Farmakologie

5.3 Další používaná léčiva

5.3 Další používaná léčiva
 
 
Surfaktanty
Surfaktant je povrchově aktivní látka, která snižuje povrchové napětí v alveolech, nedostatek surfaktantu může vést k poruše dýchání (kolapsem alveolů).
Přirozenými surfaktanty jsou fosfolipidy a lipoproteiny, terapeuticky se používají surfaktanty izolované z telecích nebo vepřových plic, syntetickým surfaktantem je kolfosceril (derivát fosfatidylcholinu), jeho účinek je ovšem nižší.
Indikací surfaktantů je syndrom respirační tísně nebo syndrom hyalinních membrán u předčasně narozených dětí.
 
Terapeutické plyny
Mezi terapeuticky významné plyny patří kyslík, oxid uhličitý a oxid dusnatý. Dýchací plyny a jejich směsi se vždy podávají zvlhčené (probubláním vodou), aby se zamezilo vysušení sliznic.
Kyslík se používá při různých stavech tkáňové hypoxie (např. šok, infarkt myokardu), v malých koncentracích (do 10 %) se jako příměs kyslíku používá oxid pro stimulaci dýchání. Vazodilatační a bronchodilatační účinky má oxid dusnatý, který se terapeuticky používá jen ve velmi malých koncentracích.
 
Dechová stimulancia
Stimulační účinky na dechové centrum mají metylxantiny – aminofylin a teofylin. Terapeuticky se používají při respirační insuficienci u nemocných s chronickou obstrukční plicní nemocí, u těžkých stavů je nutná řízená ventilace.
 
 
Předchozí
Následující
Operace
Prohlédnout vše