Biofyzika

7.8.3 Biofyzika čípků

Čípky zajišťují fotopické vidění a jsou do značné míry odpovědny za zrakovou ostrost, protože ve žluté skvrně, která je složena převážně z čípků, je místo nejostřejšího vidění. V tomto místě inervuje každá gangliová buňka jen malý počet čípků. Čípky umožňují rozeznávání jak intenzity světla, tak barvy.
Oko rozlišuje barvy na základě tzv. trichromatického systému. Jeho podstatou je možnost napodobit kteroukoliv barvu kombinací tří základních barev, červené, zelené a modré v různém poměru. Trichromatická teorie vychází z předpokladu, že v sítnici existují tři druhy čípků s různou spektrální citlivostí. Rovnoměrné podráždění všech tří druhů má za následek vjem bílé barvy, podráždění jen některého má za následek vjem příslušné základní barvy. Proměřením absorpčních křivek čípkových segmentů lidské sítnice bylo skutečně zjištěno, že sítnice obsahuje tři druhy čípků, jejichž citlivost odpovídá vlnovým délkám 440, 535 a 577 nm. Je zajímavé, že pigment citlivý na červenou barvu má své absorpční maximum v oblasti barvy žluté, nicméně je na červenou barvu mnohem citlivější než ostatní pigmenty.
Barvocit, tj. schopnost vnímání barev lidským okem, je u určitého procenta populace narušena a způsobuje barvoslepost, která může být úplná nebo částečná, kdy není vnímána jedna ze základních barev. Znemožňuje výkon povolání, při kterých je třeba rozeznávat barevné signály.