Biochemie

1.2.4 Faktory ovlivňující složení odebrané krve

Místo odběru – typ krve
Složení krve je značně ovlivněno místem odběru. Kapilární krev se více podobá arteriální než venózní krvi, především parametry acidobazické rovnováhy. Hladina glukosy je ve venózní krvi nižší než v arteriální díky její spotřebě v tkáních. Složení kapilární krve může ovlivnit i odběr z neprohřátých míst, a dále její kontaminace intersticiální a intracelulární tekutinou.
 
Hemolýza
Při hemolýze dochází ke kontaminaci séra či plazmy obsahem porušených erytrocytů. Příčinou hemolýzy může být nedostatečně oschlý dezinfekční prostředek na místě vpichu, vystavení krve mrazu nebo naopak vysoké teplotě při transportu, mechanické poškození erytrocytů při nesprávném mícháni nesrážlivé krve, nesprávný poměr objemu krve a antikoagulačního prostředku, přítomnost vody v odběrové nádobce. Častější bývá hemolýza u séra než u plazmy. Laboratorní výsledky v hemolytických vzorcích jsou ovlivněny například zvýšenou koncentrací (aktivitou) těch analytů, které jsou především intraerytrocytární (draslík, laktátdehydrogenasa) nebo zvýšením absorbance při fotometrickém stanovení vlivem červeného zbarvení hemoglobinem.
 
Chylózní či ikterické vzorky
Laboratorní výsledky mohou být rovněž výrazně ovlivněny chylózním nebo ikterickým sérem (plazmou). V chylózním séru jsou výrazně zvýšeny triacylglyceroly (způsobují mléčný zákal), v ikterickém séru je zvýšen bilirubin (způsobuje intensivně žluté zabarvení). Oba tyto faktory výrazně ruší spektrofotometrické stanovení.