Fyziologie

8.3.1 Bílkoviny

8.3.1 Bílkoviny
 
  
Bílkoviny jsou makromolekuly tvořené dlouhými řetězci spojených aminokyselin. Aminokyselin je v lidských bílkovinách 20, chemicky se dělí podle některých kriterií (neutrální, bazické, kyselé, obsahující síru či hydroxylovou skupinu) a z hlediska výživy pak na esenciální (které si člověk nedokáže vyrobit) a neesenciální.
 
Rozklad bílkovin v buňkách se nazývá proteolýza (analogicky i při procesu trávení v žaludku a ve střevě), tvorba bílkovin proteosyntéza. Jsou to trvalé procesy, protože se bílkoviny v těle obnovují. V organismu probíhá metabolismus aminokyselin, který je více méně specifický pro každou aminokyselinu. Při proteolýze a rozkladu aminokyselin vznikají menší látky, které mohou být zdrojem energie či mohou být využity k syntéze jiných látek. Specifický je obrat dusíku. Konečným produktem vylučování dusíku z bílkovin v těle je močovina (urea). Vzniká v játrech v cyklu reakcí, dokáže tak i detoxikovat jinak škodlivý amoniak (NH3). Močovina je vylučována močí. Naopak při syntéze bílkovin je dusík nutné zabudovat do nových aminokyselin a bílkovin. Proto o celkové bilanci bílkovin v organismu vypovídá tzv. dusíková bilance. Za normálních okolností je u dospělého zdravého člověka vyrovnaná. Pozitivní dusíková bilance vzniká při celkovém anabolismu, negativní dusíková bilance vzniká u poruch výživy a u katabolických stavů.
 
Bílkoviny je schopna syntetizovat (pro vlastní potřebu) každá jaderná buňka (tedy ne již zralý erytrocyt). Některé buňky pak bílkoviny vylučují např. do krve či ven z těla. Do krve jsou vylučovány např. albumin či koagulační faktory pro srážení krve (tvoří se v játrech), protilátky – imunoglobuliny (tvoří se v plasmocytech) a četné další, např. transportní bílkoviny.  Ven z těla se vylučují např. trávicí enzymy (je to ven z těla v tom smyslu, že trávicí trubice je spojena s vnějším prostředím). Syntéza bílkovin probíhá v buňkách v ribozomech a informace o pořadí aminokyselin, které je pro každou bílkovinu specifické, je dáno genetickou informací v DNA v jádře buňky. Těmito zákonitostmi se zabývá molekulární biologie a genetika.
 
Jako hypoproteinemie se označuje snížené množství bílkovin v krvi. Jako hypalbuminemie se označuje snížené množství albuminu v krvi. Albumin je tvořen v játrech, je nejhojnější krevní bílkovinou. Přenáší řadu látek a je důležitý pro onkotický tlak plasmy. Při hypalbuminémii vznikají otoky.
Při poruše tvorby močoviny obv. v důsledku selhání jater se hromadí amoniak, který je však toxický a poškozuje mozek. Je to jedna z příčin vzniku jaterní encefalopatie při jaterním selhání.
 
 
Předchozí
Následující
Operace
Prohlédnout vše