Biofyzika

9.6.3 Scintilační počítače

Scintilační detektor se skládá ze tří částí: 1) Scintilátoru, ve kterém se energie záření mění na světelné záblesky (scintilace), 2) fotonásobiče, který slouží k registraci těchto záblesků, a 3) z mechanických částí, ve kterých jsou umístěny obvodové prvky fotonásobiče.
Jako scintilátor se nejčastěji používá krystal jodidu sodného aktivovaný thaliem, NaI(Tl). Méně časté je použití plastických, kapalných nebo jiných scintilátorů.
Při průchodu částice nebo fotonu záření g scintilátorem dochází k excitaci některých jeho atomů. Při deexcitaci se vyzáří foton viditelného světla. Scintilační fotony dopadají na katodu fotonásobiče, kde dojde k fotoemisi elektronu. Fotoelektrony uvolněné z katody jsou fokusačním systémem usměrněny tak, že dopadnou na první dynodu, fotonasobiče. Celkové zesílení fotonásobiče je řádu 105–107.
Předchozí
Následující
Operace
Prohlédnout vše