Anatomie
12.3.2 Funkce sympatiku
Obecně sympatikus organizmus aktivizuje k akci. Říká se k boji nebo útěku.
Tedy zrychluje tepovou frekvenci, zvyšuje krevní tlak, rozšiřuje koronární tepny.
Rozšiřuje bronchy, rozšiřuje zornici /mydriáza/ a čočku oplošťuje, tedy oko připravuje na pohled do dálky.
Sympatikus podporuje mobilizaci zásob, celkově tzv. katabolické reakce.
Periferní cévy zužuje.
Sekreci potu zvyšuje.
Činnost žlaz zvyšuje.
Rozšiřuje bronchy, rozšiřuje zornici /mydriáza/ a čočku oplošťuje, tedy oko připravuje na pohled do dálky.
Sympatikus podporuje mobilizaci zásob, celkově tzv. katabolické reakce.
Periferní cévy zužuje.
Sekreci potu zvyšuje.
Činnost žlaz zvyšuje.
V průběhu běhu není v žádném případě výhodné, abychom se pomočili či došlo k defekaci.
Proto sympatikus aktivizuje svěrače jak močových cest, tak rekta.
Také omezuje tvorbu moči a celkově zpomaluje a zklidňuje činnost trávicího traktu a jeho žlaz.
Pod vlivem sympatiku dochází k ejakulaci, je to svým způsobem aktivní útočný děj.
1. buňka sympatiku je v nc. intermediolateralis v míšních segmentech C8 - L3. Vysílá tzv. pregangliové vlákno. To předává informaci 2. neuronu v ganglion paravertebrále. Tato ganglia vytváří podél páteře systém ganglií, která jsou navzájem propojena interganglionárními vlákny. Nazývá se truncus sympaticus.
V oblasi krku nemá sympatikus žádná jádra, tedy žádné buňky v postranních rozích krční míchy. Informace sem přichází přes rami interganglionares.
Porucha krčního sympatiku je charakteristická tzv. Hornerovou trias: miosa, ptosa, enoftalmus.
Miosa z převahy parasympatiku, který zužuje zornici.
Ptosa z nefunkce m. tarsalis, což je snopeček hladké svaloviny, který svým tahem za tarzus /vazivová ploténka ve víčku/ víčko zvedá.
Enoftalmus je zapadnutí oční koule díky povolení napětí svalu m. orbitalis. Ten totiž svým napětím celý život vytlačuje oční kouli ventrálně.
Proto sympatikus aktivizuje svěrače jak močových cest, tak rekta.
Také omezuje tvorbu moči a celkově zpomaluje a zklidňuje činnost trávicího traktu a jeho žlaz.
Pod vlivem sympatiku dochází k ejakulaci, je to svým způsobem aktivní útočný děj.
1. buňka sympatiku je v nc. intermediolateralis v míšních segmentech C8 - L3. Vysílá tzv. pregangliové vlákno. To předává informaci 2. neuronu v ganglion paravertebrále. Tato ganglia vytváří podél páteře systém ganglií, která jsou navzájem propojena interganglionárními vlákny. Nazývá se truncus sympaticus.
V oblasi krku nemá sympatikus žádná jádra, tedy žádné buňky v postranních rozích krční míchy. Informace sem přichází přes rami interganglionares.
Porucha krčního sympatiku je charakteristická tzv. Hornerovou trias: miosa, ptosa, enoftalmus.
Miosa z převahy parasympatiku, který zužuje zornici.
Ptosa z nefunkce m. tarsalis, což je snopeček hladké svaloviny, který svým tahem za tarzus /vazivová ploténka ve víčku/ víčko zvedá.
Enoftalmus je zapadnutí oční koule díky povolení napětí svalu m. orbitalis. Ten totiž svým napětím celý život vytlačuje oční kouli ventrálně.