Biofyzika

1.8.2 Magnetické vlastnosti jader

Jak již bylo zmíněno, mají nukleony vlastní magnetický moment, spin, jehož hodnota je 1/2 ћ. Proto jádra atomů, která obsahují lichý počet protonů, neutronů (licho-lichá jádra) nebo lichý počet nukleonů (jádra sudo-lichá), mají výsledný spin (daný vektorovým součtem spinů jednotlivých nukleonů) nenulový. Tato jádra mají též vlastní nenulový magnetický moment, neboť jak protony, tak neutrony, jsou systémy vytvářené elektricky nabitými kvarky a chovají se jako rotující magnety. 

Velikost magnetického momentu jádra μj je vyjadřována v jednotkách jaderného magnetonu definovanému jako eћ/2mp analogicky k Bohrovu magnetonu pro magnetický moment elektronu (eћ/2me), kde e je elementární náboj elektronu. Je zřejmé, že jaderný magneton je menší než Bohrův magneton v poměru hmotnosti elektronu a protonu me/mp, který činí 1/1836.
Nachází-li se jádro s určitým magnetickým momentem
μ ve vnějším magnetickém poli určeném vektorem B magnetické indukce, pak je jeho potenciální energie určena skalárním součinem (μ, B) = μBcosθ, kde θ je úhel, který tyto vektory svírají. Kromě toho působí na toto jádro otáčivý moment určený vektorovým součinem [μxB]. Tomuto účinku klade odpor mechanický moment, neboť jádro se chová jako setrvačník. Výsledkem vzájemného působení magnetického momentu jádra a vnější magnetické indukce je precesní pohyb vektoru magnetického momentu kolem směru určeného vektorem vnější magnetické indukce. Magnetické vlastnosti jader jsou základem moderní diagnostické metody, nukleární magnetické rezonance.