Biofyzika

9.6.1 Ionizační komory

Ionizační komory pracují na principu vhodně upraveného kondenzátoru připojeného na určité pracovní napětí. Vnikne-li nabitá částice do komory, ionizuje na své dráze molekuly plynu náplně komory. Tím vznikají iontové páry (kladný ion a elektron), které jsou následkem vloženého napětí přitahovány k opačně nabitým elektrodám. Komorou začne procházet velmi slabý ionizační proud, který je možno registrovat.
Komory pro měření záření a mají zpravidla takové rozměry, aby se v plynové náplni veškeré částice absorbovaly. Maximální doběh částic a z běžných radioizotopů ve vzduchu je asi 10 cm, takže stačí komory s tímto rozměrem.
Komory pro detekci záření b nelze konstruovat tak, aby se v nich veškerá energie záření b absorbovala, neboť doběh záření b ve vzduchu jsou řádově metry. Měřený preparát může být umístěn i vně komory.
Při konstrukci komor pro měření záření g a jejich užití záleží na materiálu, z něhož jsou zhotoveny, protože proud uvnitř komory vzniká převážně působením sekundárních elektronů vyražených zářením g ze stěn komory.
Často se používají ionizační komory ve tvaru tužky, tzv. tužkové dozimetry, které nosí pracovníci v radioizotopových laboratořích v pracovních pláštích pro kontrolu osobní dávky záření.
 
 
Předchozí
Následující
Operace
Prohlédnout vše