Biofyzika

9.4.4 Kosmické záření

Kosmické záření je ionizující záření, které dopadá na Zemi ze světového prostoru. Má primární a sekundární složku.
Intenzita kosmického záření je závislá na nadmořské výšce a zeměpisné šířce. Se stoupající výškou jeho intenzita roste asi do výšky 20 km, pak do 50 km klesá a ve větších vzdálenostech je celkem konstantní. Na Zemi je nebezpečí ozáření velkými dávkami kosmického záření prakticky vyloučeno právě díky ochrannému působení zemského magnetického pole, které usměrňuje tok elektricky nabitých částic k pólům. V kosmickém prostoru jsou ovšem vystaveny jeho působení osádky družic. Převažuje elektronové a protonové záření ze slunečních erupcí.
Pro nukleární medicínu má toto záření zcela konkrétní význam. Podílí se na nulovém chodu detektorů ionizujícího záření, tzv. pozadí. Jeho vliv snižujeme stíněním detektorů, ale vzhledem k jeho vysokým energiím, je nelze kompletně odstínit.
Předchozí
Následující
Operace
Prohlédnout vše