Fyziologie

5.2.3 Krevní zásobení srdce a jeho metabolismus

5.2.3 Krevní zásobení srdce a jeho metabolismus
 
 

Cévy a nervy srdce

 
Větvení a. coronaria sinistra
Dělí se na ramus interventricularis anterior /RIA/ a ramus circumflexus.
 
Srdeční sval zásobují dvě věnčité (koronární) tepny, které vystupují ze samotného začátku aorty a dále dále se větví. Za minutu proteče srdečními tepnami asi 250 ml (cca 5 % srdečního výdeje). Srdce se prokrvuje pouze v diastole, proto je tak důležitá její délka. Se zvyšující se  srdeční frekvencí se délka diastoly zkracuje. Při systole vzniká ve svalu tak vysoké napětí, že znemožňuje průtok krve. Proto je pro perfuzi myokardu důležitá hodnota diastolického tlaku. Příliš nízký diastolický tlak může zhoršit průtok krve myokardem.
 
Srdce je na dostatečné prokrvení zcela odkázáno, protože zvýšit dodávku kyslíku jinak nedokáže (i klidově pracující srdeční sval si již extrahuje takřka maximum kyslíku z přitékající krve). Přitom spotřeba kyslíku v srdci je značná a zvyšuje se především:
- při rychlé činnosti (tachykardii),
- zvýšené kontraktilitě a
- vysokém krevní tlaku (zvyšuje práci při fázi izovolumické kontrakce).
To jsou často faktory, kterou jsou zvyšovány sympatickým nervovým systémem, proto je jeho aktivací (např. při velkém stresu či námaze) především již nemocné srdce velmi namáháno.
 
Průtok koronárními tepnami je možné zvýšit u zdravého srdce cca 4×. To se označuje jako tzv. koronární rezerva. Regulace průtoku se děje především místními humorálními vlivy (hromadění zplodin způsobuje rozšíření cév), ale působí i vegetativní nervstvo (sympatikus vede k vazodilataci).
Jako zdroj energie myokard využívá mastné kyseliny, glukózu, laktát.
Předchozí
Následující
Operace
Prohlédnout vše