Fyziologie

16.2.5 Fyziologie a patofyziologie chrupavky

16.2.5 Fyziologie a patofyziologie chrupavky
 
  
Chrupavka je pojivová tkáň s malým množstvím buněčné složky. Buňky chrupavky se nazývají chondrocyty, resp. chondroblasty. Na rozdíl od vaziva je tužší, může tvořit zřetelné struktury (např. ušní boltec, základ hrtanu). Důležitou vlastností chrupavky je její velmi malá schopnost obnovy, tj. regenerace; je i bezcévná a zásobuje se živinami ze svého povrchu.
 
Hlavní funkce chrupavky:
- stavba některých orgánů (hrtan, průdušnice, ušní boltec, špička nosu…)
- základ většiny kostry, na jejímž základě se tvoří kost (osifikace)
- růst dlouhých kostí a tudíž celého těla (epifyzární štěrbiny)
- kryt kostí v místech, kde vytvářejí kloub (kloubní plošky kostí, které jsou velmi hladké)
- stavba meziobratlové ploténky
 
Významnou chorobnou změnou chrupavky v pohybovém ústrojí (klouby, meziobratlová ploténka) je její degenerace. Podílí se na vzniku artrózy a poškození páteře včetně výhřezu ploténky, jejího sesedání a útlaku nervů.
 
 
Předchozí
Následující
Operace
Prohlédnout vše