Anatomie
2.3 Svalová tkáň
Svalová tkáň je trojího typu.
Hladká svalová tkáň se skládá z jednojaderných svalových buněk vřetenovitého tvaru, které obsahují kontraktilní vlákna, tzv.myofibrily. Jádro je vždy umístěno uprostřed vlákna. Kontrakce hladké svaloviny neovládáme vůlí. Je přizpůsobena spíše udržet mírné dlouhodobé napětí než vyvinout velkou sílu.
Nachází se ve stěně orgánových soustav. U trávicího traktu především ve stěně distální části jícnu, žaludku a střeva, u dýchací soustavy hlavně ve stěně průdušnice a průdušek, u močopohlavní soustavy v děloze, močovém měchýři, ve vývodných cestách močových i pohlavních. Dále podstatná je hladká svalovina ve stěně cév, v oku a v kůži.
Její činnost můžeme dobře pozorovat na příkladu chlupů, které se, je-li nám zima, vztyčí. Je to tím, že každý jednotlivý chlup má svůj napřimovač, sval inervovaný sympatikem.
Nachází se ve stěně orgánových soustav. U trávicího traktu především ve stěně distální části jícnu, žaludku a střeva, u dýchací soustavy hlavně ve stěně průdušnice a průdušek, u močopohlavní soustavy v děloze, močovém měchýři, ve vývodných cestách močových i pohlavních. Dále podstatná je hladká svalovina ve stěně cév, v oku a v kůži.
Její činnost můžeme dobře pozorovat na příkladu chlupů, které se, je-li nám zima, vztyčí. Je to tím, že každý jednotlivý chlup má svůj napřimovač, sval inervovaný sympatikem.
Hladká svalovina je schopná dlouhodobě udržovat větší či menší svalové napětí, není specializovná na extrémní zvýšení tonu. Je inervovaná vegetativním /autonomním/ nervstvem, které nelze ovládat vůlí.
Příčně pruhovaná svalovina, jinak kosterní, je tvořená mnohojadernými útvary, svalovými vlákny dlouhými od milimetrů až po více než 15cm. Vznikly za embryonálního vývoje splýváním jednojaderných buněk, jejich jádra jsou vždy pod povrchem vlákna a obsahují kontraktilní vlákénka, myofibrily, složené z bílkovin aktinu a myosinu. Svalový stah je založen na zasouvání kontraktilních bílkovin do sebe. K tomu potřebují kalciové ionty. Myosinové úseky jsou pod mikroskopem tmavé, aktinové světlé, tak vzniká dojem pruhování.
Popisujeme dva druhy příčně pruhované svaloviny: pomalá, červená vlákna I.typu /příklad kuřecí stehýnko/ a rychlá, bílá vlákna II.typu /příklad kuřecí prsa/. Svaly zajišťující postoj, tzv. posturální svaly, mají převahu červených vláken a obsahují více cév. Udržují dlouhodobé napětí, kontrahují se pomalu. Metabolismus v nich probíhá za přítomnosti kyslíku, je aerobní.
Svaly určené například u ptáků k létání nebo svaly okohybné jsou převahou bílé, kontrahují se rychle a brzy se unaví.
Příčně pruhovaná svalovina je inervovaná cestou míšních a hlavových nervů, ovládáme ji vůlí, tvoří typické svaly, jejichž jména často běžně známe.
Příčně pruhovaná svalovina je inervovaná cestou míšních a hlavových nervů, ovládáme ji vůlí, tvoří typické svaly, jejichž jména často běžně známe.
Svalovina srdeční, myokard, je příčně pruhovaná. Svalová vlákna jsou zde však rozdělena na jednojaderné útvary, které jsou navzájem spojeny interkalárními disky. Jsou to mezibuněčná spojení specializovaná na rychlé, plynulé šíření svalové kontrakce. Mezibuněčný prostor v interkalárních discích téměř není přítomen.
Srdeční svalovina je řízena sympatikem a parasympatikem. Je přizpůsobena po celý život vykonávat obrovskou práci tím, že ustavičně přečerpává krev, tím udržuje její oběh a zajišťuje okysličování organizmu. Sama je velice náročná na dodávky kyslíku. Nedostatečné zásobení srdeční svaloviny kyslíkem se může projevit bolestmi na hrudi a nazývá se angína pectoris. Náhlé přerušení dodávky krve k srdeční svalovině je infarkt myokardu.