Fyziologie

15.11 Bolest

15.11 Bolest
 
  
Bolest je nepříjemný vjem, jehož hlavní funkcí je informovat o působení škodlivých podnětů a hrozícím poškození organismu. Má nezastupitelnou roli, porucha vnímání bolesti může způsobit závažné poškození. Na druhou stranu bolest silná a dlouhodobá (chronická) má na člověka velmi negativní až devastující účinky. Kromě vnímání bolesti člověk pociťuje výrazný emoční doprovod a zároveň různé projevy vegetativní (změny pulzu, krevního tlaku, nevolnost až zvracení, pocení atp.).
 
Druhy bolesti
Vnímání poškození tkáně, resp. bolesti se označuje jako nocicepce.
 
Somatická (tělesná) bolest
Tato bolest se dále dělí na povrchní, která vychází z kůže či sliznic, je dobře lokalizována a je rychle vedena myelinizovanými vlákny Aδ. Po rychlé bolesti, která je rychle vedena a umožňuje tak rychlé únikové reakce (z dosahu nebezpečí), následuje hlubší bolest pomalá, vedená vlákny C, která nejsou myelinizována. Tato bolest je méně ostře lokalizována, tj. místo jejího působení je „rozostřeno“. Hluboká somatická bolest vychází ze svalů, kloubů či šlach.
 
Viscerální (útrobní) bolest
Bolestivost útrob se liší od bolestivosti kůže, sliznic či pohybového aparátu. U parenchymatózních orgánů (játra, ledviny, plíce) není vlastní tkáň k bolesti vůbec vnímavá. Bolí obvykle pouzdra těchto orgánů (jaterní či ledvinné pouzdro) a bolí parietální seróza (tj. pohrudnice či parietální pobřišnice). Rovněž vlastní mozková tkáň nebolí, ale bolí mozkové pleny (meningy). Tyto bolesti mají ráz tzv. nepravé viscerální bolesti, která je silná, ostrá, lokalizovaná a připomíná spíše bolest somatickou.
Vlastní bolest viscerální je hůře lokalizovaná, je spíše tupá a je charakteristická pro nadměrné protažení či křečovité stahy dutých či trubicovitých útrob, jako jsou střeva, žlučovody, močové cesty. Jejich příkladem je kolísavá bolest typu koliky (žlučníková či ledvinová, obv. při překážce v těchto vývodech, jakou je nejčastěji kámen).
 
Centrální bolest
Tato bolest vzniká nikoliv drážděním vlastních receptorů bolesti přímo v dané oblasti, nýbrž podrážděním dané dráhy centrálněji, např. nervových kořenů – v takovém případě, např. při výhřezu meziobratlové ploténky, pociťuje nemocný bolest v určité oblasti dolní končetiny, odkud vedou příslušné nervy z daného míšního kořene (kořenová, radikulární bolest, „vystřelování“ bolesti). Jiným případem je fantomová bolest, vnímaná jako bolest již neexistující končetiny (např. po její amputaci). Kruté bolesti vznikají při poškození části mozku – talamu či při poškození některých jiných oblastí CNS.
 
K dalším speciálním typům bolesti patří:
-  neuralgie: ostrá a palčivá bolest v průběhu nervu, např. v oblasti trojklaného nervu či mezižeberních nervů
-  kauzalgie: intenzivní stálá bolest, někdy zesilující v záchvatech, bývá s po­cením a poruchou prokrvení. Vzniká při po­ško­ze­ní nervu, někdy po chirurgickém zákroku.
 
Receptory bolesti
Receptory bolesti se označují jako nociceptory, je jich několik druhů. Některá jsou pouze volná nervová zakončení (např. v kůži), některé jsou schopny vnímat i podněty např. tepelné, některé vnímají mechanické podněty, jejichž vysoká aktivita může pak mít ráz bolesti. Na receptory bolesti působí různé chemické látky, které se při poškození tkáně uvolňují – např. bradykinin, histamin či substance P.
 
Vedení bolesti
Bolest je vedena vlákny Aδ a C. Vlákna vedou nervy do zadních rohů míšních, poté míšními provazci do mozku. Hlavní dráhou je dráha spinotalamická (tj. z míchy do talamu) a poté do mozkové kůry, což umožňuje vnímání bolesti. Část vjemů je vedena do retikulární formace, kde dalšími spojeními působí bolest i na složku emoční a vegetativní.
 
Hlavní poruchy vnímání bolesti
Poruchy vnímání bolesti mohou být jak ve smyslu plus (větší bolest) či minus (menší vnímání bolesti až ztráta vnímání bolesti). Může jít o příznaky poškození a onemocnění nervového systému na různých úrovních od nervů až po části CNS; příkladem je roztroušená skleróza nebo některé nemoci nervů – neuropatie, např. diabetická.
Hyperalgezie – zvýšené vnímání bolesti.
Hypanalgezie – snížené vnímání bolesti.
Analgezie – ztráta vnímání bolesti. Je úmyslně navozená analgetiky, ale může být i příznakem poškození nervového systému.