Fyziologie

9.3 Složení potravy a její energetická hodnota

9.3 Složení potravy a její energetická hodnota

Potrava zahrnuje živiny (proteiny, sacharidy, lipidy), vodu, vitaminy, minerální látky, nevstřebatelné látky (zejm. celulózu) a pochutiny a mnoho dalších látek s různými účinky na organismus. Potravou se získává energie, stavební kameny pro výstavbu těla, látky důležité pro metabolismus či specifické látky pro činnost některých orgánů. Proto se hovoří o energetické a biologické kvalitě potravin.

O dalších aspektech pojednává kapitola o činnosti trávicího ústrojí a kapitola o metabolismu.

Denní potřeba energie v potravě závisí na jejím výdeji. Ten je dán věkem, konkrétní situací (nemoc, těhotenství, růst) a typem aktivity, zejm. fyzické.

Energetický výdej/příjem a příjem bílkovin*

	Energie (kJ)	Bílkoviny (g)
děti	9000	55 (do 5 let) -75 (nad 5 let)
muži	11000-12000	85 (do 50 let), 70 později**
Ženy	7500-9500	75 (55)**
Těhotné	11000	105
kojící	12000	115

*) věková rozmezí je nutné brát přibližně, závisí i na celkové hmotnosti osoby a fyzické námaze

Energetický výdej závisí na fyzické aktivitě. Pokud sedavé zaměstnání u muže (70 kg) představuje výdej 11000 kJ, pak mírná svalová námaha může představovat již 13000 kJ a velmi těžká fyzická námaha může představovat denní výdej třeba i 20 tisíc kJ či více. Z jednotlivých činností je energeticky náročná chůze do schodů (4500 kJ/hodinu); nicméně vhodná je i rychlá turistická chůze (1200 kJ/hod), která se tak velmi doporučuje jako pohybová aktivita s příznivými účinky na metabolismus.

Dlouhodobá nerovnováha mezi energetickým příjmem a výdejem vede k obezitě, resp. hubnutí.

Na potravu tak pohlížíme z hlediska kvantitativního (celkový obsah energie) i kvalitativního, tj. složení, zastoupení živin a dalších látek.

Celkově snížená výživa se nazývá podvýživa. Špatné složení potravy je malnutrice, a to i při event. dostatečném energetickém přísunu (např. dost sacharidů, ale velmi málo bílkovin). Jako karence se označuje chybění určité látky.

Opakem je nadměrná výživa, přičemž nadměrný energetický příjem bývá často spojen s celkově nižší kvalitou potravin (např. málo kvalitních bílkovin, ovoce, zeleniny, ryb, ale nadbytek tuků s nasycenými mastnými kyselinami či jednoduchých cukrů).

Výživa má i sociální rozměr, daný jak vzdělaností, tak ekonomickou situací (mnoho kvalitních potravin je dražších, ale neplatí to absolutně).

Energetická hodnota a zastoupení jednotlivých živin v potravě