Biofyzika

6.4 Vyšetření sluchu

Nejpřesnější výsledky při vyšetřování sluchu dává vyšetření audiometrické. Audiometry jsou přístroje, které vyrábějí slyšitelné tóny s nastavitelnou frekvencí a intenzitou. Obě veličiny jsou kalibrovány v hudební stupnici a v decibelech. Zdrojem kmitů je generátor sinusových kmitů. Jeho frekvence je kalibrována tak, že můžeme odečíst výšku, kterou testujeme. Součástí každého audiometru je dělič kalibrovaný v absolutních decibelech, kterým po skocích 2 nebo 5 dB řídíme hladinu intenzity. Děliče umožňují snížení hladiny i pod práh sluchu, většinou na –10 až –20 dB. Vyskytují se totiž případy, kdy vyšetřovaný sluchový orgán má, nižší práh sluchu odpovídající průměrným hodnotám a 0 dB. Zvukovou energii přenáší do ucha sluchátko. Součástí audiometru je též tzv. ohlušovač, což je elektronické zařízení mající za úkol pomocí šumu vyloučit spoluúčast nevyšetřovaného ucha na vnímání signálu, neboť zvláště při vyšetřování ucha se sníženým sluchem může zdravé ucho zkreslit výsledek vyšetřování. V šumovém generátoru je šum vytvářen směsí všech možných slyšitelných frekvencí. Intenzitu šumu lze rovněž nastavit děličem kalibrovaným v dB.
Kromě sluchátka je možné použít kostního vibrátoru, kde se sinusovými kmity rozechvívá tyčinka, kterou lze přiložit například na processus mastoides a vyšetřovat audiometricky kostní vedení.
Z naměřených hodnot se sestrojuje grafický záznam zvaný audiogram. Existují dva způsoby záznamu audiogramu. První způsob zaznamenává audiogram v hladině intenzity zvuku. Do sítě audiogramu musí být nejprve zakreslena křivka průměrného sluchového prahu. Tento typ záznamu je znázorněn na obr. 6.10. Jeho nevýhodou je nenázornost sluchové vady.

Křivky obou typů audiogramů vyznačují prahové hodnoty hladiny intenzity zvuku, které vyšetřované ucho vnímá. Registruje se především vedení vzduchové. Ve zkráceném frekvenčním rozsahu je též možno registrovat i vedení kostní.
Audiogram druhého typu se většinou vynáší v opačném směru, než je u fyzikálních měření zvykem, tj. hlasitost roste směrem dolů, jak je též na obr. 6.11 ukázáno. Audiometry, které jsou již sestrojeny tak, že záznam lze provádět v hladině nad prahem sluchu, jsou sice složitější, ale tímto způsobem získané audiogramy jsou z hlediska klinického použití výhodnější.