží až na úrovni segmentu s příslušnými motoneurony.
Pyramidová dráha ovládá vzhledem ke svému zkřížení opačnou polovinu těla.
v předním rohu míšním. Odtud vystupují kořenová vlákna inervující svaly, které chceme kontrahovat.
Dráha na své cestě z kůry mozkové postupně procházi bílou hmotou koncového mozku, po té tzv. vnitřním pouzdrem, capsula interna, které se nachází mezi bazálními ganglii a thalamem obou stran.
Odtud vlákna vstoupí do mozkového kmene.
V mezencephalu se nachází v crura cerebri, svazcích vláken, které tvoří dráhy.V pontu se její vlákna roztříští o jádra předřazená mozečku. Až v medula oblongata vytvoří znovu kompaktní svazky, které podmiňují na přední ploše prodloužené míchy valy, tzv. pyramidae medullae oblongatae.
Po té se asi 70 % vláken na hranici míchy prodloužené a hřbetní překříží a sestupuje v postranních míšních provazcích jako tractus cortico-spinalis lateralis. Zbytek vláken, tractus cortico-spinalis anterior, se kříží až na úrovni segmentu s příslušnými motoneurony.
Pyramidová dráha ovládá vzhledem ke svému zkřížení opačnou polovinu těla.
Senzitivní dráhy jsou ascendentní, dostředivé, směřují z periferie do kůry mozkové.
První buňka všech senzitivních drah je pseudounipolární neuron ve spinálním gangliu na zadním rohu míšním. Dendrit začíná v periferii např. jako volné zakončení pro bolest. Druhý neuron je odlišný u každé dráhy. Aby se informace dostala do kůry mozkové, musí nejprve projít thalamem, kde se přepojí. Všechny senzitivní dráhy končí v gyrus postcentralis, v senzitivní korové oblasti.
Senzitivní dráhy dělíme na dva systémy.
1. Dráha zadních provazců, tractus spino-bulbo-thalamo-corticalis, lemniskový systém je dráha zaměřená na hluboké čití, tzv. propriocepci, tedy vnímání polohy trupu a končetin a hmat. Běží míchou na straně svého spinálního ganglia, tzv. ipsilaterálně.
2. Anterolaterální systém zahrnuje tractus spino-thalamicus a tractus spino-reticularis. Axon všech opustí spinální ganglion a vstoupí do zadního míšního rohu. Zde se v šedé hmotě míšní přepojí, přejde na druhou stranu míchy a stoupá vzhůru v postranních provazcích.
Tractus spino-thalamicus je dráha pro ostrou, jasnou, dobře lokalizovanou bolest, teplo, chlad a část hmatu.
Tractus spino-reticularis je určená pro vedení difuzní, těžko lokalizovatelné bolesti. Má jednu buňku navíc v retikulární formaci mozkového kmene.
Senzorické dráhy vedou informace ze smyslových orgánů, tedy podněty zrakové, sluchové, rovnovážné, chuťové a čichové.
Zraková dráha je čtyřneuronová. Převádí zrakové vjemy ze sítnice do kůry mozkové, především occipitálního laloku. Zpracováním zrakových podnětů se zabývá 60% kůry mozkové.
1. Neuron – tyčinky a čípky v sítnici
2. Neuron – bipolární buňka sítnice
3. Neuron – gangliová buňka sítnice její axon je zrakový nerv, nervus opticus
Ten se po průchodu skrze canalis opticus překříží v chiazma opticum.
4. Neuron – vzadu na thalamu, corpus geniculatum laterale
5. Neuron – kůra kolem fissura calcarina v occipitálním laloku
Sluchová dráha je čtyřneuronová s pátým cílovým neuronem v mozkové kůře. Zachycuje sluchové podněty pomocí Cortiho orgánu ve vnitřním uchu. Vede je přes mozkový kmen do sluchové korové oblasti v temporálním laloku.
1. Neuron - bipolární buňka v kostěném podkladu hlemýždě ve skalní kosti /pars petrosa ossis temporalis/. Jejich dendrity jsou napojeny na smyslové buňky. Axony vybíhají z pyramidy v meatus acusticus externus a tzv. mostomozečkovém úhlu vstupují do mozkového kmene.
