Fyziologie

14.1 Pohlaví genetické, fenotypové, sociální

14.1 Pohlaví genetické, fenotypové, sociální
 
  
Genetické pohlaví
Genetické pohlaví je dáno výbavou chromozomů. Kromě 44 tzv. autozomů má každý zdravý jedinec dva chromozomy pohlavní.
Žena XX
Muž XY
U ženy je funkční jen jeden z X chromozomů. O tom, který to bude, se rozhoduje v časné fázi vývoje zárodku, kde se v buňkách jeden z X chromozomů inaktivuje. Následně je inaktivován ve všech dalších buňkách z nich vzniklých. Protože původní inaktivace je náhodná, jsou buňky ženy kombinací buněk, které mají aktivní různé ze dvou X chromozomů (část buněk má XX, jiná část buněk XX). Neaktivní X chromozom je patrný při speciálním mikroskopickém vyšetření buněk jako sex-chromatin.
U některých vrozených stavů mohou být odlišná složení pohlavních chromozomů – např. X0 (tj. pouze 1 pohlavní chromozom X u Turnerova syndromu) či XXY (více pohlavních X chromozomů a současně přítomnost Y chromozomu u Klinefelterova syndromu), event. i stavy typu XXX či XYY.
 
Fenotypové pohlaví
Jde o typický vzhled mužského a ženského pohlaví, a to v podobě primárních pohlavních znaků (patrných již při narození) a sekundárních pohlavních znaků vznikajících v pubertě (tedy např. ochlupení, vousy, zhrubění kůže, hlasu, rozložení tuku, růst svalstva).
Fenotypové pohlaví vzniká vlivem působení hormonů během nitroděložního vývoje a posléze v pubertě.
V některých případech nemusí být identické s genetickým, např. pokud buňky z genetické příčiny nebudou citlivé na působení daného hormonu.
 
Sociální a psychické pohlaví
Je dáno vlastním vědomí své pohlavní identity a společenským zařazením. Může být odlišné od u transsexuálů.
 
 
Předchozí
Následující
Operace
Prohlédnout vše