Ekonomika a pojišťovnictví
4.1 Poskytovatelé – fyzické osoby
Fyzické osoby - podnikatelé poskytují svojí činnost samostatně, na vlastní účet a pod vlastní majetkovou odpovědností a i na vlastní riziko. Je však třeba konstatovat, že výkon samostatného lékařského povolání není živností podle živnostenského zákona (zákon. č. 455/1991 Sb.).
Tato forma podnikání se uplatňuje v celé řadě zdravotnických oborů obvykle ambulantní péče. Jedná se především o ordinace praktických lékařů, stomatology, řadu pracovišť odborných lékařů (ambulantní specialisté), lékárny, zdravotní dopravní službu, laboratoře apod.
Vystupují-li fyzické osoby jako poskytovatelé zdravotnických služeb, mohou tyto služby poskytovat buď osobně, nebo prostřednictvím tzv. odborného zástupce, kterým může být jen fyzická osoba. Odborného zástupce obvykle poskytovatel - fyzická osoba ustavuje tehdy, není-li sám způsobilý k výkonu zdravotnického povolání především z důvodu nedostatku odborné způsobilosti.
Bude-li poskytovat zdravotní služby sám, musí být způsobilý k samostatnému výkonu zdravotnického povolání podle příslušných právních předpisů. Těmi jsou zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, či zákon č. 96/2004, o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních).
Dále musí poskytovatel - fyzická osoba splňovat požadavek bezúhonnosti ve smyslu § 13 zákona č. 372/2011 Sb. o zdravotnických službách.
Totéž, tedy splnění požadavku bezúhonnosti, se vztahuje i na odborného zástupce, byl-li ustanoven.
Samozřejmě, že poskytovatel - fyzická osoba může k výkonu zdravotnických služeb zaměstnávat zaměstnance s potřebnou kvalifikací. Personální zabezpečení zdravotnických služeb poskytovaných poskytovatelem - fyzickou osobou musí odpovídat oborům, druhu a formě poskytované zdravotní péče.
Zdravotnické zařízení, ve kterém jsou zdravotnické služby poskytovány, musí být technicky a věcně vybaveno v závislosti na oboru, druhu a formě poskytované zdravotní služby.
Provozovat zdravotnické zařízení není snadné, protože zdravotnické služby jsou poskytovány pacientům, tedy občanům nacházejícím se často ve velmi složité osobní situaci. Proto i požadavky na úroveň poskytování zdravotních služeb jsou velmi náročné (upravuje je zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách). Náročné jsou i požadavky v oblasti úrovně vybavenosti pracoviště zdravotnického zařízení a i hygienické požadavky.
Zdravotnické zařízení musí být zaregistrováno u odboru zdravotnictví místně příslušného krajského úřadu.
Dále je zde požadavek povinného pojištění odpovědnosti za škody způsobené při poskytování zdravotních služeb. Toto pojištění se uzavírá u některé komerční pojišťovny, která tento pojistný produkt nabízí.
K vlastnímu výkonu zdravotních služeb je třeba, aby zdravotnické zařízení mělo uzavřenou smlouvu s určitým okruhem zdravotnických pojišťoven, aby mohlo zdravotní služby poskytovat k tíži zdravotního pojištění.
Poskytování zdravotních služeb je tzv. neživnostenským podnikáním. Přesto musí provozovatel každého zdravotnického zařízení plnit povinnosti obdobné jako každý jiný podnikatel, to je především:
- mít přidělené identifikační číslo
- být zaregistrován u správce daně (finanční úřad)
- být zaregistrován u místně příslušné správy sociálního zabezpečení
- být zaregistrován u některé zdravotní pojišťovny k účasti na povinném zdravotním pojištění.
- má-li zaměstnance, musí provést registraci těchto zaměstnanců k povinnému sociálnímu pojištění u místně příslušné správy sociálního zabezpečení
- mít otevřený běžný účet u některé banky
- vést účetnictví, a to v případě poskytovatelů - fyzických osob postačuje pouze ve formě tzv. daňové evidence
- plnit si daňové povinnosti, a to především odvádět daň z příjmů
- plnit další povinnosti uložené právními předpisy.
Tyto předpisy se však velmi často mění, a proto řada poskytovatelů - fyzických osob využívá služeb ekonomických či daňových poradců. To je velmi žádoucí, protože podnikání obecně, a podnikání ve zdravotnictví nevyjímaje, je činností rizikovou. Mohou z něho totiž povstat různé závazky, především finanční, jejichž uhrazení může být velmi obtížné, někdy i nemožné. V takovém případě mohou být důsledky neúspěšného podnikání pro poskytovatele - fyzickou osobou až fatální, neboť fyzická osoba ručí za své závazky neomezeně, tj. do výše celého svého majetku.