2. Neuron - laterálně pod spodinou 4. komory mozkové se nacházejí kochleární jádra, které je obsahují.
3. Neuron - colliculus inferior v mezencephalu, odtud vystupují brachia colliculi inferiors, která směřují ke čtvrté buňce v corpus geniculatum mediale.
4. Neuron - corpus geniculatum mediale, který se nachází zezadu na thalamu. Odud běží axony k buňkám sluchové kůry v temporálním laloku.
Vestibulární dráha je tříneuronová. Převádí informace o poloze a pohybech hlavy z blanitého labyrintu vnitřního ucha. Ovlivňuje pohyby očí a celkově rovnováhu díky spolupráci s mozečkem. Její poruchy mají za následek ztrátu rovnováhy a pocity závratí.
1. Neuron - bipolární buňky v ganglion vestibulare. Jejich dendrity začínají u vláskových buňek v blanitém labyrintu. Axony tvoří součást nervus vestibulocochlearis, procházejí meatus acusticus internus a vstupují do mozkového kmene v mostomozečkovém úhlu.
2. Neuron - vestibulární jádra laterálně pod spodinou 4. komory mozkové. Odtud jdou axony do thalamu a řada odboček do mozečku, retikulání formace, do míchy i k jádrům okohybných nervů.
3. Neuron - thalamus. Odtud běží axony do temporální a parietální kůry v těsné blízkosti kůry sluchové.
Čichová dráha je dvouneuronová. Vede čichové podněty ze stropu dutiny nosní do čichové korové oblasti. Odtud pokračují spoje do amygdaly a dalších částí limbického systému, poté do frontálních laloků. Díky tomu čichové podněty někdy silně ovlivňují naše emoce a chování. Spoje pokračují také do hypothalamu. Díky tomu reagujeme na vůně nebo pachy výrazně. Pozitivními či negativními emocemi, pocity blaha či nevolnosti, útěkem či přiblížením se.
1. Neuron - neuroepitelová buňka v regio olfactoria sliznice stropu nosního. Axony se spojují do svazků, které jako fila olfactoria procházejí skrze otvory v lamina cribrosa ossis ethmoidalis a vstupují do bulbus olfactorius.
2. Neuron - mitrální buňka v bulbus olfactorius. Odtud vystupují axony, které tvoří typický tractus olfactorius zespod frontálních laloků, který vede k primární čichové oblasti v kůře mozkové.
Chuťová dráha je tříneuronová. Končí v chuťové korové oblasti, která se nachází v dolní části gyrus postcentralis tam, kde z parietálního laloku odstupuje lobus temporalis.
1. Neuron - psudounipolární buňka v gangliích hlavových nervů VII, IX, X
Sluchová dráha je čtyřneuronová s pátým cílovým neuronem v mozkové kůře. Zachycuje sluchové podněty pomocí Cortiho orgánu ve vnitřním uchu. Vede je přes mozkový kmen do sluchové korové oblasti v temporálním laloku.
1. Neuron - bipolární buňka v kostěném podkladu hlemýždě ve skalní kosti /pars petrosa ossis temporalis/. Jejich dendrity jsou napojeny na smyslové buňky. Axony vybíhají z pyramidy v meatus acusticus externus a tzv. mostomozečkovém úhlu vstupují do mozkového kmene.
2. Neuron - laterálně pod spodinou 4. komory mozkové se nacházejí kochleární jádra, které je obsahují.
3. Neuron - colliculus inferior v mezencephalu, odtud vystupují brachia colliculi inferiors, která směřují ke čtvrté buňce v corpus geniculatum mediale.
4. Neuron - corpus geniculatum mediale, který se nachází zezadu na thalamu. Odud běží axony k buňkám sluchové kůry v temporálním laloku.
Vestibulární dráha je tříneuronová. Převádí informace o poloze a pohybech hlavy z blanitého labyrintu vnitřního ucha. Ovlivňuje pohyby očí a celkově rovnováhu díky spolupráci s mozečkem. Její poruchy mají za následek ztrátu rovnováhy a pocity závratí.
