Biochemie
4.3.1 Hyperlipoproteinemie
Zvýšené koncentrace lipidů či lipoproteinů cirkulujících v plazmě jsou charakteristické pro metabolickou poruchu zvanou hyperlipoproteinemie (hyperlipidemie), při níž dochází k nadměrnému ukládání lipidů v cévních stěnách a tkáních. V 60. letech minulého století formuloval Frederickson 5 typů hyperlipidemií, které charakterizoval obsahem jednotlivých lipidů a apolipoproteinů v séru a přítomností chylomiker. Tyto tzv. Fredericksonovy typy I-V byly původně považovány za genotypy. V průběhu času však bylo zjištěno, že některé typy mohou přecházet v jiné, ať už důsledkem příznivého působení léčby či naopak zhoršení choroby, a jedná se tedy jen o fenotypy.
Familiární hypercholesterolemie (Fredericksonův typ II) je vrozená choroba, charakterizovaná zvýšenou koncentrací cholesterolu a apolipoproteinu B, xantomatozními lezemi kůže a šlach, a výskytem předčasné koronární aterosklerózy. Byl u ní prokázán autozomálně dominantní způsob genetického přenosu. Z patofysiologického hlediska jde o poruchu funkce LDL-receptorů, spojené s rozvojem předčasné aterosklerózy. U homozygotních osob dochází k problémům již ve velmi mladém věku.
Familiární dysbetalipoproteinemie (Fredericksonův typ III) je zřídka se vyskytující dědičné onemocnění, u kterého dochází k hromadění atypického lipoproteinu „β-VLDL“, který má v gravitačním poli vlastnost VLDL, při elektroforéze se pohybuje v oblasti β. Tyto VLDL částice mají vyšší poměr cholesterol/triacylglycerol než klasické VLDL. V plazmě jsou zvýšené koncentrace cholesterolu i triacylglyceroly. Osoby s tímto postižením mají vysoké riziko předčasné aterosklerózy, xantomy, často jsou obézní a mají porušenou glukózovou toleranci. Asi polovina potomků těchto osob má hyperlipidemii a přibližně stejně zastoupený Fredericksonův typ III a IV. Sekundární dysbetalipoproteinemie je často doprovodným příznakem např. u těžkého diabetu nebo hypothyreozy. Poměrně dobře reaguje na hypolipidemickou léčbu, ale typ β-VLDL přetrvává i po snížení koncentrací lipidů na fyziologické hodnoty.
Familiární hypertriacylglycerolemie (Fredericksonův typ IV) je dědičné autozomálně dominantní onemocnění, charakteristické zvýšenými koncentracemi plazmatických TAG a lipoproteinu VLDL, a normální, nebo lehce zvýšenou koncentrací cholesterolu; v plazmě nejsou přítomna chylomikra. Z patofysiologického hlediska se jedná o zvýšenou tvorbu VLDL a/nebo jejich snížené odbourávání.
Familiární kombinovaná hyperlipidemie (Fredericksonův typ V) se projevuje zvýšenými plazmatickými koncentracemi cholesterolu i triacylglycerolů v důsledku zvýšené produkce a/nebo sníženého odbourávání VLDL, a přítomností chylomiker . Koncentrace LDL a HDL cholesterolu jsou normální, event. mohou být i snížené. Forma genetického přenosu není zcela jasná, znám je výskyt atypické izoformy apolipoproteinu E a zvýšená koncentrace apolipoproteinu C-III. U tohoto onemocnění nejsou časté kardiovaskulární problémy v mladém věku.
Familiární hyperalfalipoproteinemie je vzácně se vyskytující porucha charakterizovaná vysokými (až dvojnásobnými) koncentracemi HDL-cholesterolu, díky které bývá zvýšená koncentrace celkového cholesterolu při fyziologických či lehce snížených koncentracích cholesterolu LDL. Lipoprotein HDL má protektivní účinky na kardiovaskulární choroby, proto je u osob s touto poruchou snížený jejich výskyt. Genetický přenos je pravděpodobně autozomálně dominantní.