Farmakologie

3.1.1 Nespecifický účinek

Nespecifický (nereceptorový) mechanizmus působení léčiv vychází pouze z jejich obecných fyzikálně-chemických vlastností, bez vyhraněných požadavků na určitou přesnou chemickou strukturu nebo konfiguraci molekuly léčiva.
Typickým příkladem nespecifického mechanizmu působení je narkotický účinek celkových těkavých anestetik. Ten je založen na jejich dobré liposolubilitě (rozpustnosti v tucích), díky níž snadno pronikají do plazmatických membrán neuronů a tím přímo ovlivňují nervové a synaptické přenosy vzruchů. Ostatní typy nespecifických účinků léčiv působí zprostředkovaným mechanizmem, kdy se fyzikálně-chemické interakce netýkají léčiva a biologické struktury organizmu, ale vzájemných interakcí několika látek. Účinky podmíněné interakcí léčiv s různými biomolekulami organizmu lze rozdělit do několika kategorií.
 
Příklady nereceptorových účinků:
Léčiva působící svými oxidačně-redukčními vlastnostmi: jako oxidující látka působí některá desinficiencia a antiseptika (peroxid vodíku); terapie intoxikací může být založena na oxidační/redukční inaktivaci toxické látky (např. manganistan draselný se používá při otravě některými alkaloidy).
Osmoticky aktivní léčiva neprostupují přes semipermeabilní (polopropustnou) buněčnou membránu (která je však propustná pro vodu) a pro dosažení osmotické rovnováhy strhávají vodu na svou stranu membrány (osmotická diuretika, koloidně-osmotické náhražky krevní plazmy, antiedematózní léčiva).
Léčiva ovlivňující pH (acida, antacida) se používají například k úpravě systémových poruch acidobazické rovnováhy nebo úpravě pH moči.
Léčiva působící jako adsorbencia (aktivní uhlí) mají velký aktivní povrch adsorbující (vázající) jiné látky (např. toxiny).
Chelatotvorná léčiva vytvářejí různě stabilní komplexy s těžkými kovy (cheláty) a tím zabraňují vazbě kovu na endogenní ligandy. Cheláty jsou netoxické a dobře rozpustné ve vodě, což umožňuje jejich vylučování močí.
Léčiva ovlivňující povrchové napětí membrán buněk (surfaktanty, detergencia) se používají jako desinficiencia a antiseptika.
Léčiva se svíravým účinkem – adstringencia. Srážejí (precipitují) bílkoviny a tím zvyšují odolnost tkáně (např. proti zánětům, zamezení povrchového krvácení – kamenec po holení).
Léčiva ovlivňující funkci DNA - modifikací její struktury působí jako cytostatika nebo protivirové preparáty.
Účinky radionuklidů - používají se v diagnostice a terapii jako zdroje záření nebo částic.
Rentgenkontrastní látky jsou nepropustné pro rentgenové paprsky a mají proto diagnostické využití.
 
 
Předchozí
Následující
Operace
Prohlédnout vše