Biofyzika

3.3.7 Měrná tepelná kapacita

Stejná množství různých látek potřebují k ohřátí o 1 K různá množství tepla. To charakterizuje tepelná kapacita C neboli měrné teplo definovaná jako množství tepla potřebné k ohřátí 1 kg látky o 1 K. Je definována vztahem



a je vyjádřena v J∙kg-1∙K-1. Její velikost závisí na teplotě látky a způsobu, jakým je tato látka zahřívána. Někdy je vztahována energie na 1 mol a pak se jedná o tzv. molární teplo.
Dodáváme-li teplo pevné látce, stoupá její teplota až k bodu tání. Potom látka začne tát a teplota zůstává konstantní, dokud všechna tuhá látka nezmění skupenství. Teplo, které je třeba dodat (odebrat) 1 kg pevné látky, aby změnil skupenství z pevného na kapalné (z kapalného na pevné) se nazývá skupenské teplo tání (tuhnutí).
 
Vypařování kapaliny probíhá za každé teploty, proto např. je možné usušit vyprané prádlo i v zimě při teplotách pod bodem mrazu. K převedení 1 kg kapaliny na její nasycenou páru o stejné teplotě je třeba dodat měrné skupenské teplo vypařování. Naopak při kondenzaci par se stejné množství tepla uvolňuje. Výparné teplo, podobně jako skupenské teplo tání, je závislé na teplotě, při níž dochází k uvažované změně skupenství. Dochází-li k vypařování během varu kapaliny, mluvíme o měrném skupenském teple varu, které je ovšem totožné s měrným teplem vypařování při teplotě varu.
Předchozí
Následující
Operace
Prohlédnout vše