Fyziologie

10.1.3 Tělesná teplota a její fyziologické kolísání

10.1.3 Tělesná teplota a její fyziologické kolísání
 
  
Normální tělesná teplota se pohybuje mezi 36-37 °C. Existuje teplota tělesného jádra a teplota periferie (povrchu těla), která je více ovlivněna zevním prostředím, prokrvením atp. Na rozložení teploty v těle se podílí jednak tvorba tepla a jednak teplota zevního prostředí. Při pobytu v chladu se periferní části, zejm. končetiny ochlazují a teplota jádra zůstává v oblasti trupu. Při pobytu ve vyšších teplotách se teplota jádra „rozšiřuje“ i periferněji.
 
Teplota jádra se obvykle měří v konečníku, pod jazykem a v podpažní jamce je o několik desetin stupně nižší.
 
Jako bazální teplota se označuje teplota ráno, ještě vleže, bez pohybu, nalačno, tedy bez vlivů, které by ji mohly ovlivnit. Měří se obv. v konečníku (pochvě).
Teplota se mění i během dne, ráno je nejnižší, v pozdním odpoledni dosahuje maxima. K faktorům, které teplotu ovlivňují fyziologicky, patří hormon progesteron, který se vylučuje do krve po ovulaci, ve druhé fázi ovariálního i menstruačního cyklu.
Malé procento lidí má i fyziologicky teplotu cca o 0,5 °C vyšší, naopak u starších lidí může být teplota o něco nižší.
 
Lidé, kteří se dlouhodobě pohybují v prostředích s nízkou či vysokou teplotou, jsou částečně adaptováni, mění se jejich metabolismus, dokáží tak např. ochlazovat organismus bez nutnosti extrémního pocení apod.
 
Kromě fyziologických mechanismů je u člověka výrazná i složka chování zahrnující i řadu sociálních rysů. Kromě oblečení je to i uspořádání režimu dne (siesty v jižných zemích), typy staveb a samozřejmě pak technologické postupy (topení, klimatizace atp.).
 
 
Předchozí
Následující
Operace
Prohlédnout vše