Biofyzika

8.4.3 Počítačová tomografie

Počítačová (výpočetní) tomografie (CT – z computerised tomography) je diagnostická metoda založená na měření intenzity úzkého svazku rentgenového záření prošlého tělem pacienta různým směrem. Z naměřených hodnot prošlé intenzity je vypočítáván obraz pomocí počítače.
 
Např. celotělový počítačový tomograf pracuje tak, že zdroj RTG rotuje a tím se vypočítá hustota rozložení absorpce RTG v každém 1x1 mm ploše a dnešní CT přístroje umí i současný posun a tím se matice mění matematicky na digitalizaci 1x1x1 mm3 a je možné pak získání libovolných pohledů, řezů a rovin.
Při lineárním posuvu se řez proměřuje při otáčení o úhel 10° při celkovém úhlu 180°. Při zvýšené přesnosti měření se získává matice absorpčních hodnot obsahující 103 400 čísel, z nichž každé představuje plochu 0,75 x 0,75 mm2 původního řezu.
Hlavní výhody spočívají v tom, že detektory záření jsou velmi citlivé a umožňují tak rozlišení většího počtu intenzit rentgenového záření. Vypočítaný obraz proto umožňuje rozlišení více detailů, menších absorpčních rozdílů, než je možné rozlišit na filmu. Vypočítaný obraz je ostřejší. Výsledky se dají uchovávat v paměti počítače, část původní zobrazované plochy se dá zvětšit na plochu celé obrazovky a detailně zkoumat.
Předchozí
Následující
Operace
Prohlédnout vše