Hematologie
1.1 Vlastnosti krve
1.1 Vlastnosti krve
Krev (sanguis) je červená neprůhledná vazká tekutina cirkulující v uzavřené soustavě cév, složená z krevních elementů a krevní plazmy. Někdy bývá označována jako tekutá tkáň. Její celkový objem se pohybuje mezi 4,5 až 6 l, přičemž muži mají větší objem krve než ženy. Objem krve může být ovlivněn dlouhodobým pobytem ve vysokých nadmořských výškách, pravidelným cvičením, těhotenstvím či vysokou konzumací tekutin. Tekutá složka krve, krevní plazma představuje přibližně 45–55 % jejího objemu. Přibližně stejný objem zaujímají v krvi červené krvinky. Množství červených krvinek je vyjádřeno hodnotou hematokritu, ten udává, podíl červených krvinek na celkovém objemu krve.
Krev rozvádí ke všem orgánům a tkáním v těle kyslík a výživné látky a odvádí CO2 a látky odpadové. Dále rozvádí teplo a podílí se na hormonálním řízení organismu (transportem hormonů, vitamínů, atd.) a má i funkci obrannou. V těle má rozhodující homeostatický význam, tj. udržuje stálé vnitřní prostředí. Během embryonálního vývoje vzniká z mezenchymu. Všechny krevní elementy jsou neustále obnovovány, ale ne stejnou rychlostí. Základní charakteristiky krve a krevní plazmy shrnuje tabulka 1.1. Obor zabývající se studiem krve, jejích vlastností a krevními onemocněními se nazývá hematologie.
Krevní plazma je nažloutlá, slabě zásaditá tekutina za fyziologických podmínek stálého složení, tvořená z 91–92 % vodou a z 8-9 % z rozpuštěných látek. Největší podíl rozpuštěných látek zaujímají bílkoviny (asi 7-8 % krevní plazmy) – albuminy, globuliny a fibrinogen. Bílkoviny krevní plazmy mají celou řadu funkcí: váží a transportují celou řadu látek (vitamíny, hormony, minerály, léky, atd.), udržují stálý objem plazmy (onkotický tlak bílkovin na kapilární membráně vs. hydrostatický tlak v cévách) a stálé pH (vazbou a uvolňováním vodíkového kationtu), účastní se imunitních reakcí (imunoglobuliny) a srážení krve (fibrinogen), vytvářejí zásobu aminokyselin pro syntézu životně nutných proteinů (využívány v období hladovění), důležitá je jejich funkce enzymatická (koagulační kaskáda, fibrinolytický systém, systém komplementu). Většina plazmatických bílkovin je tvořena v játrech (imunoglobuliny v B-lymfocytech).
Ostatní organické látky přítomné v plazmě neovlivňují podstatnou měrou fyzikálně-chemické vlastnosti plazmy, ale jejich hladina v plazmě je důležitým diagnostickým ukazatelem. K dalším organickým látkám přítomným v plazmě se řadí lipidy (triacylglyceroly, cholesteroly, fosfolipidy, volné mastné kyseliny), glukóza, bilirubin, kreatin, kreatinin, aminokyseliny, močovina, kyselina močová, kyselina mléčná, ketolátky, hormony.
Asi 1 % krevní plazmy je tvořeno anorganickými látkami, k nejdůležitějším patří sodíkový kation a chloridové a hydrogenuhličitanové anionty. Tyto ionty jsou důležitými elektrolyty, které jsou podstatné pro udržování stálého osmotického tlaku, pH a objemu plazmy. Dalšími anorganickými látkami v plazmě jsou vápenatý kation přítomný buďto volný nebo vázaný na bílkoviny (důležitý pro srážlivost krve, nervosvalový přenos, propustnost buněčných membrán), draselný kation (důležitý pro excitabilitu svalů), hořečnatý kation (důležitý pro aktivitu enzymů, tlumí nervovou dráždivost), měďnatý kation (důležitý pro krvetvorbu a funkci některých enzymů), železo (ve dvou oxidačních stavech Fe2+ a Fe3+); nezbytné pro tvorbu hemoglobinu (Fe2+), přenášeno ve vazbě na transferin (Fe3+); součástí některých enzymů – peroxidázy, cytochromoxidasy; (účastní se biologických oxidací), anorganické fosfáty (podílí se na udržování stálého pH) a jód (důležitý pro funkci štítné žlázy).
Tabulka 1.1: Základní charakteristiky krve
|
Objem krve (l)
(% tělesné hmotnosti)
|
4,5–6
7–10
|
|
Objem krevní plazmy (l)
(% tělesné hmotnosti)
|
2,8–3,5
~ 5
|
|
Osmolalita plazmy (mOsm/l)
|
280–300
|
|
pH arteriální krve
|
7,4 ± 0,04
|
|
c (bílkoviny v plazmě)
(g/l)
|
64–82
|
|
c (albumin)
(g/l)
|
30–50
|
|
c (Na+)
(mmol/l)
|
136–148
|
|
c (Cl-)
(mmol/l)
|
95–110
|
|
c (HCO3-)
(mmol/l)
|
22–26
|
|
c (Ca2+)
(mmol/l)
|
2,15–2,61
|
|
c (glukózy)
mmol/l
|
3,9–5,6
|
|
c (cholesterol)
(mmol/l)
|
2,9–5,2
|
|
c (triacylglyceroly)
(mmol/l)
|
0,45–1,70
|
Zdroj: autor