Anatomie
6.2.1 Poloha a zevní popis
Srdce je převážně svalový orgán tvaru kužele. Nachází se v osrdečníku, / pericardium/, což je vazivový vak, dvojlist serózní blány. Srdce se v něm může volně pohybovat, plnit krví a opět ji vypuzovat, protože malé množství tekutiny, které se mezi dvěma listy osrdečníku nachází, minimalizuje tření.
Srdce v perikardu se nalézá v mezihrudí, /mediastinum/, což je prostor mezi pravou a levou plicí. /Ty jsou obaleny parietální a viscerální pleurou, tedy pohrudnicí a poplicnicí. Mezihrudí, tedy mediastinum je přesněji prostor mezi dvěma pohrudničními dutinami./
Zespod srdce naléhá na bránici, tuto plochu podle toho nazýváme facies diafragmatika. Vpředu a vpravo naléhá na hrudní kost a žebra /facies sternocostalis/ a vlevo na sevou plíci /facies pulmonalis/. Horní část srdce je tzv. baze srdeční, bazis cordis, ze které vystupují a do ní vstupují velké cévy. Je tvořená spíše předsíněmi. Dolní část vybíhá v hrot srdeční, apex cordis a je tvořená komorami.
Úder srdečního hrotu je hmatný a to v pátém mezižebří vlevo, navnitř od medioklavikulární čáry, tedy svislice, kterou pomyslně spouštíme středem klíční kosti.
Srdce je pumpa, která vypuzuje krev do systému krevních cév. Cévní systém se skládá ze srdečnice, aorty, menších tepen, arterií a tepének, arteriol. Ty se rozpadají, jinak řečeno dělí, na vlásečnice, kapiláry, jež mají velmi tenkou stěnu. Díky tomu skrze ní může docházet k výměně plynů, především kyslíku a oxidu uhličitého, a také tělních tekutin. Kapiláry se poté spojují v drobné žilky, venuly, ty tvoří větší žíly, vény. Nakonec vzniká horní a dolní dutá žíla, vena cava superior a inferior, které přivádějí krev zpět do srdce /konkrétně do pravé srdeční předsíně/.
Srdce za 1 minutu přečerpá přibližně 5 litrů krve. Na jeden srdeční stah jedna komora vypudí zhruba 70 ml krve, člověk má srdeční frekvenci kolem 70ti tepů/minutu. Z toho plyne 70 tepů x 70 ml/1 stah, dohromady 4900, zaokrouhleno 5000 ml krve.
Mohli bychom také říct, že člověk má srdce dvě, pravé a levé. Do pravé části srdce přitéká krev z celého těla a ta je odtud čerpána do malého krevního oběhu, tedy do plic. Z plic přitéká do levé poloviny srdce a je odtud vypuzována aortou do velkého krevního oběhu v celém těle.
Jestliže pravé srdce přečerpá za minutu 5 litrů krve, musí tak učinit logicky i srdce levé.
Levá polovina srdce pracuje proti odporu cévního systému celého těla, proto je její svalovina přibližně třikrát silnější než svalovina srdce pravého. To žene krev pouze do plic, které kladou minimální odpor.
Zespod srdce naléhá na bránici, tuto plochu podle toho nazýváme facies diafragmatika. Vpředu a vpravo naléhá na hrudní kost a žebra /facies sternocostalis/ a vlevo na sevou plíci /facies pulmonalis/. Horní část srdce je tzv. baze srdeční, bazis cordis, ze které vystupují a do ní vstupují velké cévy. Je tvořená spíše předsíněmi. Dolní část vybíhá v hrot srdeční, apex cordis a je tvořená komorami.
Úder srdečního hrotu je hmatný a to v pátém mezižebří vlevo, navnitř od medioklavikulární čáry, tedy svislice, kterou pomyslně spouštíme středem klíční kosti.
Srdce je pumpa, která vypuzuje krev do systému krevních cév. Cévní systém se skládá ze srdečnice, aorty, menších tepen, arterií a tepének, arteriol. Ty se rozpadají, jinak řečeno dělí, na vlásečnice, kapiláry, jež mají velmi tenkou stěnu. Díky tomu skrze ní může docházet k výměně plynů, především kyslíku a oxidu uhličitého, a také tělních tekutin. Kapiláry se poté spojují v drobné žilky, venuly, ty tvoří větší žíly, vény. Nakonec vzniká horní a dolní dutá žíla, vena cava superior a inferior, které přivádějí krev zpět do srdce /konkrétně do pravé srdeční předsíně/.
Srdce za 1 minutu přečerpá přibližně 5 litrů krve. Na jeden srdeční stah jedna komora vypudí zhruba 70 ml krve, člověk má srdeční frekvenci kolem 70ti tepů/minutu. Z toho plyne 70 tepů x 70 ml/1 stah, dohromady 4900, zaokrouhleno 5000 ml krve.
Mohli bychom také říct, že člověk má srdce dvě, pravé a levé. Do pravé části srdce přitéká krev z celého těla a ta je odtud čerpána do malého krevního oběhu, tedy do plic. Z plic přitéká do levé poloviny srdce a je odtud vypuzována aortou do velkého krevního oběhu v celém těle.
Jestliže pravé srdce přečerpá za minutu 5 litrů krve, musí tak učinit logicky i srdce levé.
Levá polovina srdce pracuje proti odporu cévního systému celého těla, proto je její svalovina přibližně třikrát silnější než svalovina srdce pravého. To žene krev pouze do plic, které kladou minimální odpor.
