Fyziologie

17.1 Základy funkční stavby CNS

17.1 Základy funkční stavby CNS
 
  
CNS zahrnuje mozek a páteřní míchu. Makroskopicky jsou patrné hmota šedá (tvořená především buňkami) a hmota bílá (tvořená vlákny, nervovými dráhami). V mozku je šedá hmota na povrchu (mozková kůra) a jako jádra uvnitř mozku (např. bazální ganglia, talamus, hypotalamus). Naopak v míše je šedá hmota uvnitř, zatímco bílá hmota je na povrchu.
Mikroskopicky se rozlišují neurony a jejich myelinizovaná vlákna a (neuro)glie. Neurony mají různý charakter a vzhled v různých oblastech mozku. Existují mezi nimi četná spojení, která vytvářejí tzv. neuronovou síť, která představuje mimořádně komplexní funkční strukturu, jež je podstatou řídící a integrační funkce CNS.
Podstatným rysem nervového systému je jeho segmentální uspořádání (viz anatomie).
 
 
Hematoencefalická bariéra
Jde o uspořádání mozkových kapilár a přilehlé neuroglie, které vytváří speciální bariéru výrazně regulující prostup látek z krve do mozku, ale i opačným směrem. Její existence je příčinou, proč např. některé léky či jiné látky do mozku nedokážou proniknout.
 
Endotelové buňky kapilár v mozku jsou k sobě velmi těsně spojené, nejsou mezi nimi (např. na rozdíl od jater) velké mezery (fenestrace) a mají skutečné těsné mezibuněčné spoje (tzv. tight junction). Vykazují malou transportní aktivitu a navíc k nim ze strany zevní (tj. mozkové) často přiléhají buňky neuroglie (astrocytů).
 
Odlišná stavba je v oblasti plexus chorioideus, kde se v oblasti mozkových komor tvoří mozkomíšní mok (likvor). Zde je naopak prostupnost mnohem vyšší. Vyšší propustnost mají kapiláry ještě v některých oblastech mozku (např. kolem hypofýzy), kde je tak umožněn prostup některých specifických látek vč. hormonů.
 
 
Mozkomíšní mok (likvor)
Likvor je tekutina, která vyplňuje komorový systém v CNS a subarachnoidální prostor mezi pavoučnicí a měkkou plenou mozkovou pokrývající přímo mozek a míchu. Tento prostor komunikuje s komorovým systémem.
 
Likvor se tvoří v tzv. chorioidálním plexu, a to zejm. ve třetí komoře a v postranních komorách. Tvoří se denně cca 0,7 litru, jeho množství je asi 120 ml a proto se likvor za den několikrát vymění. Cirkuluje z postranních komor přes III. a IV. komoru a pak do subarachnoidálního prostoru v rámci celého CNS, tj. i do páteřního kanálu. Zde je možné jej odebrat k vyšetření (tzv. lumbální punkce mezi 4. a 5. bederním obratlem, kde již není mícha); ve stejném místě lze rovněž aplikovat látky do CNS vč. znecitlivění. Likvor se vstřebává zpět do žil (krve) v oblasti žil na povrchu mozku.
 
Složení likvoru je odlišné od krevní plasmy:
-  velmi malé množství bílkovin a tuků
-  malé množství buněk, především lymfocyty
-  pH mírně kyselejší než plasma (7,33)
-  další odchylky jsou i v obsahu glukózy a iontů
 
Funkce likvoru je
-  mechanická (nadnáší mozek, tlumí nárazy)
-  vyrovnává změny objemu mozku a mozkových cév
-  význam pro vnitřní prostředí v CNS
 
Hydrocefalus je chorobně zvýšené množství likvoru v CNS vlivem jeho zvýšené tvorby nebo snížené zpětné resorpce. V dětství, dokud se švy lebky neuzavřou, může dojít k zvětšení celé lebky a hlavy, v dospělosti se likvor hromadí na úkor mozkové tkáně, která atrofuje).
 
 
Předchozí
Následující
Operace
Prohlédnout vše