1. Neuron - bipolární buňky v ganglion vestibulare. Jejich dendrity začínají u vláskových buňek v blanitém labyrintu. Axony tvoří součást nervus vestibulocochlearis, procházejí meatus acusticus internus a vstupují do mozkového kmene v mostomozečkovém úhlu.
2. Neuron - vestibulární jádra laterálně pod spodinou 4. komory mozkové. Odtud jdou axony do thalamu a řada odboček do mozečku, retikulání formace, do míchy i k jádrům okohybných nervů.
3. Neuron - thalamus. Odtud běží axony do temporální a parietální kůry v těsné blízkosti kůry sluchové.
Čichová dráha je dvouneuronová. Vede čichové podněty ze stropu dutiny nosní do čichové korové oblasti. Odtud pokračují spoje do amygdaly a dalších částí limbického systému, poté do frontálních laloků. Díky tomu čichové podněty někdy silně ovlivňují naše emoce a chování. Spoje pokračují také do hypothalamu. Díky tomu reagujeme na vůně nebo pachy výrazně. Pozitivními či negativními emocemi, pocity blaha či nevolnosti, útěkem či přiblížením se.
1. Neuron - neuroepitelová buňka v regio olfactoria sliznice stropu nosního. Axony se spojují do svazků, které jako fila olfactoria procházejí skrze otvory v lamina cribrosa ossis ethmoidalis a vstupují do bulbus olfactorius.
2. Neuron - mitrální buňka v bulbus olfactorius. Odtud vystupují axony, které tvoří typický tractus olfactorius zespod frontálních laloků, který vede k primární čichové oblasti v kůře mozkové.
Chuťová dráha je tříneuronová. Končí v chuťové korové oblasti, která se nachází v dolní části gyrus postcentralis tam, kde z parietálního laloku odstupuje lobus temporalis.
1. Neuron - psudounipolární buňka v gangliích hlavových nervů VII, IX, X
2. Neuron - nucleus solitarius, jádro pod spodinou 4. komory mozkové
3. Neuron - thalamus, odtud vedou axony do kůry gyrus postcentralis
3. Neuron - thalamus, odtud vedou axony do kůry gyrus postcentralis
Motorické dráhy
Hlavní dráha, která řídí vědomou motoriku, především jemnou motoriku ruky, je tractus cortiko-spinalis, tzv. pyramidová dráha. Z názvu vyplývá, že začíná v kůře mozkové, prochází postupně jednotlivými částmi mozku, míchou, až dojde na úroveň míšního segmentu, z něhož vystupují kořenová vlákna inervující svaly, které chceme kontrahovat. Informace je zde předána motoneuronům v předních rozích míšních. Axon, který z nich vybíhá, dovede informaci až k nervosvalové ploténce příčněpruhovaného svalu, který chceme kontrahovat.
Dráha postupně procházi bílou hmotou koncového mozku, po té tzv. vnitřním pouzdrem, capsula interna, které se nachází mezi bazálními ganglii a thalamy.
Odtud vlákna vstoupí do mozkového kmene.
V mezencephalu se nachází v crura cerebri, svazcích vláken, které tvoří dráhy. V Pons Varoli se její vlákna roztříští o jádra předřazená mozečku na "roztříštěné svazky pyramid" a v medula oblongata vytvoří znovu kompaktní svazky, které podmiňují na přední ploše prodloužené míchy valy, tzv. pyramidae medullae oblongatae.
Po té se asi 70 % vláken na hranici míchy prodloužené a hřbetní překříží a sestupuje v postranních míšních provazcích jako tractus cortico-spinalis lateralis. Zbytek vláken se kříží až na úrovni segmentu s příslušnými motoneurony.
Po té se asi 70 % vláken na hranici míchy prodloužené a hřbetní překříží a sestupuje v postranních míšních provazcích jako tractus cortico-spinalis lateralis. Zbytek vláken se kříží až na úrovni segmentu s příslušnými motoneurony.
Pyramidová dráha ovládá vzhledem ke svému zkřížení opačnou polovinu těla.
Řízení motoriky
Příklad
Představte si situaci!
Šlápnu si na tvrdý či ostrý předmět.
Např. kostičku z lega.
