Fyziologie

3.8 Alergie

3.8 Alergie
  

Alergie je chorobný stav, který vzniká přecitlivělou reakcí imunitního systému na jinak běžné antigeny v okolí (pyl, prach, roztoči, zvířecí chlupy, různé chemické látky, léky). Vzniká z důvodu nepřiměřené reakce imunitního systému na běžný („bezpečný“) antigen okolního prostředí, který se v tomto případě často označuje jako alergen. Alergeny se do těla dostávají vdechnutím, potravou, či kontaktem. Může jít o pyly, exkrementy roztočů, některé potraviny, ale i kovy (např. nikl v náramku hodinek). V některých případech se malé molekuly, označované jako hapten mohou navázat na větší molekulu, čímž vznikne nová antigenní struktura.

Při vzniku alergických nemocí se uplatňují popsané imunopatologické reakce. Nejvýznamnější skupinu alergiků tvoří atopici. Jde o osoby s náchylností k reakcí I. typu, často s familiárním výskytem. K hlavním projevům atopie patří atopický ekzém, asthma bronchiale, senná rýma; dále bývá kopřivka, zánět spojivek apod.

Klasickou alergií jsou atopie (imunopatologická reakce I. typu s časnou přecitlivělostí). Tzn. že projevy včetně život ohrožujících mohou vznikat velmi rychle. U senzibilizovaného jedince dochází k alergické reakci krátce po kontaktu s alergenem a má buď projevy lokalizované do určitého orgánu (místní projevy, např. senná rýma či kopřivka), nebo má celkovou reakci (anafylaktický šok). Akutní fáze vzniká několik minut po kontaktu s alergenem, vyplavuje se masivně histamin a další látky, rozšiřují se cévy, zvyšuje se jejich propustnost, mohou se zúžit průdušky atd. Po této fázi nastupuje cca do 12 hodin pozdní fáze, je méně dramatická, ale protože došlo k přilákání dalších buněk, objevují se známky zánětu a může dojít k trvalému poškozování tkání, což je nápadné např. u průduškového astmatu..