Ekonomika a pojišťovnictví
8.1.3 Komplementy a jiné doprovodné druhy zdravotních služeb
Komplementy
Komplementy, tam řadíme laboratoře, zobrazovací pracoviště a jiné společné vyšetřovací a léčebné složky (např. odd. klinické biochemie, hematologické a transfuzní odd., odd. klinické mikrobiologie, patologie, centrální sterilizace apod.), mají své výkony hrazeny paušální sazbou, popř. výkonově podle seznamu zdravotnických výkonů. Do nedávné doby byly hodnoty bodů pro tyto zdravotnické služby stanoveny velmi příznivě, v současné době (od roku 2012) jsou stanoveny hodnoty bodu nižší, což je samozřejmě spojeno s negativní reakcí příslušných poskytovatelů.
Tato situace zdůrazňuje potřebu kultivace systému úhrad, neboť dlouhodobé zakonzervování disproporcí vede k výrazně odlišným hospodářským výsledkům u jednotlivých skupin poskytovatelů zdravotní péče. Vždy by však mělo platit, že pokud mají být některé skupiny poskytovatelů „zvýhodněny“, pak jisté „zvýhodnění“ poskytovatelů by se mělo týkat především těch, kteří jsou v přímém styku s pacientem (tj. především lůžkových zdravotnických zařízení), neboť u nich je pacient relativně schopen sám posoudit kvalitu péče, a nikoliv těch, kteří jsou pacientovi relativně vzdáleni.
Zdravotnická záchranná služba
Služby poskytované zdravotnickou záchrannou službou jsou hrazeny podle seznamu zdravotnických výkonů s relativně příznivou hodnotou bodu. Významný díl nákladů na činnost zdravotnické záchranné služby však nese její zřizovatel, a to je příslušný krajský úřad.
Zdravotnická dopravní služba
Zdravotnická dopravní služba je zajišťována dvěma rozdílnými způsoby:
a) technickými pracovišti nemocnic - jedná se tedy o samostatné pracoviště příslušné nemocnice, kdy financování této činnosti je součástí celkového hospodaření příslušné nemocnice
b) soukromými dopravci specializovanými na zajištění dopravní služby pro zdravotnická zařízení.
V obou případech se úhrady provádějí podle výkonového systému s příslušnou hodnotou bodu. Ta je diferencována podle toho, zda poskytovatel poskytuje dopravní službu v nepřetržitém provozu anebo ne.
Ekonomická efektivnost této činnosti je však do značné míry ovlivňována faktorem stojícím mimo systém zdravotního pojištění, a tímto faktorem je kolísavost cen pohonných hmot, které tvoří významnou část nákladů na zdravotnickou dopravní službu.
Závěrem k problematice stanovení mechanismů a výši úhrad zdravotních služeb je třeba zdůraznit potřebu pravidelné kultivace uhrazovacích systémů, aby nevznikaly nežádoucí disproporce mezi ekonomickou efektivitou jednotlivých druhů poskytovatelů zdravotních služeb.
Dále je třeba mít na zřeteli skutečnost, že úprava hodnoty bodu zdravotnického výkonu směrem dolů je jednak demotivující, jednak vytváří nevraživost mezi jednotlivými skupinami poskytovatelů. I v této oblasti by měla platit zásada, že vhodnější je metoda jemného ladění systému, než metoda radikálních řezů. Zřejmě i z tohoto důvodu je nyní přistupováno k pozvolnému narovnávání historických disproporcí mezi např. základními sazbami nemocnic nebo hodnotou bodu pro jednotlivé druhy výkonů. Od roku 2014 by měl platit nový seznam zdravotnických výkonů. Měl by nahradit dosud platný sazebník z roku 1997, který od té doby nebyl podstatně upravován.
V novém sazebníku by měla být jednotná hodnota bodu ve výši 1 Kč. Tím by se obnovil původní smysl a závěr bodového systému jako převodového mechanismu mezi různorodostí a početností výkonů zdravotní péče a vývojem inflace v národním hospodářství.