Okamžitě ucuknu nohou. To proto, že dostředivým ramenem míšního reflexního oblouku doběhne bolestivý i tlakový impulz zadním kořenem do míchy. Přímo, či s přepojením přes interneuron předá informaci motoneuronu v předním rohu míšním. Jeho výběžek, tzv. axon, tvoří odstředivou část míšního reflexního oblouku. Informaci o pokynu ke svalové kontrakci předá buňce příčně pruhované svaloviny. Ta se stáhne a tím dolní končetina ucukne z místa ohrožení.
Takový rychlý pohyb by nás mohl vyhodit z konceptu, mohli bychom ztratit rovnováhu. Proto je nutné zapojit posturální svalstvo. To je to, které používáme, abychom se udrželi ve vzpřímeném postoji. Musculus erector truncii. Napřimovač trupu. Zároveň je také výhodné zaktivizovat flexory, trošku podřepnout tou dolní končetinou, na které stojíme. Je to bezpečnější. A toto vše se podaří díky úrovni mozkového kmene. Ten také zajistí, že neupadneme, když s námi cukne tramvaj nebo do nás někdo strčí, pokud podnět není příliš silný. Máme k tomu účelu nervové dráhy, které z kůry mozkové jdou do mozkového kmene, přepojí se zde a pokračují dál k efektorům, tedy cílovým svalům.
Dále přichází do hry úroveň podkorová. Zaktivizuje pohybový stereotyp např.chůze, díky kterému pár kroků ustoupíme, zvláště jedná-li se o větší ohrožení.
A v poslední řadě se ocitáme, stále jen s nepatrným zpožděním, které běžně nejsme schopni zaznamenat, na úrovni korové. Celou situaci si uvědomíme, začínáme ji myšlenkově a pocitově zpracovávat. Záleží na typu osobnosti, zda zahubujeme – přirozená reakce na stres – nebo spíše např. usedneme, prohlédneme zraněné místo a posoudíme, zde je třeba jej ošetřit. Je-li třeba, odejdeme hledat obvaz a dezinfekci, či voláme o pomoc.
Např. kostičku z lega.
Okamžitě ucuknu nohou. To proto, že dostředivým ramenem míšního reflexního oblouku doběhne bolestivý i tlakový impulz zadním kořenem do míchy. Přímo, či s přepojením přes interneuron předá informaci motoneuronu v předním rohu míšním. Jeho výběžek, tzv. axon, tvoří odstředivou část míšního reflexního oblouku. Informaci o pokynu ke svalové kontrakci předá buňce příčně pruhované svaloviny. Ta se stáhne a tím dolní končetina ucukne z místa ohrožení.
Takový rychlý pohyb by nás mohl vyhodit z konceptu, mohli bychom ztratit rovnováhu. Proto je nutné zapojit posturální svalstvo. To je to, které používáme, abychom se udrželi ve vzpřímeném postoji. Musculus erector truncii. Napřimovač trupu. Zároveň je také výhodné zaktivizovat flexory, trošku podřepnout tou dolní končetinou, na které stojíme. Je to bezpečnější. A toto vše se podaří díky úrovni mozkového kmene. Ten také zajistí, že neupadneme, když s námi cukne tramvaj nebo do nás někdo strčí, pokud podnět není příliš silný. Máme k tomu účelu nervové dráhy, které z kůry mozkové jdou do mozkového kmene, přepojí se zde a pokračují dál k efektorům, tedy cílovým svalům.
Dále přichází do hry úroveň podkorová. Zaktivizuje pohybový stereotyp např.chůze, díky kterému pár kroků ustoupíme, zvláště jedná-li se o větší ohrožení.
A v poslední řadě se ocitáme, stále jen s nepatrným zpožděním, které běžně nejsme schopni zaznamenat, na úrovni korové. Celou situaci si uvědomíme, začínáme ji myšlenkově a pocitově zpracovávat. Záleží na typu osobnosti, zda zahubujeme – přirozená reakce na stres – nebo spíše např. usedneme, prohlédneme zraněné místo a posoudíme, zde je třeba jej ošetřit. Je-li třeba, odejdeme hledat obvaz a dezinfekci, či voláme o pomoc.
Tím jsme si popsali 4 úrovně řízení motoriky, jejichž princip fungování už pomalu můžeme začít chápat, díky první jednoduché definici předchozích pojmů.